Sběratel.com

Poprosil by som o vaše názory na nasledujúcu známku. Ako sa mohla dostať pečiatka maďaskej poľnej pošty na Hradčany s dátumom 29.07.1919 ? Vychádzajúc z toho, že v hornom polkruží nie je svätoštefánska koruna usudzujem, že by mohlo ísť o polnú poštu Maďarskej republiky rád.

Obrázky:

Podle mě se jedná o filatelisticky motivovaný "výrobek". Vede mě k tomu to, že mám několik lístků maďarské polní pošty (bez známek), kde vzhled razítka je podobný (bez koruny, šrafované půlkruží), kde razítko obsahuje TÁBORI POSTA HIVATABÓL, tj. osvobozeno od poštovného. Nedokážu si představit, proč by někdo lepil známku na zásilku, která je sovobozená.

Dle mého názoru se jedná o velice vzácný materiál. Datum je 29.06. (nikoli 07.), tedy z doby, kdy na území Slovenska probíhali boje mezi naší a maďarskou armádou. Malá historická vsuvka: 27. dubna 1919 zahájila československá armáda moutnou ofenzívu proti území Maďarské republiky rad překročením dohodnuté hraniční linie. V podstatě se jednalo o pokus "urvat" z území Maďarska ještě co se dá.
Jak v té době psal z mírové konference v Paříži Beneš (budu parafrázovat, je moc brzo ráno abych hledal podklady) - jakmile bude území naše, spojenci potvrdí současný stav a nikdo se nebude již dále ptát... Ofenzíva se zpočátku dařila, 2. května byl obsazen Miškovec, 20. května však maďarská rudá armáda začala provádět protiútoky a naše armáda se z území maďarska musela začít stahovat. Dalším postupem začala maďarská armáda přebírat kontrolu nad jižními částmi Slovenska. 16. června byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad (zahrnovala území s městy: Nové Zámky, Levice, Banská Štiavnica, Zvolen, Lučenec, Rimavská Sobota, Rožňava, Prešov a Košice). Slovensko tak bylo "de facto" roztrženo na dvě části. Dokonce i polská armáda překročila území československa do cca 50 kilometrů a začala budovat předsunutá postavení, aby mohla čelit předpokládanému postupu maďarů do Polska.
Vlivem těchto událostí zareagovali Spojenci a nařídili Maďarsku stáhnout se na původní demarkační linii. A tak 7. července skončila Slovenská republika rad, a maďarská armáda se na púvodní čáru dostala do konce července.
A nyní si představte, že na území Slovenska před 27. dubnem 1919 byly již standardně používány u všech poštovních úřadů československé poštovní známky - tj. Hradčany. Po 27. dubnu byly společně s obsazováním měst a obcí na maďarském území obsazovány i tamnější poštovní úřady. A to dokonce včetně našeho personálu a našich poštovních cenin. (Pro zlatokopy: zkuste najít dopis vyplacený známkami emise "Hradčany", poslaný z Miškolce mezi 3. a 19. květněm 1919!) Po zahájení ofenzivy maďarské armády se stávalo, že pošta (jak z poštovních schránek, tak ze znovuobsazených poštovních úřadů) byla standardně orážena razítky polní pošty příslušných jednotek a dále standardně dopravována adresátům.
Je škoda, že známka je smytá, na celistvosti by nám toho mohla říct´ daleko více. Každopádne se dodnes jedná o filatelisticky a poštovně historicky o nezmapovanou oblast. I když o Slovenské republice rad se tu a tam pozornější čtenář něco dozví, ale co taková "Slovenská ľudová republika" (nebo chcete-li "Východoslovenská republika"), která formálně trvala od 11. do 29. prosince 1918?

To Neumann: Ďakujem za zaujímavé informácie....

pořád tu hledám tu 10h červenou známku z nadpisu a nic nemohu najít...

Či to je známka, alebo výstrižok z CDV, si myslím, že je to jedno. To neuberá na zaujímavosti informácii od Neumann.

K používaniu pečiatok polnej pošty MRR som našiel niečo v monografii.
Uložil som to tu do pdf:

http://www.uloz.to/10102499/pp-mrr-na-sr-pdf

smith napsal

Či to je známka, alebo výstrižok z CDV, si myslím, že je to jedno. To neuberá na zaujímavosti informácii od Neumann.

Dracek zrejme narazi na znamku v nadpisu 10 h cervena

a zde je 3h

proště šotek :-)

escartin napsal

Dracek zrejme narazi na znamku v nadpisu 10 h cervena

a zde je 3h

proště šotek :-)

Chybu som urobil ja v nadpise témy.....