Sběratel.com

Už jednou jsem se tady myslím ptal, ale bohužel bez odezvy, tak třeba teď budu úpěšnější.
O české dvousetkoruně se tady na fóru diskutuje nepřetržitě ať kvůli Zaire proužku, Kč proužku nebo žluté knize. Ale ještě něčím je podle mě výjimečná mezi českými bankovkami.
Když se totiž podíváte na její podtiskové gilošové obrazce, zjistíte, že jako u jediné naší bankovky nenavazují, tzn. že když dáte dvě bankovky nad sebe nebo pod sebe, rastr nepřechází plynule z jedné na druhou (trošku kostrbatější je ještě přechod u koruny a kořenů na 1000 Kč, ale na ne úplně dokonale ukrojených bankovkách je vidět, že rastry na sebe navazují).

Tuhle výjimečnost potvrzují i následující fotky dvou špatně ořízlých bankovek, kdy u 50 Kč označuje místo ořezu jen jedna linka zatímco u 200 Kč jsou linky dvě nad sebou.
Bylo by ale takové ořezávání, při kterém by zůstával mezi 200 Kč bankovkami vždycky několikamilimetrový nepoužitelný proužek, technicky proveditelné?

Anebo se mi to všechno jen zdá?

http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/animace.html
Tolerancia na orez tam v každom prípade je 1,5 mm

Obrázky:

díky, ale nerozumíme si, není to o toleranci na ořez. Díky špatně ořízlé tisícovce jsou nad podtiskovou korunou stromu vidět začínající podtiskové kořeny stromu tisícovky v archu nad ní. Najděte mi někdo takovou dvoustovku.

Rozumieme si. Ja som Tvoju otázku pochopil. Moja reakcia bola na toto:
... Bylo by ale takové ořezávání, při kterém by zůstával mezi 200 Kč bankovkami vždycky několikamilimetrový nepoužitelný proužek, technicky proveditelné? ...
Takže som reagoval len na to, že ak by to teoreticky bolo možné, tak priestor pre to by tam bol.

to chybotisky: Odpověď je snadná, technologický postup pro jiný tiskový stroj. 200 Kč se tiskne na tříbarevném lettersetu, ostatní na čtyřbarevném. Za prvé se lépe rozloží výroba a vytíží všechny stroje, a za druhé výroba desek do nového formátu by byla mnohem dražší než 3mm odřezky na řezačce u každé bankovky.

snadná, díky moc za ni, ale sám bych na ni nepřišel.
Nešlo mi ani tak o samotný tisk jako o to, že musí mít evidentně svoji speciální řezačku.
Že je jediná na tříbarevném lettersetu pravděpodobně souvisí s tím, že byla první českou bankovkou, na tisícovku už se stihla připravit nová technologie.

takže asi takto?



s tím tříbarevným / čtyřbarevným lettersetem - mohl byste sem prosím uvést, jak jsou stroje odlišné (eventuálně jak to souvisí s tím, že na tom trojbarevnym se to musí pak ořezávat?). Já o tomhle vím zrovna houby a myslím, že by to pomohlo i kolegům ;-) díky

Dvoustovka byla připravovaná jako federální spolu s ostatními nominály. Byl na to zakoupen nový tiskařský stroj (4barevný lettreset). Počítalo se s postupnou obměnou jednotlivých nominálu v průběhu několika let. Pak se vzhledem k neudržitelné finanční situaci dohodl Klaus s Mečiarem na rozdělení. Tím se musela dvoustovka předělávat a vzhledem k šibeničnímu termínu měnové odluky se tiskové formy udělaly ještě na starší tříbarevný lettreset, který byl už ověřený a spolehlivý. Nový 4barevný lettreset se zatím smontoval a testoval. Nové tiskařské stroje se musí tzv. zaběhnout, všechny pohyblivé části se musí nakalibrovat, aby soutisk byl přesný.

Dvoustovka má sice stejně plynulý přechod ofsetového obrazu jako ostatní nominály, ale nezapadala by rozměrově do řady svojí větší výškou. Proto byly na rubu u stávajících tiskových forem pouze zvětšeny kalibrační ořezové značky (ty obdélníčky nahoře a dole). Větší výška je pak kompenzována dvojím ořezem (meziořez). Řezačka se obsluhuje ručně a nejedná se o žádnou speciální řezačku. Jedinou specialitou na ní je charakteristický tvar a složení řezacího nože. Obsluha tak provádí u každé řady o jeden řez více. Tolerance ořezu je zajištěna elektronicky a ještě kontrolována pracovníkem obsluhujícím řezačku pomocí měřidla tzv. etalonu. I tak je povolená tolerance u rozměru bankovky 1,5 mm a posun obrazu do všech čtyř stran v rámci kalibračních ořezových značek.

Technické parametry ceninových tiskařských strojů (výkon, tlaky, formáty, typy barev a postupy tisku apod.) jsou neveřejné, takže bohužel no comment.

výborná odpověď, konečně jsem dostal, co jsem chtěl, ještě jednou díky.
Ty ořezy mně prostě vrtaly hlavou a už přestanou. Teda do té doby, než se objeví chybotisk "chybořez", kde bude vidět, jak jsou podtiskové obrazy spojeny, to bych ještě rád viděl.

A snad ještě podotázka. Kalibrační ořezové značky se zaváděly pro lepší toleranci a kontrolu ořezu?
Nenapadá mě teď z hlavy další stát, který by je u své měny používal.

chybotisky napsal

Teda do té doby, než se objeví chybotisk "chybořez", kde bude vidět, jak jsou podtiskové obrazy spojeny, to bych ještě rád viděl.

Nie som si istý, či je vôbec nejaká šanca aby sa takýto "chyboorez" dostal do obehu. Myslím, že prvá počítačka bankoviek by takýto "chyboorez" zachytila a bankovka by bola následne vyradená.

sám ZetPe tu na fóru nabídnul obrázek 50 Kč s posunutým ořezem.
A když se ven z tiskárny mohly dostat bankovky, které jsem ve vláknu pro ilustraci uvedl já, proč ne posunutý ořez. Myslím, že je to běžnější chybotisk než oslí ucho.

Ta padesátka měla sice hodně posunutý ořez, ale ještě byla v toleranci. STC má ze všech světových cedulových tiskáren jednu z nejlepších výstupních kontrol, kterou jí mohou závidět i největší renomované cedulové tiskárny ve světě.