BDR: Europa/Cept 1961 zoubkování
Moderátoři: Akir, ikanek, regula_jan.
Stránka: 1
| Autor | Příspěvek |
|---|---|
|
#1 7. 7. 2011, 20:31
|
|
|
Registrovaný uživatel
Registrován: Led 2011
Příspěvky: 88
|
Potřeboval bych radu od nějakých zkušených "CEPTařů". Dostala se mi do ruky známka BDR MiNr 367 y. Má mít zoubkování 13 1/4:13. Po dlouhém přeměřování jsem ale naměřil 13 1/2: 13 1/4. Jak je to možné? Papír je určitě posforeskující, pod UV lampou vypadá známka tak jak má. Moc děkuji za vysvětlení...
|
|
#2 7. 7. 2011, 20:40
|
|
Moderátor
![]() Registrován: Čec 2007
Příspěvky: 3877
Bydliště: Ostrava / Washington
|
Může jít o práci papíru (např. vlivem vlhka); přece jenom jde o téměř 50 let starou známku.
Tiskárna Bagel, která tuto známku tiskla, jiný perforační rámec na ofsetové známky v té době nepoužívala. |
|
#3 7. 7. 2011, 20:44
|
|
|
Registrovaný uživatel
Registrován: Led 2011
Příspěvky: 88
|
Děkuji za odpověď. Přece jen jediná literatura, ze které mohu čerpat je Michel Deutschland a tam nemusí být nutně všechno.
|
|
#4 7. 7. 2011, 20:52
|
|
Moderátor
![]() Registrován: Čec 2007
Příspěvky: 3877
Bydliště: Ostrava / Washington
|
Tiskárna Bagel v té době mnoho známek netiskla (2-3 ročně), všechny stejného formátu, takže ani nebyl moc důvod držet více perforačních rámců. Podobně známky stejného rozměru, tištěné v té době v Bundesdruckerei, mají všechny rozměr zoubkování 14:13 3/4.
|
|
#5 5. 1. 2012, 19:02
|
|
Moderátor
![]() Registrován: Říj 2010
Příspěvky: 482
|
Nějak jsem toto vlákno přehlédl, tak vkládám příspěvek až teď.
Já jsem zoubkování nikdy moc neřešil, ale můj Michel Cept katalog z roku 2009 udává 13 1/4:13. Ale Michel Deutschland Special 1979/80 má dokonce 13 1/2:13 (oboje pro variantu y)! Takže by podle speciálu tvá hodnota 13 1/2 seděla, ale 13 1/4 ne. Takže by jsme tu měli tři rozměry: 13 1/4:13 13 1/2:13 1/4 13 1/2:13 Otázkou je, zda Bagel používal skutečně 13 1/4:13. Ale Dejvy to ví asi "na buben". Nebo se mýlím? |
|
#6 5. 1. 2012, 23:28
|
|
Moderátor
![]() Registrován: Čec 2007
Příspěvky: 3877
Bydliště: Ostrava / Washington
|
Abych mohl jednoznačně říct jaký rozměr perforačního rámce tiskárna Bagel používala, to bych jej musel mít k dispozici. Obávám se, že po 50 letech už nebude jednoduché jej dohledat
. Takže vycházím pouze z údajů v literatuře.Pokud jde o označení v literatuře, vypadá to na analogii k hřebenovému zoubkování Hradčan, které se dnes uvádí jako 11 3/4, ale v minulosti bylo známo i jako smíšené s rozměrem 11 1/2. Ve starších katalozích se pro tuto známku skutečně uvádí rozměr zoubkování 13 1/2:13 (a nejen starších, je to např. i ve Scottu 2008 ). Zkusil jsem na to jít experimentálně a přeměřil jsem zoubkování u několika desítek známek tištěných v tiskárně Bagel začátkem 60. let. Výsledek mě víceméně utvrdil v mém původním předpokladu: Delší strana známek měla rozměr mezi 13 1/4 a 13 1/2. Kratší strana známek měla rozměr mezi 13 a 13 1/4. U čistých známek s neporušeným lepem byl rozměr zoubkování blíže 13 1/4:13. U razítkovaných známek bez lepu (tedy vykoupaných) byl rozměr zoubkování blíže 13 1/2:13 1/4. |
|
#7 5. 1. 2012, 23:45
|
|
|
Registrovaný uživatel
Registrován: Bře 2009
Příspěvky: 775
|
Dejvy, super! Jenom bych doplnil, že katalog Scott všude uvádí velikost zoubkování s přesností půl zoubku, jedna ani tři čtvrtiny se tam nevyskytují.
|
|
#8 6. 1. 2012, 0:04
|
|
Moderátor
![]() Registrován: Čec 2007
Příspěvky: 3877
Bydliště: Ostrava / Washington
|
Do takových podrobností jsem zase Scotta nestudoval. Na druhou stranu je skoro zázrak, že používají stejný systém a neměří v palcích
. |
|
#9 6. 1. 2012, 0:34
|
|
|
Registrovaný uživatel
Registrován: Bře 2009
Příspěvky: 775
|
Popravdě, mě to překvapilo (že neměří v palcích)! Stejně jako, že ceny do jednoho dolaru jsou uvedeny v centech (např. 10) a vyšší v dolarech (např. 3.00 nebo 500.) V novějších vydáních už myslím dávají desetinnou tečku všude.
No, možná ty dolarové hodnoty píšou jinak, teď se nemůžu podívat. « Poslední úpravu provedl(a) dědek v 6. 1. 2012, 0:39. » |
|
#10 6. 1. 2012, 1:37
|
|
Moderátor
![]() Registrován: Čec 2007
Příspěvky: 3877
Bydliště: Ostrava / Washington
|
Centy píšou vždycky, tj. 500 USD uvádějí jako 500.00 apod.
A pro oddělení tisíců používají pro změnu čárku. Takže to, co my píšeme jako 1.500 USD, se v USA uvádí jako 1,500.00 . |
|
#11 6. 1. 2012, 20:10
|
|
Moderátor
![]() Registrován: Říj 2010
Příspěvky: 482
|
Nechci zakládat další téma, tak to "mrsknu" sem.
Nevíte co je (bylo) za poštu BERLIN SW 11? |
|
#12 6. 1. 2012, 20:37
|
|
Moderátor
![]() Registrován: Čec 2007
Příspěvky: 3877
Bydliště: Ostrava / Washington
|
V kterém období? |
|
#13 6. 1. 2012, 20:39
|
|
|
Registrovaný uživatel
Registrován: Srp 2011
Příspěvky: 95
|
Postovy urad v zapadnej casti Berlina, zalozeny 1842. Myslim ze prezil az do padu Berlinskeho muru.
|
|
#14 6. 1. 2012, 20:59
|
|
Moderátor
![]() Registrován: Čec 2007
Příspěvky: 3877
Bydliště: Ostrava / Washington
|
Zkratka SW říká, že jde o poštovní úřad v jihozápadní části Berlína
.Jinak mělo by jít o poštovní úřad na Anhaltském nádraží v Berlíně-Kreuzbergu. |
|
#15 6. 1. 2012, 23:56
|
|
Moderátor
![]() Registrován: Říj 2010
Příspěvky: 482
|
1958 Jinak díky |
|
#16 1. 4. 2012, 13:09
|
|
|
Registrovaný uživatel
Registrován: Bře 2009
Příspěvky: 775
|
Viděl jsem dnes novější katalog Scott a u nových známek už uvádějí velikost zoubkování s přesností na čtvrtiny. U starších známek to zůstalo nezměněné. « Poslední úpravu provedl(a) dědek v 1. 4. 2012, 13:10. » |
|
#17 1. 4. 2012, 22:32
|
|
Moderátor
![]() Registrován: Čec 2007
Příspěvky: 3877
Bydliště: Ostrava / Washington
|
Zoubkování s přesností na čtvrtiny uvádí i SCOTT 2008. Třeba u našich známek je to od cca roku 1999 a občas je k pobavení, že známky perforované stejným perforačním rámcem mají uváděno několik rozměrů zoubkování.
Přesnost na čtvrtiny je uváděna i u starších známek, kde může mít odchylka rozměru podstatný vliv na cenu (např. Hradčany, Holubice, OR apod.). |
Stránka: 1
Seznam uživatelů · Seznam správců · Statistiky ·
RSS kanál
Diskusní fórum | Sberatel.com | články | inzerce | katalog | mince | sběratelé | zápalky | UseBB 1


. Takže vycházím pouze z údajů v literatuře.
.
.