Sběratel.com

Děkuji za určení, ve zlatě jsem ho nehledal. Prodejce uváděl, že je ze stříbra. Bohužel je to falsum. Našel jsem ho i v měděném provedení. Naštěstí jsem ho nekoupil.

Je fakt, že mě doost mátl materiál z které mince vyražena. Nevím přesně jaký obsah zlata měla Hyperpyrony nikajského císařství, ale co jsem viděl na aukcích, tak vypadaly jako normální zlaté (žluté) mince. Tato mince, pokud nějaké zlato obsahuje, tak to bude asi minimum. Jak se ti podařilo určit, že jde o falsum?

Našel jsem identickou minci v mědi, což myslím bude dostačující. Docela mě to mrzí je fakt moc hezká

Obrázky:

Tanhle SEAR 2073 se včera prodal na eBay u Lanze za 300 EUR. Ražba trochu rozjetá, ale zlato je zlato a je to poznat.

Obrázky:

Ne ze bych se v tomto obdobi nejak vyznal, ale kdyz jsem driv kupoval ruzne zlate mince kvuli investicim, tak jsem si to zjistoval a ryzost zlata klesala pry od 90 do 50 procent, pricemz realna ryzost se tezko dala urcit (coz me presvedcilo ze to neni vhodna vec k investovani, chodilo to i v srotovych stavech za cenu ryziho zlata). Pro srovnani, kvalitni elektrum kolem 70% zlateho obsahu je podobne zlatu, 50% uz je o poznani svetlejsi, ale porad se ani omylem neblizi stribru, to by musela klesnout ryzost na nejakych 25%. Samozrejme je otazka, jaky je rozdil mezi prirodni a umelou slitinou, zvlaste kdyz jsou ve hre nejake primesi, dnesni pouze 58% zlato (14 karatu) vypada vetsinou docela dobre

tenzor: Průměrná ryzost zlatých (byzantských) mincí je historicky celkem dobře dohledatelná. Např. Wikipedie uvádí toto: The debasement was gradual at first, but then accelerated rapidly. about 21 carats (87.5% pure) during the reign of Constantine IX (1042–1055), 18 carats (75%) under Constantine X (1059–1067), 16 carats (66.7%) under Romanus IV (1068–1071), 14 carats (58%) under Michael VII (1071–107, 8 carats (33%) under Nicephorus III (1078–1081) and 0 to 8 carats during the first eleven years of the reign of Alexius I (1081–111. Alexius pak zavedl Hyperpyron s ryzostí .900-.950. Za nikajského císařství pak začla ryzost opět klesat. Co jsem viděl Histamenony (před zavedením Hyperpyronu) např. Nikefora III., tak ty už žluté teda moc nejsou.

Grammatikos napsal

Co jsem viděl Histamenony (před zavedením Hyperpyronu) např. Nikefora III., tak ty už žluté teda moc nejsou.

Jsou bílé nebo červené?

No, za prvé Wikipedia moc relevantní zdroj není (pokud to tam není ozdrojované a v takovém případě, proč necitovat rovnou zdroj?) a za druhé, měl jsem za to, že se bavíme o obsahu zlata v hyperpyronech.
Odpovídal jsem na tohle:
"Nevím přesně jaký obsah zlata měla Hyperpyrony nikajského císařství, ale co jsem viděl na aukcích, tak vypadaly jako normální zlaté (žluté) mince."

No a aby zde řeč nestála, tak hodím zas jednu ukázku. Není to sice žádný extra krasavec a stav je taky spíše podprůměrný, ale dle mého názoru celkem zajimavá mince z doby, kdy Byzanc upadala a mince se měnily z klasických nominálů 6. století na zajimavé motivy v 7. a 8. století: Konstans II., Mincovna Syrakusy (Sicílie), SEAR 1110.
AV: Konstans a Konstantin IV.
RV: Heraklios a Tiberios po stranách písmena M

Obrázky:

tenzor: práve jsme přemýšlel, jestli uvést do poznámky, že Wikipedie není úplně důvěryhodný zdroj. Tak dodatečně souhlas. Uváděl jsem to jako příklad, že ryzost je dohledatelná a zjistitelná. O hyperpyronech jsem našel toto: under the Empire of Nicaea (1204–1261), its gold content fell gradually to 18 carats, under Michael VIII Palaiologos (r. 1259–1282) to 15 and under his son and successor Andronikos II Palaiologos (r. 1282–132 to 12 carats. Zdroj: Grierson, Philip (1982). Byzantine Coins. London: Methuen. ISBN 978-0-416-71360-2.

gorila: Nikeforos III. vypadá viz obrázek níže. Alexius již jako stříbrňák.

Obrázky:

Ok, 12 karátů je 50%, takže si to pamatuju dobře Já myslím, že ty Syrakusy jsou celkem pěkné, tyhle mince nebývají v extra stavech.

Ahoj, potřeboval bych pomoct s určením těchto follisů :
1. Heraclius 13,57g ?
2. Heraclius 10,28g ?
3. Justinian I. 18,97g Sear 163 ?
4. Leo VI. 6,40g Sear 1729 cena?
U Leo VI. jsem našel, že byl v podobném stavu prodán za 300 dolarů. To se mi zdá docela dost :-)

Obrázky:

Viděl bych to asi takto:
1. Heraclius, mincovna Constantinople, SEAR 805, rok vlády:3. je to přeražba na Follisu Justina II. z Antiochie (THEUP) SEAR 379
2. Follis císaře Maurikia, mincovna bohužel nečitelná.
3. Justinián I. SEAR 163
4. tento follis Lea VI. je jednou z nejběžnějších byzanských mincí, pokud teda nemá vedle postavy panovníka značku AC (Alexander-Constantine), takže vzhledem ke stavu bych to tpil na cca 200 Kč.

Děkuji za určení. Toho Heraclia už vidím. Leo VI byl identický, tak nevím proč byl tak drahý. No uvidím až ho dám do oběhu. Snad překvapí :-) Sešli se mi dva.
Ještě se zeptám je nějaký fígl na miskové follisy jak se v nich trochu orientovat, nebo to musí mít člověk "nakoukaný". Většinou jsou v horších stavech, takže žádné opisy.

Já myslím, že těch 200 je přece jen málo, na našich aukcích jsem viděl podobné kousky místy i přes 1000 Kč (taky mě to udivilo u tak běžné mince) a že by někde šla podobná výrazně pod 500, si nepamatuju.. ale tohle období nesbírám, takže to nevím jistě. Každopádně bych řekl, že 300 dolarů by byla nesmyslná cena, i kdyby byla mince ve špičkovém stavu.
Je otázka jestli byla za tu cenu skutečně prodána nebo jen neúspěšně nabízena Nebyl by odkaz?

Já mám tyto mince ve sbírce dvě, taky spíše horší stavy a jednu jsem sehnal za 300 a druhou v konvolutu za +-150. Tahle na obrázku šla včera na eBay u Neumann Numismatik za 640, kde se obecně celkem přeplácí. Ta cena je asi dost o tom, jak se sejdou zájemci, protože skoro každý ji ve sbírce má. Ted když se dívám na tu tvoji, tak zas není tak špatná. Portrét panovníka je celkem zachovalý, tak těch 500 by myslím mohlo být adekvátní.

Co se týče určování těch miskovitých follisů, tak na to bych také rád znal odpověď jak je dobře identifikovat. Asi to chce mít nakoukané. Horší je to u těch skutečně horších stavů, sám mám ve sbírce asi 5 u kterých jsem identifikaci nezvládl. Zvláště tam, kde jsou jedna či dvě postavy a nečitelná legenda. Obecně dost pomáhá identifikovat Avers, kde je buď kristus sedící, stojící, busta, či Marie či jiní svatí. Pak se vyloučí dost variant. Panovníci vypadají dost podobně a navíc se dost liší i v rámci jedné varianty mince. Ideální by byly ty perokresby, ale zatím jsem se k takové literatuře nedostal.

Obrázky:

Ten Leo byl za tu cenu prodaný. To je první co se dívám. Nabídka může být jakákoliv, vždy samozřejmě záleží, jestli to někdo koupí. Odkaz už nenajdu, probíral jsem toho dnes od rána hodně, tak už to nedohledám. Přišel mi konvolut mincí tak hledám a hledám.
Těch miskovitých follisů příšlo cca 50 ks, ale jen tak 10 je moc pěkných co si nechám. No nějak se s tím poperu a co nenajdu, tak vás opět poprosím o radu :-)

Mince byzantské říše 491 - 1453 od Urs Sommer na Amazon.De Euro 45,-

Ahoj,
dlouho jsem se tu v byzantské sekci neukázal, ale jsem rád že to tu trochu žije. Vlastně jsem svou mini sbírku z důvodu nechuti i spousty práce od listopadu až doposud zakonzervoval už někdy v prosinci 2015 a svůj byzantský rok, (kdy jsem ji jednak pořídil a jednak pročetl všechny české překlady byzantských autorů http://www.databazeknih.cz/seznamy/martin-c-13483/byzantsti-autori-3902 tím tak trochu uzavřel.
Grammatikovi jsem asi zůstal dlužen i nějaký ten mail, za což se omlouvám, ale k vyplození něčeho smysluplného jsem se tehdy fakt nedostal.
S vypětím jsem nedávno ještě v lednu dočetl Dějiny Byzance a to bylo tak vše.

Tady jsem ale přislíbil publikovat sem tam nějakou fotku mincí (o něž tu kráčí) a alespoň v tom tedy pokračuji ;-)

Skončil jsem follisy někdy na konci byzantské krize, na něž vládci makedonské dynastie navázali follisy tzv anonomními. Ty nenesou totiž jména panovníků, ale na av. podobu Ježíše Krista a na rev: nejčastěji jeho tituly ať celé či zkrácené - Jesus Christos Basile Basil (v alfabetě IC-XC). Sear rozlišuje typy A-J a přiřazuje je jednotlivým panovníkům makedonské dynastie (a navazujících) počínaje Janem Tzimiskem. Třídy A1-A3 se liší vlastně jen vahou (obrázek č.1 jsem si vypůjčil z forumancientcoins) kdy:

2) class A1 jsou nejlehčí (cca 5-8g), přisuzované Searem Janovi Tzimiskovi (969-976) – často jsou to přeražby follisů Nikefora II.
3,4) třída A2 představuje naopak nejtěžší typy vážící až 18 g a třída A3 je někde mezi(kolem 10 g. Obě je Sear řadí Basileovi II. (976-1025) a jeho bratrovi Konstantinovi VIII. (+102), za jejichž vlády dosáhla středověká Byzanc svého vrcholu a opět se táhla od Sicílie a ž po Eufrat.

Krom základního popisu se nachází různé ornamenty na spodní i horní straně reversu, Různé znaky nese i koruna (nimbus) Kristovy svatozáře i evangelium, které drží v ruce (různé seskupení a počty teček) To už je ale vyšší dívčí. Celé zobrazení Ježíše Krista je vlastně velmi podobné tomu, co bývá na velkých mozaikách v chrámech (Monreale, Palermo a Cefalu na Sicilii, Hagia Sophia, Benátky atd. – prostě tzv. Christos Pantokrator, vševládce.

A abych popojel, přidám ještě:
5) class B - Romanos III. (1028-1034)
6) class C - Michael IV. Paflagoňan. (1034-1041)
Dějiny této doby popisuje velmi pěkně Michael Pselos. Doporučuju.

Snad jsem nikde neudělal chybu v datech, označeních či hmotnostech, vše jsem lovil z hlavy ;-)

Obrázky:

Ještě přidám 3 ukázky follisů následujícího období, stavy na Byzanc snad ne úplně špatné.

1) Konstantin X. Dukas (1059-1067) – follis Sear 1854, tentokrát neanonymní s portrétem a opisem císaře
Za jeho vlády se prohlubovala krize jejíž počátky staří autoři (byť dnešní tolik ne) kladli na bedra jeho předchůdce Konstantina IX.
2) Romanos IV. Diogenes (1067-1071) follis .- Sear 1866 (neřazený mezi anonymní i když moc nevím proč?)
Ač asi ne zcela neschopný vládce, jeho vojsko podlehlo r.1071 v důležité bitvě u Mantzikertu Turkům, po níž byl císař i na krátko zajat a po níž Byzanc v následujících letech zcela vyklidila své pozice v Malé Asii. Na to měla spíš vliv ale velmi slaboučká vláda Michaela VII. Duky, jehož rod proti Romanovi IV. po porážce povstal, zbavil ho trůnu a nechal oslepit.
3) Nikeforos III. Botainetas (1078-1081) follis Class I, Sear 1889
Poslední předkomnenovský císař za jehož krátké vlády se byzanc ocitla na pokraji zániku, z nějž ho dostal až jeho energický nástupce Alexios I. Komnenos

Obrázky:

Ahoj, pokusí se mi někdo určit aspoň přibližně ? Děkuji, oga.

Obrázky:

Maurice Tiberius, 582-602, AE Follis, Sear 533

Ještě obrázek z mé sbírky.

Obrázky:

Na rozdíl od mojí téměř sbírková.