Sběratel.com

Oprava - ne Komnenosů, ale Komnenovců

Nazdar Bando!

Po delší době jsem koukl na fórum a koukám, že vlákno Byzantských mincí trochu zkomírá. Takže na rozehřátí k těm Holdenovým mincím:

První kousek je Justinián I., půlfollis mincovna Konstantinopol, SEAR 165

Druhý kousek je zajimavý, skutečně jde o Herakleia, půlfollis mincovna Kartágo SEAR 874

Grammatikos, vďaka za reakciu, v najbližšej dobe by mohli pribudnúť ďalšie byzantské mince

Pridávam ďalšie dve mince, ktoré sa mi podarilo "ukoristiť" z rozpredaja pozostalosti/súkromnej zbierky. Popisky boli viacmenej všeobecné vo flámčine, takže tu som sa trošku viac zapotil, ale snáď som sa trafil správne

https://www.dropbox.com/sh/4vjp6y13ozax91h/AAA9LIGYJ79Y0kmoK264cuAsa?dl=0

Toto by mal byť Izák II. Angelos, SEAR 2003 vyrazený v Konštantínopole.

https://www.dropbox.com/sh/b4girt3v05alqcp/AACI_7M6DMnAZwN6RAMFuThna?dl=0

Alexios III. Angelos, SEAR 2012 taktiež z Konštantínopolu

Akékoľvek rady/kritiky budú vždy vítané.

Jedna zajímavost: Justiniánův vzácný malý půlfollis (modul jen 17 mm) (Sear 331) z dočasné vojenské mincovny Salona (chorvatský Split) v letech 552-5.
Nález mincí tam byl asi v roce 1911, od té doby asi nic velkého. Pěkný článek o těchto málo vídaných mincích napsal jeden tamní sběratel zde: http://www.worldofcoins.eu/forum/index.php?topic=39222.0

Mám doma tuhle:

Obrázky:

Poutavé čtení,díky.
Nepříliš hezká mince,ale zajímavá původem a okolnostmi.
Zde jedna ze dva roky staré aukce,která má snad i totožné lícní razidlo..

Obrázky:

Ano, souhlasím s popisem, vizuální podobou to není žádná hitparáda, ale okolnosti jsou zajímavé. Díky za doplnění i fotku druhé mince. Je dostupný někde odkaz na tu aukci? Dohledal jsem jen pár mincí jiných razidel.

Díky ;-)

Ahoj,
minci jsem určil jako Justinian I. Sear 236, Decanummium, 5,14g 24,1mm a zajímá mě co je to za mincovnu zkratka UMUΠ.
Děkuji

Obrázky:

THUΠ - Theoupolis = Antiochia

Aha, děkuji. Vždycky jsem viděl THEUP viz foto.

Obrázky:

třeba zde:

Obrázky:

Ahoj,
mám tu jeden follis patřící Leonovi (a následníku Konstantinovi). 25x22 mm. hmotnost zatím nevím.

Otázka zní,

je to Leo III. Syrský (717-41) S.1516
https://www.acsearch.info/search.html?term=leo+sear+1516&category=1-2&lot=&thesaurus=1&images=1&en=1&de=1&fr=1&it=1&es=1&ot=1&currency=usd&order=0

anebo Leo V. Arménský (813-820) (S.1630)
https://www.acsearch.info/search.html?term=leo+sear+1630&category=1-2&lot=&thesaurus=1&images=1&en=1&de=1&fr=1&it=1&es=1&ot=1&currency=usd&order=0 ?
Nevidím v nich rozdíl. Díky

Obrázky:

Podle toho co uvádějí katalogy, např. A.U.Sommer: Die Münzen des Byzantinischen Reiches 491-1453, je rozdíl v tom zda císař Leo drží před tělem v pravé ruce akakii nebo ne. Zde odkaz kde je Akakia vidět (Sear 1516):
https://www.acsearch.info/search.html?id=5777595

Na vaší minci ji nevidím, takže nejspíše Sear 1630.

Obrázky:

Fantazie. Děkuji mnohokrát! Koukám, že na internetu je tedy většina mincí Leona V. vedena jako Leo III. Přitom jsou odlišnosti i v portrétech - běžnější (můj) Leo V. má takové protaženější "koňské" obličeje.
Budu muset Sommera taky objednat...už velmi dlouho to zvažuji ;-)

Dovolím si sem opět vložit jednu hádanku na dobrou noc ze široké škály numismatických zajímavostí..

Zde na obrázku níže je zlatý solidus...4,37 gr.

Velká část sběratelů by řekla.."No,solidus Herakleia se synátorem z první pol.7 století..zachovalost nic moc..do deseti litrů se v pohodě vlezu"

Hádanka tedy zní:

V čem spočívá vzácnost tohoto solidu u kterého konečná částka na aukci přesáhla v přepočtu 1.000 000 korun ?

Obrázky:

Chybí mi tam rameno kříže.

Ja vim, ja vim! Je to jedna z prvnich ... a dal neprozradim, at se dalsi trapi, ale i to rameno s tim ma co delat

Říkal jsem si že to nebude tak jednoduché. Napodobenina byzantského solidu s odstraněnými křesťanskými symboly ražená prvními Umajjovci ještě před zavedením dinaru.

Skvěle pánové..no ale zrovna u vás dvou ani nic jiného nepředpokládám

Jen doplním pár drobností.
Ano mince je dechristianizována a jako taková urážela jak křestany tak rané muslimy.
Předpokládá se že po řadě porážek od Byzantské říše a následujícím uzavření míru v roce 679,kdy se Umajjovci zavázali odvádět poplatky v penězích,koních a otrocích byli tyto solidy použity právě pro tento účel.
V Konstantinopoli byli samozřejmě nepřijatelné a jako mincovní pagament použity k ražbě mincí aktuálních.

Za zmínku snad stojí před zavedením typického"řádkového" zlatého dináru v roce 77 AH i ražená zajímavá ražba v obecném kovu a krátce i ve zlatě zvaná"stojící chalífa(standing caliph)"...

Zatímco AE fals je v aukcích poměrně hojný a finančné velmi dostupný,aukční prodej zlaté mince u které ražba probíhala zřejmě v roce 75-77 AH jsem nezaznamenal...ale zde se mohu mýlit.
Foto:

Obrázky:

Super, zajimave. Ja vedel co, ale nevedel jsem proc Dik!

Osmělím se tedy vložit další,tentokrát lehkou večerní hádanku-speciálně pro"římany"...zde to nebude pro mazáky žádný problém,neb jde o známou věc.

Jejím předmětem je zlatý aureus G.J.Caesara ražený někdy na počátku roku 46 př.n.l....viz foto.
Tato mince patří mezi poměrně vzácné ražby,od toho se z větší části také odvíjí její cena,přesto se na aukcích sem tam objevuje.

Otázka tedy zní:
Čím je speciálně tento konkrétní aureus,který svou ikonografií nikterak nevybočuje od ostatních zajímavý?

Obrázky:

Domnívám se , že je ražen z ukořistěného zlata galských Keltů a následně použit k financování římské armády, germánských sborů a spřátelených keltských kmenů bojujících proti Keltům ,kteří se bránili římské nadvládě….

Nikoli,zajímavost spočívá v něčem jiném..
Napovím že v historii tehle mince jsou důležité po samotné ražbě ještě dva letopočty.