Sběratel.com

Diskutoval jsem s kolegou nad pivem o technice výroby střížků antických mincí , konkrétně denárů a aureů a nějak jsme se neshodli ..Pokuď jsou v dobré zachovalosti tak to většinou vypadá na hrubé ostřižení střížku do příslušné váhy před ražbou i když samozřejmě by byla jednodušší výroba průbojníkem , zvláště při velkém množstvím ražených kusů…neměl by někdo konkrétnější informace .Děkuji .

Obrázky:

Myslim, ze urcite nestrihali strizek. To snad o par set let pozdeji. Maximalne vzali velky ingot a museli ho rozsekat na mensi casti.

Jednak se odlivalo do forem - najednou vice strizku. To je ale udajne nepresne na hmotnost. Lepsi bylo mit material nasekany na male castecky a vazit material na jednotlive strizky, ty pak dat do formy (velka forma s dulkama pro jednotlive strizky), dat do pece a roztavit je.

Osobne si myslim, ze to sidili. Kdybych to mel delat ja, tak bych v tygliku roztavil material a pak bych ho rychle odkapaval na nejakou desku - on by byl pekne rovny pro razbu a vysvetlovalo by to ty nekdy dost nekulate strizky. Zvlast pak treba u polobarbarskych razeb typu Tetricus, kde ty strizky jsou nekdy dost divoke. Nebo to odkapavali do sudu s vodou a pred razbou to treba srovnali ranou kladivem

Ale mimo jine udelali kulate dlouhe tycky a z nich to strihali ci sekali a meli relativne rychle udelany strizek a hlavne ty strizky dostali z velkeho mnozstvi materialu - sice kazdy jina hmotnost, ale celkove spravny pocet z unce ci v cem se to pocitalo.

Pisu mezi praci, tak obcas to nedava smysl

To strihani z tyce jsem myslel tak, ze odvazili, udelali tyc a pokud strihac vedel, ze ma z toho udelat 64 strizku, tak to docela dobre a rychle z ni nasekal. Asi jak pekar pece housky. To je taky duvod, proc napr. denary ci antoniniany maji ty hmotnosti prece jendost nepresne. Urcite to bylo tak, ze jim donesli presne mnozstvi materialu a pak ocekavali, ze z nej dostanou presny pocet minci, ale v tom mnozstvi se presna hmotnost mince moc neresila (resp. cim drazsi kov, tim se to resilo vice

Děkuji za informace .V tom množství střížků si to nedovedu dobře představit , ale musela to být hrozná , fádní a úmorná práce... :-)

https://is.ambis.cz/th/qj31o/Karel_Jelinek_Bakalarska_prace.txt
Tady je Krásná bakalářska prace od pana Jelinka. Trochu dlouha,ale najdete tam vše od procesu samotné výroby, ruční strojového, značky mincmistru, mincoven. Typy mincí váhy, vše od dolování rudy kde,jak kdo . Výroby razidel,všechno možné.

To není žádná bakalářská práce, to je velmi stručný výběr informací z literatury a internetu, vhodný možná tak pro wikipedii ...

To mám nafotit a poslat celou knihu?
Myslím, že to není špatný popis, vcelku výstižný.

Fotit nic nemusíš, pokud má někdo zájem získat nějaké informace, vše, co o ražbě antických mincí víme, už je určitě někde sepsané, takže si každý takovou knihu může koupit nebo půjčit. Reagoval jsem spíše na to "krásná bakalářská práce od pana Jelínka". Navíc zrovna o antickém mincovnictví v ní nic není a ražbou mincí ve středověku se celkem komplexně zabýval J. Hána v knize Technické aspekty vývoje středoevropského mincovnictví do konce 19. století, Plzeň 2007.

Ano, ta kniha je moc fajn, i obecně pro představu i konkrétně dle autorových prací

Poradnydest - informace naleznete v publikaci Karel Kurz: Mince starověkého Řecka a Říma - antická numismatika, vydalo Libri a ČNS Praha 2006. V oddíle 2. Mincovní technika ve starověku (str.28-43) jsou kapitoly věnované mincovním kovům, výrobním postupům a mincovní technice.

Všiml jsem si až nyní,že Vaše diskuze se spíše ubírá k antickým mincim. Reagoval jsem ná titulní nadpis.
V tomto případě souhlasím s vaši reakci omlouvám se.