Sběratel.com

Paráda Neumann.A je to vysvetlené.Vieš,mňa to plietlo len preto,lebo som videl a mám len jednu takú pohľadnicu.Zdá sa,že to bolo rozšírenejšie na Slovensku.Možno je to náš patent.
Mne sa dokonca zdalo,že tam vidím 30 korún.Ale bude to nula.
To by malo byť rýchlejšie ako "búchanie" ručne?
Díky za objasnenie.
Chlapci ze z Plzně,možno budem potrebovať vašu pomoc.Sledujte mé další
aukce.
-s-

Obrázky:

Neumann - pekné a zaujímavé!

Včera mi prišlo.Neviem síce ako sa to dá (niečo si myslím),ale
ide to...
-s-

Obrázky:

Že se "filatelisticky" frankovalo i v dobách dřívějších, je patrné z celistvosti - pohlednice - odeslané v době Protektorátu Böhmen und Mähren v roce 1939.

Popis celistvosti je z připravovaného dalšího dílu "Monografie poštovní historie 1939-1945 Protektorat Böhmen und Mähren / Protektorát Čechy a Morava".

Obr. BM 000 147. Pohlednice (edice „České umění“, s malovaným motivem lidových krojů: „Na cestě z kostela“) zaslaná standardně v další přepravě do zahraničí v sobotu 16. prosince 1939 s místem určení Galati v Rumunsku.

Celkové výplatné činilo 1,20 K (snížený tarif pro tzv. „blízkou cizinu“, byl sjednán mezi československou a rumunskou poštovní správou s platností od 21. dubna 1922, zůstal v platnosti i po vzniku protektorátu, a to do neděle 30. června 1940, poté již platila sazba 1,50 K), uhrazeno dvěma známkami: ještě československou nominální hodnoty 20 h z výplatní emise „Střední státní znak“ (vydána v ČSR dne 10. dubna 1929, vzata z oběhu v pátek 1. prosince, platnost do pátku 15. prosince 1939), a protektorátní nominální hodnoty 1 K z výplatní emise „Krajinářské náměty“ (I. emise vydána v sobotu 29. července 1939, platnost do středy 31. března 1943). Celková souběžná platnost vylepených známek byla od 29. července do 15. prosince 1939, tedy 140 dní.

Při podání této celistvosti k poštovní přepravě došlo k naprosto unikátní situaci. Odesilatel na tuto pohlednici – jak vyplývá z datování sdělení – použil v poslední den platnosti (15. prosince 1939) ještě i československou poštovní známku. Poté ji vhodil do poštovní schránky, která byla vybírána v rámci obvodu poštovního úřadu „Brünn 12 – Brno 12“ (PU.1837), který se nalézal v brněnské čtvrti Královo Pole. Vzhledem k tomu, že již bylo po posledním výběru pošty, zásilka byla ze schránky vybrána při prvním výběru následující den – v sobotu. V souladu s platnými poštovními předpisy, které na takovou situaci výslovně pamatovaly, byla tato známka uznána za platnou.

Známka byla znehodnocena dvojjazyčným denním razítkem (typu A.11) s datem „16.XII.39“, s rozlišovacím označe-ním „f“ (katalogové označení PU.1837.RRS.06, bylo používáno v období od čtvrtka 14. prosince 1939 do středy 7. dubna, resp. do středy 31. března 1943) a hodinovým údajem „11“. Jak je zřejmé z katalogové části, na tento poštovní úřad byla dodána kompletní sada definitivních dvojjazyčných razítek (celkem osm kusů) přesně jeden den před ukončením platnosti československých (ev. česko-slovenských) poštovních známek. S přihlédnutím k této skutečnosti se poštovně-historická vzácnost dopisnice násobí.

Od podacího poštovního úřadu „Brünn 12 – Brno 12“ (PU.1837) byla dopisnice dopravena (společně s dalšími zásilkami) k poštovnímu úřadu „Brünn 2 – Brno 2“ (PU.1827), který byl umístěn na brněnském hlavním nádraží. Zároveň sloužil i jako vyměňovací poštovní úřad pro země jižní Evropy (průvozem přes Vídeň), tedy i pro Rumunsko.

Vzhledem k tomu, že adresátem pohlednice byl pracovník říšského konzulátu v Galati, byla po příchodu k poštovnímu úřadu „Galati 1“ opatřena otiskem příchozího poštovního razítka s datem 20. prosince 1939 (středa), a následně doručena.

Určitou historickou zajímavostí je fakt, že adresát – pan Lev Řezáč – je označen jako pracovník sekce Protektorátu Čechy a Morava na příslušném říšském konzulátu. Při podrobnějším průzkumu lze zjistit skutečnost, že v prosinci 1939 nazývaný říšský konzulát, je vlastně bývalá budova československého (resp. česko-slovenského) konzulátu, který byl původně zřízen na podporu hospodářských zájmů ČSR na dunajské vodní cestě právě v přímořské Galați (od 23. dubna 1921). Původně nájemní vztah k budově konzulátu (umístěného na adrese Strada Codreanu 7) byl v roce 1935 změněn její koupí Československou republikou za celkovou částku 2.200.000,00 lei. V roce následujícím byla provedena její rekonstrukce.

Obrázky:

Tak toto sa čte jak detektivka....super

Krása jak se dá dopátrat takových informací super !

Dnes Kanada bez razítka

Obrázky:

Ani ja ho nemôžem nájsť...
-s-

Obrázky:

Filatelistické frankování je celosvětově oblíbené, znehodnocování známek se však postupem doby a techniky zpracování zásilek dostává někam jinam, jak ukazují následující dva příklady.

Obrázky:

Konečně zas razítka z US

Obrázky:

Tady toto není filatelistický frankování,ale nevím kam s tím,jestli sem nebo co se jinam nevešlo, mně to ale přijde zajimavý .Myslím si,že jestli to nevytvořil "obsluhovatel"razítka v tom roku 42,tak to asi potřebovalo dost koule,jít si toto orazítkovat.

Obrázky:

Hopla,pokus č.2

Obrázky:

iTÁLIE - Europa

Obrázky:

Poprvé v životě dopis bez známky, aneb když se špatně líže

Obrázky:

Najkrajšie mi chodia z Ukrajiny. Ale aj iní "frankujú" opatrne a nie "jak pridze"

Obrázky:

Nuž a někdy se přihodí, zcela nefilatelisticky, že přijdou na poštu dva dopisy od téhož odesílatele (túristy) a ten ani nejspíš neví, že na dva dopisy použil dva typy přetisku. A dokonce i razítka tam bylo! Doufejme, že to adresáti nevyhodili (aneb, jednou jsem měl francouzskou automatovou s pěkným nominále přes 8 €, nebyl doma a obálku vyhodil ).

Obrázky:

Zajímavé, že obě razítka jsou podobně rozmazaná.

Krásná Primulka. Je Jaro a k němu Petrklíče patří.

Jaromir napsal

Zajímavé, že obě razítka jsou podobně rozmazaná.

Ani ne. Pojmenoval bych to spíše jako "rukopis poštmistra". Je to patrně odesíláno jeden den ze stejné pošty, ale na dvě adresy.

pavlinka napsal

Krásná Primulka. Je Jaro a k němu Petrklíče patří.

Až na to, že tohle přišlo v listopadu.

Ale tady je to 1. dubna! Sedí to jak prdel na hrnec V Bhutanu je Jaro třeba jinak

Je sice otázka jestli se u čumkaret dá mluvit o filatelistickém frankování, ale krapet zaznamenané exotiky určitě neuškodí. Pro potěchu oka. Je to taky téměř jediná filatelie na poště.
Na takovou Svatou Lucii se většina z nás nikdy nepodívá. (Mimochodem, odesílatel je žertéř, na chateau to adresovaný nebylo.)
O Myanmaru nemluvě - to je postcrossing a zdá se, že to jde i bez textu .
Ani v Číně už nemají na razítka.
Někteří ovšem do Mexika lítají co 19 let ... A tam razítka mají! A velká!
Dopis z Lesotha (otevřená listovní zásilka! ?? nezalepili to) je od filatelistické kanceláře (takže nepřekvapí vícero známek).
Vánoční pozdrav se známkami Vánočního ostrova, kde není poznat jestli je to odesílaný z ostrova nebo z jiné Austrálie. Na razítko tam ale neměli a Česká pošta, narozdíl od rakouské, není na takovéto zásilky vybavena a je na každém jestli to nechá být, škrtne nebo nějak oštempluje.

Obrázky:

Je pekné, keď aj obálka zaujme, poteší a nielen jéj obsah ...ako tá prvá.
Česká pošta nie je lakomá na razítka ja som ich napočítal 26

Obrázky:

Za tohle bych pracovníky nakopal... V Liberci pracovník(ce) zřejmě nepochopil, že bez ohledu na počet úderů razítek, pokud "nenamaže" razítkovací polštářek barvou, prostě otisky čitelné nebudou... A v Praze se zřejmě aršík na zadní straně obálky již nerazítkuje...
Zkrátka vizitka odesílací pošty...

Jeden by řekl, že obchodník si dá záležet...

Obrázky:

Toto by mi nevadilo na balíku,nejakej úradnej zásielke,ale na pohľadnici z dovolenky??
Veď to zakrýva aj adresáta..Ešte že nie je problém nájsť to v malej dedinke podľa čísla domu.Každý pozná každého.
Vo väčšom meste by sa s tým možno nesra..babrali..
-s-

Obrázky: