Zdravím,
docela by mě zajímalo, jestli někdo zpracoval hodnoty jednotlivých nominálů keltských mincí. Nevím, jestli je to vůbec z aktuálních znalostí o keltech možné. Např. u středověkých mincí je spousta článků o tom, kolik vydělával ten a ten a kolik co stálo... O keltských mincích jsem nic takového nenašel. Je známo aspoň jak to bylo s hodnotou stříbrných mincí oproti zlatým? Střelím od boku, např stříbrná tetradrachma byla ekvivalent 1/8 statéru.
Asi se ptám dost blbě, ale nedá mi to se nezeptat
Díky, V.
Hodnoty keltských nominálů
Moderátoři: Misak33, smith, tenzor.
Stránka: 1
Autor | Příspěvek |
---|---|
#1 8. 12. 2013, 9:19
|
|
Registrovaný uživatel | |
#2 8. 12. 2013, 9:34
|
|
Registrovaný uživatel |
Vzhledem k tomu, že o Keltech existuje jen minimum historických písemných pramenů, tak o cenách či platech nevíme absolutně nic (alespoň jsem to nikde nezaznamenal). Zmíněné písemné prameny jsou ještě k tomu z provenience jejich nepřátel, čili Římanů, které hlavně popisují jejich válečné úspěchy atd., např. Zápisky o válce galské J. Caesara.
Převod mezi nominály navazoval patrně na antické mincovnictví, k tomu jistě něco napíší antikáři. |
#3 8. 12. 2013, 10:00
|
|
Moderátor |
Stater = standard. Vzhledem k tomu, že ve starém řecku existovalo cca 30 systémů měny s různými vahovymi standartu, také statery se mohly rovnat dvěma drachmam (didrachma), třema nebo rovnou tetradrachme, případně nemusel být navázán na typické nominály vůbec. Teď se bavíme o stříbře, u zlatých stateru bude situace ještětrochu složitější. Nicméně asi nejčastější případ byl, že 5 tetradrachem = 1 zlatý
Jenže Keltove na tom s nějakými vahovymi standartu byly špatně, oproti předloham svých minci snižovali váhu klidně o třetinu, takže zjistit nějaké reálné poměry asi bude nereálné. |
#4 8. 12. 2013, 10:01
|
|
Moderátor |
Omlouvám se za hotentotskou češtinu, píšu na mobilu s Androidem..
|
#5 8. 12. 2013, 10:19
|
|
Registrovaný uživatel |
Kacuro, Tenzor: díky moc za objasnění. Jo o těch váhových rozdílech jsem četl. Tetradrachmy z českého území byly prý o něco těžší, než ty slovenské. Jak na tom byl ve srovnání s ostatními nejčastější nominál-obol?
|
#6 8. 12. 2013, 11:25
|
|
Registrovaný uživatel |
Orientačná váha Bratislavských keltských mincí.
Statéry vážili len 6 g, pretože tu boli malé zásoby zlata. Na území Čiech mali zlaté statéry približne 8 g. Bratislavskej mincovni vydávali drobné jednotky – tretinky (2,1 g) a osminky (0,8 g) statérov. _______________ Múdry sa teší objaveniu pravdy, hlupák falošnosti. |
#7 8. 12. 2013, 14:13
|
|
Registrovaný uživatel |
..někde jsem četla teorii, že keltské mince byly brány ani ne tak dle jejich dělení, ale podle váhy drahého kovu (vážily se), protože jak píše tenzor, s původními řeckými předlohami se váhově vůbec neshodovaly. Údajně také byly raženy především pro obchod a platby se zahraničím, na místním trhu, mezi obyčejným lidem nadále fungoval směnný obchod, což by bylo i logické.
Dnes se ani neví, jak keltové své mince nazývali, ujalo se proto názvosloví od jejich předloh (řecké mince), ale váhově samozřejmě neodpovídají. Díky tomu se i v mnoha katalozích objeví poznámka např. u kelt. drachem vážících kolem 1,5g v závorce poznámka (půldrachma ?). Protože váhově je to prostě jinak a do dnes nikdo neví, jak tyto mince správně nazvat, natož, jak se původně dělili. I na to jsou různé názory i teorie, různé kmeny ale nejspíš rozdílně, protože jak psal tuším Grofik, i mezi jednotlivými kmeny mohly váhy nominálů kolísat, popř. byly děleny jinak. |
#8 8. 12. 2013, 14:44
|
|
Registrovaný uživatel |
no to je predsa samozrejme. moderny clovek v dobe pevnych cien si taketo nieco nevie celkom predstavit. sucastou kazdeho obchodu bola dohoda o cene tovaru, a o protihodnote zan (o ''cene'' penazi) cena tej-ktorej komodity bola ina rano, ina vecer pri uzatvarani trhoviska, ina v lete ked jej bol dostatok, a ina v zime pocas krizovych mesiacov. ina bola hodnota kovu pri jeho nedostatku, a ina pri jeho nadbytku. _______________ |
#9 8. 12. 2013, 16:49
|
|
Moderátor |
Asi tak, pokud někdo neurčil ceny napevno (načež vznikl obrovský černý trh), jako občas ve starém Římě
Akorát hodnota kovu moc nekolísala (až na vyjímky ne v rámci období průměrného lidského života, v rámci staletí samozřejmě ano), to byl také jeden důvod proč sloužily jako platidlo. « Poslední úpravu provedl(a) tenzor v 8. 12. 2013, 16:50. » |
#10 8. 12. 2013, 16:52
|
|
Registrovaný uživatel |
Myslis, ze s tim nezamavaly ani valecne vypravy? Jsem slysel, ze nektere byly docela uspesne a ze se do Rima privazely vozy stribra jako vykupne. To mohlo s cenami zahybat behem par tydnu, ne?
|
#11 8. 12. 2013, 17:46
|
|
Registrovaný uživatel |
Na těchto výpravách profitoval vždy jen panovník a jeho elity, vnitřní trh to těžko mohlo narušit. Tím by neustále docházelo k vnitřní nestabilitě, kterou si panovník nemohl dovolit, to by pak nemělo takové kořistění smysl. Pokud byly plánované výboje, musel být doma klid.
|
Stránka: 1
Seznam uživatelů · Seznam správců · Statistiky · RSS kanál
Diskusní fórum | Sberatel.com | články | inzerce | katalog | mince | sběratelé | zápalky | UseBB 1