Sběratel.com

Diskusní fórum o sběratelství

Sběratel.com » Antické mince » Hodnoty keltských nominálů

Vykupminci.cz
Numisargo

Hodnoty keltských nominálů

Moderátoři: Misak33, smith, tenzor.

Nové téma Další příspěvek

Stránka: 1

Autor Příspěvek
Registrovaný uživatel
Zdravím,
docela by mě zajímalo, jestli někdo zpracoval hodnoty jednotlivých nominálů keltských mincí. Nevím, jestli je to vůbec z aktuálních znalostí o keltech možné. Např. u středověkých mincí je spousta článků o tom, kolik vydělával ten a ten a kolik co stálo... O keltských mincích jsem nic takového nenašel. Je známo aspoň jak to bylo s hodnotou stříbrných mincí oproti zlatým? Střelím od boku, např stříbrná tetradrachma byla ekvivalent 1/8 statéru.
Asi se ptám dost blbě, ale nedá mi to se nezeptat :D
Díky, V.
Registrovaný uživatel
Vzhledem k tomu, že o Keltech existuje jen minimum historických písemných pramenů, tak o cenách či platech nevíme absolutně nic (alespoň jsem to nikde nezaznamenal). Zmíněné písemné prameny jsou ještě k tomu z provenience jejich nepřátel, čili Římanů, které hlavně popisují jejich válečné úspěchy atd., např. Zápisky o válce galské J. Caesara.

Převod mezi nominály navazoval patrně na antické mincovnictví, k tomu jistě něco napíší antikáři.
Moderátor
Stater = standard. Vzhledem k tomu, že ve starém řecku existovalo cca 30 systémů měny s různými vahovymi standartu, také statery se mohly rovnat dvěma drachmam (didrachma), třema nebo rovnou tetradrachme, případně nemusel být navázán na typické nominály vůbec. Teď se bavíme o stříbře, u zlatých stateru bude situace ještětrochu složitější. Nicméně asi nejčastější případ byl, že 5 tetradrachem = 1 zlatý :)
Jenže Keltove na tom s nějakými vahovymi standartu byly špatně, oproti předloham svých minci snižovali váhu klidně o třetinu, takže zjistit nějaké reálné poměry asi bude nereálné.
Moderátor
Omlouvám se za hotentotskou češtinu, píšu na mobilu s Androidem..
Registrovaný uživatel
Kacuro, Tenzor: díky moc za objasnění. Jo o těch váhových rozdílech jsem četl. Tetradrachmy z českého území byly prý o něco těžší, než ty slovenské. Jak na tom byl ve srovnání s ostatními nejčastější nominál-obol?
Registrovaný uživatel
Orientačná váha Bratislavských keltských mincí.

Statéry vážili len 6 g, pretože tu boli malé zásoby zlata. Na území Čiech mali zlaté statéry približne 8 g. Bratislavskej mincovni vydávali drobné jednotky – tretinky (2,1 g) a osminky (0,8 g) statérov.
_______________
Múdry sa teší objaveniu pravdy, hlupák falošnosti.
Registrovaný uživatel
..někde jsem četla teorii, že keltské mince byly brány ani ne tak dle jejich dělení, ale podle váhy drahého kovu (vážily se), protože jak píše tenzor, s původními řeckými předlohami se váhově vůbec neshodovaly. Údajně také byly raženy především pro obchod a platby se zahraničím, na místním trhu, mezi obyčejným lidem nadále fungoval směnný obchod, což by bylo i logické.
Dnes se ani neví, jak keltové své mince nazývali, ujalo se proto názvosloví od jejich předloh (řecké mince), ale váhově samozřejmě neodpovídají. Díky tomu se i v mnoha katalozích objeví poznámka např. u kelt. drachem vážících kolem 1,5g v závorce poznámka (půldrachma ?). Protože váhově je to prostě jinak a do dnes nikdo neví, jak tyto mince správně nazvat, natož, jak se původně dělili. I na to jsou různé názory i teorie, různé kmeny ale nejspíš rozdílně, protože jak psal tuším Grofik, i mezi jednotlivými kmeny mohly váhy nominálů kolísat, popř. byly děleny jinak.
Registrovaný uživatel
korunka napsal
... teorii, že keltské mince byly brány ani ne tak dle jejich dělení, ale podle váhy drahého kovu

no to je predsa samozrejme.
moderny clovek v dobe pevnych cien si taketo nieco nevie celkom predstavit.
sucastou kazdeho obchodu bola dohoda o cene tovaru, a o protihodnote zan (o ''cene'' penazi)
cena tej-ktorej komodity bola ina rano, ina vecer pri uzatvarani trhoviska,
ina v lete ked jej bol dostatok, a ina v zime pocas krizovych mesiacov.
ina bola hodnota kovu pri jeho nedostatku, a ina pri jeho nadbytku.
_______________
Moderátor
Asi tak, pokud někdo neurčil ceny napevno (načež vznikl obrovský černý trh), jako občas ve starém Římě :)
Akorát hodnota kovu moc nekolísala (až na vyjímky ne v rámci období průměrného lidského života, v rámci staletí samozřejmě ano), to byl také jeden důvod proč sloužily jako platidlo.
« Poslední úpravu provedl(a) tenzor v 8. 12. 2013, 16:50. »
Registrovaný uživatel
Myslis, ze s tim nezamavaly ani valecne vypravy? Jsem slysel, ze nektere byly docela uspesne a ze se do Rima privazely vozy stribra jako vykupne. To mohlo s cenami zahybat behem par tydnu, ne?
Registrovaný uživatel
Na těchto výpravách profitoval vždy jen panovník a jeho elity, vnitřní trh to těžko mohlo narušit. Tím by neustále docházelo k vnitřní nestabilitě, kterou si panovník nemohl dovolit, to by pak nemělo takové kořistění smysl. Pokud byly plánované výboje, musel být doma klid.

Nové téma Další příspěvek

Stránka: 1

Sběratel.com » Antické mince » Hodnoty keltských nominálů

Diskusní fórum | Sberatel.com | články | inzerce | katalog | mince | sběratelé | zápalky |

TOPlist
Sběratel.com je poháněno systémem UseBB 1