Sběratel.com

Milí znalci, mám problém, který jste nedávno řešili. Spojil jsem se s uživatelem "kolobrnda" a přikládám známku, na kterou se tázal, jestli má zoubkování B (HZ 11 3/4) nebo D (ŘZ 11 1/2).
Opakovaně jsem známku velmi důsledně proměřoval a zjistil jsem s údivem, že má vodorovné zoubkování 11 1/2, svislé 11 3/4.
S tímto "jevem" jsem se setkal již vícekrát, Hradčan s tímto zoubkováním mohu přiložit více i v jiných hodnotách. Přitom mám rovněž známky jednoznačně B nebo D, takže chybu při měření nedělám.
Neumím si to vysvětlit.
Díky za odpověď.

Obrázky:

Papír "pracuje", tj. jeho rozměr (a tedy i rozměr zoubkování) se může měnit, zejména vlivem vlhkosti. Rozhodující je, zda se jedná o zoubkování hřebenové nebo řádkové.

Přikládám ještě jednu známku se stejným problémem.

Obrázky:

Add 25h - Jasné zoubkováni B, ostatně kdo to sbírá ví, že tato varianta známky v zoubkování D neexistuje, takže je zbytečné potom i jakékoliv měření.

Tahle 30h se tu už v jednom vlákně řešila, tak proč je tu zbytečně znova?!?

dejvy napsal

Papír "pracuje", tj. jeho rozměr (a tedy i rozměr zoubkování) se může měnit, zejména vlivem vlhkosti. Rozhodující je, zda se jedná o zoubkování hřebenové nebo řádkové.

Tak to jste mne teď, vážený pane, dostal na lopatky. Jenom mi, prosím, řekněte, v kterém směru se papír smršťuje nebo roztahuje. Původně to byla známka B nebo D ??? Posuďte to tedy i dle druhu zoubkování, i když, jak jsem někde četl, nemusí se to jednoznačně od pohledu poznat. Nebo dle Vás ano ??

Obě známky mají hřebenové zoubkování, tj. B.

Dracek napsal

Add 25h - Jasné zoubkováni B, ostatně kdo to sbírá ví, že tato varianta známky v zoubkování D neexistuje, takže je zbytečné potom i jakékoliv měření.

Tahle 30h se tu už v jednom vlákně řešila, tak proč je tu zbytečně znova?!?

Pane Dráčku, musím ihned reklamovat katalog POFIS, protože tam známka 13D je zcela ebvidentně uvedena. Přestávám Vám, pánové, rozumět. Zatím jsem od vás nedostal jedinou příznivou odpověď.

Ještě pár poznámek:
- směr roztažení nebo smrštění papíru záleží na tom, kterým směrem byl papír vložen do stroje; asi nejznámějším příkladem jsou aršíky Kde domov můj
- hřebenové zoubkování B nemá přesný rozměr 11 3/4 (starší literatura u něj někdy uvádí kombinaci rozměrů 11 1/2 a 11 3/4), rovněž tak roztahování papíru má na rozměr vliv; je třeba si uvědomit, že rozměry zoubkování se zpravidla měří a uvádějí s přesností na 1/4 zoubku takže v případě rozměru "mezi" (což je i tento případ) se jako rozměr uvádí ten, který je blíže

kanojma: čti pořádně o neexistenci 30h v D nic nepíši, jen o 25h...
- takře reklamujte své brýle(nebo si nějaké pořiďte)
(a přesně na tuto 30h se již v jiném vlákně odpovídalo, tak ji se zbytečně necpi znova, ostatně na první pohled bez měření je to HZ a tedy běžná 11 3/4)

Davide (dejvy), konečně solidní odpověď. Moc děkuji. (Tak si říkám, že s tím Dráčkem je to nějak nadraka, nebo má blbý den. V tom případě se mu omlouvám.)

ano je to 11 3/4, to ze neodpovedaju zuby na znamke je to tym ze papier pri tlaci sa natahoval alebo stahoval ako pise Dejvy. ono to uz ma cca 90 rokov :-)

kanojma:
Dráček nemá žádný blbý den, ale je zbytečné chtít 2x stejnou známku...
poprvé viz tady: http://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/hradcany_post_-158722#post158722
a podruhé zde, jako by se od včerejška něco mohlo změnit...

P.S. Každý sběratel by si měl pořádně nastudovat literaturu a teprve pak se ptát a o hřebenové perforaci 11 3/4 se již psalo opakovaně mnohokrát.

Pane Dráčku, ještě jednou se omlouvám. Nejsem a ani nebudu sběratelem, objevil jsem jenom ALBUM POŠTOVNÍCH ZNÁMEK, které obsahuje 1058 vyobrazení známek z celého světa, toto album sestavil Zikmund Reach a vydal počátkem minulého století nakladatel A. Hynek. To album je poměrně značně vyplněno známkami z celého světa a já zatím nevím, co s tím. Nikdo je neměl v rukou od roku 1923. Takže se chci něco naučit na Hradčanech, než s tím něco podniknu. Mějte se mnou strpení. Díky.

A pro úplnost, Vám, pane Dráčku, posílám ukázku z toho objeveného alba.

Obrázky:

kanojma napsal

Pane Dráčku, ještě jednou se omlouvám. Nejsem a ani nebudu sběratelem, objevil jsem jenom ALBUM POŠTOVNÍCH ZNÁMEK, které obsahuje 1058 vyobrazení známek z celého světa, toto album sestavil Zikmund Reach a vydal počátkem minulého století nakladatel A. Hynek. To album je poměrně značně vyplněno známkami z celého světa a já zatím nevím, co s tím. Nikdo je neměl v rukou od roku 1923. Takže se chci něco naučit na Hradčanech, než s tím něco podniknu. Mějte se mnou strpení. Díky.

Tak to si si vybral jeden z tých ťažších oblasti na naučenie sa niečoho....

Dracek napsal

Add 25h - Jasné zoubkováni B, ostatně kdo to sbírá ví, že tato varianta známky v zoubkování D neexistuje, takže je zbytečné potom i jakékoliv měření.

Nevím, nevím , ale 25 h červenofialová či tzv. černo-fialová existuje v zoubkování D, viz např. exponát pana Wilhemse na str. 84 nahoře viz

http://www.japhila.cz/hof/0019/index0019_084.htm

Dokonce byla úředně vydaná i 25 h modrá s tímto zoubkováním.

ikanek: pokud si přečteš přesně moji odpověď http://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/hradcany-11-b-d_post_-158962#post158962
cituji:
Add 25h - Jasné zoubkováni B, ostatně kdo to sbírá ví, že tato varianta známky v zoubkování D neexistuje, takže je zbytečné potom i jakékoliv měření.
tak ta je zcela pravdivá a za ní si stojím!!!
(varianta známky Hradčan 25h tištěné ze III. a IV.tiskové desky /zde vyobrazená/ v zoubkování D- HZ 11 1/2 NEEXISTUJE ! ! ! nebo mi prosím ukaž, kde v kterém katalogu je tomu jinak, rád se přiučím )

No to máš sice pravdu, ale dotaz od kanojmy se týkal kolem zoubkování D nebo B, a nemyslím si, že je dobré mu takhle motat hlavu. Že vyobrazená známka pochází ze III. nebo IV. desky začínající sběratel (či nálezce) z prostého náhledu do katalogu nepozná. A nebo to v nějakém běžně dosažitelném katalogu na ČSR I je? Neznám novější katalogy POFIS, já mám jenom Merkura a tak to uvedeno není.

Měření známek bych stejně raději doporučoval, zejména u vzácnějších variant, i když třeba žádné jiné zoubkování na výběr není.

Myslím si, že by na tomto místě bylo velmi vhodné uvést charakteristiky jednotlivých druhů zoubkování - hřebenové vs. řádkové.

Začnu řádkovým zoubkováním (ŘZ) - zoubkování se provádělo úderem perforační lišty vždy jen jedna řada najednou. To znamená v případě Hradčan, které byly vydány ve 100 kusových arších ve formátu 10 řad po 10 sloupcích, bylo potřeba pro ŘZ provést 11 úderů směrem shora dolů (první úder je nahoře v archu, pak se trochu popojelo a druhý úder už by měl být mezi 1. a 2. řadou a tak dále až dolů). To samé platilo i pro oddělování perforací v jednotlivých sloupcích (opět u Hradčan 11x). Celkem tedy 22 úderů perforační lišty.

U hřebenového zoubkování (HZ) - perforační lišta vypadala jako hřeben tzn. perforovaly se 3 strany každé známky najednou, začalo se nahoře (občas i jinde - zleva, zprava či dole) a pak se popojelo o jednu řádku dolů a tak se pokračovalo až na konec archu. Tzn. pro Hradčany 11 úderů na celý arch.

Zpravidla se archy perforovaly ve více kusech najednou.

Toť teorie.

A jak se to pozná v praxi? Je to docela jednoduché, stačí sledovat rohy známek.

U ŘZ se málokdy perforační otvory dokonale sejdou a proto jsou rohy "deformované". U HZ jsou rohy známek rovnoměrné viz např. tvůj obrázek. Pouze u 2 rohů dle směru perforace mohlo dojít k menším posunům v perforaci u HZ.

Ikanek:
kat. Merkur to uvádí včetně označení tiskové desky např. na str.55/56
Pofis 2007(asi i 2011, ten nemám nyní v ruce) měl ceny u 25h také dle typů, tedy i desek a navíc tam byla i přehledná tabulka výskytu zoubkování a TD

Jo to tak je, ale už neuvádí, jak to rozlišit. Takže bez bližšího studia to stejně začátečník nemá jak rozeznat. I když u 25 h je to jednoduché, ale chce to vidět známky z 1. nebo 2. desky a pak 3. nebo 4.desku.

Sakra ten Wilhems ma ale exponat,klobouk dolu,ma nekdo neco podobneho?

ikanek:
moc děkuji za stručné a výstižné vysvětlení HZ a ŘZ.

Dráčku, už jsem Ti to tady jednou psal. Pokud neumíš slušně a bez hysterie poradit začátečníkovi, tak prosím neodpovídej. Vždy se tady najde někdo jiný, který poradí bez emocí. Máš blbé dny nějak často.

A kdyby jsi mu hned napsal, že 25h e) ze 3. a 4. tiskové desky neexistuje v zoubkování D, nemusel by jsi se tady v pěti odpovědích předvádět.