Sběratel.com

Odpoved som zial nikde nenasiel a zvedavost mi neda. Mam doma lito Dona Quijota (na olej som este nenasiel rozpocet) a nejake jeho kresby, ale neviem nikde zistit, kde sa vzalo v jeho mene to "Bor". Celkovo je jeho zivotopis dost slaby online...

Jeho obrazy tu casto padaju ako priklady v inych diskusiach, tak mozno ma niekto pouci

Dakujem.

Karel Souček se duševně sjednotil se svatým Karlem Boromejským...Bor.Jestli mám někoho nejvíc nakoukaného tak je to právě Karel Souček 1915-1982.Nedoceněný malíř,podceněný i zatracovaný ale obrovsky lidský.Koncem roku by měla vyjít biografie od profesora Štěpánka...

Souček je prostě nádherný ale i ty obrazy Kladna a průmyslu.

jaran napsal

Souček je prostě nádherný ale i ty obrazy Kladna a průmyslu.

Jeho pasáže jsou elektrizující...

packa napsal

https://www.cbdb.cz/kniha-252808-karel-soucek


https://www.haldakladno.cz/p/karel-soucek-obrazy-zivota-zivot-v-obrazech/

Ano a díky.To je zatím vše co o Součkovi vyšlo.Kdyby měl někdo katalogy výstav,reference i reprinty atd.Sice mám katalogů ,,dost" ale sháním vše a velice mi zajímá výstavní činnost kladenské galerie p.Kračmara cca.1941-1948.Díky za informace

Jarane, ještě k té otázce v názvu tématu.
Obrazy Karla Součka mám velmi rád. Stejně jako u některých dalších předních umělců - např. ze zdejšího regionu musím jmenovat Bohumíra Dvorského - je v očích některých sráží negativně hodnocená politická angažovanost autorů (což se až na výjimky promítá i v dosahovaných cenách obrazů v aukcích).
Nebyl by nějaký odkaz na písemné prameny ohledně vztahu Karla Součka Bora
ke svatému Karlu Boromejskému? Podle běžně dostupné starší odborné literatury
by se totiž ke Karlu Součkovi spíše místo "Bor" hodil přídomek "Marx"...

Takže především:

https://is.muni.cz/th/b155e/Bakalarska_prace_Karel_Soucek_Martinovska_KOMPLETbezPriloh.FINALE.txt

A kdo si to neotevře, tak:

Karel Souček se jako jeden z prvních vyjadřoval k revolučnímu vzepětí tehdejší doby. Svým dílem Květen 1945 se snažil pochopit aktuální děje, v symbolice dramatického hnutí lidových zástupů. Kotalík se ve své publikaci vyhýbá vyřčení toho, co se v této době dělo s Karlem Součkem, kterému bylo zakázáno vystavovat – zažíval léta nepochopení a ústrků, pracoval v Poldi SONP jako natěrač konstrukcí. Vzpomíná na to však Součkův přítel Jerman: „V létech tuhého dogmatismu to měl Karel Souček obdobně jako Jiří Kolář těžké. Byl pro své dílo prudce napadán v tisku a aby se uživil, pracoval ve Spojených ocelárnách, kde natíral konstrukce. Práci snášel dobře, protože se cítil dobře mezi dělníky. Jen se trochu obával o další osud umění.“[46]

Tehdejší kritika chápala Součkovy obrazy jako „západní“, vadilo jim, že maluje dělnické prostředí málo jásavé a málo veselé. Realita byla dle jejich názoru zobrazována černě a neradostně.

3.4. 50. léta

Jisté je, že v dalších létech nebyly Součkovy obrazy k vidění – dle Kotalíka se nehodily do tehdejšího uhlazeného pojetí figurální malby. Tato léta nebyla pro malíře úspěšná, ale nezahořkl, naopak tvořil bez přestání, neustále maloval i kreslil, bez nároku na vystavení. V té době se ho zastával jeho přítel Václav Rabas – např. v časopisu Kladenský Kovák[47], a zajistil mu také místo
učitele výtvarné výchovy na střední škole v Rakovníku[48] - tam dojížděl každodenně vlakem. Tyto cesty inspirovaly Součka k cyklu Mateřství, když pobýval s dalšími lidmi v čekárnách a pozoroval je.

Potkával se s nezájmem nákupních komisí a s lhostejností, uznání zmizela, protloukal se všelijak. Musel opustit místo asistenta profesora Rady na Akademii výtvarných umění: „jeho malba prý nebyla zárukou zdárné výchovy mladých.“[49] Přesto nezahořkl a stále kreslil či maloval – byl přesvědčen o správnosti své cesty.
Atd.

Dodnes jsem se nikde nedočetl a nepochopil, jak KS k této nálepce přišel...

https://www.novinky.cz/kultura/clanek/recenze-v-new-yorku-se-v-souckovi-nemylili-323546

bolt napsal

Jarane, ještě k té otázce v názvu tématu.
Obrazy Karla Součka mám velmi rád. Stejně jako u některých dalších předních umělců - např. ze zdejšího regionu musím jmenovat Bohumíra Dvorského - je v očích některých sráží negativně hodnocená politická angažovanost autorů (což se až na výjimky promítá i v dosahovaných cenách obrazů v aukcích).
Nebyl by nějaký odkaz na písemné prameny ohledně vztahu Karla Součka Bora
ke svatému Karlu Boromejskému? Podle běžně dostupné starší odborné literatury
by se totiž ke Karlu Součkovi spíše místo "Bor" hodil přídomek "Marx"...

Bolte,Stepanik to napsal velice dobře.Ono se málo ví,že Souček maloval náboženské motivy..Getsemanská zahrada,Ježíš na kříži atd.Po osvobození maloval obrovská plátna,třeba Rudoarmějce...Maloval to co vnímal a myslím,že byl i chvilku ,,prvním věřícím komunistou."No potom ho to poválečné nadšení přešlo a měl jen problémy.A nebýt jednoho zahraničního malíře/jméno..nemohu si vzpomenout-dohledám/tak ho soudruzi dali úplně k ledu.No a Kladno pak zrušilo i Součkovu galerii na Sítné.
Souček byl hlavně sociálně cítící a dost naivní k svému okolí.

Citacia z tej Bc prace (za nu velmi dakujem - celu som ju precital):

Znovuobjevení Karla Součka proběhlo paradoxně v kladenských ţelezárnách, kde pracoval.
Kdyţ do Kladna v roce 1956 zavítal známý mexický malíř Diego Rivera, po prohlídce Poldi prý
projevil přání vidět nějakého kladenského malíře. Riveru tedy přivezli do ateliéru Karla Součka.
Rivera byl nadšen a jako dárek si odvezl jeden ze Součkových obrazů. Traduje se, ţe se Rivera
později ptal našeho tehdejšího prezidenta, Antonína Zápotockého, jak je moţné, ţe takový malíř
jako Souček musí tvořit jen po nocích. Do té doby nesměl Souček vystavovat. Po přímluvě Rivery
se ale mohl znovu účastnit soutěţí i výstav

Děkuji stepanikovi za odkazy. V bakalářské práci jsem se tak poprvé dočetl
o malířově katolické víře (viz přiložená citace). O obrazech s náboženskými motivy
jsem rovněž nevěděl.

Obrázky:

klepo napsal

Citacia z tej Bc prace (za nu velmi dakujem - celu som ju precital):

Znovuobjevení Karla Součka proběhlo paradoxně v kladenských ţelezárnách, kde pracoval.
Kdyţ do Kladna v roce 1956 zavítal známý mexický malíř Diego Rivera, po prohlídce Poldi prý
projevil přání vidět nějakého kladenského malíře. Riveru tedy přivezli do ateliéru Karla Součka.
Rivera byl nadšen a jako dárek si odvezl jeden ze Součkových obrazů. Traduje se, ţe se Rivera
později ptal našeho tehdejšího prezidenta, Antonína Zápotockého, jak je moţné, ţe takový malíř
jako Souček musí tvořit jen po nocích. Do té doby nesměl Souček vystavovat. Po přímluvě Rivery
se ale mohl znovu účastnit soutěţí i výstav

Rivera díky