Sběratel.com

Matematicky mi to vychádza takto:
1000 metrov nad morom=teplota vody 10 stupňov (kosa)
2000-20 stupňov.
Phoksumdo-3600 metrov nad morom=36 stupňov..
To je ako v Bešeňovej a tam sa močia aj v zime..
Ale radšej tam nešnorchluj...
-s-

Zařadil jsem do sbírky pohled,který mně tak trochu vrtá hlavou.Je z hlavní ulice,která se jmenovala původně Ferdinandova,potom Třída čs.legií,Klatovská,Reinharda Heydricha,Benešova,Klatovská.1.máje a nyní opět Klatovská,což mně přijde tak nejlepší,neboť tato třída skutečně na Klatovy směřuje.
Z toho přejmenovávání je celkem zřejmné,že se jedná o jednu z velkých hlavních ulic a proto existujeí stovky pohlednic z těchto míst.Vlastním jich pár desítek,ale ten poslední přírustek z roku 1905 je trochu jiný.Okolo třídy byly vždy stromy.A tady nic!Vysvětluji si to,že buď byl snímek pořízen po vykácení velkých stromů nebo je fotograf vyretušoval.Pohledy jsou ze stejného časového období,když ulice nesla nejstarší název.Nejstarší je ten třetí(1900),kde jsou stromy poměrně velké.A na dalších jsou již stromy nově vysazené.Takže pohled nejspíš ukazuje krátké mezidobí mezi vykácením a výsadbou.Co myslíte vy?

Obrázky:

Pribudli mi nejaké mincové pohľadnice. Tak pridám jeden exemplár z exotických krajov, ktorý prešiel poštou. Pohľadnica bola napísaná a odoslaná z mesta Colombo, vtedajšej britskej kolónie ostrova Ceylon. Dnes je to ostrovný štát Srí Lanka. Krásne sa dajú vysledovať jednotlivé kurzy britskej koloniálnej rupie k ostatným svetovým menám. Ďalšia zvláštnosť je delenie rupie. Na indickom kontinente predstavovali drobné nominály ,,anna a pice". Na Ceylone to boli centy. Pohľadnica je datovaná 25.9.1912. Pisateľ (pisateľka?) ju odoslal priateľovi alebo príbuznému do Jokohamy v Japonsku. V tomto veľkom prístavnom meste ju orazili pečiatkou 17.10.1912. Mincová pohľadnica je opatrená dvomi 3 centovými známkami s portrétom britského panovníka Eduarda VII. Jedna známka je na averze a druhá na reverznej strane. Pritom Eduard VII. zomrel už v r. 1910.
Stručný text obsahuje pozdrav a blahoželanie k narodeninám adresáta. Dá sa tam vyčítať, že dotyčný mladý muž Charlie chodil v tom čase niekde do školy. Či to bolo v Jokohame ťažko posúdiť. V každom prípade je tento exemplár pekne zachovalý a človek po detailnejšom prebádaní zistí kopec historických faktov.

Obrázky:

No,hlavně ,že je prošlý!Většinu pohlednic tohoto typu jsem viděl pouze neprošlé.Ta známka a i ty razítka krásně pohled doplňují!Hezký kousek.

paully napsal

No,hlavně ,že je prošlý!Většinu pohlednic tohoto typu jsem viděl pouze neprošlé.Ta známka a i ty razítka krásně pohled doplňují!Hezký kousek.

Ďakujem paully. Tých čistých mincových pohľadníc mám veľa. Len táto jedna sa mi pritrafila v zachovalom a čitateľnom stave, ktorá zároveň prešla poštou. Ale je zvláštne, že sa páčia aj deťom. Pokiaľ máme návštevu, deti sa úplne kochajú tým reliéfom a plastickým obrazom mincí na pohľadniciach. Ale už som dostal aj otázku v akom počítačovom programe a na akej tlačiarni to bolo robené.

Potřeboval bych zjistit kdy pohled proběhl poštou.Zachovalo se pouze doručovací razítko.Předem děkuji za vysvětlení jak se zkratka čte.Já bych to tipoval na prosinec 1916?? odpoledne.Ale nejsem takový znalec na razítka jako se tu vyskytují.Pohled je krom toho značně starší.
A ještě bych se ujistil známkou-ta byla 5 krejcarová?

Obrázky:

Paully, malo by to znamenať 16. December 1901. Smerovalo to do Banskej Bystrice. Nemecky sa nazývala Neusohl. A hore je pečiatka v maďarskom jazyku s označením Besztercebánya. Čo sa týka známky to by mohli vysvetliť filatelisti, napr: moderátor smith. On zbiera aj pohľadnice a má v tom prehľad. Ak tam bola nalepená známka, tak predpokladám, že už v halierovej hodnote. Po prechode na korunovú menu v r. 1892 sa aj známky začali tlačiť v halierových a korunových hodnotách. Mohla tam byť známka v hodnote 5 heller-fillér. 5 grajciar zodpovedal 10 halierom. Také vysoké známky sa pravdepodobne lepili na dopisy. Možno nás smith uvedie na pravú mieru, pokiaľ tu zavíta.

Tak TONY-KK to uviedol správne. Vročenie na pečiatke je maďarské, teda najprv je rok, mesiac a nakoniec deň.
Čo sa týka výšky poštovného to neviem, lebo České kráľovstvo patrilo pod Rakúsku poštovú správu, a tá mala trošku iné tarify ako Uhorská poštová správa. Tarify Uhorskej poštovej správy platili na území dnešného Slovenska a na území Uhorského kráľovstva.

Smith, ďakujem za rýchlu reakciu. A čo sa týka hodnoty známky, tak v tej dobe boli už vydávané a distribuované pravdepodobne len známky v halieroch a korunách. Neviem či bolo ešte dovolené používať grajciarove exempláre známok.

Díky za přečtení razítka.Ta známka musela být skutečně 5 halířová-menší hlava císaře,protože to byla vnitrostátní zásilka.Do ciziny by to bylo 10 haléřů.Mám však pohledy pod rokem 1900,třeba 1898 a tam je použitá 2 krejcarová známka,proto jsem potřeboval upřesnit datum-ještě jednou dík!Takže,i po přechodu na korunovou měnu se známky s krejcary využívaly.Počítám,že po roce 1900 už byly známky jen v korunové měně-ale nevím..

Krátké přechodné období bylo.
Známky v krejcarové měně platily do 30.9.1900; první známky v korunové měně vyšly 1.12.1899.

Tak dejvy nás upresnil. Vďaka za info o platnosti známok. Viem, že pre zlatníkovú menu bolo stanovené dosť dlhé prechodné obdobie 10 rokov. V podstate strieborné i zlaté mince zlatníkovej meny bez problému brali obchodníci až do rozpadu monarchie. A pre laikov až neskutočne znie informácia, že R-U zlatníky boli spolu s R-U korunovou menou povolené ako dočasné platidlá I. ČSR. Ich oficiálna platnosť bola zrušená zákonom v r. 1928 !!!
V známkach však nemám taký prehľad a tak je človek rád za každú informáciu.

Já se při sbírání také vždy rád něco dozvím!I když někdy je to zjistit pravdu jak to vlastně bylo značně těžší.Tady to šlo,literatura určitě existuje a znalých lidí je tu také dost.Ovšem někdy se skutečně neví,a pak se jen hádá.A většinou i pohádá !Přesto mám podobné tajenky rád a myslím,že nám to sbírání zpestřují.A vždy je naděje,že se něco někde objeví a tajenka bude vyluštěna.Pro mě největší rebus je XV krejcar 1686 KB.Děravý a naprasklý s netypickým opisem.Moc by mě zajímalo,co to vlastně je za kotouček.
A je mně zcela jedno zda je ,,echt",nebo falsum.Ale hmatatelný důkaz-fakta zatím nejsou a obávám se,že se pravdu nikdy nedozvím!

Jsme si zase jednu půjčil. Hledat v Africe bezpečí na stromech asi nemá smysl. 3 kočičky tam jsou!:

Obrázky:

Fascinuje mě z jakých destinací se dnes běžně pohledy objevují.Když jsem pohledy již jako kluk sbíral a všude kam jsem se vetřel jsem nějaké somroval,tak úlovky byly pohledy nejspíš od nás.Cizina pak Bulharsko,SSSR,NDR,no zkrátka východní blok.A pokud tam zářil pohled z Itálie,NSR,Francie a nedej bože dokonce z USA,tak to pak očíčka zářily jak baterky tříbuřtovky!Pamatuji si jakou závist vzbudily pohledy z Indie a Ceylonu,které mně matka přinesla ze Škodovky.Byly to pohledy od montérů,kteří v těchto zemích pracovali.
Toto je jedna z mála věcí,kterou dnešním mladým závidím.Nám tenkrát nezbývalo nic jiného než zabalit tele a ject na čundr.Ale taky to bylo krásný!Hlavně jsme byli mladí,zdraví a vše jsme mohli jíst,hodně pít a radovat se i z nepatrných věcí-třeba i z hezkého pohledu!

Uz tyzden nikto nic, tak pridam jednu. Je to zriedkavy zaber na vodarensku vezu v Komarne, ktora stoji dodnes. Rodinne domy v popredi davno zburane. Na zadnej strane s krasnou k.u.k. peciatkou a pekne citatelnym (az trochu dojemnym) textom. Vojak sluziaci v Komarne posiela domov do Ciech detom pozdrav na Vianoce, posiela pohladnicu s DA az v roku 1915. Zaujimava je aj peciatka so zlym rokom (1914 namiesto 1915), ktoru sa zrejme na poste 5 dni nenamahali pretocit
Pre mna priklad idealnej pohladnice do zbierky.

Obrázky:

Z Lanškrouna (ale zřejmě se dala/dá pořídit i jinde) byla odeslaná tato hejbací čumkarta, reprint z roku 1915. Dost pěkná, řekl bych:

Obrázky:

Co se na té kartě vše pohybuje?Rakušák tahá Rusa za uši?

Dobrý je si to stáhnout a proklikat vedle sebe, ale přesto jsem si tak nějak dovolil (švestičky z naší zahrádky), snad je to zřejmé ... oni se teda umí i zaklonit víc, kdyby na to přišlo.

Zkrátka, jsou to přece koalice, ne?

Obrázky:

paully.Pokud opravdu chceš vědět,jak je to s tím patnáctníkem.Napíšu ti na e-mail.
Ty Rakouské pohlednice se mi líbí.Vždy se sem rád dívám.

Tak napiš,o tom XV se vždy rád dozvím něco nového!

Jsem si půjčil - asi půjdu do kláštera:

Obrázky:

zajímavé , že ?

Obrázky:

za mne jsou velice zajímavé pohlednice s leporelem

Obrázky:

Leporela byly vždy zajímavé a i hledané.Škoda jen,že jsou v nich notoricky známé pohlednice a málokdy něco zajímavého.Ale jsou určitě pěkné a zajímavé.
Ta německá z Walpuržiny noci,nebo jak se u nás říká filipojakubská noc-pálení čarodějnic je také zajímavá!Něco takového jsem ještě neviděl,spíš tak nějaký ten průvod na 1.máje-to jo.
Pamatuji si jak jsme vždy s partou vyráželi na čundr,a jak jsme často byli kontrolováni VB ,co že to máme v telatech a proč nejsme v průvodu..A taky jsme měli tradici,že se muselo vlézt do vody,ať bylo jak bylo.No jo,ale to už nemá s pohledy nic společného.