Sběratel.com

To Draček.

Kdysi jsi také preferoval můj dnešní koníček, tedy zajímala by mě Tvoje zkušenost s výskytem půltolarů 1811 A, 1812 A a 1813 A.
První jsem viděl v dezolátním stavu.
Druhý u Raucha v kvalitě 2/1.
A třetí ročník dvakrát u Raucha v kvalitách 0- a 2.


Neviděl jsi někde další? Určitě v Praze občas někdo něco vytáhne z kapsy.

Předem dík za ochotu.

bohužel, své poznámky už k Fr.II. nemám, ale tuším že nějaký jsem viděl v minulosti v nabídkách ze zahraničí, ale jen několik kusů dohromady a navíc ve stavech spíše kolem 2, případně ještě po uchu...

Ty mince, které jsem uváděl, jsou na území ČR. 12 a horší 13 má náš společný známý a vím, kde je ta hezká 13.
Řekl bych, že 11, ač v nejvyšším nákladu, je nejvzácnější. I když náklady jsou zde tak směšné, že vzácné jsou všechny.

numismatik-fji napsal

Dovolím si do tohoto vlákna o Františku II. dát odkaz na spornou ražbu Leopolda I. a ptám se, jaký je názor numismatických odborníků?
http://aukro.cz/phorum/read.php?f=303&i=59748&t=59588&numismatik-FJI=14845696&msg=P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvek+p%C5%99id%C3%A1n.

Na jiných stránkách proběhla kolem možné historie této ražby diskuze, které se nepřímo zůčastnili i numismatici, kteří k ní mají co říci. Dále já sám jsem vedl soukromé debaty se dvěma sběrateli mincí Leopolda I. Proto je na čase téma uzavřít a seznámit další s nejpreferovanějšími závěry, protože jak sleduji, další odezvy asi již nepřijdou.

Z mých zjištění a názorů zmiňovaných sběratelů, se s největší pravděpodobností nejedná o minci, navíc raženou ve státní mincovně jako platební nástroj. Pravý důvod a doba ražby je nejasná a proto zde nechci vézt nepodložené spekulace.

Nechci zde dělat závěry, které vyšly z diskuze, protože to není moje téma, nezaložil jsem ho a proto, pokud bude mít autor zájem, ať je zde zveřejní, abychom mohli toto velmi zajímavé téma uzavřít.

Již delší dobu pozoruji, že pod značkou Host je na těchto stránkách přítomen člověk, který se tomuto tématu poctivě věnuje.
Jsem potěšen, že mě někteří začínající sběratelé napsali na email, jiní zde jsou jako hosté a začínají se věnovat teorii. Ta je sice v začátcích velice důležitá, ale popravdě řečeno se při troše času nechá naučit velmi rychle. Sběratelství se ale nezakládá pouze na ní a o našem budoucím úspěchu bude rozhodovat naše snažaní, kterým jí dostaneme do praxe. To znamená, že vše co jsme si přečetli, nad tím musíme přemýšlet a výslednou roli zde budou hrát pouze naše závěry, které se sice budou ve většině případů shodovat s těmi z knížek, ale už se nebudeme pouze za nikoho schovávat, budeme je schopní presentovat svými slovy a co je důležité, porozumíme jim.

Proto, pokud je zde alespoň jeden další obdivovatel této doby, kterého zaujala, ať sestoupí z anonymity a začne hledat svojí pravdu. Možná časem pochopí, že pokládáním svých otázek a hledáním na ně svých odpovědí, se posune do jiných sfér, které by mu nikdy žádné teorie nemohly dát.

Samozřejmě, každý jsme jiný, každý hledáme ve sběratelství a numismatice jiné požitky a proto výše popsané, jsou pouze moje pravdy. Na druhé straně je zde píši, protože jsem prošel určitou cestou, která mě nějakým směrem ovlivnila a možná, že některé začínající a stejně uvažující sběratele inspiruje.

Dobrý večer prosím znalce o komentář k této minci Františka II
Děkuji J.

Obrázky:

Pár dnešných prírastkov. Prví 20 kreuzer a jeden kreuzer sú asi menej časté ražby pre Tyroly-Andreas Hofer.

Obrázky:

Dovolim se dnes vratit k jedne starsi zalezitosti ktera zde nebyla dosud uzavrena. Zasveceni si zajiste vzpomenou na neduveru par jedincu z tohoto fora k prispevkum o mincich zejmena Frantiska II. ktere zde ve svych diskusnich prispevcich zminoval kolega Evropa1. Bylo zde mozne cist pochybnosti o tom zda tyto mince ve sve sbirce v prezentovane zachovalosti vubec ma, nechybelo ani kategoricke prohlaseni ze to neni mozne (viz „kauza“ 3 krejcar 1798A).
Mel jsem tu cest si na vcerejsi aukci prazske pobocky CNS nektere mince ze sbirky kolegy Evropa1 osobne prohlednout. Mohu zde potvrdit ze mi byl predlozen i vyse zminovany 3 krejcar 1798A ktery ve vsech detailech odpovidal zde drive prezentovanemu vyobrazeni z aukce Rauch. Vsechny mince ktere jsem si prohledl patrily mezi numismaticke skvosty jak svoji exkluzivni zachovalosti tak i vzacnosti. Mohu treba jeste zminit napriklad zkusebni razbu 10 krejcaru 1793A vzniklou prerazbou na 12 krejcar 1795 a znamou pouze ve 3 exemplarich. Take tento mimoradne vzacny kus byl v luxusni zachovalosti.
Na zaver jeste poznamku – jsem rad ze jsem s kolegou Evropa1 mohl diskutovat nejen zde pri jeho drivejsi pritomnosti na tomto foru, tak i od lonskeho roku pri nekolika osobnich setkanich.

Mohu potvrdit Kucerova slova, v sobotu jsem tu moznost mel take a zminovany 3krejcar si prohledl osobne, stejne jako ostatni mince, ktere u sebe Evropa1 mel, vsechno veskrze nadherne vystavni kousky.

též mi pan evropa1 zmíněný 3 krejcar ukázal

Na stránkách Sběratele jsem byl obviněn ze lží. Děkuji pánům kolegům, že mě pomohli moje jméno očistit a dokázat, že jsem nelhal já, ale naopak autor nařčení.

Vítej ztracený synu. Mimochodem, většina lidí Ti věřila i před tím.

tak tak

...tak jsem se chvilku toulala po tomto tématu a nalezla jsem velmi zajímavou diskuzi ohledně justýrování a čím více jsem to četla, tím více jsem se v tom zamotala. Vyřešilo se to vůbec nějak?? Všimla jsem si jen, že se tam pletly do sebe dva pojmy- justování (úprava střížku mince) a justýrování. Jen teď už vůbec nevím, o co tam vlastně zpočátku šlo a k čemu se došlo... také, že se někomu nezdálo, proč jsou ty rýhy na minci rovnoběžné. Lze shrnout, k čemu se vlastně došlo?

Probihala zde diskuze o tom jak a proc vznikly ryhy na mincich (zejmena Frantiska II.) obecne oznacovane pri popisu zachovalosti mince jako justyrovani. Nazor jedne skupiny byl ze musely jiz vzniknout v mincovne kdy byl rytkem odebran material tak aby skutecna hmotnost mince neprevysovala hmotnost predepsanou. Druhy nazor byl ze k justyrovani doslo az behem obehu, kdy takto byla zkousena pravost mince zda to neni napr.jen postribrene falzum.
Pokud si vzpominam tak ke sjednoceni na spolecnem nazoru nedoslo.

Aha, děkuji.

...tak mi to nedalo a trochu jsem pátrala...zde je popsán podobný jev:
http://coins.about.com/od/coingrading/f/adjustment_mark.htm

korunka napsal

...tak mi to nedalo a trochu jsem pátrala...zde je popsán podobný jev:
http://coins.about.com/od/coingrading/f/adjustment_mark.htm

To je přesně to co jsem v této diskuzi troubil od samého začátku.

turtleoverhead napsal

To je přesně to co jsem v této diskuzi troubil od samého začátku.

Copak ty
Nechci zde roztacet nove kolo diskusi, ale jen pro upresneni. Bavime se zde hlavne o stopach na mincich Frantiska II., pripadne M.Terezie, Fr.Lotrinskeho a Josefa II. kde jsou videt nejcasteji. Pri podrobnem zkoumani je jasne zretelne ze tyto stopy (ryhy) vznikly az na vyrazene minci. Ja neodmitam nazor ze v mincovne k uprave hmotnosti u tezsich kusu dochazelo, ale z logiky veci si to dokazu predstavit pouze pred razbou, t.j. jeste na hladkych strizcich. Takze zustavam u sveho puvodniho nazoru ze se jednalo o zkousku pravosti provadenou v obchodnim styku.

No, přiznám se, že osobně jsem nad tím také dost přemýšlela, tak jsem si začala hledat nějaké info a prohlížet ražby z tohoto období. Nakonec mne napadlo toto - ty spleti rýh na krajích mincí si myslím, že mohly vzniknout již před ražbou, nějakým hrubým pilníkem či něčím podobným, v takto narušené ploše to může být znatelné i po ražbě. Pak se ale na mincích vyskytují rýhy, většinou tři rovnoběžné, u kterých se to jeví, jako by vznikly až po ražbě. U těch si myslím, že by klidně mohly být i zkouškou pravosti. Tuším, že obchodníci měli takový kovový nástroj podobný hrabičkám a rýhou takto pravost zkoušeli- tuším, že toto ukazovali v nějakém archeo dokumentu z Anglie. ( bez záruky) Stříbro není zase až tak tvrdé a udělat na něm rýhu něčím např. železným, není vůbec problém.
Pak by to mohlo vysvětlovat fakt, proč se nemůžete shodnout, protože máte pravdu v podstatě všichni. Předem upozorňuji, že je to jen má myšlenka a tomuto období se nevěnuji, takže je nutné to brát s rezervou.

Ja som zástancom teórie, ktorá nie je z mojej hlavy, že sa mince justovali kvôli striebru ako liek, bežne proti infekcii a moru. Preto je poškodenie mincí rôzne, na rôznych nomináloch a na minciach po dobu cca 200 rokov. Ešte by ma zaujímalo akú najmenšiu mincu ste videli justovanú.

Ve Skrbkoj ( buď 9, nebo 10 sešit )je uvedeno, že se do mince zakoupily háčky na jistýrování. Takže by to spíš napovídalo na tu mincovnu. Mám to napsaný v jednom ze sešitů výpisků, ale nemám ho ještě zpracovanej. Až při přepisování do PC na to narazím, uvedu podrobnosti.

Jeste malou poznamku. Porovnavat zda ryhy vznikly pred razbou nebo po razbe lze nejlepe u velmi dobre zachovalych kusu. Kdyz se podivame treba na to jak vypadaji prerazby 12 krejcaru 1795 na 7 krejcar 1802, tak treba tyto ryhy pred razbou vzniknout nemohly:

Obrázky:

..no a co to vyzkoušet v praxi? Kdo je tady kutil- zkusit roztepat olůvko, vyrýt do něho rýhy a pak ho zkusit něčím orazit, abychom viděli, jak to v reálu vypadá, a pak druhé olůvko nejprve orazit a pak poškrábat... (k tomu oražení by klidně stačila třeba nějaká novodobá mince- položit na roztepané olůvko a úderem kladiva orazit. Sice by byla oražena negativně, ale pro srovnání těch rýh by to stačilo )

To, že to robili v mincovni, sa mi nechce veriť. Váha mincí nebola taká presná aby to museli takto upravovať.