Sběratel.com

tenzor napsal

To moc nechápu, buď je mince velmi vzácná jako taková a pak vzácnost neztratí ani špatným stavem nebo je velmi vzácná jen ve špičkové zachovalosti a obecně "celkem běžná", potom ti lidé svému sběratelskému oboru nerozumí, pokud prohlašují celkem běžnou minci za velmi vzácnou...

Ale hned v první větě mého článku, na který reagujete, je jasně napsáno, že narážím na sběratelskou vzácnost mincí a nebavím se o numismatické vzácnosti. Jistě se shodneme, že je v poslední době patrná větší sběratelská poptávka po mincích běžnějších v hezké zachovalosti, na úkor torz velmi vzácných ražeb a je to patrno ve všeobecnější rovině.
Dále nezáleží na okolnostech, jak byly dané mince dlouho v oběhu, protože se nechaly zlikvidovat za velmi omezený čas, ale o celkových nákladech ražby, což je v hodně případech podstatné. Proto se staly velmi běžnými ražbami některé mince antické, některé mince ze začátků ražby české provenience, například uherské ražby Leopolda I. atd. a to vše pouze na základě masivních počtů. Naopak velká část stříbrných ročníků mincí Františka II. byla ražena v první polovině jeho vlády ve velmi omezených nákladech, ze kterých se nám zachovalo pouze omezené množství kusů, navíc v hezké zachovalosti se tak jedná i o pravděpodobné jednotky. Musíme si uvědomit, na jakých základech byl budován monetární systém, tedy na kreditních platidlech. Například v době státního úpadku v roce 1811 bylo v oběhu papírových platidel za miliardu a šedesátjedna milionů zlatých. Navíc měděných mincí v hodnoté více než za stočtyřicet milionů zlatých. Pak stříbrná platidla konvenční měny jednotlivých nominálů a jejich ročníků, až na vyjímky, byla ražena do počtu. Navíc část mincí z vysokých nominálů mohla skončit jako součást válečných reparací. Měnovou reformou vlastníci platidel (těch kreditních) ztratili hodnotu kolem devětsetpadesáti milionů zlatých. Některé měděné mince byly staženy bez náhrady, některé ztratily 80 % hodnoty, menší část z nich si zachovala svojí jmenovitou hodnotu, ale naprosto podstatná část se přetavila. Proto i v tomto případě se z masivní ražby zachovalo do dnešních časů u některých ročníků pouze zanedbatelné množství kusů. Atd. Ono to je opravdu o dost složitější, než jste naznačil a znám součásti některých špičkových sbírek mincí tohoto panovníka a bavil jsem se na téma výskytu jednotlivých ročníků s jejich majiteli.

Pokračování.

Proto znám i jejich názory, které nejsou moc povzbudivé. Na druhé straně v každé oblasti jsou jak mince vzácné, tak také ražby tuctové a samozřejmě to platí i v oblasti mincí Františka II./I., ale když sezbíráme to běžné, nastává velký problém a to především v případě hezky zachovalých exemplářů. Samozřejmě nechci toto období nezaslouženě vyzdvihovat, také ale nesouhlasím z celkem zjednodušeným názorem o novějším a běžnějším oboru, který si nemůže z logiky věci (velmi chybné) zadat s mincemi starších oblastí numismatiky.
Zmiňujete zde některé ražby, které platí za velmi vzácné a samozřejmě s tímto tvrzením bez výhrady souhlasím. Jedná se například o PG Václava IV., které vidět v hezké zachovalosti je malý zázrak, ale i tyto mince existují a pár jsem jich také viděl, včetně mince ve stavu 1/1 s kontramarkou Brna. Prostě v hezké zachovalosti se objeví velmi zřídka, ale občas se vyskytnou. Nelze proto hodnotit výskyt těchto mincí podle ukázek zde na Sběrateli. Bylo by to velice zavádějící.
Mě se strašně líbí i období dlouhé mince z doby vlády Ferdinanda II. Na toto téma jsem viděl některé hezké ražby, včetně 37 1/2 krejcaru, který patří mezi TOP vzácné nominály a i v tomto případě zařadil majitel do svojí sbírky kus, který zapadal do vysokých kvalit dalších položek. V poslední době jsem zaregistroval dva krásné tolary atd. Prostě, i když mince z trhu mizí, občas se něco hezkého vyskytne. Stačí se podívat na nabídku mincí Leopolda I., která je velmi veliká a to se bavíme o mincích již starších, ale byly raženy v ohromných počtech, proto tento stav. A co jsem si koupil v poslední době já? Pouze jednu celkem běžnou položku z důvodu stavu. A co jsem v poslední době z mincí Františka II./I. viděl opravdu zajímavého? NIC!!

Proto nehodnoťme mince podle data výroby, ale hodnoťme je podle podstaných indicií, které mají vliv na jejich vzácnost, nebo naopak jejich běžnost. Pak je naprosto nepodstatné, jestli byla tato ražba vyražena v roce 0, v roce 1000, nebo má letopočet 1800.

tenzor napsal

Jinak nevím, jestli si uvědomujete, že zatímco některé mince Františka II mohly i 200 let obíhat pouze po sbírkách, všechny antické a téměř všechny středověké mince šly pod zem a většina z nich předtím byla určitou dobu v normálním oběhu.

Jestli dovolíte, zareaguji ještě na tuto větu a uvedu zcela konkrétní příklady, které posunou celou problematiku do zcela jiného světla.

Pro tento příklad jsem vybral konvenční tříkrejcary prvního typu z let 1792-1801.

Konvenční měna byla zrušena až v roce 1856. Tedy teoreticky mohly tyto mince obíhat šedesát let. To byla dostatečná doba na to, aby tyto mince vinou oběhu ztratily veškeré náležitosti mince. Jistě se lze shodnout na skutečnosti, že k tomuto stavu mohlo dojít za mnohem kratší období, v jednotkách let.

Tyto ročníky byly raženy ve velmi omezených nákladech. Lze říci, že náklad 50 000 kusů v případě drobného nominálu nám nezaručuje dnešní běžný výskyt, spíše naopak. Asi platí (a naprosto zanedbatelný výskyt tuto tezi potvrzuje), že většina ročníků byla ražena ještě v nižších nákladech. Do svých seznamů si zapisuji veškerý výskyt těchto mincí a v části z nich musím konstatovat, že jsem je doposud nezaregistroval, nebo maximálně v počtech jednotek kusů. Více se vyskytuje pouze omezený počet ročníků.

Co je dále podstatné, to je pohled na kvalitu výrobního procesu. Bohužel například PG Václava II. opouštěly mincovnu v kvalitnějších stavech (a to jsme zašli o pětset let do minulosti). Konvenční tříkrejcary ze sklonku osmnáctého století mají totiž mnoho výrobních vad, které již při samém výrobním procesu zapříčinily, že tyto mince nesplňují dnešní pohled na kvalitu sběratelského materiálu.
1) Jedná se například o skutečnost, že podstatné procento těchto ražeb bylo po vyražení až brutálně justýrováno.
2) Pravidelně se můžeme setkávat s faktem, kdy tyto mince nesou stopy koroze vinou špatného promísení kovu.
3) Občas se setkáváme s prasklými střížky.
4) Nemalé procento těchto mincí nese kombinaci více vad.

Celou situaci si tedy můžeme shrnout do pár bodů.

1) Tyto mince byly raženy ve velmi omezených nákladech.
2) Podstatné procento z nich bylo již znehodnoceno výrobním cyklem přímo v mincovně.
3) Tyto mince mohly obíhat dost dlouhou dobu na to, aby je oběh naprosto zničil.

A otázka závěrem. Co z výše napsaného vyplývá pro nás, jako sběratele tohoto období? Asi pouze to, že z toho mála se nám mohlo do dnešních dní zachoval pouze minimum zachovalých kusů, které lze použít do kvalitních sbírek.

Toto ale není omezený příklad, spíše naopak, protože takto bychom se mohli věnovat i některým dalším nominálům a výsledek by byl naprosto stejný. Stačí zmínit desetikrejcary, pětikrejcary atd.

vassilij napsal

O kvalitni material byl samozrejme zajem vzdy a nejspise i bude, ale ja osobne pozoruji jeho odliv z trhu a naopak po nekolikaletem poklesu a nezajmu o mince v horsich stavech nebo (lehce) poskozene zacinaji stoupat ceny i techto minci (ostatne neni cemu se divit - rozumnejsi sberatele a i investori pochopili, ze jinak si nekoupi prakticky nic).

Nechci zde vézt diskuzi na téma zachovalosti mincí, to ať si každý vyřeší sám, pouze zde uvedu některé otázky, které pro mé rozhodování byly zásadní. Zároveň k otázkám připojím i svoje odpovědi, které vycházejí z mého subjektivního pohledu.

1) Ubývá z trhu mincí a pokud ano, znemožňuje nám tato skutečnost mince na trhu sehnat?

Jistě platí, že v čase se dá jev úbytku mincí vysledovat. Tato skutečnost jistě naše snažení ovlivňuje, ale zároveň není podle mého názoru pravdou, že se jedná o jev absolutní. Asi bude také záležet na naší snaze se tomuto stavu vzepřít, protože mince stále existují, pouze se přesouvají a je na nás, nové kanály vystopovat.

2) Musíme ze snížené nabídky snižovat i kvalitu kupovaných mincí?

Nikoli, protože

3) Máme finanční prostředky na všechny hezky zachovalé mince, které nám trh nabízí a které poptáváme do své sbírky?

Nyní již budu odpovídat pouze sám za sebe. Nikoli. I v dnešní nepříznivé době nevlastním takové prostředky, abych byl schopen koupit vše, co mě je trh v hezké zachovalosti schopen nabídnout. Pokud tedy nejsem schopen koupit hezky zachovalé mince, bylo by šílenství dávat peníze do věcí, které mě nedokáží nadchnout. Ono se totiž může stát (a je to zcela možné), že se časem něco objeví ve větší míře-například kvalitní aukční nabídka a bude pouze na nás, jak budeme na tuto možnou situaci připraveni. I v ČR existují kvalitní sbírky a pokud by se objevily, tento materiál by dokázal uspokojit širokou sběratelskou obec. V mém případě se jedná o zamluvenou sbírku, která bude jednou volná a nikdy bych se nesrovnal s tím, kdybych peníze někde prošustroval, musel tuto sbírku odmítnout a musel bych se dívat na věci, místo nichž tam mohly ležet hezky zachovalé ražby, které splňují vzácnost RRR.

Nikomu nechci tyto své závěry vnucovat, pouze jsem odhalil svůj druh uvažování. Jaké otázky si položíte vy a k jakým odpovědím dojdete, to záleží pouze na každém v vás.

Evropa: omlouvám se, že nezareaguji na více věcí, ale pokud jde o oběh konvenční měny, neříkejte že se tehdy nenašel nikdo, kdo by si některé nové, byť nědokonalé mince nedal do sbírky, zvlášť takové, o kterých měl informace, že se nerazily ve velkém množství.
Na první otázku z vašeho posledního příspěvku odpovím možná překvapivě - v mém oboru nijak zvlášť. Ano, nabídka na domácích a některých druhořadých zahraničních aukcích klesla, naopak u renomovaných firem to není vidět ani na kvalitě, ani na kvantitě a pokud ano, pak jen u některých nepočetných skupin velkých mincí. Také u sice druhořadých až třetiřadých aukčních firem, které ale rychle najely na systém pravidelných e-aukcí, se nabídka zvětšila, tam ale postupem času dochází k diskutovanému odlivu kvality (a následnému přeplácení horších stavů). Pozoruhodným způsobem vzrostla nabídka drobných mincí (což v případě starého Řecka může znamenat skutečně drobné, i jen 5 mm "velké" mince), některé typy, dříve extrémně vzácné, se teď objevují pravidelně, souvisí to s rozmachem používání detektorů a jejich zdokonalování.
Tedy vidíte, že ne všechny poučky platí všeobecně.
Pokud mi některé mince brání něco sehnat, tak je to přeplácení některých "investorů". Ale přestože hru na zvyšování cen (nad inflaci+devalvaci) odmítám hrát, málokdy se stane, že bych z nějaké zahraniční aukce vyšel naprázdno a většinou jde o zajímavé mince v sbírkovém stavu.
Jinak na další dvě otázky bych odpověděl shodně Ne, ale pokud je o koupi ucelené sbírky, to moc jako sběratel nechápu, úplně by mi to zkazilo radost ze sbírání, nicméně proti gustu...

V souvislosti se zde probíranou sběratelskou filozofií odkaz na dnešní aukční výsledek od Künkera, na který jsem byl dost zvědav :
https://www.kuenker.de/en/auktionen/stueck/118032
Dietrichsteinův tolar, jehož stav se určitě nedá nazvat excelentní. Přesto mu to jak vidět na ceně až tolik neubralo. Je to mince, která je pro sběratele příslušného oboru něco jako šlehačka na špici dortu. Těžko si ji koupil nějaký nepoučený začátečník, spíš někdo, kdo už sbírá OLB roky a ví, že na další kus si počká třeba dalších pět let. A na lepší stav asi xkrát déle a s nejistotou, zda pak na něj dosáhne. A s vědomím, že bez tolaru tohoto biskupa může mít i velmi kvalitní sbírku, ale s ním bude ta sbírka o "level" výš.
evropa1: opravdu ve Vašem sběratelském oboru není podobná mince, kterou byste si pořídil i ve stavu 2/2 nebo i horším, jen abyste nějaký její úsek zkompletoval, resp. opravdu jste to aspoň jednou za život neudělal ?

jv64 napsal

evropa1: opravdu ve Vašem sběratelském oboru není podobná mince, kterou byste si pořídil i ve stavu 2/2 nebo i horším, jen abyste nějaký její úsek zkompletoval, resp. opravdu jste to aspoň jednou za život neudělal ?

Samozřejmě, že některé mince nejsou v prvotřídních stavech, ale jedná se například o jednu unikátní chyboražbu, i když i ta je v solidnější zachovalosti, než tento tolar v ukázce.
Než jsem se dostal v roce 1990 do "velkého světa" sběratelství, žil jsem v přesvědčení, že běžné ražby bych měl sbírat v hezké zachovalosti a ty vzácné nějakou tu vadu snesou. Takto jsem to praktikoval, ale pouze do doby, než jsem poznal jednoho našeho předního sběratele, který mě ukázal část své sbírky, která byla v jednotné zachovalosti, ať se jednalo o mince běžnější, tak i mince velmi vzácné. Ano, byl to pro mě šok, ale velmi potřebný, protože jsem s okamžitou platností zjistil, že v hezké zachovalosti existují i téměř raritní položky. Pak je naprosto nepodstatné, jestli koupím vzácnou minci X, nebo Y, ale šance na koupi takových vzácností tu je. Samozřejmě každý máme své sny a jistě každý touží po některých mincích, ale jestli je budu vlastnit, nebo nikoli, na tom svět nestojí. Nedávno jsem si dost podmětně popovídal s Rudem (víte o koho se jedná) na téma radost ze sbírání v devadesátých letech minulého století. Otevírala se společnost, padly hranice a sběratelský svět nám ležel u nohou. Jak ale čas postupuje, každá lidská činnost prochází do stavu jisté stagnace. Mince se nám stále líbí, ale jsme nuceni své zálibě dodat jistou nadstavbu. V mém případě to je i směr poznání historie a monetarismu dané doby. Proto kupuji i mince v horších stavech, ale pouze k účelu zdokumentování. Když se tak stane, tyto ražby prodám. Mám sbírku, kterou se snažím budovat, pokud možno, na jednotných kvalitách a je pro mě naprosto nepodstatné, jestli bude sbírka obsahovat sto, dvěstě nebo tisíc položek. Nejsem žádný "zaškrtávač seznamů" a nedávám si ani žádné "socialistické závazky." Zároveň se snažím zdokumentovat nepopsané věci, ale pokud neodpovídají mým představám, nikdy bych je nezařadil do své sbírky. To je má filozofie dvou souběžných cest. Jedné sběratelské a druhé numismatické.
Jak jsem zdůraznil, každý máme své sny a je tomu i v mém případě. Dlouhé roky jsem toužil po jednom ročníků s daným letopočtem zásadní historické události. V posledních čtyřiceti letech jsem zaregistroval pouze jedno torzo a v nedávné době se v jedné aukci objevil druhý kus ve sběratelské zachovalosti. Samozřejmě jsem byl za tuto příležitost vděčný a pro zdar věci jsem udělat maximum. Prostě mince jsou, občas se objeví i velmi vzácné exempláře v hezké zachovalosti a pak opravdu záleží na tom, jak jsme na tyto situace připravení. Tomu odpovídá znění mého článku výše. Pokud tuto situaci nezvládneme, osud nám již opravnou zkoušku nemusí poskytnout.

tenzor napsal

Evropa: omlouvám se, že nezareaguji na více věcí, ale pokud jde o oběh konvenční měny, neříkejte že se tehdy nenašel nikdo, kdo by si některé nové, byť nědokonalé mince nedal do sbírky, zvlášť takové, o kterých měl informace, že se nerazily ve velkém množství.

Jistě existuje jistá pravděpodobnost, že určitá část mincí skončila ve sbírkách, ale pak záleží na vztahu mezi poptávkou a nabídkou, který zásadním způsobem ovlivňuje vše ostatní. Pokud bude v každém okamžiku danou minci například poptávat deset sběratelů a ona se objeví průměrně jednou za pět let, jistě to o něčem vypovídá. Pokud naopak danou minci naprostá většina sběratelů vlastní a ta bude obsažena v nabídkách několika prodejců i na "vesnických" burzách," je jasné, že v tomto případě jsou karty rozdány podle naprosto jiného scénáře.
Z tohoto důvodu je velmi poučné sledovat obsah pokladů a zjišťovat výskyt některých ročníků v době platnosti. Výsledky se pak shodují s dnešní nabídkou. Dnes běžné ročníky byly v hojné míře zastoupeny i v měnovém systému a naopak, dnes nedostupné ročníky nebyly dostupné ani tehdy. A opět musíme podtrhnout důležitost celkových nákladů, které vygenerovaly pouze určité procento mincí na náš dnešní sběratelský trh.

tenzor napsal

Tedy vidíte, že ne všechny poučky platí všeobecně.

Na tomto se shodneme, protože každý z nás se zajímá o jiné období, má jiné možnosti atd. Proto jsem vše napsal s vědomím pouhé mé subjektivní pravdy, která ale vycházela z mě známých skutečností. Smyslem ale bylo ukázat, že sběratelství se nezakládá pouze na daných hodnotách, ale je především potřebné zvládnout proměnné skutečnosti, kterých je sběratelství plné. Jaký druh uvažování a jaké vzorce si zvolíme, na to si musí odpovědět každý samostatně. Bylo by totiž chybou, věci pouze přejímat a neidentifikovat se s nimi, nebo je neupravovat k obrazu svému.

tenzor napsal

Jinak na další dvě otázky bych odpověděl shodně Ne, ale pokud je o koupi ucelené sbírky, to moc jako sběratel nechápu, úplně by mi to zkazilo radost ze sbírání, nicméně proti gustu...

Ale v tomto případě se nejedná o ucelenou sbírku (v případě mincí Františka II. vím pouze o jedné!!), ale o typologickou sbírku o velmi omezeném počtu kusů, kde se nachází pár velmi vzácných ražeb. V případě jedné se vedou spory o existenci tohoto ročníku, v případě druhé se jedná pouze o druhý kus, který jsem zaregistroval, v případě třetí mince se jedná o výskyt v počtech jednotek kusů atd. Nemyslíte, že by bylo hříchem vézt podobné debaty o původu? Navíc jedna ražba mě zajímá z numismatického hlediska. Zde se opravdu nebavíme o klukovské sbírce, kde je 95 % kusů nepoužitelných, ale o krásné sbírce, budované šedesát let a s největší pravděpodobností bych většinu mincí neměl šanci do konce života získat. A co se týče radosti, jak jsem napsal výše sběratelství není pouze o radosti z mincí, protože postupem doby se nějak vytrácí. Proto mě zajímají i jednotlivé příběhy, které se k jednotlivým položkám váží. A v tomto případě se jedná dosud o velmi dlouhý proces, než jsem majitele přesvědčil o skutečnosti, aby tyto jeho mince pokračovaly v další české sbírce a neskončily u Raucha nebo Künkera, kde by byly rozparcelovány. Zde se nejedná o obyčejný obchod, ale k těmto mincím se bude vázat jeden velký příběh s důkazem, že o těchto mincích a jejich době něco vím a nejsem pouhý šmelinář se zištnými důvody.

Uz by ste mohli tieto litánie uzavriet jednoduchým konštatovaním - nech si zbiera kazdy co chce . pretoze uz je to horsie jak grofikove vtipy...

Co si zde píšeme, je naše věc a vaše zbytečné starosti. Já se vám do vašich numismatických stránek, kde píšete svoje vědomosti, taktéž nepletu.

Chci touto cestou poprosit o informace, které se týkají zajímavějších ražeb císaře Františka II./I. (1792-1835), za účelem numismatického zpracování.

Děkuji.

Já můžu pomoci maximálně nějakou literaturou. Pokud ji mám v knihovně. Jestli sháníš nějaký konkrétní článek, písni mi na mail. Podívám se, jestli ho mám.

Máš MA-Miller zu Aicholz?

Děkuji za ochotu mě v mé snaze pomoci. Literární znalosti převážně vlastním, spíše mě šlo o potvrzení informací z literatury skutečným výskytem mincí. V tomto případě je v seznamech například část ražeb, které se ale fakticky nevyskytují. Snahou je tedy buď potvrzení, nebo vyřazení některých mincí s poznámkou v podobě otazníku.
Dále jistě existují i ražby, které nejsou v literatuře zaneseny a bylo by dobré je zdokumentovat. Atd.

Otázka literatury:
Tímto bych chtěl poprosit majitele této litaratury, o její poskytnutí.

Dr. Josef Scholz: Die österreichischen Conventions-Zwanziger. Anhang: Die österreichischen Conventions-Zehner. Uveřejněno ve vídeňském Numismatische Zeitschrift, Jahrgang 1898, str. 37-182.
I. Nachtrag 343-350 uveřejněno tamtéž.
II. Nachtrag Jahrgang 1899, str. 421-472.
III. Nachtrag Jahrgang 1901, str. 233-250.

Za pomoc případným majitelům předem děkuji.

Co se týče v literatuře uvedených ale nepotvrzených ražeb, začal bych asi dotazem u Dr.Michaela Alrama, ředitele mincovního kabinetu ve Vídni. Bohužel 7.díl CNA který má obsahovat m.j. ražby F II.(I.) vyjde kdoví kdy. Z WMK lze získat i kvalitní fotografie, to je však podmíněno tzv.sponzorstvím mince ve výši 25€ a ovlivněno časovou vytížeností dokumentačního centra.

Ahoj
V MA máš faktický výskyt.Můžu ještě vřele doporučit Holscheka-Austria in Numis.V horském máš též několik velice zajímavých ražeb Františka II..Podívej se například i do Chaurovi sbírky,která vyšla předminulý rok-zde uvidíš,třeba že 1 krejcar b.l. nejspíše neexistuje,jelikož jsem ho viděl publikovaný vždy s odkazem na Chaurovu sbírku a kus vyobrazený v knize je obyčejný 1 krejcar 1800 s vydřenýmm letopočtem.Kdyby tě zajímali nějaké podrobnosti o Františkových mincí,tak se někdy můžeme sejít a popovídat si o tom,třeba budu mít i nějaké pro tebe neznámé údaje.Jinak nezapomínej ani na to,že pokuď chceš sbírat mince Františka II. z důvodu technologického,tak bys měl sbírat i mince s vadami z výroby-těch rozhodně nebylo zanedbatelné množství.Jen taková malá vsuvka.Neměl by tu pořád omílat ty věci kolem toho,že se nemají sbírat mince v horších nebo dokonce špatných stavech,jelikož pokuď by se tím řídil každý,kdo sbírá Františkovi mince,neměli byste co sbírat,jelikož těch vzkutku pěkných mincí je potenku a Vás je celá řada.A kdyby platilo to o čem mluvíš,tak by se všechny horší mince mohli hodit do šmelce,jelikož by je nikdo nechtěl a to by byla přeci škoda.

Ten Zeitschrift bych mohl někde mít,ale musím to tu projít

Ten článek od Scholze máte například zde od str.37:
http://www.archive.org/stream/numismatischezei30stuoft#page/n5/mode/2up

To Kucera,děkuji za informaci.

V otázce muzeí si vyjednávám schůzku v NM v Praze, ale co je podle mě podstatné, to je právě návštěva Kunsthistoriche Muzea ve Vídni. Například kolega, který dělá mince FJI, byl s touto návštěvou velmi spokojen, protože mu byla umožněna prohlídka velkého počtu mincí. A co vím, nebyl z lidí, které znám, jediný.

Další ročníky časopisu a pokračování článku si stáhněte z této stránky:
http://www.coingallery.de/Zeitschriften/NZ-Inhalt_1.htm#30

Kucera napsal

Ten článek od Scholze máte například zde od str.37:
http://www.archive.org/stream/numismatischezei30stuoft#page/n5/mode/2up

Velmi děkuji.

denary napsal

Ahoj
Kdyby tě zajímali nějaké podrobnosti o Františkových mincí,tak se někdy můžeme sejít a popovídat si o tom,třeba budu mít i nějaké pro tebe neznámé údaje.Jinak nezapomínej ani na to,že pokuď chceš sbírat mince Františka II. z důvodu technologického,tak bys měl sbírat i mince s vadami z výroby-těch rozhodně nebylo zanedbatelné množství.

Ahoj, díky za informace. Samozřejmě mám zájem si o některých, mě neznámých, věcech popovídat.
Součástí mé snahy jsou samozřejmě i chyboražby všeho druhu.
Časem lze dost věci zhlédnout, ale pak je zde zvláštní skupina mincí, které jsou všude zmiňované (dokonce jsou brány jako relativně běžné), ale v životě je relevantní sběratelé nikdy nezaregistrovali. Jedná se například o 3 krejcar 1834 C, o 1/2 tolar 1807 A atd.