Sběratel.com

Diskusní fórum o sběratelství

Sběratel.com » Naše papírová platidla » Otazníky u ČS platidel první a druhé emise

Otazníky u ČS platidel první a druhé emise

Moderátoři: acme2000, Šenfi.

Nové téma Odpovědět

Stránka: « < 1 2 3 4 5

Autor Příspěvek
Moderátor
Registrován: Čec 2008
Příspěvky: 2519
tak zas pár lidí něco vystavilo na áčku a já mohl doplnit obě tabulky (nejvyšší série i nejvyšší kontrolní čísla u posledních skupin sérií). jen tak dál :)
Registrovaný uživatel
Registrován: Srp 2008
Příspěvky: 1843
Bydliště: Нумпсиград
numpszi napsal
trava napsal
doufám, že nebudu se vým dotazem moc " mimo mísu",ale chc se zeptat, jestli z Vás už někdo viděl na " vlastní bulvy" 50 K 1914 kolek nebo bez kolku sérii nad 2000. , jak uvádí Bajer. Mám pořád v albu volné místečko, tak jestli ho mám zrušit, nebo pátrat dále.

podla mna neexistuje seria nad 2000


najvyssia seria je niekde okolo 1120 (presne cislo neviem), vysoke serie (nad 1100) maju pretlac Deutschosterreich.
Registrovaný uživatel
Registrován: Ún 2010
Příspěvky: 1862
acme2000 napsal
Fakt by nemohla být série prostě namalovaná? Jako podle těch osmiček to stopro není číslovač stejný. a série by přece mohla být malovaná společně s obrazem bankovky a tisknout se zároveń (jako třeba u 1/1919, 5/1919; mimochodem také tištěno u Haase)


Při hledání něčeho úplně jiného jsem narazil na tento zajímavý článek, kde je mj. odpověď. Ano, série se určitě tiskla s bankovkou a kontrolní číslo se potom dotisklo zvlášť (zejména viz obrázek).
http://www.filatelie-klim.com/cz/merkur-revue/merkur-1-2001_9/prava-statovka-a-prece-padelek_40
Registrovaný uživatel
Registrován: Zář 2010
Příspěvky: 279
Bydliště: Money Town
50 Kč - 1919.
Přátelé, k této státovce bych podotkl, že ke vší úctě k názoru majkla se domnívám, že série nebyla tištěna s hlavním tiskem. Kdo trochu rozumí polygrafii, tak mu to musí být jasné. Tato státovka byla totiž první doma tištěnou litograficky. Ovšem některé texty, prvky, série a číslo byly dotiskovány knihtiskem. Postup tisku u této konkrétní státovky si pracovně můžeme zjednodušeně rozdělit do několika fází:
1. fáze - vlastní litografický tisk obrazu státovky (x průchodů strojem podle počtu barev - obě strany)
2. fáze - knihtiskový tisk textu např. na "kuponu", trestní pohrůžka a série
3. fáze - knihtiskový tisk čísla státovky pomocí číslovačky
4. fáze - kontrola, rozřezání, balení a expedice

Nutno podotknout, že byla většina státovek I. emise tištěna ve velkém spěchu, navíc nově vzniklý stát neměl vlastní cedulovou tiskárnu ani dostatečné technické zázemí. Proto byl tisk realizován u soukromých domácích firem, které měly pokud možno co nejlepší vybavení a také nějaké zkušenosti (tisk v ABNCo a RUBku zde pomíjím). Vzhledem k nutnosti okamžitého velkého množství oběživa náhradou za RU bankovky byl velký tlak na tiskárnu. Pokud je mi známo, tak v době tisku této státovky disponovala tiskárna Haase pouze čtyřmi velkými litografickými stroji, přičemž pouze jeden dokázal produkovat tisky v patřičné kvalitě. Druhá fáze výroby je obestřena tajemstvím. Buď se praktikovalo to, že na jednom archu s x cedulemi se při tisku sériování požívaly jednotlivé série opakovaně a při následném číslování byly číslovačky nastaveny s určitým odskokem od sebe. Takže na jednom archu mohly být například dvě cedule se stejnou sérií, ovšem s trochu odlišnými řezy. Druhou možností (pravděpodobnější) je ta, že 2. fáze výroby probíhala na několika knihtiskových strojích současně. Tak by bylo možno zkrátit dodací lhůty hotových státovek do banky. První kompletní série by se tak dostaly do oběhu odhadem za poloviční čas, než kdyby se čekalo na očíslování celeho miliónu archů na jednom stroji.

Tím by se daly vysvětlit rozdíly v řezu písma u sérií, kde jsem dosud našel 3 velké a 2 malé odchylky díky obrazovému materiálu na internetu. Tiskárna asi měla nedostatečné zásoby písma jednoho řezu, které navíc díky opotřebení musela čas od času vyměnit. Sazba z liteřiny (směs olova, cínu a antimonu) vydrží při dané kvalitě max. 200 tisíc otisků. To se netýká číslování, kde tiskárna použila číslovačky (tzv. paginýrky). Ty však jsou na rozdíl od běžných liter z ocele a vydrží mnohonásobně déle. Tiskárna ale zřejmě tak velké množství naprosto stejných neměla, proto použila některé s trochu odlišným řezem některých číslic. Tyto stroječky však byly narozdíl od běžných sad liter přísně evidovány a při každém přerušení tisku byly ukládány do trezoru tiskárny. Pro ilustraci přikládám obrázek podobné číslovačky, samozřejmě nebankovní, ale původem z bývalé Hássovky.

Podobný scénář mohl klidně platit i u nominálu 10/1919, kde je nepřeberně různých odchylek tvaru číslic jednotlivých sérií.

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Registrován: Ún 2010
Příspěvky: 1862
ZetPe, děkuju za upozornění a hlavně za perfektní příspěvek. Zdá se, že mi začíná měknout mozek a ztrácím schopnost se vyjadřovat přesně. Samozřejmě - jediné, co se dá z článku, na který odkazuji, vyvozovat, je to, že se série netiskla spolu s kontrolním číslem. Moje formulace "série se tiskla s bankovkou" je sice docela zavádějící, ale naštěstí ne v rozporu s vaším příspěvkem.
Registrovaný uživatel
Registrován: Zář 2010
Příspěvky: 279
Bydliště: Money Town
Pro majkla: To je v normálka. Jsem na tom podobně, co si nenapíšu, tak zapomenu. Ještě si tak vzpomenout, KAM si to poznamenávám.

Nové téma Odpovědět

Stránka: « < 1 2 3 4 5

Sběratel.com » Naše papírová platidla » Otazníky u ČS platidel první a druhé emise

Diskusní fórum | Sberatel.com | články | inzerce | katalog | mince | sběratelé | zápalky |

TOPlist
Sběratel.com je poháněno systémem UseBB 1