Sběratel.com

Diskusní fórum o sběratelství

Sběratel.com » Pražské groše » PG Jan Lucemburský

Vykupminci.cz
Numismatika

PG Jan Lucemburský

Moderátoři: jacx, oliver, pavelgregor.

Nové téma Další příspěvek

Stránka: 1

Autor Příspěvek
Registrovaný uživatel
Dobrý den, v sobotu se mi podařil kopnout tenhle PG. V nálezovém stavu ještě od hlíny se nám s kolegou jevil jako pravý. Doma po opláchnutí vodou a dočištění zubním kartáčkem si myslím že se jedná o falzum. Každopádně mě zaráží jeho zachovalost, uvítám každý názor. Děkuji M.T

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Doporučuji dál nečistit! Skutečně to vypadá na dobové falzum přímo z mincovny (podle obrazu je z orig. razidel), jen z mědi a postříbřený(?). Není to tuším první popsaný případ; stál by po nějakých analýzách kovu (doporučuji kontaktovat zde na fóru Olivera) za publikaci;-)
Moderátor
razidla jsou originální jistě
vypadá to na variantu Castelin VI. 35
(na líci je vidět krom dvou kroužků ve jménu panovníka ještě trojlist bez stopky mezi REX a BOEMIE, na rubu pak odpovídající tvar lva a v opise tuším - u obou fotek rubu - zbytky heraldické lilie)

ale nemyslím si, že by šlo o dobové falzum
- podle mě je vzhled mince dán pobytem v agresivním prostředí, následkem čehož došlo k částečné delaminaci svrchní - bělením vzniklé - vrstvy téměř ryzího stříbra a ty tmavší plochy nebudou měď, ale jsou pravděpodobně pokryty chloridem stříbrným

samozřejmě jen podle fotek nelze vyřknout jasný ortel, 100% potvrzení by dala materiálová analýza, ale vzhled povrchu mi přijde celkem typický pro to, co uvádím výše a na několika mincích jsme to již analýzou prokázali

takže podle mě:
pravý groš Jana - Castelin VI. 35 - postižený korozí díky pobytu v prostředí s vyšším obsahem chloridů a ty tmavé skvrny bych spíše než na měď viděl na chlorid stříbrný
« Poslední úpravu provedl(a) jacx v 10. 11. 2015, 16:41. »
Moderátor
jacx: zrovna mám na stole středověkou minci, se kterou si lámu hlavu, protože má takřka stejné projevy povrchové "delaminace" stříbrné vrstvy. Taktéž zcela jistě mince z originálních razidel. Časem s ní budu olivera ataktovat, i když vím že toho má nad hlavu.
Zajímalo by mě ale, jak se dá podrobněji definovat korozní prostředí, které má za následek tyto projevy. Tady něco vidíme na poslední fotce, vypadá to na les ? Je důležitá zemina, porost, nebo i celkové vlivy typu kyselých dešťů ? Jak se dá určit "prostředí s vyšším obsahem chloridů" ?
Moderátor
asi otázky spíše pro olivera, který by mohl odpovědět fundovaněji nakolik je toto vzezření typické právě pro "chloridovou" korozi stříbrných mincí i o výskytu chloridů

za sebe z toho mála co vím - přirozeně se chloridy vyskytují v některých horninách, ze kterých mohou být vymývány a dostávat se do okolí, ale dostávají se do přírodního prostředí i arteficielně a mohou být problémem (zvýšená salinita půd) což souvisí asi hlavně se solnými posypy a postřiky silnic, dál pak snad i se spalováním fosilních paliv a samozřejmě s chemickým průmyslem

pokud jde o princip koroze stříbrných mincí (grošů) se vznikem chloridu stříbrného popisovali jsme to např. zde:

Richtera, Lukáš - Cihlář, Jan. Dvě zajímavé opisové varianty pražských grošů Jana Lucemburského. Folia Numismatica, Brno: Moravské zemské muzeum, roč. 27, č. 1, 2013, s. 89-97. ISSN 0862-1195.
« Poslední úpravu provedl(a) jacx v 10. 11. 2015, 18:07. »
Registrovaný uživatel
chloridy jsou v půdách dost mobilní (velikost aniontu) a tedy snadno rozpustné a jestli dobře vidím tak na fotce je zrovna dost lehká písčitá zemina. Pokud mince neležela na poušti, kde by docházelo ke koncentraci solí v povrchových vrstvách nebo někde u silnice (viz jacx) tak to vypadá spíše naopak na dosti kyselou půdu (k tomu ještě huminové komplexy pokud byla uložena mělčeji někde v lese.
Registrovaný uživatel
mince bude originál. Tato koroze je specifická v tom, že vždy olemovává obraz mince. Zřejmě v té části přechodů mezi plochou a reliéfem musí být nějaká ztenčená vrstva náchylná k tomuto druhu koroze.
Jestli je ta koroze "chloridová" nedokážu říct, ale myslím si, že asi ne. Mince s přeměněných stříbrem na chlorid stříbrný jsem viděl a to se projevovalo jinak.
Jestli to nesouvisí s bělením střížku. Jestli jsem ten proces pochopil správně, tak se z kovu (mix stříbra a mědi) neraženého střížku procesem "bělení" dostávalo stříbro na povrch mince, tak aby na povrchu byla mince pokud možno z ryzího stříbra. Pokud se pak takový střížek vyrazil, dovedu si představit, že právě v těch přechodech došlo ke ztenčení vrstvy povrchového stříbra a to pak v agresivním prostředí hůře odolávalo než plochy, kde toho "vytaženého" stříbra byla silnější vrstva.
_______________
Sbírám denáry, groše a další mince až po Leopolda I. Rád koupím jednotlivé mince i celou sbírku.
mince01@seznam.cz
Registrovaný uživatel
Marku neboj, podle mě je ok, ale falzum by bylo zajímavější...

http://detektorweb.cz/index.4me?s=show&lang=1&i=60076&mm=3&xb=1&vd=1

počti komenty...
Moderátor
u groše Jana v tomto příspěvku #2396 jsme měli možnost provést EDS analýzu složení povrchu
http://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/jan-lucembursky_post_-198111#post198111

výsledky v tabulce níže - tmavá místa = chlorid stříbrný

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
Moderátor
hm, výsledky vypadají přesvědčivě a podle vzhledu to asi bude tentýž případ
Registrovaný uživatel
taky bych řekl, že je to shodná koroze. Zajímavé. Tak přece chlorid stříbrný. Nicméně otázka, proč to především napadá místa přechodu mezi plochou a reliéfem zůstává.
_______________
Sbírám denáry, groše a další mince až po Leopolda I. Rád koupím jednotlivé mince i celou sbírku.
mince01@seznam.cz
Registrovaný uživatel
můžu se jen pro zajímavost zeptat jaké jste použili pracovní napětí a standart pro chlor? rozhodně nechci analýzu zpochybňovat ale opravdu jen výjimečně vyjde celková suma rovných 100 %. Statistika je mocná :) jinak je super že je někdo ochotný věnovat čas a peníze na podobné věci..Zajímavý by byl např. ještě rastrový snímek pro Ag - Cu
Moderátor
mince je 100% prava, vysledkem jejiho vzhledu je koroze na bazi chloridu. ta je bezna predevsim pro mince s vysokou ryzosti, pripadne pro mince, ktere pred razbou prosly technologii beleni a na povrchu maji kvalitni (ryzi) stribro.

prave u minci, ktere maji uz trosku horsi strizek a byly vybeleny, dochazi pak casto k delaminaci na stribro bohate vrstvy, coz evokuje vzhled falza (viz napr. Nechanickeho omyl v SZHK - typicka situace a rovnez PG JL).

falza prazskych grosu samozrejme existuji a neni jich zas tak malo (viz napr. grosove cislo FN), ale obvykle vypadaji o dost jinak. a neco z tech falz jsou spise napodobeniny (a nebo se to neda jednoznacne rict).

cisteni takove mince je loterie a kdo s tim nema zkusenosti a nema moznost trenovat na necem obycejnem, by se do toho poustet nemel. vysledek je dost casto nejisty a utrpet muze nejen vzhled mince, ale casto i citelnost (a to velmi hrube). v extremnich pripadech se objevuje neco, cemu pracovne rikam "stribrne blato". je to stribro (leskle, kovove), ktere se doslova patla jako maslo. to v pripade minci s vysokou ryzosti. u minci s materialem o nizsi ryzosti uvnitr muze byt v podstate "prach". tudiz se mince mohou v nekterych pripadech snadno rozpadnout.

jinak cela vec se jeste komplikuje, kdyz domyslite do konce to, co jsem napsal vyse. v prvni fazi muze na povrchu dojit ke vzniku chloridu a k desintegraci povrchove stribrne vrstvy vznikle belenim. tim se odhali mene kvalitni jadro a bezi klasicka koroze. pripadne muze byt povrchova vrstva poskozena napr. mechanicky (at uz jiz pri razbe nebo obehem) a dochazi primo jiz ke klasicke korozi menehodnotneho kovu (medi) a korozni produkty majici vetsi objem odtrhavaji tu stribrnou vrstvu, ta delaminuje a opet evokuje to, ze se jedna o falzum.

na zaver ukazka - moravsky denar fenikoveho typu. puvodni ryzost kolem 700/1000. korozi vnitrku strizku zbyla "tmave seda az cerna houba", ktera ale obsahuje 90-95 % stribra, na povrchu patrna delaminujici vrstva vznikla belenim.

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
Moderátor
chalko napsal
můžu se jen pro zajímavost zeptat jaké jste použili pracovní napětí a standart pro chlor? rozhodně nechci analýzu zpochybňovat ale opravdu jen výjimečně vyjde celková suma rovných 100 %. Statistika je mocná :) jinak je super že je někdo ochotný věnovat čas a peníze na podobné věci..Zajímavý by byl např. ještě rastrový snímek pro Ag - Cu


statistika je mocna, ale tomuhle se rika normalizace - naprosto bezny postup. vyradi se z hlediska analyzy nepotrebne zalezitosti (napr. organicke necistoty, uhlik, kyslik apod.). samozrejme se nevyrazuji tam, kde je spojitost s koroznimi produkty (napr. uhlicitany v pripade medi). chce to taky trochu cit pro vec a vedet, co hledam. jinak ohledne analyz doporucuji obratit se na kolegu, ktery je bezne provadel. co se tyce nastaveni, vcetne pouzitych standardu, je to uvedeno v kazde nasi studii, kde to ma vyznam. staci si precist. co je mysleno rastrovym snimkem pro Ag-Cu? jako "elemental mapping"? co by tam melo byt videt? jake by melo byt zvetseni? radu snimku v pracech uvadime, treba tam je i to. ono delat se da lecos, ale presne - jde o to si moc nevymyslet, protoze takove mereni neni zrovna nenakladne.

jinak dotaz na chlor a standard je naprosto zbytecny. to ze to vyslo atomarne 1:1 je spis nahoda a neni to pravidlo. o nicem hlubsim to nevypovida a nic to neznamena. nas chlor primarne nezajimal a zvlastni kalibraci by ani nebylo nutne provadet (k cemu taky). prioritou jsou predevsim standardy kovove (a ty jsme pouzivali kvalitni). presto predpokladam, ze kolega nejaky standard pro chlor pouzil (z jinych duvodu) a mel nakalibrovano. kdysi kdesi jinde zde na sberateli jsem vysvetloval, ze bezne to uz davno neni chlorid stribrny. navic, vsechno je taky otazkou velikosti svazku a interakcniho objemu. pro mistni naprosto bezpredmetna diskuse (bez urazky).

pro ukazku napr. zaber poskozene a delaminujici vybelene vrstvy a misty patrneho menehodnotneho podkladu:

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
Moderátor
denar napsal
mince bude originál. Tato koroze je specifická v tom, že vždy olemovává obraz mince. Zřejmě v té části přechodů mezi plochou a reliéfem musí být nějaká ztenčená vrstva náchylná k tomuto druhu koroze.
Jestli je ta koroze "chloridová" nedokážu říct, ale myslím si, že asi ne. Mince s přeměněných stříbrem na chlorid stříbrný jsem viděl a to se projevovalo jinak.
Jestli to nesouvisí s bělením střížku. Jestli jsem ten proces pochopil správně, tak se z kovu (mix stříbra a mědi) neraženého střížku procesem "bělení" dostávalo stříbro na povrch mince, tak aby na povrchu byla mince pokud možno z ryzího stříbra. Pokud se pak takový střížek vyrazil, dovedu si představit, že právě v těch přechodech došlo ke ztenčení vrstvy povrchového stříbra a to pak v agresivním prostředí hůře odolávalo než plochy, kde toho "vytaženého" stříbra byla silnější vrstva.


jiste, jen to trosku upresneme, beleni se delalo pred razbou, razbou samozrejme byla tenka povrchova vrstva (porezni) slisovana, ale samozrejme i ruzne deformovana a "natahovana" - povrch mince s reliefem je vetsi nez povrch hladkeho nerazeneho strizku. tim padem se to nejvic natahlo (a ztencilo) tam, kde z plochy "vyrostl" relief a proto to "kopirovani" obrazu.

je pak otazkou, k cemu dochazi a v jake fazi korozi zachytime. zda se to dostane pod povrch nebo zda nejdriv koroduje vybelena vrstva. v takovychto pripadech je to ale vicemene jedno, jestli je to jedno / druhe a nebo neco mezi tim. kazdopadne s takovym stavem se setkavame typicky u grosu JL. u V II belena vrstva diky jejich ryzosti "v podstate neexistuje" a K IV uz jsou materialove natolik mizerne, ze se daji spis srovnat s V IV a to uz je material podlehajici spis korodovani medi. o zbytku grosu je z materialoveho hlediska zbytecne se vyjadrovat.

ze by takhle nevypadala chloridova koroze bych si dovolil oponovat. ano, neni to klasicka koroze z tolaru apod., ale to neni jediny vzhled, jak muze chloridova koroze vypadat. v pripade grosu to ma sva specifika a pouze u grosu Vaclava II. se muzeme setkat s tou "klasickou", kterou ti majetnejsi ci stastnejsi znaji z tolaru. posoudit z fotky (kor horsi), zda je to jen tmavy sezrany podklad nebo vrstva s chloridy a nebo to i to se tak uplne snadno neda. dalsi uhel pohledu je, ze deleni koroze na jednu nebo druhou je prilis cernobile.
Registrovaný uživatel
To Oliver: ,,statistika je mocna, ale tomuhle se rika normalizace - naprosto bezny postup..."

Je pravda ze tohle je uz dost OT, ale jak sam rikate.. kdyz vim co hledam je treba se mit na pozoru protoze s daty z EDX/WDX se daji delat celkem slusne manevry a z exaktnich hodnot sou razem obecne zavery typu ,,no vzdyt sme si to mysleli“. Tím samozrejme nemyslim tenhle pripad.
Ano mam na mysli EM snimek okoli mista zasazeneho diskutovanou korozi, presneji tu podpovrchovou masu ,,menehodnotneho podkladu“. Zajimave by mohly byt pomery Cu a Ag v takto postižených mistech vzhledem k homogenite slozeni mincovniho kovu. Znovu opakuji je skvele ze jste ochotni tomuhle venovat usili i nemale penize..jednoznacne palec nahoru :)
Registrovaný uživatel
Děkuji všem za odpovědi , zitra vezu minci archeologovi na zdokumentování a analýzu. Jsem docela zvědavý na výsledek. M.T
Moderátor
chalko napsal
To Oliver: ,,statistika je mocna, ale tomuhle se rika normalizace - naprosto bezny postup..."

Je pravda ze tohle je uz dost OT, ale jak sam rikate.. kdyz vim co hledam je treba se mit na pozoru protoze s daty z EDX/WDX se daji delat celkem slusne manevry a z exaktnich hodnot sou razem obecne zavery typu ,,no vzdyt sme si to mysleli“. Tím samozrejme nemyslim tenhle pripad.
Ano mam na mysli EM snimek okoli mista zasazeneho diskutovanou korozi, presneji tu podpovrchovou masu ,,menehodnotneho podkladu“. Zajimave by mohly byt pomery Cu a Ag v takto postižených mistech vzhledem k homogenite slozeni mincovniho kovu. Znovu opakuji je skvele ze jste ochotni tomuhle venovat usili i nemale penize..jednoznacne palec nahoru :)


Sber dat pro mapu je casove dost narocny, takze v tomto pripade ji temer jiste nemame (pristrojovy cas jsme vyuzili k pro nas dulezitejsim analyzam). Na strane druhe napr. vysoka ryzost te vyzrane hmoty (drive menehodnotneho kovu) je jasna i z RFA analyz ci volumetrickych analyz a skutecne se jedna o trmer ciste stribro. Myslim, ze pomerne jasne to je shrnuto ve clanku o moravskych denarech fenikoveho typu ve Foliich.

Jinak je pravda, ze s daty se da celkem carovat, ale nemyslim si, ze by existoval nejaky duvod to delat. vyhodou nezavisleho a nikym nedotovaneho vyzkumu je, ze se nemusi nikomu lhat a lze bez okolku rikat pravda. Jinak s ohledem na kvalitu povrchu se muze stat, ze misto kvantity je to nekdy spis semikvantita. Ale o kvalite (tj. zjistenych prvcich) se pochybovat neda, kde byly pochyby, vyuzila se WD. Kdyz si clovek uvedomi, jake bizardni zavery jsou mnohdy z jinych analyz vyslovovany bez znalosti struktury materialu, jsou mozne chyby v zastoupeni prvku naprosto bezvyznamne. Navic nase zavery jsou opreny o vysledky mnoha destruktivnich analyz provadenych na metalografickych vybrusech (idealni i pro kvantitu). Takze v tomto ohledu si myslim, ze relevantnost dat je vazne vysoka.
Moderátor
(1) dival jsem se do podkladu, co mam, mapa tam fakt neni. nize prikladam snimek, ktery jsme nepouzili a ktery ukazuje "vyzrane diry" do stribra v povrchove vrstve - v techto mistech uz samozrejme moc chloridu neni, zde byly ztraceny - to neni nic neobykleho - at uz prirozene nebo (mnohem obvykleji) nevhodnym a agresivnim cistenim. je to v mistech (resp. kousek od mista), kde byly i ty chloridy, ale ty bohuzel na SEM vyfocene nemame. ono se to nejspis trosku nabijelo a nebylo to zrovna zajimave a atraktivni na pohled.

(2) kdyz uz jsme u toho, dovolim si udelat malou reklamu a upozornit na koleguv dalsi clanek o velmi zajimavem grosi JL, ktery jde do tisku a mel by vyjit ve Foliich snad pomerne brzy. k tomu prikladam druhy snimek, na nemz je viditelny "typicky" vzhled mincovni slitiny (tj. to svetle je faze bohata na stribro, to tmavsi by mela byt faze bohata na med - podrobneji viz Hana - Technicke aspekty...). Jenze - ve skutecnosti drobne detaily ukazuji, ze je neco malicko spatne :) Vice ve slibovanem clanku, tak si to nezapomente precist, koho to zajima.

(3-4) pro ostatni prikladam i ukazku "elemental mapping". obrazek treti je "normalni", ctvrty je prave stejne misto, ale s tou distribuci. je to z pocinovaneho falza videnskeho feniku, prezentovano bylo kdysi v Hlohovci (vic jak dva roky), clanek uz je dlouho odeslany, ale jeho vyjiti je asi v nedohlednu. prikladam hlavne proto, aby vsichni vedeli, k cemu to muze byt dobre - ukazuje to distribuci prvku na povrchu. sber takove mapy je ale casove narocny, cim lepsi chcete rozliseni, tim dele to trva. takze pro vase krasne oci vam to asi nikdo neudela. muzete videt, co na SEM snimku lze odlisit obtizne (i kdyz to zase lze dilcim zpusobem obejit pomoci zpetne odrazenych elektronu). hezky je videt misto pokryte koroznimi produkty (hodne kysliku), misto s dochovanym pokovenim (hodne cinu) a misto s poskozenym pokovenim, tj. medene jadro (hodne medi). Skoda jen, ze vetsina falz se cloveku dostane do ruky ve stavu, ze je to jen ten vnitrek = sama med.

na vysledky te slibovane analyzy zde prezentovaneho PG JL jsem zvedavy, nezapomente pak, pokud budete uvadet jeji vysledky, i podle pravdy uvest, cim presne jste minci cistil. protoze jenom vodou to urcite nebylo. ono to umi vysledky dost ovlivnit a mne osobne by pak prislo celkem lito tech, kterym najednou zacne v hlave srotovat, proc neco nevyslo tak, jak si mohli myslet, ze to vyjde ;) to az nam reknete, ze vyslo 95 % Ag, 2 % Pb a 3 % Cu - ale treba se pletu a jeste tam neco zbylo :mrgreen:

k analyze - predpokladam, ze archeolog bude mit k dispozici pouze RFA. nezapomente mu rict, ze analyzu chcete vcetne nekovu, v zavislosti na typu pristroje se muze stat, ze pristroj muze mit predvoleny nevhodny rezim.

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
jo tak snimek 2 vypada velice zajimave! jestli dobre chapu jedna se o prurez minc. strizku?
zarazi me ty vyzrane diry kolem Ag faze. Povrch nabrusu byl jeste nejak upravovan krom lesteni? Az zarazejici je podobnost s prirodnimi slitinami. Podobne odmiseniny sem nasel v nekterych rudnich vzorcich z Horniho Slavkova. Prikladam pro porovnani obr. jedna se o slitinu stribra a bismutu plus minimum nekolika dalsich kovu v kremenne matrix. Taky je pekne videt usmerneni-protazeni te faze..zeby zpracovanim canu-strizku a nakonec samotnou razbou? V pripade bodove analyzy je pak nasnade dost vysoka pravdepodobnost ze svazek chytne zrovna bohatsi misto na Ag a zkresleni ryzosti je na svete :lol:
Registrovaný uživatel
..

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
Moderátor
chalko napsal
jo tak snimek 2 vypada velice zajimave! jestli dobre chapu jedna se o prurez minc. strizku?
zarazi me ty vyzrane diry kolem Ag faze. Povrch nabrusu byl jeste nejak upravovan krom lesteni? Az zarazejici je podobnost s prirodnimi slitinami. Podobne odmiseniny sem nasel v nekterych rudnich vzorcich z Horniho Slavkova. Prikladam pro porovnani obr. jedna se o slitinu stribra a bismutu plus minimum nekolika dalsich kovu v kremenne matrix. Taky je pekne videt usmerneni-protazeni te faze..zeby zpracovanim canu-strizku a nakonec samotnou razbou? V pripade bodove analyzy je pak nasnade dost vysoka pravdepodobnost ze svazek chytne zrovna bohatsi misto na Ag a zkresleni ryzosti je na svete :lol:


nechci ted zverejnovat vic, nez jsem napsal, protoze jak jasne pisu, je to v chystanem clanku. tudiz na to tema ani nepovedu dalsi diskusi - byt by mohla byt zajimava.

kazdopadne co mohu rici je, ze takto vypadaji metalograficke vybrusy minci bezne. ta struktura vznika tvarenim pri vyrobe platu z nichz se nasledne vyrabeji strizky (razba uz nic zasadniho nezmeni). co se tyce segregace fazi s vysokym obsahem Ag a Cu, ta plyne z fazoveho diagramu a vzajemnych rozpustnosti. opet pripominam praci J. Hany - obe tam je uvedeno.

co se tyce zkresleni - leda blazen by zde provadel bodovou analyzu. to u minci nelze a nevim o tom, ze by to nekdo delal (a doufam, ze nedela, protoze pokud ano, tak samozrejme publikuje totalni nesmysly). analyzuje se na co nejvetsi plose, nebo opakovane na vice plochach, aby to bylo statisticky rozumne. samozrejme zase zalezi pripad od pripadu, co si clovek muze dovolit, je treba se vyhnout castym nehomogenitam apod. vsak si staci udelat par vybrusu na par zlomcich minci a je jasno.
Moderátor
tumam napsal
Děkuji všem za odpovědi , zitra vezu minci archeologovi na zdokumentování a analýzu. Jsem docela zvědavý na výsledek. M.T


dovolil bych si požádat o informace, jak se to vyvíjí - zda projevili archeologové zájem a zda skutečně bude nějaká analýza provedena a samozřejmě i prosbou. abychom se zde dozvěděli výsledky i metodu, která byla použita (k tomu již viz doporučení olivera výše)
Registrovaný uživatel
Dnes jsem PG odvezl k archeologovi kde si ho vyzvedne numismatik z NM. Až budou výsledky dám je sem. Poznámka k čištění, stříbrné mince čistím ve slabém roztoku kys. citronové v kombinaci s jemným zubním kartáčkem. Přidávám fotku šestikrejcaru nalezeného cca 100m od PG. Na oba jsem použil pouze vodu, kys. nebyla potřeba. Navíc po opláchnutí groše a zjištění že se může jednat o falzum, bych stejně kys. citrónovou nepoužil protože vím co dokáže s mědí :) M.T

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem

Nové téma Další příspěvek

Stránka: 1

Sběratel.com » Pražské groše » PG Jan Lucemburský

Diskusní fórum | Sberatel.com | články | inzerce | katalog | mince | sběratelé | zápalky |

TOPlist
Sběratel.com je poháněno systémem UseBB 1