Sběratel.com

Dobrý večer všem, zkusím se zeptat na otázku, která mi vrtá hlavou. Je nějaké jednoduché vysvětlení, jakým systémem jsou oceňována díla. Je mi jasné, že to bude na principu nabídky a poptávky. Ovšem nejsem schopen přijít na kloub těm obrovským statisícovým až milionovým rozdílům.
Jsou autoři jako je Zrzavý, Lhoták, Šíma, Toyen samozřejmě Filla, Kupka, Čapek a mnoho dalších, jejichž díla jsou za statisíce a miliony. Na druhou stranu jsou umělci, kteří jsou jistě podobně úžasní a jejich díla jsou už "pouze" za statisíce a někdy i méně.
Jistě to je proslaveností v zahraničí, zájmem o jejich díla u nás i v zahraničí atd. Ovšem lze mezi to tedy dát jednoduše rovnítko? Pokud měl někdo štěstí, byl v určitou dobu na správném místě a tudíž o něj a jeho dílo vznikl zájem, tak se dostal "na vlnu" zatímco ten, kdo tvořil kdesi v ústraní a nebyl tak průbojný ani neměl šikovného "managera" tak se ocenění (finančního) nedočkal a nedočká?
V umění to je jako v jiných obchodních odvětvích? Tedy "značka" v tomto případě signatura prodává? Když Kupka, Šíma, Filla, Čapek atd namalují cosi rychlého a jednoduchého na kusů papíru, tak startovací částka v aukcích bude na 100 tisících?
Rád si to nechám vysvětlit. Budu rád za každý názor, který mi ozřejmí v čem plavu.
Pěkný zbytek večera

To je otázka, která pokud by se našla rozumná odpověd byla by za miliony. Je to jako logické čtení mapy paní Altmannovou. Dám Vám radu, přestaňte o tom přemýšlet neničte si zdraví.

Altmann napsal

To je otázka, která pokud by se našla rozumná odpověd byla by za miliony. Je to jako logické čtení mapy paní Altmannovou. Dám Vám radu, přestaňte o tom přemýšlet neničte si zdraví.

To je parádní odpověď,
děkuji za ní. Já to nemám vůbec z obchodních důvodů, i když by to tak pochopitelně mohlo být zamýšleno. Prohlížím si denně různé položky na různých místech. Nejsem kunsthistorikem a přistupuji k dané problematice čistě intuitivně a jen s povrchními znalostmi, které si někde načtu. Často vrtím hlavou, byť samotnou podstatu pochopitelně chápu.
Znám příběhy, kdy neznámý a neuznávaný autor sotva živořil, najednou se podařilo prodat pár děl na ta správná místa a „kola“ se roztočila. To chápu jako prostě štěstí, čich na situaci, obchodní talent, kouzlo momentu…
Chápu podstatu. Jde o to, aby se určitá skupina lidí nadchla pro dané dílo, nebo daného umělce. Když se nadchne ta správná skupina, pak to získá lavinový efekt. Dokonce se obávám, že by to šlo udělat i umělou cestou. Najmout si pár „odborníků“, novinářů, galeristů, reklamních agentur… Vyrobit příběh, najít výjimečnost a ojedinělost a ulovit vhodného kupce… Pokud by to takto šlo, pak by to bylo vlastně docela smutné.
Nad čím se často usmívám, je „tuctové“ dílko úžasného umělce. Díky tomu, že je na papíře signován právě daný umělec, tak se lidi mohou potrhat zájmem. Obsah a popis díla se pak už dodatečně dotvoří – „ladnost a jednoduchost s kterou umělec umí vystihnout…nadčasovost projevu…“
Není to náhodou jako s vínem? Jistě jsou ve společnosti naprosto výjimeční lidé, kteří umí rozpoznat tisíce chutí, ale drtivá většina populace nerozpozná od sebe sedmičku vína za 100 korun od flašky za 20 tisíc. Kdybychom udělali „slepou“ studii a ukazovali obrazy bez signatur. Rozpoznali by lidé, kteří často investují své miliony, kvalitu? Popřípadě, když ne kvalitu, trefili by se aspoň do přibližné ceny díla? Já jsem přesvědčen, že často ne.
Mám z toho zvláštní pocit a rozpačitost. Třeba tuto problematiku ovšem jen neumím správně číst.

Pekne (skutočne) si to napísal,ja to tiež tak cítim.Ale zmier sa s tým,že medveď na štyri je jednoducho "maco."Aspoň tu u nás,v Horných Uhroch.. A aj u vás v Bohemii.
-s-

Altmann napsal

To je otázka, která pokud by se našla rozumná odpověd byla by za miliony. Je to jako logické čtení mapy paní Altmannovou. Dám Vám radu, přestaňte o tom přemýšlet neničte si zdraví.

Rozumná odpověď samozřejmě existuje:
Ale nedá se říci jen tak narychlo několika větami. Na cenách uměleckých děl se podílí celá řada faktorů - doba vzniku, místo vzniku, téma díla, originalita stylu, použitá technika, charisma autora, "produktivita" autora (počet vytvořených děl), výstavní činnost, obchodní schopnosti autora, atd...

a nezapomenout na spravnou strategii prodeje. Staci nakoupit par desitek del zapomenuteho malire a sikovny obchodnik s tim dokaze udelat divy. Nejake to promo, vystava, clanky v tisku a uz to jede. Pak neni problem dosavadni autorske rekordy znekolikanasobit...

floodland napsal

a nezapomenout na spravnou strategii prodeje. Staci nakoupit par desitek del zapomenuteho malire a sikovny obchodnik s tim dokaze udelat divy. Nejake to promo, vystava, clanky v tisku a uz to jede. Pak neni problem dosavadni autorske rekordy znekolikanasobit...

Ovšem ten zapomenutý malíř musí být dobrej, nebo něčím výjimečný či jedinečný. Z průměrného "mazala", který maloval v dobovém duchu nikdo nového Zrzavého či Čapka neudělá... Příklad: Reynek nebo Boudník - ještě počátkem 90. let se jejich grafiky povalovaly v antikvariátech za pakatel...

V době nedávné a přítomné nejde o tak složitou věc. Jde o propagaci penězi, kdy zájmové okolí autora (malíře) dokáže organizovaně nesmyslným přihazováním na dražbách vyhnat cenu do nesmyslu. Po pár dražbách vejde malíř ve známost jako "drahý malíř", i kdyby na plátno nablil. A když jsou peníze, jde vše. Cena za tu propagaci je cca 20% z investic jako provize dražiteli, když zbylá investice včetně obrazu se vrátí a obraz se za čas prodá již naostro a s dokladem o předchozí nesmyslné ceně. Umění je od slova UMĚT ne od slova ČUMĚT (nechápavě) o co kráčí a různé výklady teoretiků umění, co některý obraz podle nich představuje je čistokrevná debilita. Třeba hezký příklad oné debility je Malevičův Černý čtverec. Přečtěte si o něm na internetu a zjistíte, že nic o malování nevíte (nevíme).

Kopírována jedna z ód o svěžesti na černě natřené plátno:

"Příští rok tomu bude přesně sto let od chvíle, kdy Malevič vystavil ikonický Černý čtverec na bílém pozadí. Z minimalistického manifestu abstraktního umění přitom dodnes sálá svěžest, jíž by mohl závidět nejeden současný malíř. Pokud přistoupíme na to, že kvalitní cenu umění prověří čas, u tohoto plátna to platí na sto procent. Revolučnost si obraz zarputile zachoval i celému století navzdory."

Stepe: Nuž, tedy uveďte nějaké příklady takových případů, jmenujte...

Neboli, drtivá většina současných malířů, zejména modernistů, se vyhýbá aukcím jako čert kříži. Svá "dílka" povětšinou cpou do různých prodejních galerií, anebo na své webovky. Pravdu máte, že s cenou rozhodně netroškaří, aby se prostě nezařadili do kategorie levných umělců. Ovšem případní kupci se pak jen nestačí divit, jak obtížně jsou taková dílka prodatelná a na případných aukcích (pokud jsou tam vůbec přijata) obvykle vysloveně spláčou nad vejdělkem.

To vše, co tady píšete, ovšem ukazuje na to, že jsem se nemýlil v pohledu a úsudku. Teď jsem viděl zajímavý film https://www.csfd.cz/film/134113-modigliani/prehled/ Ukazuje také zajímavý pohled na danou problematiku. Tedy umění je často o obchodu? Plátna jsou jen vhodnou komoditou, jako je třeba zlato a stříbro? Tedy šikovně nakoupit a šikovně prodat? To není příliš optimistický pohled na umění.
Nejsem naivní, to vůbec ne. Je tedy jasné, že výška ceny neukazuje jednoznačně uměleckou hodnotu díla. Spíše ukazuje míru šílenosti společnosti, která je ochotna za dané dílo tak zaplatit.
Šikovný obchodník umí nadchnout společnost a prodat. Je to tedy hodně obchod. Luxusní vozy také nejezdí rychleji a nejsou o tolik luxusnější než jiné. Jen si je prostě nemůže koupit každý, ba naopak, nemůže si je koupit téměř nikdo.
No a v tom to asi bude. Jsou umělci, kteří jsou jen pro pár procent lidí na světě. No a ti své postavení právě prezentují majetkem.
Zajímavé zjištění.
Nejsem sběratel, naštěstí. Nejsem ani boháč, abych si mohl hrát a spekulovat s obrazy. Byť by mě to bavilo. Taková společenská hra na hejly.

Wjem napsal

Stepe: Nuž, tedy uveďte nějaké příklady takových případů, jmenujte...

Neboli, drtivá většina současných malířů, zejména modernistů, se vyhýbá aukcím jako čert kříži. Svá "dílka" povětšinou cpou do různých prodejních galerií, anebo na své webovky. Pravdu máte, že s cenou rozhodně netroškaří, aby se prostě nezařadili do kategorie levných umělců. Ovšem případní kupci se pak jen nestačí divit, jak obtížně jsou taková dílka prodatelná a na případných aukcích (pokud jsou tam vůbec přijata) obvykle vysloveně spláčou nad vejdělkem.

s zivym malirem se blbe manipuluje Jinak idealnimi kandidaty jsou ti, co brzy zemreli nebo byl jejich zivot/smrt necim vyznamny/na. Idealnimi kandidaty jsou sebevrazi a ztracene bytosti.

Wjeme, to je asi podobný požadavek, jako bych měl uvést příklady, kteří politici berou úplatky a svá tvrzení doložit. Nebo uvést příklady, kteří lékaři kasírují pacienty a doložit to. Vše je křišťálově čisté a průhledné, jak říkal mašinfíra Gros. Však si to vyzkoušejte a dejte nějaké své obrazy do aukce a investujte do sebe. Vždyť proč se uvádějí prodané obrazy s dosaženými cenami? A proč právě ZDE se s dosaženými cenami (i z aukcí) operuje při "oceňování" každého obrazu? A proč právě zde se projednávají mj. obchodní praktiky dražebníků obrazů? --- Asi třeba i proto, že výše uvedené netvrdím jen já.

floodland napsal

Wjem napsal

Stepe: Nuž, tedy uveďte nějaké příklady takových případů, jmenujte...

Neboli, drtivá většina současných malířů, zejména modernistů, se vyhýbá aukcím jako čert kříži. Svá "dílka" povětšinou cpou do různých prodejních galerií, anebo na své webovky. Pravdu máte, že s cenou rozhodně netroškaří, aby se prostě nezařadili do kategorie levných umělců. Ovšem případní kupci se pak jen nestačí divit, jak obtížně jsou taková dílka prodatelná a na případných aukcích (pokud jsou tam vůbec přijata) obvykle vysloveně spláčou nad vejdělkem.

s zivym malirem se blbe manipuluje Jinak idealnimi kandidaty jsou ti, co brzy zemreli nebo byl jejich zivot/smrt necim vyznamny/na. Idealnimi kandidaty jsou sebevrazi a ztracene bytosti.

Přesně tak, už jsem výše jmenoval třeba Boudníka - to byl právě takový týpek :-)

stepe napsal

Wjeme, to je asi podobný požadavek, jako bych měl uvést příklady, kteří politici berou úplatky a svá tvrzení doložit. Nebo uvést příklady, kteří lékaři kasírují pacienty a doložit to. Vše je křišťálově čisté a průhledné, jak říkal mašinfíra Gros. Však si to vyzkoušejte a dejte nějaké své obrazy do aukce a investujte do sebe. Vždyť proč se uvádějí prodané obrazy s dosaženými cenami? A proč právě ZDE se s dosaženými cenami (i z aukcí) operuje při "oceňování" každého obrazu? A proč právě zde se projednávají mj. obchodní praktiky dražebníků obrazů? --- Asi třeba i proto, že výše uvedené netvrdím jen já.

Ježíšmarjá, odpusťte si please takové konspirační teorie - Jedna paní povídala...
Já po vás chci příklady (čísla) konkrétních aukcí konkrétních autorů, to přeci není nic utajovaného...

"Já po vás chci příklady (čísla) konkrétních aukcí konkrétních autorů, to přeci není nic utajovaného..."
Ve 21:42 jsem to myslím napsal celkem srozumitelně. Nevím, jak lze uvedenou věc nějak doložit a neznám nikoho, kdy by se k manipulacím chtěl přiznat. Klidně si napište, že kecám, mě to nevadí.

film https://www.csfd.cz/film/134113-modigliani/prehled/

Děkuji za tip na film-již si jej stahuji.

Na českém trhu se stále objevují noví kupci, které láká rostoucí nabídka kvalitních
děl, což způsobuje také neustálý růst cen. Pro prodejce se výše cen stává stále atraktivnější a
tudíž majitelé trhem žádaných děl, pociťují, že je vhodný okamžik k prodeji. Není však jasné, jak
dlouho tento jev bude pokračovat a názory na vývoj v dalších letech se velmi liší. (získáno z diplomové práce).

Altmann napsal

film https://www.csfd.cz/film/134113-modigliani/prehled/

Děkuji za tip na film-již si jej stahuji.

Není zač😉

pterodactylus napsal

Na českém trhu se stále objevují noví kupci, které láká rostoucí nabídka kvalitních
děl, což způsobuje také neustálý růst cen. Pro prodejce se výše cen stává stále atraktivnější a
tudíž majitelé trhem žádaných děl, pociťují, že je vhodný okamžik k prodeji. Není však jasné, jak
dlouho tento jev bude pokračovat a názory na vývoj v dalších letech se velmi liší. (získáno z diplomové práce).

Jedna uznávaná kunsthistorička mi zdědila svůj názor na nynější stav. Dle jejích odhadů je potřeba počkat, až bude mít v rukou peníze opět inteligence českého národa a ne překupníci, spekulati, kšeftaři a zbohatlíci.
Díky tomuto jevu není zájem o autory, kteří by si to zasloužili a naopak. Vlastně to byla její rada, jak vhodně investovat. Předpokládám, že to všichni tušíte. Já nemám co investovat, nemám prostředky. Takže se tím jen teoreticky (bohužel) bavím.
Čas samozřejmě ukáže. V tom to konec konců je. Čich na hodnoty, zájem atd. Jako v jiných oborech.

Dovolím si napsat drobný příběh, který mnohé vykresluje.
Neúspěšná malířka začala pořádat výstavy v Německu. Tam se seznámila s umělci německé avantgardy, které začala zastupovat. Odjela do New Yorku, kde pořádala výstavy a přednášky s cílem prosadit a pochopitelně prodat. Nebyla bohužel tak úspěšná, jak si představovala. Zkusila své štěstí v San Franciscu a posléze v Los Angeles, kde sázela na bohatý Hollywood.
Zvala si tamější smetánku do svého baráku, kde měla instalované obrazy. Dařilo se jí zapůjčit některé obrazy do vznikajících filmů...
Postupně se tedy obrazy dostávaly do povědomí bohatých a vlivných lidí.
Kdyby tato paní, nebyla tak zarputilá a bojovná, možná by bylo vše jinak... Možná.
No a o kom je příběh? O obrazech Kandinského a jeho umělecké skupiny. Tedy o položkách za desítky milionů korun.

Úryvek z článku z roku 2014, uveřejněný na "artplus" :
Jiří Balcar. Jeden z nejvýraznějších autorů konce 50. a 60. let, ve své době jeden z mezinárodně nejúspěšnějších českých umělců. Dlouhou dobu stál na trhu relativně stranou zájmu, ještě před dvěma lety bychom sotva tušili, že právě jemu budeme moci věnovat jednu ze samostatných případových studií. Situace se změnila po jeho poslední souborné výstavě v roce 2011 v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. Od té doby se dostalo na trh postupně několik větších samostatných konvolutů jeho díla, v loňském roce také vyšla nová autorova monografie.
Nejvýraznější byly čtyři velmi dobře zásobené aukce z malířovy pozůstalosti pořádané Prague Auctions. První proběhla na podzim 2012, další pak v průběhu roku 2013. Zajímavé solitérní Balcarovy položky se záhy začaly objevovat i v jiných aukčních domech (především 1. Art Consulting). Celkem od podzimu 2012 český aukční trh vstřebal neuvěřitelných více než 500 děl Jiřího Balcara, počítáme-li jen ta, která skutečně našla nového majitele (přitom v roce 2011 to bylo pouhopouhých 13 děl!). Takový nárůst zájmu reagující na mezery v nabídce trhu je vskutku pozoruhodný. Dost možná jde i o absolutní český rekord, co se týče ročního počtu aukčních prodejů jediného autora.

Dobrý večer,
nepředpokládám, že by někdo chtěl hrát tuto podivnou hru, ale kdyby, tak by to mohlo být třeba i zábavné. Zkuste přiřadit k obrázkům 1-10 autora a hodnotu díla. Pochopitelně internet a jeho aplikace vám vše řeknou. Je to hra vyžadující fair play

Obrázky:

Trojka mi je povedomá.
-s-

Č.5 je 8,alebo H,neviem ako sa to teraz čísluje..
-s-

č.2 je kresba J.Šíma v současné době k mání v European Arts za CZK 800.000,- a č.1 podle všeho také