Sběratel.com

Diskusní fórum o sběratelství

Sběratel.com » Antikvariát » Pokec a chlubírna - staré tisky

Vykupminci.cz
Numisargo

Pokec a chlubírna - staré tisky

Moderátoři: numismat, smith.

Nové téma Další příspěvek

Stránka: « < ... 9 10 11 12 13 14 15 16 17 ... > »

Autor Příspěvek
Moderátor
Bezkonkurenční slepice je tato!: https://www.youtube.com/watch?v=FG7biCrE6cI
Registrovaný uživatel
🤣😂🤣 jojo ta (ten) je nesmrtelná 👍
_______________
Registrovaný uživatel
Forpus je to krása. Jak dlouho už v tom jedete? Díval jsem se na netu a hledal nějaké naše přírodovědce a taky podle Vašich příkladů. Moc zajímavé čtení dík 👍.
_______________
Registrovaný uživatel
Hilaris - Ten Šteyerův kancionál, který zmiňujete je které vydání a fotka na pochlubení by nebyla?
_______________
Registrovaný uživatel
to Hilaris: skladbu i skladatele znám. Ale přiznávám se, že jsem vůbec netušil, že jde o slepici:o) Za studií jsem si tak trochu ujížděl na barokní opeře, ale byla to z mé stranmy asi spíš taková manýra, nešel jsem dost do hloubky.

to P-F: Zajímavostí je, že autoři byli velmi často lékaři a pak si buď jako další studijní obor nebo alespoň jako koníček na vysoké úrovni dali nějakou tu přírodovědu.

Jinak děkuji za kladnou reakci a vaše odkazy si taky užívám - občas se dívám na stránky P-F a začtu se do nějaké té knihy. Naposledy do Index Bohemicorum Librorum Prohibitorum. Je to skoro jako seznam vytoužených knih pro sběratele starých českých tisků :D
Registrovaný uživatel
Citovat
Jak dlouho už v tom jedete?

Už pár roků to bude, ze začátku jsem se k tomu vždy po nějaké době vracel, ale rytiny jsem nenakupoval. Spíš jen lovil jejich obrázky.
Je na místě varovat před možnými padělky Papír není kov (a to, že s mincemi dokáží falzifikátoři věci, to není třeba zdůrazňovat). Takže je potřeba si nakoukat papír, tiskové techniky, zdroje kde si tisk ověříte. Často se taky vydávaly reprinty (ne dobové, ale třeba v devadesátých letech) a někteří prodejci se tváří, že to neví a nebo to opravdu neví. Některé naše aukční síně vlastně nemají tušení jestli mají co dočinění s mědirytem nebo s litografií. U něktých tiskových technik by se klidně dva oborníci hádali, ale rozlišit mědiryt z roku 1700 od litografie (jednak vzhledem, ale i datací)....
Registrovaný uživatel
Rozlišit litografii od mědirytu by neměl být zas tak velký problém.Jsou to dvě odlišné techniky -z plochy a z hloubky.Dá se to většinou zjistit přejetím prstem pomocí nehtu , lupou určitě .Horší je , když se zachovaly původní desky , ty se dají tisknout ,a občas se tiskly i třeba sto , dvěstě let po smrti autora .A jelikož výroba papíru je zhruba staletí stejná a každý arch nemá vodoznak , pak je to oříšek .....:- )
Registrovaný uživatel
P-F: Stran Šteyerova kancionálu fotka nebude. Kniha je dobře poznatelná a pokud by to tady náhodou viděl prodejce, měl by těžké spaní. Byla to pravděpodobně nejhloupěji umístěná a nejhůře popsaná (19. století) cenná kniha na aukru jakou jsem viděl. Zřejmě proto jsem byl jediný přihazující a prodejce je nepochybně přesvědčen, že udělal dobrý obchod. Nepřeji mu, aby o tuto iluzi přišel.
Je to z r. 1712, stav odpovídá stavu Šteyerových kancionálů - velmi opotřebovaný se známkami dlouhodobého používání a opakovaných více či méně úspěšných pokusů o záchranu, a to ne pro sběratele, ale užívatale. Spousta stránek chybí, včetně titulní a rejstříku. Ořez musel být vícekrát, místy sahá až do textu. Převazby se asi rovněž měnily - tu současnou si typuji na dobu krátce po r. 1814 - nejsou tam známky novogotických prvků, které by ukazovaly až na 2. polovinu 19. století, na zadní straně je v kůži vytlačeno drobné IHS - značka jezuitů, ten řád byl v r. 1814 obnoven. Některé rozpadlé stránky jsou při okrajích dolepené s ručně dopsaným textem frakturou asi duběnkovým inkoustem - prostě kniha s historií, nikoliv bibliofilie.
Nicméně bych toho zde využil ke konkrétnější propagaci Šteyerova kancionálu. Vydání z r. 1712 je totiž možno si stáhnout a prohlížet (byť ne zcela kompletní a někde s přeházenými stránkami) zde:
http://librinostri.catholica.cz/vyhledat/%C5%A0teyer%20Mat%C4%9Bj%20V%C3%A1clav%20(Steyer,%20Steier)
Dovolím si upozornit na některá místa:
1. na straně 963 najdete text písně o mukách pekelných "Rozškleb se tlamo pekelná", který Alois Jirásek v románě Temno přisoudil Antonínu Koniášovi. Koniášův kancionál bez not Cytara nového zákona (kde je tato píseň uvedena) vyšel poprvé ale až v r. 1727. A ani Šteyer není plným autorem, čerpal ze starších zdrojů. Je zde krásně vidět, že pater Matěj neuznával eufemismy, co si své slovo zasloužilo, to ho dostalo. Typická je jeho stručná charakteristika neřestí (které známe např. ze soch v Kuksu) na konci str. 963 a začátku strany 964. Melodii ke zpěvu (vůbec ne děsivou, spíše to připomíná houpavý taneček nebo ukolébavku) najdete na straně 1039 (je to v přeházených stránkách asi v 1/6 vzdálenosti od začátku knihy).
2. Na str. 426 najdeme asi nejživější Šteyerův text - úžasný kontrast nádhery vůči předchozímu popisu hnusu - oslovení anděla oproti popisu ďábla. Jedná se o dodnes jednu z nejužívanějších modliteb - modlitbu ke strážnému andělovi "Anděle boží, strážce můj". Krásná původní barokní zde uvedená melodie je bohužel v současném kancionále nahrazena na můj vkus dost plytkým popěvkem z 30. let 20. století.
3. Na straně 736 najdete kouzelnou píseň ke svátku sv. Josefa. Má jen několik slok. Pater Matěj se touto písní nepochybně nechtěně zasloužil o vznik jednoho z nejpoužívadějších českých citoslovců. Závěr každé sloky tvoří totiž slova Ježíš, Maria, Josef. Přičemž na těchto slovech se tříčtvrteční takt písně změní na třípůlový (barokní hemiola), čili se to místo skutečně zpívá ježíšmarjájóóózef. Melodie je velmi pěkná, stojí za to si s tou starou notací pohrát a vyluštit si ji.
4. Na str. 973 začíná kapitola "Písně na žalmy". Nevím kolik a které z nich, ale rozhodně jsou zde texty českobratrského autora Jiřího Strejce (1536-1599), melodie jsou pokud vím Strejcem převzaty od kalvínistů. Když to vyhovovalo, nebyly ideologické problémy.
5. Na str. 566 najdeme text modlitbičky Karafiátových Broučků. Zda to evangelík Karafiát přebral z tohoto katolického kancionálu nebo to katolík Šteyer převzal od evangelíků nevím.
6. Jednu z nejchytlavějších melodií kancionálu najdeme na str. 703 - Loretánská litanie. Jsou zde na stejný text melodie dvě, mám na mysli tu prvou, je na prvých třech řádcích. Text je na stranách 703 a 704.
Pokud někdo ví něco více, nějakou jinou zajímavost ze Šteyerova kancionálu (nebo v něm něco najde co ho zaujme) budu rád, když to zde zveřejní.
Registrovaný uživatel
Moc hezký příspěvek. Díky!
Registrovaný uživatel
Ještě ke Šteyerovu kancionálu: Musím se opravit. K písní na str. 736 jsem špatně uvedl zhudebnění textu Ježíš, Maria Josef. Hemiola tam je, ale to "i" ve jméně Maria má svou notu. Čili zpívá se Maria, nikoliv marjá. Registrujte prosím tuto opravu.
Registrovaný uživatel
Forpus napsal
Jinak děkuji za kladnou reakci a vaše odkazy si taky užívám - občas se dívám na stránky P-F a začtu se do nějaké té knihy. Naposledy do Index Bohemicorum Librorum Prohibitorum. Je to skoro jako seznam vytoužených knih pro sběratele starých českých tisků :D



Knihy tohoto typu často slouží jako jediný dochovaný důkaz a zpráva o některých dnes již neexistujících exemplářích. Bohužel.
_______________
Registrovaný uživatel
Hilaris - tomu říkám rozbor díla, klobouk dolů. Je to lepší než 10 fotek. Inspiroval jste mne abych se po nějakém kousku podíval.
_______________
Registrovaný uživatel
to Hilaris:

rozbor díla je perfektní akorát mám jednu drobnou reklamaci k bodu šest - zkoušel jsem to doma zanotovat a mně ani manželce se nezdálo, že by melodie byla moc chytlavá (ale náš sedmiměsíční syn se docela chytal :P

Jinak taky děkuji za tu zmínku o broučcích :)
Registrovaný uživatel
Jinak pro případné vášnivé milovníky Rentze:

https://www.ebay.co.uk/itm/Michael-Heinrich-Rentz-1701-1758-Der-Ackersmann-Baroque-Copperplate-Skeleton/184026763654?hash=item2ad8d99186:g:9ckAAOSwDk5Tsp-r

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Ještě ke Šteyerovu kancionálu. Napadlo mne, že k omylu, že znění citoslovce ze slov Ježíš, Maria, Josef je už v originální verzi písně u mne došlo asi stejným způsobem, jak z originálu vznikl ten citoslovec v reálné historii. Myslím, že to stojí za to uvést. Nejsem lingvista, takže pokud zde „objevuji Ameriku“, tak se lingvistům omlouvám. Doufám, že to nebude vypadat moc nepřehledně, když tak nad tím prosím mávněte rukou a řekněte si, že v současné nelehké době blbne každý jinak.
Typickou českou slovní dvouslabičnou stopou je trochej - důraz na prvé slabice (koně). V němčině je před podstatným jménem člen, ten se vyslovuje bez důrazu a důraz je až na prvé slabice podstatného jména. Proto je zde dvouslabičnou stopou jamb – důraz na druhé slabice (das Pferd). Jambická stopa je pro češtinu nepřirozená, a pokud to jde, tak se jaksi zlidověním změní na trochej. A přesně k tomu došlo u mne – jsem Čech. Na stěžejním místě originálu té písně je jamb. Melodie mi zůstala v paměti, ale naposledy jsem se do těch not pořádně koukal snad před rokem. No a nějak mi ten jamb v hlavě ztrochejovatěl, dle mého názoru stejně, jako našim předkům. Dále ukážu, že to šlo docela dobře.
Noty tady napsat neumím, ale pomůžeme si slovy. Slova textu písně budu psát tak, že začátek taktu s přízvukem označím velkým písmenem. Co slabika to nota. Každá krátká samohláska představuje čtvrťovou notu, dlouhá půlovou. Mezi slabikami („notami“) budu psát pomlčky. Když tudíž napíšu Jó-Zéf, tak to znamená dvě půlové noty (co nota to dvoučtvrťový takt) s důrazem na každé z nich. Je-žiš znamená dvě čtvrťové noty se začátkem taktu na té prvé.
Pro příklad vybírám závěr 2. sloky. Celý text druhé sloky (mimochodem velmi krásný) je tento:
Josefe kdo jest šťastnější byl někdy nad tebe? Kdo měl život rozkošnější, na zemi měls nebe. Nebeť jest s Ježíšem býti a Marie lásku míti. Ježíš, Maria, Josef.
Nyní napíšu poslední větu výše popsaným „notovým“ způsobem tak, jak je to v originální Šteyerově verzi. Zpočátku každé velké písmeno představuje začátek tříčtvrtečního taktu. Uprostřed slova Ježíš se mění takt na dvoučtvrťový, je změněn ale přízvuk nečesky na jamb, přízvuk se dostává na druhou slabiku (je-Žiš) totéž ve slově Maria (ma-Ri-a):
Ne-beť-jest-Sjé-ži-Šém-by-Tí-a-Má-ri-É-las-Kú-mi-Tí-je-Žiš-ma-Ri-a-Jó-Zéf
Nepochybně lid při zpěvu udělal totéž, co já v mé paměti – změnil jamb na trochej. Místo původní prvé noty ze slova Ježíš dal za slovo „míti“ čtvrťovou pomlku (nota se z melodie dá velmi dobře bez podstatného narušení vyřadit), další slova posunul o notu dál do česky znějícího trocheje a slova Ježíš, Maria vyslovil s důrazem na prvé slabice. A aby byl zachován rytmus dvoučtvrťového taktu tak ze tří slabik slova Maria udělal dvě Marja. Čtvrťovou pomlku před slovem Ježíš v druhém příkladu označím tečkami….. za slovem míti:
Ne-beť-jest-Sjé-ži-Šém-by-Tí-a-Má-ri-É-las-Kú-mi-Tí…..Je-žiš-Ma-rja-Jó-Zéf
Registrovaný uživatel
Forpus: Ke Šteyerovi: Zkuste si tu píseň z bodu 6 zanotovat v pochodovém rytmu. Důležité je, že prvý řádek je s repeticí (s jiným textem, ale melodie stejná)
Stran Rentze: Nádherné, ale morbidní - nebo morbidní, ale nádherné, jak chcete. Smrt oráče z Tance smrtí. Ta fotka je z originálu :shock:! V českém vydání je u smrti oráče uveden krásný text z Bonreposké knížky (jednoho ze dvou českých šporkian):
V potu tvého obličeje chleba´s sobě dobýval. A když co síti nebylo, ani žně jsi nemíval. Měj naději, neb bída tvá též zajde když ty zajdeš. Tak kterýs neměl na zemi, pod zemí pokoj najdeš.
Registrovaný uživatel
Forpus: ještě k té písni z bodu 6. Je třeba vyluštit starý klíč. Ten klikyhák na prvé lince zdola ze začátku značí notu c. Je to v g moll, prvá nota je d. Dá se to též poznat z předznamenání béčka na druhé lince shora (pokud jste hudebník a znáte to, tak se omlouvám).
Registrovaný uživatel
Snad poslední záležitost stran Šteyerova kancionálu: Pokud ho sháníte, tak brát co je, nečekejte, že seženete něco zachovalejšího. Ve špatném stavu jsou prakticky všechny exempláře.
Registrovaný uživatel
Rentz - malé varování:
https://aukro.cz/tourneux-christliche-jahr-i-ii-praha-1733-4-6965610648
Vypadá to lákavě, oba díly Křesťanského roku za dobrou cenu, v originálních vazbách. Ale (čerpám z údajů z Šerýchovy monografie):
Chybí oba titulní listy. V kompletních obou dílech je celkem 292 Rentzových rytin. Prodejce jich dohromady uvádí 264. Přejme mu a předpokládejme, že nepočítá vlysy (podlouhlé rytiny na vrcholu některých stránek), těch je dohromady 13 (doufám, že jsem je spočítal dobře), čili celkem by tam měl mít 277 rytin. Z těch původních 292 rytin je jedna přiznaný chybějící titulní list 1. dílu (titulní list 2. dílu není od Rentze), čili do úplného počtu chybí stále 14 rytin. A to mohou být právě ty nejcennější z tzv. "sametového období". Je málo pravděpodobné, že by vyřezavač titulních listů opominul vyřezat i některé rytiny uvnitř knih.
Moje doporučení: Za uvedenou cenu nekupovat. Po prodejci žádat ať knihy stránku po stránce zkontroluje a uvede chybějící nebo nekompletní stránky (rytiny zabírají necelou polovinu stránky). Čísla si zkontrolovat v Šerýchovi (je tam uvedeno, na které stránce příslušná rytina je) nebo je sem můžete napsat a někdo Vám snad sdělí, zda ty nejcennější rytiny jsou pryč. Dle toho upravit cenu, možná i dost podstatně.
Registrovaný uživatel
Hilaris - na Rentze na Aukru jsem se díval hned jak se tam objevil a dokonce jsem přemýšlel o koupi, ale je to německy (takže si nepočtu) a navíc po Vašem komentáři to možná vyhraje Zamrského Postylla
_______________
« Poslední úpravu provedl(a) P-F v 10. 4. 2020, 21:21. »
Registrovaný uživatel
Něco pro Numismat ;)

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
_______________
Registrovaný uživatel
Předtím a potom

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
_______________
Registrovaný uživatel
a tak dál

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
_______________
Registrovaný uživatel
👍

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
_______________
Registrovaný uživatel
Ale to je velmi pěkná práce!!!! Radost pohledět.... :)

Nové téma Další příspěvek

Stránka: « < ... 9 10 11 12 13 14 15 16 17 ... > »

Sběratel.com » Antikvariát » Pokec a chlubírna - staré tisky

Diskusní fórum | Sberatel.com | články | inzerce | katalog | mince | sběratelé | zápalky |

TOPlist
Sběratel.com je poháněno systémem UseBB 1