Sběratel.com

Tento dotaz spadá jak sem tak do vlákna o evropských platidlech, ale protože se týká toho, co se dělo na našem území, dávám ho sem - to jenom odbočka pro debatéry na téma "naše území".

Dá se někde odhadnout nebo v pramenech dohledat, jaká byla pravděpodobnost, že běžný občan Protektorátu narazí v běžném provozu na rentenmarky? Odpověď nejspíš záleží na tom, jestli šlo o Čecha nebo Němce a také na tom, o jaký nominál šlo. Nechme stranou 1 a 2 Rtm a bavme se o ostatních nominálech. Nebylo to s četností jejich výskytu náhodou stejně jako dnes se sériemi B Kulhánkovy emise (myslím druhé vzory)? Tedy, že pořád platí, ale narazit na ně je skoro nemožné. Dávaly se nominály 5 Rtm a výš za války nově do oběhu, nebo jenom rotovaly už dříve vydané kusy?

Druhý dotaz: jak vlastně technicky vypadal oběh marek a rentenmarek? Jestli se nepletu, Čech je ve výplatě nedostal. Mohl je např. český obchodník vracet, nebo je musel odevzdat s tržbou do banky? A co německý obchodník?

Pravděpodobnost ti neřeknu, ale můžeš si ji pokusit odhadnout. Rentepheniky (stále platné na území Německa) (1,2,5,10) byly platné na území Sudet od 1.10.1938 až do 10.2.1942 (1,2) nebo osvobození (5,10). Vzhledem k tomu, že v Sudetech po odsunu "čechů" zbylo "německé" obyvatelstvo. A Sudety samotné přiřazeny k Německu, je pravděpodobné (dosaď si libovolné číslo) že při obchodu mezi původnímy příhraničními městy došlo k přesunu rentenpheniků na území Sudet.

Zapomněla bych, dle jedné chytré knížky na území Protektorátu platilo 6 různých měn.

to majkl:

Na začátku 2. svétové války obíhaly v Německu prakticky už jen 1-1937, 2-1937, 5-1926 a 50-1934 rentenmarky (pominu 500 RtM, kterých zbylo v oběhu pouhých 400 kusů). V protektorátu byly jak říšské marky tak rentové marky zákonným platidlem, ovšem s vázaným oběhem. Mohl s nimi platit kdokoli, prodejci byli povinni je přijímat ve stanoveném kurzu, ovšem nazpátek vraceli protektorátní koruny. Marky pak povinně odváděli do banky. V roce 1939 byl oficiální kurz 1 RM=8,70 K, v roce 1940 pak 1 RM=10 K. Zrušení celní hranice mezi protektorátem a říší 1.10.1940 zapříčinilo, že Národní banka musela vyměňovat říšské marky za protektorátní koruny, ale získané marky musela odvádět bez náhrady do RB v Berlíně. Němci nás tak vykupovali a vyžírali na dluh ve velkém. Pohledávky banky musely být kryty dalším tiskem protektorátních korun, čím vznikal obrovský propad ekonomiky.

2. Vydáním rentenmarky se ukončila inflační spirála v Německu. Nebyla však vázána na špatnou ekonomiku státu a zadluženost bank, ale na hodnotu amerického dolaru v poměru 1 USD=4,2 RtM(M). Výměný kurz inflačních marek byl 1 RtM(M)=1 bilion inflačních marek. Po dohodě s vítěznými mocnostmi na snížení téměř likvidačních reparací za 1. sv. válku, se marka začala zotavovat. Rentenmarka však zůstala v oběhu souběžně s markou a později říšskou markou až do roku 1948.

Jen pro zajímavost. V roce 1944-45, kdy na osvobozovaném území začaly obíhat spojenecké vojenské marky, platily ve stanoveném kurzu 1 USD=10 RM a lidé je rádi přijímali.

ZetPe, díky za informaci. Potvrdilo se můj laický odhad, že jiné nominály než 1 a 2 Rtm u nás obíhaly spíš teoreticky než prakticky. (To o těch 5 a 50 Rtm jsem nevěděl.) Po (pra)prarodičích jsem zdědil kdejaké cizí bankovky platné u nás a v okolních zemích z let 1918-1924 a z období druhé světové války (bohužel všechno naprostý šrot). Je tam spousta 1 a 2 Rtm, ale tím Rtm končí.

Kde se dá vyčíst údaj o počtu 400 kusů nominálu 500 Rtm?

Další věc: Bajer pro 1 a 2 Rtm udává, že oběh v Protektorátě začal 16.3.1939, zatímco v Německu až 5.9.1939. Není to překlep? Pokud není, jaký byl důvod?

Poslední dotaz: předpokládám, že oběh zbytků Holbeinovy emise byl v Protektorátě podobně teoretický jako u vyšších hodnot Rtm. Omlouvám se, pokud jsou to stupidní dotazy, ale Německo nesbírám, takže v tomto směru jsem naprostý laik.

to majkl: Informace jsou kusé a dost těžko se dohledávají. Archivy říšské tiskárny a říšské banky byly na konci války vybombardované, vyhořelé a následně rozchvácené. Takže informace se musí skládat z mnoha neúplných zdrojů. Dost se dá najít na webu bundesbanky. Je tam slušná elektronická knihovna, některé publikace jsou volně ke stažení.

400 ks 500 Rtm - v ročních uzávěrkách RB.

Bajer - v Bajerovi je těch nepřesností mnohem víc. V Sudetech preferovalo původem německé obyvatelstvo marky již koncem roku 1937. Oficiálním platidlem se staly pár dní po mnichovském diktátu 29.9.1938, kdy byly Sudety přičleněny k Říši.
1 a 2 RtM byly vydány 30. ledna 1937 a obíhat začaly v únoru téhož roku.

Bohužel se nedá přesně zjistit počty kusů v oběhu konkrétních vydání RM i RtM, protože RB vykazovala konkrétní nominál dohromady jako jednu položku. Byly tam zastoupeny jak vydání tzv. Holbeinových obrazů, vydání Scheuricha tak i rentenmarky. Jedině se dá zjistit počet obíhajících 1, 2 a 500 RtM, protože nebyl ekvivalent v RM.
Každopádně původního vydání rentenmarek vyšších nominálů obíhalo na počátku války určitě jen poskrovku.

V oběhu 500 RtM
1930 - 1400 ks
1932 - 1000 ks
1934 - 800 ks
1935 - 600 ks
1938 - 400 ks
1941 - 400 ks
1942 - 0 ks

Měl bych ještě jeden dotaz týkající se rentenmarek. Dá se někde dohledat důvod, proč je tak vzácná 10 Rtm / 1926? (Bajer udává v UNC LP, cena bývá tuším cca 80.000). Jde o docela nízký nominál a z laického pohledu mně ta cena překvapuje. Je to dáno dlouhou dobou platnosti, brzkým ukončením tisku, tím, že nebyl pozdější vzor (jako třeba u 50 Rtm, i když ta je podobně vzácná), nebo jen nízkým nákladem (což ale u této hodnoty překvapuje)?

10 RtM/25, 50 RtM/25, 50 RtM/34, 100 RtM/23, 500 RtM/23 a 1000 RtM/23 platily pouze do roku 1942 -> měly poměrně vysokou hodnotu, takže bylo i v zájmu obyvatelstva, aby se bankovky vrátily zpět bance (obdobně Maďarsko - bankovky z 1926 - tam jsou desetitisíce Kč v UNC samozřejmostí a taky jde o nízké nominály - 5 Pengö, 10 Pengö...)

Dá se někde dohledat, kdy přestaly být tyto Rtm uváděny do oběhu?

tak do oběhu se dávaly asi po celou dobu platnosti, ale asi myslíš, do kdy se tiskly a dávaly do oběhu nové ... no, těžko dohledávat - údaje o tom pravděpodobně vzaly za své (jako většina materiálu) při válečných bojích v Berlíně (dtto se týká obecně všech údajích o Markách, které byly v Říšské bance)

díky, odpověď tohoto typu jsem tak nějak čekal... Škoda.

mimochodem - není to jen moje spekulace (o tom zničeném archivu), mám to potvrzeno i od německých sběratelů-badatelů (Schöne, Grabowski). Většina informací o německých Markách se posbírává dodatečně na základě sběratelského materiálu, dohledaných archivních informací mimo centrální archiv apod.)