Sběratel.com

to kucera
- hezky sepsáno, díky
- zlaté ražby grošového období nabízené na sobotní aukci byly skutečně nádherné (a nejen ty)
- dosažené ceny ... no u ražeb Lucemburské dynastie mi dosažené ceny přišly dost přehnané naproti tomu cena Ludvíkových dukátů byla asi vzhledem k výrazně vyšší vzácnosti realističtější
- pro nezúčastněného pozorovatele bylo celkem zábavné sledovat průběh aukce (i když pro běžného sběratele už poněkud smutnější...)

Kratkou epizodou v mincovnictvi cisaru Ferdinanda I. a Maxmiliana II. bylo zavedeni zlatnikove meny v roce 1561 kdy vsechny hrube stribrne nominaly mely byt nadale oznaceny svoji vyrazenou hodnotou v krejcarech. Zakladni nominal podle ktereho byla nova mena nazvana byl jeden zlatnik o platebni sile 60 krejcaru. Prestoze se jednalo o nominal s jinymi metrologickymi parametry nez mel puvodni tolar, byvaji nekdy v literature tyto mince s tolary zamenovany. Zlatnik byl sice oproti tolaru razen ze stribra vyssi ryzosti ale vlivem celkove sve nizsi hmotnosti mel skutecny obsah stribra nizsi. Protoze stare tolary ktere zustaly v obehu mely nyni platebni silu 72 krejcaru, dochazelo casto ruznymi ziskuchtivci k vyskrabavani vyrazene krejcarove hodnoty ze zlatniku a jeho dilu, a tyto byly pote podvodne vydavany za podobne puvodni mince tolaroveho systemu. Vlivem techto a dalsich nepravosti si nova mena hlavne v ceskych zemich oblibu neziskala a byla po 12 letech narizenim cisare Maxmiliana II. v roce 1573 zrusena.
Ukazka:
Ferdinand I., 1/2 zlatnik (30 krejcar) 1561, mincovna Praha, mincmistr Jan Harder
literatura:
I.Halacka - Vladni mince zemi Koruny ceske – typ 32 (chyborazba ACHID)
E.Simek - Chaurova sbirka: tolary,pr.grose,dr.mince Ferdinanda I. – c.20 (stejne rubni razidlo)
soukroma sbirka

Obrázky:

Tohle je zajímavé a moc hezky psané téma, díky pane Kučero.

Jen mne tak napadlo, kde vlastně byla Pražská mincovna?

turtleoverhead napsal

Jen mne tak napadlo, kde vlastně byla Pražská mincovna?

...no přece v Praze néééé

za Prašnou bránou na rohu Celetné ulice ..... Je tam umístěna i bronzová pamětní cedule ....

Podle toho co pisou zde tech mist bylo vic...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A1_mincovna

bohužel je tam i zmínka o novodobé pražské mincovně, která s tou původní nemá nic společného. :-(

http://obchodnirejstrik.cz/prazska-mincovna-a-s-24143707/

Ilustrovaná encyklopedie šeské, moravské a slezké numismatiky - Zdeněk Petráň - cituji:
"...česká mincovna poprvé v činnosti v souvislosti s ražbou prvních denárů...počátek ražby nebyl přesněji určen...se tak mělo stát v rozmezí 50. až 70. let 10.století...prvním českým knížetem razící mince byl Boleslav I. 935-972 nebo až Boleslav II. 972-999...první mincovna pracovala na Pražském hradě...ale snad ještě dříve v místě dnešního Malostranského náměstí...z přažského podhradí byla přesunuta do působnosti Vyšehradu...počátek ražby pražských grošů roku 1300 mohl být podle některých názorů realizován v pražské mincovně... další ražba probíhala již pouze v Kutné Hoře...v praze byla zahájena roku 1325 ražba prvních zlatých mincí-florénů Jana Lucemburského...během husitských válek vznikla v Praze asi ve druhé polovině roku 1420 mincovna...nacházela se nejprve ve zrušeném klášteře sv. Jakuba a sv. Františka na Starém Městě pražském...později roku 1421 byly další mincovní dílny otevřeny v Hankově domě na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu a v domě Albíka z Uničova na dnešní Národní třídě...v těchto dílnách se mincovalo nejspíše do 7.9.1422...další činnost pražské mincovny v Hankově domě byla obnovena až po více než sto letech za vlády Ferdinanda I. 1526-1564...činnost mincovny na Starém Městě pražském však byla zahájena až roku 1539...na příkaz císaře pražská mincovna v roce 1783 přerušila ražbu a 30.4.1784 ukončila činnost...bez přestání působila v Hankově domě na rohu Celetné ulice...opět otevřena na podzim roku 1795 v prostorách zrušeného paulánského kláštera na Staroměstském náměstí včetně kostela sv. Salvátora...stalo se tak za vlády Františka II. 1792-1835...v letech 1828-1830 nebyla opět přechodně v provozu...mincovna 19.3.1856 definitivně zrušena."

K zajimavym numismatickym mincovnim pamatkam patri tzv.nouzove razby majici svuj puvod v mincovnach oblezenych mest ci uzemi behem valecnych udalosti.
Mozna znate z dejepisu termin „Sedmileta valka“, ozbrojeny konflikt ktery ve sve dobe (1756-1763) zasahl nejen velkou cast Evropy ale i uzemi v Americe, Asii a Africe kdy na jedne strane stala koalice Velka Britanie, Prusko a Portugalsko, a na druhe Francie, Rakousko (Habsburska monarchie), Rusko, Svedsko, Sasko a Spanelsko.
Ceske zeme zasahla naplno v roce 1757 kdy prusky kral Fridrich II. vpadl se svoji armadou do Cech a prekvapene rakouske oddily se nezmohly na vaznejsi odpor a byly nuceny ustupovat. Po naslednem vitezstvi Prusu 6.kvetna 1757 v bitve u Sterbohol se cast zbyle rakouske armady ukryla v nedaleke Praze, ktera byla pote oblezena pruskym vojskem.
Oblezeni zpusobilo v Praze m.j.citelny nedostatek penezniho obeziva, zejmena nizsich nominalu. Ke zlepseni situace byly proto ve vladni prazske mincovne zarazeny nouzove mince kde chybejici stribro bylo nahrazeno cinem, prip.olovem a k jejich vyrobe byla pouzita puvodni razidla standardnich minci s letopocty 1754 a 1757.
Z minci ktere se dochovaly je znamo ze kratkodobe tak byly v obehu nouzove 1/2 tolary 1754, 20 krejcary 1757, XVII krejcary 1754, 10 krejcary 1757, 3 krejcary 1754 a krejcary 1757.
Po konsolidaci rakouske armady pod velenim marsala Dauna a jejim vitezstvi nad Prusy 18.cervna 1757 v bitve u Kolina skoncilo i 20.cervna 1757 oblehani Prahy ustupem pruskych vojsk do Saska.
Nouzove mince byly po skonceni oblezeni stahovany z obehu a vymenovany za standardni stribrne nominaly, dochovane kusy jsou dnes proto velmi vzacne.

Ukazky z aukce Lanz Mnichov c.124 z r.2005:
1. 20 krejcar 1757, mincovna Praha, nouzovy Sn odrazek
2. Krejcar 1757, mincovna Praha, nouzovy Sn odrazek

Obrázky:

Protože sbírám trochu regionální historii, koupil jsem před lety origoš mědirytinu znázorňující bitvu u Štěrbohol 1757

Obrázky:

pekne a zajimave

Pěkné.. to asi nebylo nejlevnější, že?

Mince bývají tak cca od 10000Kč, rytina mne stála tehdy tuším 60DM...

Dracku zaujímavá rytina.

Behem sve cca 900lete historie byla razba minci v prazske mincovne mnohokrate z ruznych pricin prerusovana a znovu obnovovana, vyjimkou nebylo ani obdobi vlady Ferdinanda I. Po vynucene devitilete prestavce zpusobene nedostatkem mincovniho kovu byla mincovni cinnost roku 1557 nasledne obnovena v puvodnich prostorach prazske mincovny v Hankove dome v dnesni Celetne ulici. Jednim z opetovne razenych nominalu byl i pultolar razeny dle dekretu pro vsechny vladni mincovny z Ag ryzosti 895/1000 o predepsane hmotnosti 14,46g.
Prestoze se Karel V. vzdal titulu rimskeho cisare ve prospech sveho mladsiho bratra Ferdinanda I. jiz v roce 1556 nalezneme na reversu nize vyobrazeneho pultolaru z roku 1558 jeste jednohlavou risskou kralovskou orlici nesouci na prsou ctvrceny cesko-uhersky znak s rodovym habsburskym erbem. I opis na minci tituluje Ferdinanda jako rimskeho krale, duvodem je ze titul cisare prijal oficialne az po bratrove smrti 21.9.1558.
Pultolary obdobneho obrazu byly razeny i v dalsich ceskych mincovnach, odlisime je napriklad dle znacky mincovny (Praha - stitek s korunovanym F na aversu) nebo mincmistra.
Ukazka:
Ferdinand I., 1/2 tolar 1558, mincovna Praha, mincmistr Ludvik Neufahrer
Literatura:
I.Halacka – Vladni mince zemi Koruny ceske – typ 20
soukroma sbirka

Obrázky:

1/4 tolar Praha, Neufahrer

Obrázky:

PS: nálezové místo - Dorotheum

peknej, siknul by se

Kucera napsal

peknej, siknul by se

Ferdinand II., toliar, m.m. Tobiáš Schuster, 1632. 28,97 g.

Obrázky:

Jednostranne pulkrejcary s ceskym lvem byly v prazske mincovne poprve zarazeny za vlady Ferdinanda III. v roce 1655. Puvodne samostatne vyobrazeneho lva s inicialami panovnika, letopoctem, mincmistrovskou znackou a prip.oznacenim nominalu vystridalo za Karla VI. a M.Terezie zobrazeni lva ve stite v korunovane kartusi. Predepsana ryzost Ag byla nizka, 242/1000 a pri ukonceni jejich razby za vlady Marie Terezie cinila jiz pouze 149/1000. Prioritou prazske mincovny nebyly nikdy nejnizsi nominaly a tak zasluhou jejich omezene razby i vlivem nizke ryzosti patri dnes dobre zachovale kusy k vzacneji se vyskytujicim. Prekvapujicim zjistenim pro mne bylo ze nize vyobrazeny typ a rocnik uvadi I.Halacka pouze v jedinem exemplari ve sbirce H.Janovskeho prestoze je znamy minimalne dalsi kus ve sbirce Muzea hl.m.Prahy.
Ukazka:
Marie Terezie, 1/2 krejcar 1746, mincovna Praha, mincmistr Ignac Kramer
literatura:
I.Halacka – Vladni mince zemi Koruny ceske – typ 1979
soukroma sbirka

Obrázky: