Technika odlepování zápalkových nálepek

Nálepky ze starých zápalkových obalů raději neodlepujeme. Právě takové staré obaly, často s původními zápalkami, pokládají mnozí sběratelé za zlatý hřeb své sbírky.

Dostaneme-li nějakou nálepku na krabičce nebo odlepenou z obalu, neničíme ji ani ji nezahazujeme, ale dříve než ji zařadíme do své sbírky, provedeme s ní určité technické úpravy. Podle druhu použití nebo poškození můžeme takovéto nálepky roztřídit do několika skupin:

1. exempláře na nových, dosud nepoužitých zápalkových krabičkách
2. exempláře na starých krabičkách, poškozených nebo popálených
3. balíčkové nálepky
4. exempláře neodborně ošetřené nebo ze sbírek nevhodně upravených
5. nálepky ze starých nálezů, poškozené vodou, prachem, sluncem, se zašedlým lakem, potrhané a neúplné

Potřebné pomůcky

Potřebnými pomůckami budou jedna nebo dvě novodurové misky (fotografické) příp. i jiné nádoby, houba nebo holicí štětka, ocet, holicí mýdlo, skleněná nebo jiná úplně hladká destička a nějaké starší pravítko široké nejvýše 32 mm. Obstaráme si také nepoužité sací papíry, nejlépe bílé, které působením vody nepouští barvu, a obyčejný bílý sací papír.

Postup

Většina nálepek, které neseženeme ve zcela perfektním stavu, pochází ze starších zápalkových krabiček. Z takových krabiček uschováme vršek s nálepkou. Ten vhodíme do studené nejvýše mírně vlažné (odražené) vody. Lakované nálepky odlepujeme jen ve studené vodě. Teplá voda neuškodí moderním tiskům a urychlí průběh práce. Horká voda však dokáže nálepku dokonale zničit. Do vody přidáme trochu octa, abychom zabránili rozpouštění barvy podkladových fialových a modrých papírů krabiček.

Po kratší době - průměrně 20 až 30 minut - se většina nálepek ponořených do vody buď sama odlepí, nebo je možno je lehce stáhnout z prkénka. Vlastně odstraňujeme vždy části prkénka od nálepky. K tomuto účelu si ji položíme na hladkou, rovnou podložku. Tím zabráníme natržení nebo jinému mechanickému poškození nálepky. Odlepený exemplář pak položíme obrázkem dolů na skleněnou nebo jinou hladkou destičku a z rubu odstraníme nehty, kartáčkem nebo štětkou zbytky podkladového papíru a lepidla. Zcela očištěnou nálepku propláchneme v čisté vodě, necháme ji oschnout a pak ji položíme rubem vzhůru na čistý sací papír. Na rub položíme čistý bílý hladký papír a ještě další sací papír a nálepku zatížíme několika staršími knihami, závažím, žehličkou atd. Po hodině vyměníme sací a bílý papír a celý postup lisování a sušení opakujeme ještě jednou. Pod zátěží je ponecháme přes noc, což většinou postačí k úplnému proschnutí a vyrovnání.

Zkrabatí-li se nám některá nálepka, je to vinou špatného pracovního postupu při odlepování a zkrabacení odstraníme pouze tím, že celý postup provedeme znovu.

Škrtací plochy zápalkových krabiček se navlhčením ničí a krabičky již nelze pro zapalování použít. Nechceme-li při odlepování krabičku zničit, navlékneme ji na starší pravítko nálepkou dolů, a to položíme na okraj misky. Do misky nalijeme jen tolik vody, aby dosahovala až k nálepce (krabička začne plavat).

Znečištěné nálepky se očistí z nejhorší špíny již koupelí při odlepování. Přesto je můžeme klidně omýt teplou vodou a mýdlem (nejlépe holicím). Výsledek je velmi dobrý a nemusíme se obávat porušení barev jako při použití různých chemikálií. Vybledlou kresbu již neoživíme žádným způsobem, propálený papír rovněž nijak neobnovíme. Tam, kde jde o nepatrný kousek, je lepší zuhelnatělý papír odstranit (vystřihnout) a nálepku podlepit papírem stejné barvy a jakosti jako původní. Mastné skvrny se odstraní benzínem. Všem pozor, benzín rozpouští i některé tiskové barvy!

Balíčkové nálepky odlepujeme stejným způsobem. Celý pochod proběhne velmi rychle, musíme však velmi pečlivě odstraňovat zbytky lepidla z rubu nálepky, neboť je naneseno v silné vrstvě. Někdy prosákne lepidlo papír do té míry, že musíme nálepku několikrát za sebou koupat, čistit a sušit. Drží-li lepidlo zvlášť houževnatě, pomůže do určité míry mýdlo.

Nálepky ve starších sbírkách byly často lepeny celou plochou kancelářským lepidlem, klovatinou nebo klihem. Takový exemplář vystřihneme a vhodíme do vody. Celý pracovní postup se neliší od běžného, jenom opět musíme pečlivě odstranit zbytky lepidla a nálepku několikrát proprat a sušit. Klih z papíru nelze odstranit téměř vůbec, jsou sice známy chemikálie, které pomohou rozpustit klih, ovšem způsob práce s nimi je dosti složitý a výsledky nejsou zaručené.

Nálepky ze starých nálezů, často poškozené vodou, prachem a dlouhým skladováním v nevyhovujících podmínkách, ošetřujeme stejně jako nálepky ze starých sbírek. Musíme si ovšem počínat s velkou opatrností, aby se nám exemplář během práce nerozpadl. Po vysušení podlepíme takovou chatrnou nálepku jemným průklepovým nebo cigaretovým papírem. K lepení použijeme kancelářského lepidla.

Lakované nálepky jsou velice choulostivé nejenom na chemikálie, ale i na teplou vodu. Někdy se nám dostane do rukou lakovaná nálepka potažená šedou vrstvou - lak zestárl a zoxidoval. Z celé řady postupů uveďme následující dva:

• Tuto šedivou vrstvu je možno odstranit tak, že se velmi lehce a opatrně dotýkáme povrchu zápalkové nálepky vatou, prosáklou dimetylketonem. Dimetylketon (CH₃)₂CO je však hořlavina a jed a rozpouští nejen lak, ale též tiskové barvy! Mastné skvrny opatrně odstraníme nehořlavým tetrachlorem CCl₄, nebo chemicky čistým benzínem.
• Vatový tampón namočíme do odlakovače a opatrně jím rozpustíme zbytky původního laku na nálepce (chemikálie rozpouští nejen lak, ale i většinu tiskových barev). Lakovou vrstvu pak obnovíme snadno. Vezmeme nový vatový tampón, namočíme jej do bezbarvého laku a opatrně poťukáváme po nálepce, která tak získá opět původní krásu a lesk.