Navíc arch dvoustovek je rozměrově o něco větší než jen 4 x 6, neboť bankovka 200 Kč je stále jako jediná z českých bankovek tisknutá a dále řezaná tzv. na spadnutí či na spadávku (dědictví po SBČS) - tj., že tiskové ofsetové obrazce na delších okrajích nenavazují na sousední bankovku dole či nahoře, jako je tomu u jiných nominálů... Je mezi nimi úzký proužek papíru, který se vyhazuje!
Stále tu všichni vnucují, že složka na fotce je z prvního pole desky, ale tak to u větší složky nebo posunutí papíru na desce zdaleka nemusí být(je to nejčastěji, ale u vždy to nemusí být z prvního pole) záleží na typu a rozsahu přeložky/složky(někdy i násobné) papíru... podobná složka na jedné již ořezané bankovce bez průkazného okraje archu nemůže s jistotou ukazovat složení desky ani následující operace a údaje
Také stále nechápu, co sem dolfi "píp" tisky STC když tu probíráme DLR (u některých lépe více mlčet a studovat, než míchat hrušky a jablka)👿
chybotisky napsal/a:
Některé záhady by vyřešilo, kdyby se celý náklad tisknul (jako náhradní série Z?) číslováním jeden arch jedna série, ale možná by zase přibyly nové...🙂
Velmi zajimavy obrazek - tam je skutecne videt jedna serie a ruzna kontrolni cisla.
To by pak v zasade resilo vse, protoze pokud by byl arch skutecne treba postaveny takto (a je v zasade jedno, zda 5x7 nebo jinak), tak bude proste na archu A01 a cisla na prvnim archu pojedou treba 000001 az 000035, potom 000036 az 000070 a tak dale. A nastaveni cislovani podle potreby - kdyz budu chtit A71 jen nekam do 040000, proc ne. Stejne tak Z01 udelat do 240000 neni problem ...
Myslím, že ve státních tiskárnách mají jiné starosti než odpovídat na dotazy sběratelů. Pokud vůbec mohou.
K číslování archů, evidentně existuje více způsobů, ale pro několikamilionové náklady oběživa tipuju byl použit standardní způsob jednoho sériového čísla a různých sérií. Odpovídá tomu počet sérií u nominálu 50 Kč (45, arch 9x5), 100 Kč (70?, arch 7x5), 500 Kč (60, arch 6x5) a odpovídalo by tomu i složení bankovních balíčků, které obsahují jednu sérii a sto po sobě jdoucích sériových čísel.
Změna několika čísel číslovače u každé cedule na každém archu v případě číslování postupně, jeden arch jedna série, tedy např. u 100 Kč první arch první horní zleva 000001, druhý arch 000036, třetí arch 000071 atd. je nepraktická a používá se snad jen u dotisků nebo nízkých nákladů z mého pohledu laika.
Pokud si vyhledáte obrázky archů bankovek britské libry, některé mají na archu jen jednu sérii, jiné vykazují standardní číslování, u standardního první nejnižší číslo série nebývá v levém horním rohu ale v levém dolním, přitom se systematicky u sousední cedule zvyšuje o jednotku.
V případě naší 100 Kč, ať by se začalo se sérií A36 u druhé desky číslovat z jakéhokoli rohu, číslo 57 je tak neforemné, že na horní levý nemůže padnout (to samé platí pro složení archu 8x5 a série A41, 6x6 a série A37).
Buď se tedy nejedná o rohový kus, náhoda, že se arch zlomí dvakrát skoro pod stejným úhlem u jiné krajové nebo vnitřní cedule než rohové a zároveň žádná další z několika sousedních nedotištěných cedulí z obou archů se na trhu neobjeví, by se rovnala zázraku.
Anebo se číslovalo na archu ne systematicky, ale na přeskáčku, pravděpodobnější.
Anebo je to všechno úplně jinak.
Doufal jsem, že by se někdo mohl pochlubit jiným relevantním vadným tiskem na jakémkoli nominálu z TldR (Mojmíre🙂 ), který by vnesl více světla. Nemuselo by se nutně jednat o složku papíru, ale třeba i o částečný zrcadlový obtisk, který bývá také u rohových cedulí.
Před lety se tu někdo chlubil o "oslím uchu" na 50 Kč 1993.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
