Když to porovnám např. k dotazům, kolik bylo např. 500 Sk 2006 s. A , což je věc vcelku nová, tak nikdo nic neví. A to je skoro 20 let zpátky, tak co po nich chcem.

to je sice pravda, ale na druhou stranu - již v té době banky pracovaly s PC a data archivovaly, tak myslím to bude někde v archivu centrální databáze, ale to už asi je o lenosti něco vyhledávat pro "někoho" a o ochotě. Kdoví, jestli člověk, který toto vyřizuje má vůbec do takového archivu přístupová práva.
ale to jsou jen spekulace a dokud Ti neodepíšou, tak je to bezpředmětné nad tím polemizovat.

Koiko Tomio napsal/a:

Už si nevzpomenu, odkud ji mám,nevedu si záznam odkud a za kolik😳 , ale každopádně je z oběhu. vycházím z toho, že v polovině je přehyb, který je asi přežehlen, protože pokud o něm nevíte, tak není poznat.Evidentně byla v oběhu velice krátce, nebo padla hned do ruky někomu,kdo ji uložil a pak prodal...

To já pamatuji přesně, odkud ji mám!😉 Kupoval jsem ji za 12Euro před pár lety od jednoho Němce a je v UNC!😋

Odpověď najdete ZDE!

Bogota není krycí název akce, ale pobočka tiskárny Thomas de la Rue v Kolumbii, ve které byly kolky vytištěny. Kolky byly dopraveny letecky na starou Ruzyň (letadlo zarolovalo rovnou do hangáru), proběhlo převzetí a kontrola komisí pracovníků ČNB a hned poté následovala distribuce přímo na bobočky bank hlavně KB. Tam kolkovalo bankovky všechno co mělo ruce a nohy. V tom časovém presu nebylo absolutně možné každý aršík s kolky zkontrolovat na kvalitu, jen se počítaly archy. Kolkovaly peníze z oběhu, nové dotisky, ale i veškeré zásoby z depozit jak ČNB, tak komerčních bank. Díky tomu se dostaly do oběhu i zbytečky starých zásob ČNB stokorun sérií B,C,D,Z,T,R,P v kvalitě UNC, takže jak zde bylo polemizováno na jiném vlákně, ne všechny staré série s kolkem v UNC musí být "prací" sběratelů.

Určitá malá část dotisků stokorun série G a M byla ponechána neokolkovaná pro případ náhlé potřeby před vlastní měnovou odlukou v trezorech bank, protože dosud platily a obíhaly neokolkované. Po ukončení měnové odluky, když už nebyly potřeba, byly též opatřeny kolkem a dány do oběhu. To by mohlo vysvětlit onen druhý typ kolku z Grafotechny, protože jsem dosud nezaregistroval kolek bez lososového podtisku u jiných sérií než dotiskových.

Manželka tehdy pracovala v KB a po normální pracovní době odcházela s ostatními zaměstnanci do podzemních prostor banky (manipulační prostory u trezorů) a tam ještě 3-4 hodiny lepila kolky. Nafasovala od pokladníka třeba deset balíčků stovek, archy s kolky, podepsala protokol a už se jelo. Po okolkování odevzdala pokladníkovi okolkované bankovky, zmetky a podložky archů od kolků, vše se přepočítalo, zapsalo a uložilo do trezoru. A tak pořád dokola. Takže po pár hodinách této blbopráce se nějaký kolek nalepil křivě. Uvědomme si, že takto bylo během necelých 3 týdnů ručně okolkováno 160 miliónů kusů bankovek.

pěkně popis celého průběhu přípravy a poté celého kolotoče kolem kolkování, ale nějak nerozumím tomu, proč se druhá varianta neobjevuje v Bajerovi, nebo proč ČNB mlží... Přičemž druhou varianta nelze popřít, vzhledem k tomu, že jsem bankovku resp. kolek nepral,chem. nečistil atd. a kolegové,kteří ji mají také - tak 100 % také ne . nějak tomu nerozumím..😕
Pochopil z článku třeba křivě nalepený kolek - to je lidský faktor, s tím se dá počítat.

ZetPe > Díky za Váš příspěvek, který mi dá víc než hodinová konzultace s informační kanceláří ČNB :-) A myslím to opravdu vážně! :-)

samozřejmě také děkuji za poučné info. Díky

acme2000: Ptát se na nějaké detaily oběhu bankovek u ČNB je ztráta času. Na informace je v ČNB uvaleno přísné embargo a možný vyhazov.

Jestli vám mohu poradit, tak se příště obracejte na pracovníky Kabinetu platidel, nebo se přímo objednejte ke konzultaci. Vynikající spolupráce byla s panem Pekárkem. Pak tam byl Leopold Surga, to už bylo komisní. Kdo je tam nyní, netuším.

Zeptám se blbě - Kabinet platidel najdu kde ?? V Praze Nár. Muzeum ?

Pardon, dnes se tomu říká jinak, tuším že Zkušebna platidel a spadá pod Peněžní oběh. Najdete ji v centrále ČNB Na Příkopě.