Sběratel.com

presne tak, ZAIRE nelze pokladat za variantu - to by pak dalsi jakykoliv chybotisk byl take varianta a kompletni CR by vlastne nemel nikdo na svete (vsechny ty chybejici opticke symboly, chyby cislovace, otoceny papir a pod. - to nemuze mit 1 clovek kompletni)

to je právě ono. Jak tak kolem sebe pozoruju, tak se mnohdy nestačím divit, jak se i sebe zkušenější sběratel nechá snadno ovlivnit a pak nevědomky papouškuje i ty největší mýty. Obvzlášť mě dojala nedávná diskuze nad albem jednoho sběratele, který se s nevídaným zápalem hádal co je a co není varianta u 10/42 a 50/48... nad argumentem, je to takhle v Bajerovi, tak je to varianta už člověk fakt nemá slov

Se vším se dá souhlasit. ať to nazveme jakkoliv je to hledaná bankovka, o které se píše , mluví a td, proto je cena tam , kde je. Když vezmete , koli stojí 500 Kč 1929 MAJA bez čárky, tak si myslím, že tady je výše ceny opodstatněná. A to nemluvím o "variantě" OKTOBNRA na 50 Kč 1929, kolik se dává za špatné stavy.
Takže berme to tak, jak to je, počet kusů nebude asi nikdy přesně zjištěn, estli 100 nebo 500 nebo 2000???
Tyto bankovky s. A už jsou stáhnuty z oběhu, tak si myslím, že moc dalších kusů nepřibyde.
Jen bych si dovolil porovnat tuto bankovku třeba k 200 Sk 2006 s. A, kterých bylo pravděpodobně více a kde se cena dnes pohybuje !!! Vše je otázkou poptávky a nabídky. Dokonce i Zaire od. karasiewicze, kterou měl na svých stránkách v nabídce / špatný stav / je prý prodáne.

počet kusů by měl být maximálně 700-800, ale prakticky se budeme pohybovat v desítkách vylovených a zachráněných kusů.
Další rovina možná je, že my nemajetní nemajitelé rádi cenu zpochybňujeme a šťastní majitelé naopak ochotně investované prostředky obhajují. Já jen doufám, že výsledné ceny jsou skutečným střetem nabídky trhu a poptávky bohatých a dostatečně zapálených sběratelů ČR, a není tomu jinak.

Tak Zdenku, u K. je stále v nabídce, stav 2/3!

Na vidíš a nám říkal u Klima, že ji má pro zájemce s sebou.

Tak se asi nedohodli na ceně, mě by to také rvalo srdce!

Šenfi, ako píšeš, v katalogu Bajer je v určovaní variant bankoviek ľahký chaos, ktorý je historicky podmienený. Možno sa bankovky už pri prvom vydaní katalogu tak zbierali, alebo sa vtedy zdalo pánovi Bajerovi takéto určenie variant správne. Aj ja zbieram podľa katalogu. Beriem to jednoducho ako axiomu. Iste nemá 50Kčs1948 žiadnu variantu. Je to jednoducho séria A od 1 do 48. A takýchto príkladov je viacero - č.46,47,48,53,atd. Podobne: 5000Kč1920 s.A,B,C má variantu a,b,c - 1000Kč1919 s.A,B,C,D,E nemá žiadnu variantu. Prečíslovanie katalogu by bolo ale horšie, ako nechať to tak. Každý si môže zbierať podľa svojho úsudku tak, ako sa mu to páči.

trava napsal

Jen bych si dovolil porovnat tuto bankovku třeba k 200 Sk 2006 s. A, kterých bylo pravděpodobně více a kde se cena dnes pohybuje !!! Vše je otázkou poptávky a nabídky.

pravdepodobne bolo slovenských bankoviek 200 Sk 2006 s. A v obehu dosť. Medzi zberateľmi sa podľa môjho pozorovania prakticky nevyskytuje. Ja som ju videl predávať len raz na aukcii M+Ch. Zberatelská základňa na Slovensku je poslabšia a cudzina o Slovensko až taký záujem nemá. Preto aj tá relatívne nízka cena (4000€?+%). Vše je otázkou poptávky a nabídky.

4000,-e vraj nizka :-)

cedula napsal

Aj ja zbieram podľa katalogu. Beriem to jednoducho ako axiomu. Iste nemá 50Kčs1948 žiadnu variantu. Je to jednoducho séria A od 1 do 48.

Dovolil bych si oponovat. Zrovna 50/1948 má dvě celkem jasně odlišitelné varianty: bílý a žlutý papír.

Pravda, pravda. Neviem ale, či by som to hodnotil ako variantu. Rozdiel v odtieni papieru nie je vždy výrazný (vid. obrázok). Mimo iného sa dá odtieň papieru veľmi ľahko manipulovať. Dolu som priložil obrázok zle uloženej bankovky. Hore je papier žltý, dolu biely. To by mohla byť tretia varianta - žltobiely papier

Obrázky:

iny pouzity druh papiera a povazovat to za varianku to je podla mna blbost...

Přiznám se, že nevím, jak vypadá v případě 50/1948 vyhláška o jejím vydání. Takže nevím, jestli v popisu bankovky např. neříká "papír bílý nebo nažloutlý" podobně jako třeba právní předpis o vydání 200Kč / 1993 říká, že v proužku je Kčs nebo Kč. Pokd ano, bylo by to pro mě bylo jasné.

Osobně za variantu považuju "viditelnou odlišnost" - jiný číslovač, jiný vodoznak, papír s vlákny / bez vláken, změny v tiskové technice, úprava vzhledu jako např. u dnešních českých bankovek apod.

Barva papíru viditelnou odlišností pro mě je. Samozřejmě že bílý papír přirozeně žloutne - krásně je to vidět např. na 100/1931, kde jednopísmenná na jasně bílém papíře v podstatě neexistuje, protože prostě všechny kusy zažloutly. Ale jak říkám - pokud to tak již bylo při vydání bankovky, tak já to beru jako dvě varianty.

Co se týče konkrétně 50/1948: ta se tady na fóru někde řešila (nemůžu dohledat) a došlo se k tomu, že barva papíru souvisí s kontrolním číslem. Podobně se řešila tuším problematika Svolinského dvacetikoruny.

Problém žlutý / bílý papír jsem tady na fórum cca před dvěma lety nakousl v souvislosti s 500/1942, II. vydání, kde některé kusy (namátkou Ka 513xxx) jsou nápadně bílé. Ale v tomto případě to nejspíš bylo tak, že někdo vytáhl na svět balíček, který byl prostě jenom dobře uložený.

Zaujímavé
Bankovky z Numisu, aktualizácia 21.06.2012 na aukcii u Klima

Obrázky:

Kategorizovat varianty podle barvy papíru ... nezdá se mi u žádné bankovky moc rozumné ... spíš jde jen o odchylku ... vezměme v úvahu 1 Kč / 1919. CO je tam variantou? Odlišné barvy tisku (modrá/modrozelená/zelenomodrá ....), nebo fakt, že byly tištěné ve dvou tiskárnách - to by mohlo být variantou, pokud by bylo jasné (chtěné) rozlišovací znamení (obdobně jako u mincí - značka mincovny), zde bylo ale úmyslem, aby byly bankovky shodné ... nebo je variantou "5. dubna"? To je chybotisk ... nebo varianty dle sérií, tj. od 001 - do 009, pak 010 - 099, 100 ... 199, 200 - ... nebo to také není varianta (i když ji např. Bajer takto uvádí a dle mého názoru chybně u 5 Kč/49) ....
a tak bychom mohli pokračovat dál a dál

acme, já bych tady ani tak nevinil Bajera, který jako 90% jiných katalogů převážně rozděluje bankovky na základě cenového klíče, ale viděl bych to spíš jako neschopnost těch, kteří ho čtou a tupě pak podle něj dělí bankovky na nesmyslné pseudovarianty aniž by si dali tu práci a trochu zapojily mozkové závity

nádherná ukázka chování ala ovčí stádo jsou i platidla na čs. území během 2. sv. války. Dokud byly zvlášť ve vlastním katalogu, tak je každý bral tak jak jsou, ale nyní to pomalu každý třetí bere téměř jako platidla domácí provenience. Už se těším, až další vydání doplní o Terezín a Libereckou poukázku... to po nich zas bude mánie

no, myslím, že Bajer nicméně té neschopnosti správně interpretovat docela dobře nahrává např. u 10 a 20 Ks / 1939 ... dělení na jednočíselné a dvoučíselné ... stejně tak jako u již zmiňované 5 Kčs / 49 ... taková blbost! už jen při rozložení cedulí na archu je jasné, že se jednočíselné tiskly ZÁROVEŇ s některými dvoučíselnými sériemi ... ano, lze podoktnout, že počty cedulí na archu (+ sériování) nemusí být obecně známo, nicméně u těch pětikorun např. Bajer počet cedulí na archu přímo uvádí ...

vsechno to hodne souvisi s nedostakem kvalitniho materialu - nez setrit na legionare, tak se radeji sbiraji JEDNO a DVOUciselne "varianty", jemne odlisnosti barvy papiru + 50K1945 a 20K1945 na tiskove desky, jeden pan dokonce bere jako variantu to, kdyz se perforace 3md vyskytuje na jinem miste bankovky !!!!

jirka72 napsal

vsechno to hodne souvisi s nedostakem kvalitniho materialu - nez setrit na legionare, tak se radeji sbiraji JEDNO a DVOUciselne "varianty", jemne odlisnosti barvy papiru + 50K1945 a 20K1945 na tiskove desky, jeden pan dokonce bere jako variantu to, kdyz se perforace 3md vyskytuje na jinem miste bankovky !!!!

Shrnul bych to asi tak, každý si svou sbírku bankovek sesbírává, jak je jeho nejlepší přesvědčení, ať už jde o varianty jedno a dvou číselné, odlišnosti barev papíru, polohy 3md atd.! Každý dobře víme, když se v dalším Bajerovi objeví něco nového, tak to někteří budou nazývat variantou, k nelibosti jiných! Nic s tím nikdo nenadělá a myslet si bude své!

jirka72 napsal

vsechno to hodne souvisi s nedostakem kvalitniho materialu

To je přesně ono - co má člověk sbírat, když nic není! (A to, co je, je tak nesmyslně předražené, protože to drží davy lidí, kteří to - až budou potřebovat peníze nebo až budou mít pocit, že je po krizi - najednou prodají, čímž způsobí výrazný pokles cen.)

majkl napsal

jirka72 napsal

vsechno to hodne souvisi s nedostakem kvalitniho materialu

To je přesně ono - co má člověk sbírat, když nic není! (A to, co je, je tak nesmyslně předražené, protože to drží davy lidí, kteří to - až budou potřebovat peníze nebo až budou mít pocit, že je po krizi - najednou prodají, čímž způsobí výrazný pokles cen.)

Správný spekulant se chová úplně jinak, nebude prodávat, až bude konec krize, ale v době největší poptávky, kdy může ještě cenu vyšroubovat výše, než je doposud!

Mischel, vidíš, a já si pořád říkám, proč jsem skončil, tam kde jsem. Neopravitelná chyba výchovy...

majkl napsal

Mischel, vidíš, a já si pořád říkám, proč jsem skončil, tam kde jsem. Neopravitelná chyba výchovy...

Ale to asi nebude výchovou, spíš každý máme jiný pohled na věc! Spekulativní materiál v našem oboru se musí pouštět postupně, jinak vznikne to co jsi napsal výše a to by potom nebyl spekulant, ale pro mě blbec!