Sběratel.com

Ten film jsem neviděl, ale zkusím jej někde najít. Za případný odkaz budu rád.
Něco o Kafiristánu je zde: http://wikipedia.infostar.cz/k/ka/kafiristan.html , ale překlad je dost zmatený.
Za podstatné bych pokládal, že toto území připojil k Afghánistánu v letech 1895-96 tehdejší vládce Abdurrahmán v době, kdy se již nepoužívaly "tygří hlavy". Tehdy se již používaly obdélníkové známky s nápisem Afghánistán a ne Kábul. Bylo to území tehdejších nevěřících (vyznavači kultů) a údajní potomci Alexandra Velikého (světlá pleť, modré oči), které Abdurrahmán obrátil na Islám. Poté byla země nevěřících (Kafiristán) přejmenovaná na Zemi světla (Núristán), což platí dodnes.
Abdurrahmán si tímto velmi vylepšil pověst u věřících muslimů a dostal od afghánského duchovenstva nový čestný titul "Světlo národa a víry."

xxJERRYxx - Děkuji moc, odkaz jsem si uložil, příspěvek ale pro jistotu smažu.

Jaromir napsal

Ten film jsem neviděl, ale zkusím jej někde najít. Za případný odkaz budu rád.
Něco o Kafiristánu je zde: http://wikipedia.infostar.cz/k/ka/kafiristan.html , ale překlad je dost zmatený.
Za podstatné bych pokládal, že toto území připojil k Afghánistánu v letech 1895-96 tehdejší vládce Abdurrahmán v době, kdy se již nepoužívaly "tygří hlavy". Tehdy se již používaly obdélníkové známky s nápisem Afghánistán a ne Kábul. Bylo to území tehdejších nevěřících (vyznavači kultů) a údajní potomci Alexandra Velikého (světlá pleť, modré oči), které Abdurrahmán obrátil na Islám. Poté byla země nevěřících (Kafiristán) přejmenovaná na Zemi světla (Núristán), což platí dodnes.
Abdurrahmán si tímto velmi vylepšil pověst u věřících muslimů a dostal od afghánského duchovenstva nový čestný titul "Světlo národa a víry."

Děj filmu se odehrává ještě před tamním nástupem islámu, tipuji to tak na cca 1880-90. To jejich tehdejší náboženství (vyznavači kultů) tam hraje velkou roli, na kterou žel Connery nakonec dojede...

no film som nasiel, pozrel ale podla mna nic moc...

Film již mám, jakmile budu mít jen chviličku času, tak se na něj podívám. Už se na něj těším. V době, kdy žil Kipling, musel být tehdejší Kafiristán zahajený tajemnem. Nezapomeňme, že za Abdurrahmana a Habibuláha I. na území tehdejšího Afghánistánu nesměl vstoupit žádný cizinec bez svolení panovníka, tedy v letech 1880 - 1919.
A před touto dobou to bylo území nikoho. O vyznavačích tehdejších kultů v Kafiristánu je toho v literatuře minimum.

Jaromir napsal

Film již mám, jakmile budu mít jen chviličku času, tak se na něj podívám. Už se na něj těším. V době, kdy žil Kipling, musel být tehdejší Kafiristán zahajený tajemnem. Nezapomeňme, že za Abdurrahmana a Habibuláha I. na území tehdejšího Afghánistánu nesměl vstoupit žádný cizinec bez svolení panovníka, tedy v letech 1880 - 1919.
A před touto dobou to bylo území nikoho. O vyznavačích tehdejších kultů v Kafiristánu je toho v literatuře minimum.

Jaromíre, říkám Ti, že se dobře pobavíš i poučíš. Je to tak trochu ála Butch Cassidy a Sundance Kid na Kafiristánský způsob

Tak film jsem shlédl a skutečně se pobavil. Už jen ten nápad se zednáři. Podobné příběhy nemusí být až tak úplnou fantasií, viz Mario ze Sedangu (Louis David).
Podle historiků byl Kafiristán úplně odlehlým zapomenutým světem. Zřejmě proto až do roku 1895 vzdoroval i okolním náboženským vlivům, takže s vyznavači kultů na tomto území měl Kipling pravdu. Podceňovat víru v náboženská dogmata se nevyplácí viz Britové v Indii 1857, kdy poslední kapkou, jíž přetekl pohár indické trpělivosti, bylo rozhodnutí přezbrojit anglo-indickou armádu novými puškami značky Enfield. Mezi vojáky se rychle rozšířila zpráva, že patrony k těmto zbraním jsou napuštěny vepřovým sádlem a hovězím lojem. Celý problém tkvěl v tradicích indické náboženské víry – hinduisté považují krávu za posvátné zvíře, naproti tomu muslimové věří, že vepř je nečistý tvor a že by se poskvrnili, pokud by se dotkli čehokoliv spojeného s vepřem.

Mal by som otázku na Jaromíra: Existujú celiny s natlačenými známkami tigrích hláv z prvej emisie? Pýtam sa preto, lebo v jednej internetovej aukcii ich ponúkajú.

ne, celiny až po roce 1900...

Tak čo je potom toto? Ospravedlňujem sa, ale bez vodoznaku sa nedala fotka uložiť.

Obrázky:

sázel bych na smyšlené falzum, ale Jaromír bude jistě vědět více...

V aukcii sa uvádza ako rok vydania 1875..... že prvé vydanie.

Ano, jsou to bogusy, falešné celiny. Je jich docela hodně.

Omlouvám se za pozdní příspěvek, ale potvrzuji Dráčkovy a Ikankovy příspěvky. Jednoznačné podvrhy, bogusy, sám jich mám několik.
Cena minimální, jelikož jsou to dost primitivní podvrhy a vyskytují se ve větším množství.

Po delší době přikládám leteckou obálku z diplomatické pošty. Nic moc, chybí odesílací razítko.
Obálek s diplomatickou poštou se z tohoto období zachovalo poměrně dost. Těžší je najít běžnou obálku z jiného podacího místa než je Kábul.

Obrázky:

Bohužel u všech zásilek je z cca 90-95% razítko Kábul, u těch jdoucích do USA je cca 50% bez místního razítka jen s americkým. Najít jiná razítka se dají, už mám z poválečného období dopisy z asi 12 různých pošt mimo hlavní město.
Po ruce mám dvě ukázky poválečných(Mazare-Scherif a Kandahar) a jedno pozdější(Paktyah). Některá místa z pozdějších let lze nalézt pouze na místních(někdy služebních) dopisech zasílaných do Kábulu, na dopisech do zahraničí jsem mnohé z nich dosud neviděl.

Obrázky:

Jeden drobný podzimní nákup ze zámoří...

Obrázky:

Ta oranžová pětka nemá chybu

Dracek napsal

Jeden drobný podzimní nákup ze zámoří...

Obrázky:

U těchto známek bych byl nanejvýše opatrný, protože výskyt padělků je hodně vysoký.

Padělky lze celkem dobře odlišit(jiný tisk, perforace, lep apod.), pro srovnání jich mám pár jednotlivých také. Zde je to v pořádku...

Dracek napsal

Padělky lze celkem dobře odlišit(jiný tisk, perforace, lep apod.), pro srovnání jich mám pár jednotlivých také. Zde je to v pořádku...

Pak to gratuluji. Jenom, co vím, je že těch padělků se vyskytuje fakt hodně a je jich několik typů. Některé z nich jsou docela věrohodné. Ale už se tomu nijak nevěnuju a tak jsem to přestal více studovat a sledovat.

Ty dvoupásky s vynechanou svislou perforací jsou pěkné. Nic takového zatím nemám, pokud jsem na něco podobného narazil, bylo to dost drahé a nebyl jsem si jistý pravostí.
Obálky s razítky Mazare-Sharif, Kandaharu a zvláště z Paktíja jsou zajímavé, protože i když vypadají obyčejně, tak se obtížně shání.

Dnes jsem dostal po téměř dvou měsících dostal k mému překvapení z Pakistánu zásilku(společně s další zásilkou odeslanou doporučeně již 16.září!), které jsem již pokládal za nenávratně ztracené.
Obsah zásilky byla pouhá novodobá dlouhá obálka poslaná v roce 2003 z Afghanistanu do Pakistanu. Proč mi tedy tato novodobá/současná hloupost(nikoliv již tak cenově levná) udělala radost?
Jak mnozí známe z nedávné historie, po masivním spojeneckém útoku do Afghanistánu v závěru roku 2001, byla v červnu 2002 ustanovena místní provizorní vláda, která se v závěru roku začala ujímat administrativních záležitostí země. Mimo jiné obnovila po několika letech i skutečné vydávání známek pro poštovní provoz, ač byl zatím pro veřejnost možný pravděpodobně jen v oblasti Kábulu a do zahraničí(dodnes neznám po roce 2002 zásilky z jiných míst mimo razítka z Kábulu).
Jistě nešlo o velký provoz, neboť zahraniční jednotky komunikující dnes internetem či telefonem měly většinou zásilky do domoviny zcela zdarma(nebo maximálně snad za domácí vnitrostátní porto/např. asi Německo/), gramotných místních obyvatel po letech řádícího Talibanu zůstalo z původně nevelkého množství jen opravdu asi málo a tak by se dal poštovní provoz z této doby pravděpodobně označit za minimálně mizivý až téměř nulový.
První známky byly vydány někdy koncem podzimu 2002(datum mi není známo). Jednalo se o pouhé 3 známky inflačně vysokých nominálů (foto 1).
Někdy během října nebo listopadu proběhla měnová reforma(mám nepotvrzené datum 7.10.2002) kdy 1000(částečně i 2000) starých afghani se měnilo za 1 nové afghani a to po dobu několika měsíců(našel jsem údaje 2 až 8 měsíců). Po výměně byl kurs do zahraničí zvolen na 43 nových afghani za 1 USD(v roce 2009 to bylo 45 Afg.).
10. prosince 2002 byla vydána jedna známky o nominálu 4 Afghani nové měny(zatím jsem ji neviděl razítkovanou nebo na poštovním dokladu). Další emise 3 hodnot(1, 4, 9Afghani) byla dle katalogu vydána až 18.května 2003(foto 2), tato emise se již na poštovních dokladech v různém rozsahu ukazuje a lze je při troše snahy získat.
A nyní již se dostávám „k jádru pudla“. Podařilo se mi z Pakistánu získat velmi pravděpodobně nefilatelistickou zásliku se smíšenou frankaturou této vzácné emise vydané „po osvobození“ ve staré měně na podzim 2002 a emise v nové měně vydané v květnu 2003 odeslané 26.května 2003 za poštovního úřadu Kaboul 94 a kontrolně označené také další průchozí kábulskou poštou. Zásilka byla poslána a doručena do pakistánského Islamabádu, což potvrzují jak nekompletní a zcela necítelné černé razítko, tak i fialové umístěné na rubní straně zásilky. Dopis byl vyfrankován známkami 11000 starých afghani + 1 nové afghani a celková výše výplatného 12 afghani vzhledem k vydávaným hodnotám známek v nové měně vypadá věrohodně pro zásilku do sousední země.
Osobně jsem jinou poštovní zásilku s použitím afghánské emise(pouhé 3 známky) z podzimu 2002 dosud neviděl(ponechám-li stranou několik později vyrobených a značně přeplacených zásilek do Evropy a USA).
Tolik tedy jedna novodobá zajímavost z poštovního provozu jedné pro Evropu exotické země.

Obrázky:

Ta obálka je fantastická!
Z období po r. 1990 je vůbec velký problém cokoliv věrohodného sehnat, člověk nemá jistotu, zda nejde o celistvosti vyrobené na zakázku, nebo rovnou podvrhy.
Tato obálka vypadá velmi věrohodně.
Gratuluji!

Dráčku, tento Tvůj příspěvek by se dal použít i jako samostatný článek v článkovišti Infofily včetně obrázků.
Tvoje studijní poznatky jsou zajímavé a myslím si, že by to mohlo zajímat i ostatní specialisty na Afghánistán R. Jacka a J. Wilkinse.