urobil som online databazu na 20kcs 1945,
pridat bankovky mozete cez:
http://numpszi.com/ppdb/?page=20_45
zoznam je na:
http://numpszi.com/ppdb/?page=20_45list
Bankovka 50Kcs 1945 (Londyn emise)
Moderátoři: acme2000, smith, Šenfi.
Autor | Příspěvek |
---|---|
#51 31. 10. 2010, 15:18
|
|
Moderátor | |
#52 21. 1. 2015, 12:59
|
|
Registrovaný uživatel |
Dovolím si opět otevřít toto téma. Aspoň zatím nevím, že by byl nějaký posun. (A to již od 1981 ? - M.Mixa „Starosti s pap.penězi… Druhá část“)
Mám několik dotazů na které jsem ani zde nenašel odpovědi: 20 Kč otázka 20a) Serie - 70 kombinací (pro 70 x 1 000 000 ks = prokázáno i z faktur) dvoj písmenných označení serie = O.K. 70 ? jak je ale rozmístit na 36 polí na tisk.archu ? (umí si někdo představit tisk neobsazeného archu! či vůbec dva archy se stejným kontrolním číslem pro dvoje seriování… polovinu a tedy 1mil.archů project seriemi I. a druhý mil.ks II. - či na druhém stroji ?) 50 Kč otázka 50a) Serie - 34 kombinací (pro 34 x 1 000 000 ks = prokázáno) dvoj písmenných označení serie = O.K. ? jak je ale rozmístit na 36 polí na tisk.archu ? otázka 50b) Serie - proč není vynechaná serie MM ? (když je vynechaná JJ a u 20 všechny HH,KK,LL,NN) P.S. použití většiny sérií mám ověřeno ze své databáze (app. databáze numpzi už nefunguje a ani některé fotky zde např.rozmístění seriií…) stejně tak již mám potvrzeno použití všech 26 písmen značek u 20 Kč. Obecné otázky: Značky a) proč je 11 variant deskových značek ? - je to sice prvočíslo, ale to by mělo význam opravdu u nějakého kontrolního výpočtu… např.13 (pokud by existovaly dvojtečky i vpravo a vlevo) by už šlo použít na 36 pozic na archu… (buďto nesedí počet bankovek na archu, nebo počet značek nesouvisí s pozicemi na tisk.desce…) Značky b) kdo a jak určil pořadí značek? (1-11) - pořadí nakonec ale asi stejně nemá vliv na odhalení použití… (Zamýšlel jsem se nad variantou na desku vyrýt „A“ po např. 5tis.otisků kontrola, vyčištění - dorytí tečky, po dalším tisku - dorytí druhé tečky, později - dorytí čárky spojením dvojtečky… tedy „A“ „A.“ „A..“ „A_“ – mě se to zdá logické, ale pořadí použití značek v řadě kontr.čísel zatím ani tomuto neodpovídá… šlo by o 4 použití každého písmene x 4 umístění značky /resp.ta dvojtečka jen 2x/ (4 x 4 x 26 = 416/resp.364 protože dvojtečka vpravo a vlevo není/ x 5tis.otisků ? = bylo potřeba vytisknout cca 1,95mil.archů po 36 polích) Archy a) 36 polí na archu u 20 Kč je považováno za prokázané z věty o „ xxx…archů po 36 tiscích …“ ??? (Mixa str.79 „Změna zkratky Kč na Kčs“) - kolik ale bylo u 50 Kč ??? Chápu také ale, že nakonec ani nemusí být žádný vztah mezi serií a deskovou značkou, resp.pořadím kontrolních čísel a značkou -> ke značení serií a kontrolním číslem mohlo docházet v jiném pořadí archů než jak byly tištěny… Z Mixi je myslím dostatečně doloženo(opět Mixa str.79 „Změna zkratky Kč na Kčs“), že docházelo k tisku rubu a až později k „dotisku“ lícu !!! – už zde mohli být balíky archů zpřeházeny a co teprve u tisků serií (opět těch 70 kombinací, které se nevejdou na jeden arch…) Obrázky: |
#53 23. 1. 2015, 11:57
|
|
Registrovaný uživatel |
app. k hypotéze že by mělo jít o ochranný znak pro nějaký výpočet proti sérii či kontr.číslu - proč není u vyšších nominálů ? - to že se tiskly v jiné tiskárně není argument.
|
#54 25. 1. 2015, 22:21
|
|
Moderátor | |
#55 26. 1. 2015, 9:43
|
|
Registrovaný uživatel |
to acme2000: díky - má to logiku...
- šlo mi ale i o rozmístění serií - tam jsem zatím na nic moc nepřišel... (otázky 20a a 50a) P.S. přikládám výběr pár příkladů, které myslím vnášejí pochybnosti do teorie na kterou jsme zvyklí "Serie by měla odpovídat místu na archu - resp.tedy zde stejné tiskové značce" => případně naznačují nějakou změnu po 500 ks (samosebou mám tam spousty případů které naopak "hrají") app. má někdo zachyceno stejné kontrolní číslo v několika seriích ??? Obrázky: |
#56 30. 1. 2015, 5:06
|
|
Registrovaný uživatel |
V sériování 20 Kčs a 50 Kčs ve vztahu k vyrytým značkám nehledejte logiku. Firma Waterlow & Sons měla v době náletů na Londýn tři provozovny. Je ověřeno, že sériování a číslování probíhalo v jiném provozu než byl vlastní tisk státovek. Čili mohly být číslovány a sériovány jen třeba půlarchy či jiné díly tiskových archů. Podobně jako tomu bylo například v tiskárně Haase u 50 Kč/1919 a 50 Kč/1922, kde se také archy před číslováním řezaly na části, aby se zaplnila kapacita knihtiskařských lisů o menším formátu a zároveň urychlila výroba.
Z podobných důvodů zachování výroby měla například tiskárna Thomas De la Rue rozdělenu výrobu do pěti různě dislokovaných provozů po celém Londýně. Například poštovní známky tzv "Londýnského vydání" Pof.387-402 byly ocelotiskem tištěny v jedné provozovně, a perforace byla prováděna na druhém konci Londýna v jiné provozovně. |
#57 7. 1. 2021, 17:23
|
|
Registrovaný uživatel |
Oprašuji toto téma.
|
#58 8. 1. 2021, 20:40
|
|
Registrovaný uživatel |
a já si říkám co nového po 6 letech ;-))) |
Seznam uživatelů · Seznam správců · Statistiky · RSS kanál
Diskusní fórum | Sberatel.com | články | inzerce | katalog | mince | sběratelé | zápalky | UseBB 1