

Niekde je tu prezentovaný názor že 3 Grajciar nahradil Groš čo je mylné pretože váhovo, obsahom striebra boli výrazne rozdielne a posledný kutnohorský groš koruny Českej sa razil ešte v roku 1662 za vlády Leopolda1.Takže doba od Ferdinanda1 by bolo dosť dlhé obdobie na výmenu.Skôr si myslím že v menovom systéme chýbal menší nominál,čo je môj názor preto debata a seriozne názory sú vítané.s pozdravom

burugaca2: Tak nějak nevím, co tím chtěl básník říci. Jelikož střední Evropa přecházela od počátku 16. století na tolarovou měnu, staly se různé groše středním nominálem a byly nahrazeny tolarem. Dílčí jednotkou tolaru byl obvykle krejcar.
A tak tomu bylo i u nás. Pražské groše byly sice raženy až do roku 1547, ale podle krejcarového systému platily: 1 pražský groš = 3 krejcary.
1 groš = 9 bílých peněz = 18 malých penízů = 3 krejcary
V nově ražených 3 krejcarech byl ze začátku sice vyšší obsah stříbra, ale měly menší váhu. Proto byly také pražské groše systematicky stahovány z oběhu a sloužily jako pagament.
Tak např:
Rok 1523 - Pražský groš, ryzost 7 lotů (437/1000), váha 2,88g, ryzí Ag 1,53g
Rok 1551 - 3 krejcar, ryzost 7 lotů, 5 grénů (455/1000), 2,47g, ryzí Ag 1,12g
Rozdíl: 0,41g stříbra.
Později se rozdíl v obsahu stříbra ještě zvětšoval, ale pražský groš (jakýkoliv) byl v platnosti až do roku 1644 v ceně 3 krejcarů. To, že je jejich majitelé raději prodali na kov, než aby jimi platili je věc jiná.
Z dobových pramenů je známo (17. století), že starým pražským grošům se říkalo "široký groš" nebo "plecháč" a tříkrejcaru se prostě říkalo groš nebo "český"
No a 3 krejcar, neboli groš se v kutnohorské mincovně razil ještě roku 1716.
www.slezske-mince.cz
RolencH@seznam.cz


Ferdinand IV., 3 krejcar 1653, mincovna Těšín:
http://stribrnak.cz/wp-content/uploads/2007/12/ferdinandiv-3krejcar-tesin1.jpg
http://stribrnak.cz/wp-content/uploads/2007/12/ferdinandiv-3krejcar-tesin2.jpg
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.