1814 a 1866 je pár let (jasně, je to relativní pojem) a i když to byla koalice (ta byla i u Slavkova), velmi důležitou roli tam sehrála právě rakouská vojska a český velitel.😉*
Co se týče pušek v roce 1866, už to bylo rozebíráno vícekrát. Ano, pušky pruské byly praktičtější, obzvláště na otevřeném poli, ale rozhodující byly taktické a strategické chyby tehdejších velitelů. Bitva u Králového Hradce byla zkrátka zpackaná a vlastně k ní ani nemělo dojít. Kdyby Prušáci museli obléhat pevnost, vynikly by přednosti starších rakouských pušek, které sice byly pomalejší, protože se musely nabíjet zepředu, ale výrazně přesnější. Pro vojsko ukryté za zdí naprosto ideální k odstřelu nepřítele, pruské zadovky by neměly nárok se uplatnit. Zkrátka a dobře, výsledek války, nebo spíš rozhodující bitvy, byl důsledkem špatných rozhodnutí velitelů v kombinaci s nevhodnou výzbrojí pro konkrétní situaci. Nebylo to jen o puškách. Onehdy to probírali v Historii.cs .

Je to jako se Švejkem. Je taková jakási představa, že čeští vojáci byli špatní vojáci a nechtěli bojovat za císaře pána a jeho rodinu. Realita je ovšem zcela odlišná a čeští vojáci byli obávanými vojáky ať stáli na kterékoliv straně fronty.

*Vítězná Rudá Armáda by bez koalice (a blbého počasí) byla za druhé světové války taky nejspíše nahraná, Hitler by se rozvaloval v Moskvě a Stalin by na Sibiři byl donucen uzavřít mír. Je ovšem možné, že Hitler by chtěl pokračovat a nepřítele zcela zničit (jak vojevůdce stál naprosto za hovno), jenže na to Německo prostě nemělo kapacity. Z tohoto pohledu bylo každé řešení špatné - bolševik by na Sibiři časem sesbíral síly a lidí měl dostatek.

Pavel_III napsal/a:

1814 a 1866 je pár let (jasně, je to relativní pojem) a i když to byla koalice (ta byla i u Slavkova), velmi důležitou roli tam sehrála právě rakouská vojska a český velitel.😉*
Co se týče pušek v roce 1866, už to bylo rozebíráno vícekrát. Ano, pušky pruské byly praktičtější, obzvláště na otevřeném poli, ale rozhodující byly taktické a strategické chyby tehdejších velitelů. Bitva u Králového Hradce byla zkrátka zpackaná a vlastně k ní ani nemělo dojít. Kdyby Prušáci museli obléhat pevnost, vynikly by přednosti starších rakouských pušek, které sice byly pomalejší, protože se musely nabíjet zepředu, ale výrazně přesnější. Pro vojsko ukryté za zdí naprosto ideální k odstřelu nepřítele, pruské zadovky by neměly nárok se uplatnit. Zkrátka a dobře, výsledek války, nebo spíš rozhodující bitvy, byl důsledkem špatných rozhodnutí velitelů v kombinaci s nevhodnou výzbrojí pro konkrétní situaci. Nebylo to jen o puškách. Onehdy to probírali v Historii.cs .

Je to jako se Švejkem. Je taková jakási představa, že čeští vojáci byli špatní vojáci a nechtěli bojovat za císaře pána a jeho rodinu. Realita je ovšem zcela odlišná a čeští vojáci byli obávanými vojáky ať stáli na kterékoliv straně fronty.

*Vítězná Rudá Armáda by bez koalice (a blbého počasí) byla za druhé světové války taky nejspíše nahraná, Hitler by se rozvaloval v Moskvě a Stalin by na Sibiři byl donucen uzavřít mír. Je ovšem možné, že Hitler by chtěl pokračovat a nepřítele zcela zničit (jak vojevůdce stál naprosto za hovno), jenže na to Německo prostě nemělo kapacity. Z tohoto pohledu bylo každé řešení špatné - bolševik by na Sibiři časem sesbíral síly a lidí měl dostatek.

no a co by sa stalo keby na ZSSR z vychodu udreli Japonci? To by uz bol fakt velky problem...

noo...co by se stalo....meli bychom ve vlade vic Okamuru jak Schwarzenbergu....
🙄

Přátelé, po týdnu jsem se podíval na svůj příspěvek a žasnu, protože mi nechodí upozornění na email na nový příspěvěk. Známky sice pořád nemám, zato jsem se přiučil něco z dějepisu :-).

Rozhodl jsem se nakonec pro ČSR I, zatím samozřejmě vše, čisté i ražené a časem se možná rozhodnu pro nějaké užší období. Roztřídil jsem si zatím čisté a ražené, bohužel album s čistými skoro zeje prázdnotou :-) ale to mi nevadí.....

Nebo by na německo-japonské hranici byl možný volný pohyb jako dnes v EU! 😁

Klikl jsem sem omylem, ale tohle mi nedá, když vidím tyhle bludy...
Rakousko-Uhersko mělo podle sčítání z roku 1910 něco přes 50 miliónů obyvatel a to, že byl FJI, jehož politické myšlení zamrzlo někde v roce 1850, slabý panovník, rozhodně není jen názor pár jedinců. Ostatně výsledek, tj. rozpad R-U, mluví sám za sebe. To, že o nějakém potlačování práv nemůže být ani řeč, je také pěkný nesmysl, to by asi nebyli Masaryk a další vlastenci odsouzeni k trestu smrti a K.H.Borovský by nejel do vyhnanství jen na základě osobního rozhodnutí císaře, bez jakéhokoli soudu nebo spáchaného zločinu (jaký je rozdíl mezi tímto a nějakou starověkou asijskou despocií?).

Myslím, že většinu podstatného napsal Evropa.
Jinak Napoleona porazili zejména rakouští spojenci, Schwarzenberg sice měl vrchní velení v bitvě u Lipska, ale kdyby všechno nechali jen na něm, tak by nejspíš šlo o další ze slavných proher v jeho rozsáhlé sbírce..

Jinak se omlouvám za off topic, známky na prodej nemám 😳

Tady se, jak tak koukám, dostáváme do problémů s určením "co to je slabý panovník". Ano, FJI nebyl zrovna vzorem osvíceného myšlení a jeho názory poněkud zastaraly (na druhou stranu to měl těžký, když se narodil jezdilo se výhradně dostavníkem a když umíral, prováděli piloti letecké souboje, kdo má takovýhle zvraty zvládat?), ale netroufal bych si tvrdit, že byl panovníkem slabým, který byl jen loutkou a dělali si s ním co chtěli (což je znak slabého panovníka). To zase byl silný panovník až dost. Navíc, přes veškeré kritiky, státní aparát fungoval a fungoval docela dobře. Pochopitelně nelze říci, že by se nedalo nic zlepšit, ale to platí tak nějak všeobecně. Zatímco v monarchii byla už poměrně rozvinutá lékařská péče, v Anglii (Británii) umírali lidé na otravu z mléka, zatímco co v Británii sufražetky ještě dlouho bojovaly za hlasovací právo, mnohdy dost absurdními prostředky, v monarchii se s tímto experimentovalo už od roku 1896 a ženy chodily do středních škol, ale i na školy vysoké (a v roce 1912 máme první českou poslankyni). Kdyby byl FJI skutečně slabý panovník, R-U by se rozpadlo nanejvýš druhý rok války, pokud ne ještě před ní. Že byl spíš úředníkem než vladařem v sedle z žezlem v ruce je sice fakt, ale stát fungoval a prakticky všichni byli loajální, takže císař ani nemusel osobně střílet nepřátele svého majestátu. Navíc monarchie nebyla až tak krutá, protože sice, z rakouského hlediska, čeští vlastizrádci dostali trest smrti (a bacha, bylo to za války, tedy spolupráce s nepřítelem; trest smrti dostal i Hašek na Sibiři a kdyby ho legionáři čapli, nenapsal by už Švejka), ale ten nebyl ani v jednom případě vykonán.

Rozpad R-U byl dán válkou a jejími výsledky. Rakousko-Uhersko prostě prohrálo. Je docela zvláštní, že na Německo ta prohra až takový vliv neměla, Němci si asi za těch pár desetiletí slučování tak nějak zvykli na větší stát, ale zase to tam bublalo několik let celoplošně, až do dobublalo do nacismu. Rusko se částečně rozpadlo (přesněji - muselo pustit některé své kolonie), Turecko také přišlo o kde co a na Balkáně a v Uhersku se bojovalo ještě několik let. Kdyby R-U neprohrálo, nejspíš bychom byli součástí Spojených států středoevropských a kdyby vyhrálo, měli bychom dnes něco jako Federativní habsburskou monarchii. Rozhodně to není tak, že si čeští, slovinští, chorvatští, transsylvánští a jiní vojáci na frontě řekli: "Rozbijeme to nenáviděné Rakousko!" Bojovali, většinou, za císaře pána až do konce války. Legie sice bojovaly proti, ale z hlediska počtu to byla menšina a z části to bylo i z donucení okolnostmi. (Slovinci napoříklad naše italské legionáře neměli vlásce, neb jim chtěli sebrat kus jejich území pro Taliány, pro ně to byli jasní vlastizrádci. Svět není jednoduchý.)

Mimochodem, K.H. Borovský v Brixenu - co by za to mnozí dali, za takovou dovolenou v Alpách na státní útraty!!😁

Teď tu sice vypadám jako zarputilý obhájce starých pořádků, ale tvrzení typu, že Rakousko bylo zpuchřelé, zaostalé a neschopné se mi zkrátka nelíbí, neodpovídá realitě a je výsledkem propagandy po roce 1918. Co se týče toho jestli byl FJI silný nebo slabý panovník, je zapotřebí si ujasnit co je vlastně silný a co slabý panovník a jak se to projevuje.
Ilustrativní příklad rozporu v hodnocení panovníků je například Zikmund, nenáviděná Liška ryšavá, za kterého občan Zemí koruny české neutratí slušné a pozitivní slovo, kdežto v Uhrách je brán jako velice schopný, dobrý a kvalitní panovník.

A nezapomeňme, ža za monarchie Země Koruny české dosáhly ohromného rozkvětu po všech stránkách, z čehož je patrné, že ten útisk zase až tak krutý nebyl. To Slováci na tom byli o dost hůř, ale nebylo to úmyslem centrální vlády ve Vídni. Někdy zkrátka výhody pro jednoho neznamenají výhody pro všechny.

Jsem se zase rozkecal místo toho abych dělal něco užitečného!😎

Pokud se budeme zajímat o hodnocení Zikmunda podle posledních seriozních názorů, pak má tento panovník poměrně vysoké ronomé i v českém vědeckém prostředí. Několik kontraverzních otázek, které byly v minulosti jednostanně hodnoceny v jeho neprospěch, se dnes uvádějí na pravou míru. Určitě byl schopnější než jeho bratr Václav IV. Já s těmito posledními výzkumy souhlasím.

Zikmund to neměl v Uhrách také jednoduché a zvládnutí dané situace mu trvalo více než dvacet let.