Sběratel.com

Zdravím všechny,mám trochu zmatek v kiprových mincích,byly všechny mince z doby F.II z let 1620-23 kiprové? Třeba například tolar 1621 Vídeň,nebo 60ti krejcar 1621 Olomouc jsou také kiprové mince,nebo jen mince ražené v Praze? Mate mě trochu kvalita mince,dočetl jsem se,že třeba tolar z doby de Witteho konsorcia měl ryzost jen 531/1000 ale kvalitou vypadají že mají ryzost větší...

Všechny mince Ferdinanda II. z období 1620-1623,neboli z období de Witteho konsorcia,jsou kiprové.Tto období co se týče tolarových ražeb se vyznačují označením nominálu v násobcích krejcarů.V první vlně inflakce to byly-12,24,30,48,60 a 120 krejcar,v druhé vlně 60 krejcar vystřídal 70 krejcar a 120 krejcar 140 krejcar a ve třetí vlně 12 krejcar vystřídal 15 krejcar, 30 krejcar vystřídal velice vzácný skoro unikátní 37 1/2 krejcar-běžnější byl však 37 krejcar,70 krejcar byl nahrazen 75 krejcarem a 140 krejcar 150 krejcarem.Samotná hmotnost mincí v průběhu jednoho roku klesala a tak se dá dokonce zjistit v jaké časti roku byla daná mince ražena.Jinak samotná rizost mince a stav mince nejsou v úplné závislosti,jelikož závisí více na stavu mince ve kterém byla mince tezaurována,jelikož,když byla mince z oběhu a tudíž mince neměla již na sobě ražební lesk,což je ochraná plocha mince,vzniklá nahuštěním materiálu na povrchu mince-a tudíž je trochu tvrdší a má jiné chemické a fyzikální vlastnosti-z mé skušenosti,je trochu mastná.Taková mice,když se dostane třeba do sprašové,či jílovité země je povyndání téměř nedotčená,pokud nedojde k jejímu zničení,během čištění.A pak jak jsem napsal i na tom v jeké půdě byla mince uložená.Všeobeně se dá též říci,že mince z depotů,jsou lépe zachované.Né vždy!!!

Díky ,ještě by mě zajímalo,jestli jsou všechny mince F.II z roku 1623 kiprové,nebo byla ke konci roku obnovena ryzost původní 891/1000 a nesou letopočet 1623,nebo byla větší ryzost obnovena až na mincích s letopočtem 1624 ?

To Garret: na tohle je lepší pořídit si nějakou literaturu. Všechny mince z roku 1623 kiprové nejsou. Nejjednodušší rozlišení mincí dobrého zrna je stojící postava panovníka na líci. Z let 1620 - 1623 jsou ale také výjimky, kdy byly raženy mince dobrého zrna pouze s poprsím panovníka. Na těchto mincích ale není uvedena hodnota v krejcarech.

to už neplatí u tolarových ražeb,ale u drobných ano,jelikož drobné mice byli antidatovány,aby se rozenaly.Tak třeba první drobná mince dobrého zrna byla ražena v roce 1623 s letopočtem 1624.U tolarových mincí je rok 1623 vácnější a však antidatování nedocházelo,jelikož rozlišovali se tak,že na tolarech dobrého zrna byla stojící postava Ferdinanda II. a na těch kiprových pouze portrét s označením hodnoty 150.Jinak netvrdím,že by tolarové ražby s letopočtem byli nějaké unikáty,ale vidí se rozhodně méně často

vassilij mě předběhl,ale ten tolar dobrého zrna s portrétem tě nemusí až tak zajímat,jelikož je velice vzácný-Jáchymov

Díky moc,není nějáká literatura která se tímto obdobím zabývá ne jen okrajově ? Docela mě tohle období začalo zajímat,asi prodám mince ze svých sběračských let a začnu se věnovat sbíráním těchto mincí...

Neco k tomuto obdobi v zemich Koruny ceske mate uvedeno v knize P.Vorel: Od prazskeho grose ke korune ceske - kapitola XII. 1620-23

Čo znamená, že minca bola tezaurovaná? Môže to niekto vysvetliť? Vďaka.

stazena z obehu a uschovana obyvatelstvem

To Garret.
Toto je podle mého názoru jedno z nejzajímavějšího období mincování v dědičných zemích a abychom mu porozuměli, musíme pochopit některé historické souvislosti.
Bylo po bitvě na Bílé hoře, na český trůn nastoupil Ferdinand II a začala třicetiletá válka. Cisařský dvůr stále potřeboval velké sumy peněz a proto byl ochoten pronajmout mincovny těm, kteří byli schopni zaplatit, tím spíše, kdyz přišla velmi lákavá nabídka de Wittova konzorcia. Smlouva byla podepsaná na začátku roku 1622. Jakmile vešla v platnost, nastal ohromný kolotoč, který přinesl pohádkové bohatství členům združeni. Země byla zaplavovaná nehodnotnou mincí, jež obsahovala sotva jednu pětinu až jednu sedminu stříbra určeného předchozími ustanoveními a to nebylo všechno. Císař potřeboval další peníze, proto zastavoval skonfiskovaná panství členům konzorcia, většinou oblibencům, kteří mu na začátku kariéry pomohli. Tyto majetky ziskavali s velkou slevou a zbytky byly placeny v nehodnotné měně, kterou razili. Když si tyto částky převedeme na plnohodnotné mince, jednalo se někdy opravdu jen o pár procent skutečné ceny. Jen českému místodržiteli knížeti Karlu z Lichtenštejna se prokázaly podvody v hodnotě větší než je 10 500 000 zlatých. Abychom si ukázali o jakou částku se jednalo, např. panství Orlík, Zvíkov a Chynov byly odhadnuty na částku 385 000 zlatých a to byl jenom jeden z mnoha případů, i když asi ten největší. Bohužel za tyto činy nebyl nikdo potrestán. K vánocům 1623 prišel dárek v podobě kalády, kdy hodnota mincí byla snížena na 10-13 % původní hodnoty. Na jejich obhajobu lze říci, že ke krachu by stejně došlo, protože nekalosti se děli i před ražbou dlouhé mince, jen procento znehodnocení by bylo nižši.

Pro doplneni je treba uvest ze ryzost razenych minci klesala jiz pred pronajmutim razby minci v Cechach, na Morave a ve Slezsku de Witteho konsorciu 18.1.1622.
Od 16.3.1621:
Tolar (120 krejcar) a dily - 531/1000
3 krejcar - 265/1000
Od 11.6.1621:
Tolar (120 krejcar) a dily - 437/1000
Od 4.9.1621
48, 24, 12 krejcary - 265/1000
3 krejcar - 150/1000
Od 23.9.1621:
Tolar (150 krejcar) a dily - 321/1000
Co se tyce obdobi razby dlouhe mince 1620-23 tak je jiste zajimave, ale ze sberatelskeho hlediska se musi pocitat s tim ze tyto razby jsou ve velke vetsine spatne zachovale, a tak kdyz se objevi vyjimecne velmi dobre zachovaly kus dosahuje nekolikanasobku standardni ceny.

Členem de Wittova konzorcia byl i Albrecht z Valdštejna, ale co je zajímavé a světe div se, jeho zisky byli zanedbatelné oproti některým jiným členům. Samozřejmě, měl velké zisky z výroby pro armádu, kdy si vlastně zadával zakázky sám sobě, ale jeho malá angažovanost v záležitosti mincování je pro mě dosti překvapivá, pokud si projdeme jeho postoje během života.

Podle mě Albrecht tušil, kam dlouhá mince povede, a chtěl se vyhnout osobní diskreditaci, proto se od konzorcia držel zpátky. Sám se snažil uplatnit hlavně ve vojenské sféře, což je logické pro muže jeho schopností v čase války a jeho gloriola by škandálem dost utrpěla. Vina za všechno se myslím stejně nakonec hodila na Žida. Tehdy se vždycky hodilo mít nějakého po ruce

Díky všem za informace,kniha už je na cestě ke mě...Mám ještě prosbičku ohledně zachovalosti drobotiny,ač to s dlouhými mincemi nesouvisí,nechtěl jsem zakládat nové vlákno. Dostal jsem hromádku minciček horší kvality a nevím jestli je to už za hranicí akceptovatelnosti si je uložit do sbírky a počkat si třeba na lepší a nebo je vůbec neukládat. Zatím nedokážu určit co je a není šunt co se kvality týká...Mrkněte třeba na tyhle...

Obrázky:

no mohlo být hůř, ozdobu Ti dělat nebudou, ale pokud jsi je dostal tak pro začátek...

Bohužel to už je hodně špatná kvalita, to by se již muselo jednat o nějaké unikáty, které se nedají sehnat v lepší zachovalosti a pro začátek si zvykněte s větší přísností, protože po nějakém čase pochopíte proč.

Díky,každá rada dobrá.

Na nedávné Aurei jsem měl (bohužel pouze) vyhlídnutý kiprový stočtyřicetikrejcar, tak jsem si něco k období před kaládou přečetl. V této již poněkud postarší diskuzi mě matou hned první dva příspěvky. Dotaz zní, zda se "prodlužování" mincí týkalo např. i vídeňských tolarů a odpověď zní, že ano.

Bylo tomu opravdu tak? Nebyla kaláda omezená jen na naše země?

Kiprové mince se razily nejen v mincovnách zemí Koruny české, ale i ve Vídni, Grazu, Klagenfurtu. Odpověď zde dal již vassilij ve 4 příspěvku, kiprové hrubé mince mají uvedenou hodnotu v krejcarech. Zde uvádím kiprové ražby vyšších nominálů např.z těchto mincoven:

Vídeň:
tolar (150 krejcar) 1622, 1623
1/2 tolar (75 krejcar) 1622

Graz:
tolar (150 krejcar) 1622, 1623
1/2 tolar (75 krejcar) 1622

Klagenfurt:
tolar (150 krejcar) 1622
1/2 tolar (75 krejcar) 1622

Aha, děkuji za vysvětlení. Někde jsem četl, že si v rámci pronájmu mincoven De Witteho konsorcium vymínilo uzavření našeho monetárního oběhu a z toho jsem vysoudil, že se ten rychlý pokles kvality mincí týkal jenom našich zemí.

Je to zjevně složitější, seženu si k tomuto zajímavému období nějakou literaturu..

Pro začátek jsou dobré dvě kapitoly z knihy Peníze, poklady, padělky, které se přímo týkají našeho peněžního oběhu za třicetileté války (str. 210 - 227).

Tohle období je skutečně jedno z nejzajímavějších ve středoevropské numismatice - hrozně zajímavé jsou např. rozbory depotů z oné doby, ze kterých se pozná, kdo si majetek do země (či do zdiva) uložil.

Hlavní fígl byl nakoupit již tak levné zkonfiskované majetky ještě levněji něco o de Witteho konsorciu se nechá najít i v v knize od Janáčka: Valdštejn a jeho doba. A nebo třeba:
Antonín KOSTLÁN, Finanční zhroucení ve střední Evropě na počátku třicetileté války
Otto OLIVA, Finanční politika v Čechách po Bílé hoře do kalady r. 1623

Ono by hlavně bylo zajímavé zjistit, kdo všechno byli podílníci konsorcia, protože dodnes jsou známi pouze čelní členové, organizátoři a lidé kolem Albrechta z Valdštejna, kterému se to později dalo přičíst k tíži....

Ale překonat se daly i pobělohorské konfiskace Zajímavý je postup Petra Malovce z Kamene, který byl odsouzen ke ztrátě třetiny majetku. Bleskově však stihl podepsat souhlas se vstupem vojsk (tj. přestoupit ke katolictví) a proti rozsudku se odvolat. Možná měl nahoře příbuzné (např. Dětřich Malovec z Malovic byl později hejtmanem vévodství frýdlantského, ale to je jiná větev), možná někoho podplatil (možná obojí), ale v roce 1624 mu byl trest zmírněn na peněžitou pokutu, jejíž zaplacení úspěšně oddaloval tak dlouho, dokud v roce 1628 nezemřel. A protože byli dědici v letech 1618-20 nezletilí, tak měl erár smůlu....

Boroevic: Když už jsme utěch Malovců. Nemáte někdo nějaké informace o jejich vztahu k východním Čechám, respektive k chrudimsku?

Vypadá to, že jeden z Malovců byl vyobrazen i u nás v kostele, ale nepodařilo se mi dohledat, o koho se jednalo.