Sběratel.com

Roman Karpaš - Pohlednice Historie lístků, které zmenšily svět

Sbíráme pohlednice - kolektiv autorů
v PDF na strane 16, predposledný odsek ...

Takže ako kde a ako kedy.(1902,04,06) Tu je ten obrázok.Vlastne dva.
Na prvom je asi dlhá,predná strana je druhý obrázok v "loďkách."Dátum tam nevidím,vyzerá ako tie,ktoré sem dávate vy.
Na druhej je rok 1907,ale cca polovicu strany,ktorá je vyhradená pre text tam nevidím.Je to ako na tej Brettovej Orave.To už nie je dlhá?
-s-

Obrázky:

Obe su takzvane "dlhe adresy".

stani napsal

Adresná strana.Pekné sú.Keď je adresná strana podobná tým tvojim a na druhej strane nie je priestor pre text,tak čo s tým?Kam sa písalo? Cez obrázok?

Pohlednic z období dlouhých adres, které by měly obrázek na celé ploše, není (procentuálně) mnoho, ale jsou. V takovém případě skutečně nezbylo než psát přes obrázek - viz ukázka - nebo využít část adresní strany, což ale nebylo tak docela podle předpisů.

Pohlednice v ukázce je zajímavá i tím, že je odeslaná v červnu 1908. USA sice byly mezi posledními zeměmi, které povolily dělenou adresní stranu, ale i tam ke změně došlo už o více než rok dříve - k 1. 3. 1907 (viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Postcard nebo http://www.emotionscards.com/museum/historyofpostcards.htm). A kromě toho je zajímavý i adresát - architekt Jaroslav Kovář st., který v té době byl na zkušené v USA (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Kov%C3%A1%C5%99_star%C5%A1%C3%AD).

jano7B9 napsal

preco ten rok 1904? a nie 1906?

Pokud se doby přechodu na dělenou adresní stranu týká, už to tu kolegové odpověděli. Jen doplním odkaz na německou Wikipedii - v článku https://de.wikipedia.org/wiki/Ansichtskarte v části Weitere Merkmale je mj. i přehled, kdy dělenou adresní stranu povolily jednotlivé země.

Obrázky:

Páni ďakujem za vás čas a reakcie.Prečítam si v robote.Ale nikomu to nehovorte...
Pridám prednú stranu.Tam sa dalo písať len cez obrázok.(na hladinu )
Nestíham,Anča napísala lístok aby som uvaril cestoviny a mažem na poobednú.
Našiel som ďalšie štvorcové razítko,asi Hágy.To razili v tej zubačke?
-s-

Obrázky:

stani - ak by si sa moc nudil a pani "Anička Stani-ová" ti dala voľno, tak tu máš ešte niečo zaujímavé na čítanie

K předčasné krátké adrese
Přechodné období 1905-1907 v životě pohlednic
Malá škola filokartie (2): Vznik pohľadníc a základné pojmy

Len som to preletel.Veď to je celá veda.
Ja si voľno nepýtam...
V prvom odkaze píšu aj o mne.
......badatel), který chce vybočit z bludného kruhu prostého hromadění, musí být zvědavý a musí se umět divit. Nesmí se stydět zeptat se, i když se ptá na něco, co je možná pro některé zkušenější sběratele běžné. Právě v čerstvosti a nezatíženosti jeho pohledu je možná klíč k objevení něčeho nového, co může naše znalosti posunout o kus dál......

V druhom o pohľadnici s dátumom 1907,ktorá už vlastne nemala byť a ten dátum je tam uvedený.
Som "€spokojný".Len neviem,ako moc.
No,ale idem do procesu.....
-s-

Mně na tom zaujalo, že krátká adresa byla zavedena výnosem, čili úředně (o tom že "zaostalé" Rakousko zase tak nezaostávalo se bavit nemusíme).

Když jsme u toho R-U,tak zajímavá zmínka je na novější(vlastně je to už také pár desítek let)australské pohlednici.

Obrázky:

Pavel_III napsal

Mně na tom zaujalo, že krátká adresa byla zavedena výnosem, čili úředně (o tom že "zaostalé" Rakousko zase tak nezaostávalo se bavit nemusíme).

To je ale snad samozřejmé - pošta měla / má nějaké požadavky na to, jak má vypadat zásilka, aby ji mohla doručit. I dnes má pošta své předpisy a přepravní podmínky, viz https://www.ceskaposta.cz/o-ceske-poste/vestniky-pravni-predpisy. K zavedení krátkých adres došlo jistě hlavně proto, že existovala "společenská poptávka" a stávající předpisy byly obcházeny, resp. nebyly ze strany odesilatelů dodržovány.

paully napsal

Když jsme u toho R-U,tak zajímavá zmínka je na novější(vlastně je to už také pár desítek let)australské pohlednici.

Tady je ale "post card" použito ve smyslu "dopisnice". Jedná se o dopisnici s natištěnou známkou, které se u nás dodnes lidově říká korespondenční lístek podle nápisu na prvních rakouských dopisnicích. (V Německu se od samého začátku používal název "Postkarte".) A Rakousko bylo skutečně první zemí na světě, která tuto službu zavedla právě k 1. 10. 1869.
V anglicky psané literatuře se "post card" nebo "postcard" používá buď pro dopisnici obecně nebo pro pohlednici (té se taky někdy říká "view card"). Pokud je třeba rozlišit "korespondenční lístek", používá se zpravidla termín "postal card" (i když nápis na něm byl většinou taky "Post Card").

Myslím si,že sa pisateľ po Silvestri ešte nedostal do "normálu" a neprehodil si rok..
To sa v prvé dni nového roka stáva..
Mimochodom stratila sa akási kniha,alebo niečo také.
-s-

Obrázky:

Ešte toto.Keď mi došlo,že sa nejedná o Ústí nad Orlicí,tak som hľadal Ústie na Orave,o ktorom som ani nevedel,že existuje.
Škoda,že pohľadnica nie je o 2-3 roky staršia.Takto malo Ústie "už" dva roky.
V to starom možno poštu ani nemali,neviem.Po povodni(zatopení) dostali novú.
Nie je pohľadnica z roku 52-08.52? Pýtam sa len preto,či som to trafil.
Potvrdzuje rok 52 cena pohľadnice?
Overujem si,či sa zlepšujem...
-s-

Obrázky:

stani napsal

Nie je pohľadnica z roku 52-08.52? Pýtam sa len preto,či som to trafil.
Potvrdzuje rok 52 cena pohľadnice?

stani – je to tak, ako píšeš. Pohľadnica je z augusta (srpna) 1952.
Len pozor na "terminológiu". Ty si správne napísal, že pohľadnica je z 08/52, ale to neznamená, že aj záber (foto) na obrazovej strane je z toho istého mesiaca, alebo roku. Vydavateľstvá mali svoj archív negatívov a ten istý záber vydávali niekedy aj viac rokov. Takže napríklad záber na obrazovej strane Tvojej pohľadnice môže byť o niekoľko mesiacov, rokov starší, ako samotná pohľadnica ...
Čo sa týka tej ceny pohľadnice (2,50 Kčs), tak to je cena spred menovej reformy.

Aha,jasné.
-s-

Tom H napsal

Pavel_III napsal

Mně na tom zaujalo, že krátká adresa byla zavedena výnosem, čili úředně (o tom že "zaostalé" Rakousko zase tak nezaostávalo se bavit nemusíme).

To je ale snad samozřejmé - pošta měla / má nějaké požadavky na to, jak má vypadat zásilka, aby ji mohla doručit. I dnes má pošta své předpisy a přepravní podmínky, viz https://www.ceskaposta.cz/o-ceske-poste/vestniky-pravni-predpisy. K zavedení krátkých adres došlo jistě hlavně proto, že existovala "společenská poptávka" a stávající předpisy byly obcházeny, resp. nebyly ze strany odesilatelů dodržovány.

Tak abych se nějak upřesnil - ten výnos byl o zavedení, povolení nebo o jediné povolené(??) úpravě adresní strany a tisk pohlednic s dlouhými adresami byl takto úředně zakázán?
Dnes má pošta kde co, ale všechno chce aby se platilo v hotovosti. Známky jsou dobré leda tak pro filatelisty, na čumkartu stačí něco namalovat a většina pošťáků sere na to, aby vybírala doplatné.

Niekde vyššie som spomenul pohľadnicu s čistou adresnou stranou.Toto je ona.
Neviem,či sa jedná o fotopohľadnicu,alebo to je nejaký omyl.Aj na fotopohľadniciach je často okienko a náznak riadkov,tu nie je vôbec nič.Keby nebola mozaiková,tak nad tým nerozmýšľam.Suvenír z hradu?Je o dosť menšia ako dnešné pohľadnice.Ináč ti rozmery sú tiež kapitola sama o sebe.Táto nie je ani typický "MF".(má 14x9,1) Tu by som dátum tipoval len podľa tej motorky a áut na obrázku.(50-60?) A ani toho sa vlastne nedá chytiť.Mohli byť použité zábery z rôznych rokov.To sú starosti,čo?
-s-

Obrázky:

Pavel_III napsal

Tak abych se nějak upřesnil - ten výnos byl o zavedení, povolení nebo o jediné povolené(??) úpravě adresní strany a tisk pohlednic s dlouhými adresami byl takto úředně zakázán?

Přiznám se, že výnos, kterým byly povoleny dělené adresní strany v Rakousku, jsem nečetl - prozatím se mi jej nepodařilo najít on-line a Poštovní muzeum, kde by jej snad mohli mít, je pro mne přece jen trochu z ruky. Před časem jsem ale našel konvenci schválenou 6. kongresem Světové poštovní unie v Římě z 26. května 1906, která vstoupila v platnost 1. 10. 1907 - z adresy https://archive.org/details/conventionromem00uniogoog je možné si ji stáhnout ve formátu PDF. Jde o vydání, ve kterém je kromě francouzského originálu i anglický překlad. Neznaje francouzsky, následující odstavce jsem překládal z anglické verze; snad se tím příliš neodchyluji od originálu. Dopisnic se týká článek XVI. podrobných pravidel pro provedení konvence:

1. Dopisnice musí na přední straně nést nadpis francouzský nadpis "Carte postale" nebo ekvivalent tohoto nadpisu v jiné řeči. Tento nadpis nicméně není povinný pro jednoduché dopisnice pocházející ze soukromé produkce.
Rozměry lístku nesmí přesáhnout 14 centimetrů na délku a 9 centimetrů na šířku, ani nesmí být menší než 10 centimetrů na délku a 7 centimetrů na šířku. Dopisnice musí být poslána neuzavřená, to jest bez obalu nebo obálky.
Dopisnice musí být vyrobena z kartónu nebo z papíru takové konzistence, aby nebránil manipulaci.

2. Poštovní známky musí být umístěny pokud možno v pravém horním rohu přední strany. Adresa příjemce stejně jako údaje týkající se poštovních služeb (doporučeně, oznámení o doručení atd.) musí obdobně být uvedeny na přední straně, na níž přinejmenším pravá polovina je vyhrazena pro tyto údaje. Odesílatel smí využít zadní a levou polovinu přední strany za dodržení podmínek následujícího odstavce.

3. S výjimkou známek pro zaplacení poštovného je veřejnosti zakázáno k dopisnici cokoli připojit nebo připevnit. Nicméně jméno a adresa příjemce, stejně jako jméno a adresa odesílatele mohou být na nálepce opatřené lepem nepřesahující 2 krát 5 centimetrů. Stejně tak je dovoleno připevnit na zadní stranu nebo levou polovinu přední strany ilustrace nebo fotografie na velmi tenkém papíru, pokud jsou zcela přilepeny k dopisnici.

Následuje ještě 4. odstavec, který se týká dopisnic se zaplacenou odpovědí, což už se netýká pohlednic.

K tomu jen pár poznámek:

1) Terminologie samozřejmě vychází z pohledu pošty, tj. "přední strana" je ta, na které je adresa, zatímco "zadní" je pro nás hlavní - ta, na které je obrázek. A článek pojednává obecně o všech dopisnicích, tj. i o "korespondenčních lístcích".
2) Pohlednici šlo pochopitelně i tehdy poslat v obálce, ale stejně jako dnes to pro poštu pak byl dopis, čili nebyl nárok na nižší poštovné.
3) Je zajímavé, že největší tehdy povolený rozměr pohlednice 14 x 9 cm by dnes naopak byl nejmenším povoleným rozměrem listovní zásilky.
4) Z uvedeného citátu je zřejmé, že dlouhé adresy touto konvencí nebyly zakázány a bylo je možné používat i nadále. (Domnívám se. že by je pošta bez problémů doručila i dnes. Ostatně, současná Akta UPU jsou dostupná on-line.)

stani napsal

Niekde vyššie som spomenul pohľadnicu s čistou adresnou stranou.Toto je ona.
Neviem,či sa jedná o fotopohľadnicu,alebo to je nejaký omyl.Aj na fotopohľadniciach je často okienko a náznak riadkov,tu nie je vôbec nič.Keby nebola mozaiková,tak nad tým nerozmýšľam.Suvenír z hradu?Je o dosť menšia ako dnešné pohľadnice.Ináč ti rozmery sú tiež kapitola sama o sebe.Táto nie je ani typický "MF".(má 14x9,1) Tu by som dátum tipoval len podľa tej motorky a áut na obrázku.(50-60?) A ani toho sa vlastne nedá chytiť.Mohli byť použité zábery z rôznych rokov.To sú starosti,čo?
-s-

Obrázky:

Mám několik pohlednic,které jsou vzadu naprosto čisté,eventuelně mají na reversu číslo.Domnívám se,že se jedná o vzorky pohlednic,které byly takto nabízeny do prodeje.Až to najdu,dám to sem.Dokonce jednu tu pohlednici jsem určil-nejsou totiž tak hezky určené,jako ten tvůj Loket.A možná se pak povede určit i další!

Díky paully.A čo som dobre určil? Tie roky?
To je len tip.
Jasné je len to,že nemá 5,10,15..rokov.
-s-

Tak to já mohu představit pohled ze stejného období,ale jeden je trochu,,vylepšený".Takové věci se běžně dělaly a mnohdy se i obrázky nestydatě ,,opajcly".Zkrátka stejný pohled,ale různý autor,někdy preventivně zcela bez autorství.

Obrázky:

stani, ja by som sa ešte s dovolením vrátil k tej včerajšej debate ...
Trochu som "prevetral" moju zbierku a našiel dva myslím pekné príklady z rôznych časových období.

1. Hrad Vršatec od vydavateľa Leopolda Gansela (v jeho archíve pod číslom 6548 ).
Prvá pohľadnica s dlhou adresou je odoslaná 10/1903
Druhá s krátkou adresou je odoslaná 08/1908









2. Nováky (Škola) sú od dvoch rôznych vydavateľov (archív 51010).
Prvá je z vydavateľstva Tvar Bratislava, vydaná 08/1954 a odoslaná 12/1954
Druhá je z vydavateľstva Osveta Martin, vydaná 05/1958 a odoslaná 09/1958

Veľmo pekné.
Rovnaké a pritom iné.Z rôznych dôvodov.Raz adresa,raz vydavateľ.Rozdielne adresy sú fakt zaujímavé.
Nejaké musím pozrieť.Z tých novších by som možno niečo našiel.Rovnaké zábery,no neviem...Podobné určite mám.Dlhú a krátku adresu nemám ani náhodou.
Ty budeš nakoniec z Mikušoviec,alebo z Red Kameňa. (srandujem)

paully,tie Plzne sú na druhej strane čisté?
Tiež ako dvojičky.Jedna so stĺpom,druhá bez.Asi spadol počas fotenia..
-s-

stlp nemusel spadnut. mohol sa rozbit alebo inak poskodit negativ (sklenena doska)

Dlhá,krátka?
Akú si nakreslíš,takú máš.
-s-

Obrázky: