Moderátoři: smith
To jenom pro tebe Pavle,abych neurazil admina,protože to nebude o sbírání....Oskar byl nalezenec ze Slovenska,jako mladýho ho chytili u obchodáku jak se ohřívá pod nastartovanejma autama,dostal se do Čech,byl snad u třech majitelů a potom si ho vzala dcera,narodila se vnučka a Oskar ji vinil z toho ,že není doma jedničkou ,když okolo ní chodil bručel ,tak připutoval k nám,neměl práh bolesti...baset a staford,měl zlomený plotýnky po skoku ze skály,zešněrovali ho, a potom byl u nás ,divnej ale náš ,měli jsme ho moc rádi a on to věděl,kluk ....a jeho konec byl tak divokej jako jeho psí život...to jenom pro tebe,abys věděl kdo byl Oskar
Anton Fils (též Johann Anton Fils, Johann Anton Filtz, nebo dříve také počeštěle Antonín Fils) (20. září 1733 pravděpodobně v Eichstättu (Bavorsko) – 14. března 1760 Mannheim) byl hudební skladatel a violoncellista mannheimské školy, pravděpodobně českého původu. Všechna dokumentární svědectví o něm se o něm zmiňují v pravopisu jeho jména Fils, zatímco v tištěných, posmrtně vydaných vydáních převládá pravopis Filtz.
Jeho otcem byl Johann Georg Fils († 1749), který byl od roku 1732 violoncellistou v knížecí biskupské kapli v Eichstättu.
V roce 1757 se Fils oženil s Elisabeth Range a v roce 1759 si pár koupil dům v Quadrat 74 č. 12 (dnes F4). Fils zemřel v roce 1760 ve věku pouhých 26½ roku. Kvůli nedostatku zdrojů se o jeho předčasné smrti brzy vyrojily legendy, z nichž nejbizarnější bylo, že zemřel na pojídání živých pavouků, což je důvod, proč byl také nazýván pojídačem pavouků.
Jako hudební skladatel působil v Mannheimu od roku 1754, byl nejmladším členem skladatelského souboru kolem Jana Václava Stamice. Na jeho český původ poukazuje množství skladeb uchovaných v Čechách, dále pak odkazy na příbuznost slohovou i celkovou náplň jeho děl a pak také to, že jedna z jeho symfonií má název Česká.
Jeho dílo se odhaduje přibližně na 40 symfonií, řadu orchestrálních triových sonát, trií a více skladeb církevních. - Na to, že umřel v rozpuku mládí svého ...
Jeho současníci si ho velmi vážili, Christian Friedrich Daniel Schubart ho dokonce považoval za "nejlepšího symfonického autora, který kdy žil". V původním rukopise se nedochovala ani jedna jeho skladba, snad s výjimkou Mše Es dur, a ani to není jisté. Podle anekdoty, kterou Schubart vyprávěl, se říká, že Fils držel své noty v nízké úctě hned po jejich provedení a používal je k rozdělání ohně. To se změnilo až po jeho smrti v roce 1760, kdy jeho vdova, pravděpodobně z ekonomických důvodů, prodala jeho díla pařížskému hudebnímu vydavateli Louisi-Balthazardovi de La Chevardière (1730–1812).
Anton Fils (1733-1760) - Simphonie périodique a piu stromenti
Symfonie A dur (vydána 1760) (ale jestli to je ta "Česká" nevím)
Anton Fils (1733-1760) - Sinfonia ex E moli (c.1757)
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
