To trobo.

Já jsem narážel na jednu velice zajímavou skutečnost. Tolary konvenční měny se razily do roku 1804 v nákladech maximálně pár tisíc kusů a jsou tedy velmi vzácné, zatímco křížové tolary se razily většinou v ohromných počtech a navíc mají vyšší obsah stříbra. Jedním vysvětlením je skutečnost, že se s nimi vyplácel žold.
Možná, že následně sloužily i k placení válečných náhrad Francii. Proto se stříbrné ražby z objehu stahovaly a velká část původních nákladů hrubých mincí z území monarchie zmizela touto cestou.

To Evropa1:

Druhým možným vysvetlením je podľa mňa aj pokračujúci vývoz týchto mincí do Levantu a ďalej na východ. V týchto regiónoch boli tieto mince a kov žiadané a výmenný kurz Ag-Au tam bol výhodnejší ako v Európe alebo Severnej Amerike.

ve velkém obíhaly třeba i ve Švýcarsku, kdysi o jejich oběhu a přepočtu na různé měny byl několikadílný rozsáhlý článek v Money Trendu...

To Draček.

Ono to má logiku. Evropa byla v zajetí válek, tyto mince sloužily k vyplácení žoldu, tedy jejich náklady musely být ohromné. Armády putovaly kontinentem, zároveň to byla velmi jakostní ražba, která byla zákonitě všude berná a tak docházelo k jejich rozptylu.

Celé období od nástupu císaře Františka II na trůn, až po skončení válečných událostí, je z monetárního pohledu velice zajímavé. Monarchie potřebovala na válečné události horentní sumy peněz, proto se zadlužovala a zároveň logicky docházelo k přechodu od kurantních, ke kreditním platidlům. Koalice prohrávala jednu válku za druhou, Rakousko ztrácelo velká území a muselo platit velké náhrady. Například v roce 1809 mu bylo Vídeňským mírem nařízeno zaplatit 200 MILIONŮ ZLATÝCH, tedy ohromnou částku. Proto se ministr zahraničí, hrabě Metternich pokusil přes sblížení s Francií mírová ujednání změkčit. Přesvědčil císaře o politickém sňatku, který proběhl v březnu roku 1810, mezi Napoleonem v zastoupení a dcerou Františka II, Marií Luisou, i když vysloveně proti její vůli. Monarchie byla ekonomicky vyčerpaná a ani tento krok nezachránil říši od státního úpadku, který proběhl za rok.
Zajímavé je období mezi lety 1799-1801, kdy se téměř nerazila stříbrná mince konvenční měny a když už, pak minimálně. Bankocedule se tiskly i v hodnotách jednoho a dvou zlatých a ostatní drobné mince se razily z mědi. V této době ztratila konvenční měna některé svoje základní atributy, které zavedla Marie Terezie a možná, že se uvažovalo o podstatném zásahu do konvenční měny.
To jsou velice zajímavá témata, která by mohl někdo uchopit a rozepsat se o nich.

evropa co to znamena slovo kurantne a kreditne platidla?

Kurantní platidlo je takové, kde vnitřní hodnota drahého kovu téměř kryje nominál.

Kreditní platidlo je takové, kde je obsah drahého kovu nahrazen nominálem a my emitentovi důvěřujeme. Například papírové peníze v hodnotě 5000 Kč nemají sami o sobě žádnou hodnotu, ale my je přijímáme, protože důvěřujeme ČR.

vdaka za vysvetlenie

Ad křížový tolar : Narazil jsem na strohou poznámku, že v období napoleonských válek razila křížové tolary i Anglie za účelem financovaní spojenců proti Napoleonovi. Nedaří se mi však najít k tomu nějaké další info.
Nevíte o tom někdo něco víc ?

Dovolím si malou poznámku k tomuto zajímavému tématu, pokud má někdo zájem studovat podrobněji dobu vládnutí Františka II. doporučuji ke studiu následující literaturu:
"Peníze v Českých zemích, přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes", Jaroslav Staněk ve spolupráci s Janem Bajerem, vydání 1995, strana 80 až 111 a dále "Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezké numismatiky", Zdeněk Petráň, vydání 2010, strana 75 až 76.
V těchto dvou publikacích je velmi dobře popsána doba vládnutí Františka II. se zaměřením na numismatiku a pokud má někdo zájem ještě hlouběji studovat vládnutí tohoto mocnáře, doporučuji knihu "Osud trůnu habsburského", Jan Galandauer a Miroslav Honzík, strana 196 až 222.