Sběratel.com

Diskusní fórum o sběratelství

Sběratel.com » Mince Habsburků » Mince a doba Františka II.

Vykupminci.cz
Numisargo

Mince a doba Františka II.

Moderátoři: jan322, Kucera, smith.

Nové téma Další příspěvek

Stránka: « < ... 70 71 72 73 74 75 76 77 78 > »

Autor Příspěvek
Registrovaný uživatel
V oblasti nárustu počtu bankocedulí se nejednalo o důvod popularity těchto platidel mezi obyvatelstvem, ale šlo o nutnost státní správy, jak financovat státní výdaje, především armádu. Že státní správa dělala při tisku bankocedulí velké podvody, to je také skutečnost celkem známá. Jeden úpadek byl v roce 1811 a po pár letech, byl na obzoru další a to opět vinou státní správy, která podvodně vydala anticipační listy ve velkém počtu nad rámec oficiálního nařízení. Štěstím byl fakt, že byl Napoleon poražen. Zde se bavíme pouze o principech měnového systému, a jeho úmyslného narušování státní správou. S tím nemá pokrok a začátek kapitalismu nic společného. Pokud by byl měnový systém spravován podle nejlepšího vědomí, pak by k úpadku v roce 1811 nikdy nemohlo dojít a pokud ano vinou politické situace, pak v mnohem menším měřítku. První podvod v měnové oblasti začal v roce 1784 (?) Josef II. a František I./II. v tom pouze pokračoval, navíc v mnohem větším měřítku.
Pokud zde stále mluvíte o setrvačnosti, pak musíte začít již v polovině 18. století a pokračovat příštích sto let.
_______________
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Moderátor
To barbar: Evropa1 se ptal na pomer mezi cenami stribra a zlata, ten se behem 18. a 19. stoleti pohyboval kolem 1:15 s minimalnimi vykyvy. Proc sem pletes bankocetle? Veskere prispevky pocinaje #1813 jsou zbytecne a off topic. Jak Te mame zastavit?
Mimochodem odvozovat popularitu bankocetli od jejich mnozstvi v obehu je totalni nesmysl. To by byly nejpopularnejsi nemecke inflacni bankovky, proto jich museli vydavat tolik, ze?
Moderátor
Mezi tehdejším obyvatelstvem. samozřejmě né, tam se spíš jednalo onu kreditní měnu v podobě krejcarů zavedenou již za vlády M. T.
Jednalo se v zásadě o financování manufaktur a rozkvetajiciho se průmyslu s tímto souvisela i státní zpráva, armáda atd. Jednoduchý prakticky systém k obchodování mezi tehdejší vlivnou vrstvou společnosti v monarchii. Naopak pokrok průmyslová revoluce a počátky rozvoje kapitalismu.Mimochodem politiku do toho netahejme. Byly to začátky a chyby s tím související, které měly zásadní vliv na k založení důležité fakturu jako jsou bankovní instituce a právě zde je ono kdyby, vy tvrdíte kdyby nebylo Napoleona, možná..
Spíš, ale kdyby všemu předcházela ona bankovní instituce, která by regulovala chod měnového obchodu v daném případě bankocetly a dostatečně je kryla cennými kovy, nedošlo by ke státnímu úpadku, nehledě na Napoleona..
Moderátor
numismat napsal
To barbar: Evropa1 se ptal na pomer mezi cenami stribra a zlata, ten se behem 18. a 19. stoleti pohyboval kolem 1:15 s minimalnimi vykyvy. Proc sem pletes bankocetle? Veskere prispevky pocinaje #1813 jsou zbytecne a off topic. Jak Te mame zastavit?
Mimochodem odvozovat popularitu bankocetli od jejich mnozstvi v obehu je totalni nesmysl. To by byly nejpopularnejsi nemecke inflacni bankovky, proto jich museli vydavat tolik, ze?


Je to důležité a má to svůj význam.
Nelze přesně definovat poměr v daném období zejména v přelomu století , kdy postupně docházelo k znehodnocovano jednotlivých nominalu vůči sobě a to právě díky nekrytemu nárůstu tehdejších bankocetli..
« Poslední úpravu provedl(a) Guldiner v 2. 4. 2021, 16:34. »
Registrovaný uživatel
barbar napsal
Mimochodem politiku do toho netahejme. Byly to začátky a chyby s tím související, které měly zásadní vliv na k založení důležité fakturu jako jsou bankovní instituce a právě zde je ono kdyby, vy tvrdíte kdyby nebylo Napoleona, možná..


Ale politika hrála primární roli, byl to boj o ovládnutí evropského prostoru a každý se snažil urvat co se dalo a nejvíce trpělo obyčejné obyvatelstvo. To byl základ. Následné chyby byly pouze sekundárními jevy, který z této snahy musely vyplynout. Jinak termín Napoleona jsem vzpomenul v naprosto jiné souvislosti.
Doporučuji přečíst knihu Metternich, která vyšla před pár lety.
_______________
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
« Poslední úpravu provedl(a) Evropa1 v 2. 4. 2021, 16:41. »
Moderátor
Evropa1 napsal
barbar napsal
Mimochodem politiku do toho netahejme. Byly to začátky a chyby s tím související, které měly zásadní vliv na k založení důležité fakturu jako jsou bankovní instituce a právě zde je ono kdyby, vy tvrdíte kdyby nebylo Napoleona, možná..


Ale politika hrála primární roli, byl to boj o ovládnutí evropského prostoru a každý se snažil urvat co se dalo a nejvíce trpělo obyčejné obyvatelstvo. To byl základ. Následné chyby byly pouze sekundárními jevy, který z této snahy musely vyplynout. Jinak termín Napoleona jsem vzpomenul v naprosto jiné souvislosti.
Doporučuji přečíst knihu Metternich, která vyšla před pár lety.

Pane kolego končím tuhle debatu, evidentně některým jako je numismat to nevoni a zřejmě to špatně chápou jako útok na počátky kapitalismu, já jen poukazují na jeho vývoj.. V tlacharni jsem se politických debat zřekl a nyní také i v ostatních tématech..
Ale děkuji znovu za možnost diskuse s vámi...
Moderátor
Neměl jsem čas si v průběhu naší debaty trocha občerstvit vědomostí, krom oněch zmíněných čísel..
Zde zajímavý článek..
Daleko od reality tehdejší doby jsme oba nebyli. Zajímavé je, že se to opravdu týkalo i těch nejchudších viz. Články s dobových kronik..

V první emisi bankocetlí byly tyto peníze vydávány v nominální hodnotě pěti, deseti a dvacet pět zlatých guldenů; o nějaký ten rok později se tiskly již bankocetle s nominálními hodnotami padesát, sto i více guldenů. Bankocetle bylo možné investovat do vládních dluhopisů v minimální hodnotě 100 gouldenů nabízejících 5% roční zúročení..
Zatímco zpočátku bylo nařízeno, že bankocetle mají tvořit maximálně 1/3 všech finančních aktiv v oběhu, později už vládní moc povolila ½ všech finančních aktiv. Nakonec se limit zrušil úplně.
Deficity veřejných financí znamenající odliv drahokovu do zahraničí vedly k další a další emisi bankocetlí s doprovodnými efekty v podobě cenové inflace. Válečné období na přelomu 18. a 19. století přivedly do finanční krize, kapitál v podobě drahokovu začal prchat mimo území monarchie. V roce 1797 byla zastavena směnitelnost bankocetlí za kov, což byl krok k zavedení jejich nuceného oběhu. Stanovený směnný poměr bankocetlí a mincí z drahokovu v oběhu se udržet nepodařilo, špatné inflační peníze zase jednou vytlačily peníze kvalitnější. Aby byly obíhající mince doplněny, bylo jako měnového kovu v rostoucí míře použito mědi a jiných náhražek. Vydávány byly měděné grešle – odtud pořekadlo „stojí to za zlámanou grešli“.
Habsburská monarchie natolik finančně vyčerpala, že se císař František I.snažil děravou pokladnu sanovat poplatky inkasovanými při přepuncování veškerých předmětů z drahých kovů. K nucenému přepuncování došlo na základě patentu ze srpna 1806 platného pro všechny předlitavské země. Opatření nepomohlo a tak v roce 1809 následovalo nařízení k odvodu veškerých stříbrných předmětů, jako byly lžíce, svícny, medaile, apod., mincovním úřadům k roztavení, výměnou za papírové peníze. V roce 1810 již bylo použití bankocetlí ve styku občan – stát zakázáno, daně bylo možné platit jen ve stříbrných mincích.

Státní bankrot a měnová reforma
V roce 1811 rakouské císařství vyhlásilo státní bankrot. Vyšel tzv. Wallisův patent a cena bankocetlí stanovena při výměně za měnu konvenční (tj. stříbro) na pětinu nominální hodnoty – nastoupila devalvace měny. A tak dobový zápis Jiřího Vrbase v pamětní knize Písečné může hovořit o tom, že byl „publicírován patent“, který zrušil císařské bankocetle – „A to v takové tajnosti přišly, že o tom žádný nic nevěděl, ani páni, ani ze sprostného lidu, A od té hodiny ve všech bankocetlech jenom pátý díl platili.“ Kupní síla bankocetlí se vypařila, hodnota bankocetlí byla snížena na pětinu a bankocetle nahrazeny směnnými listy – tzv. šajny – ve směnném poměru 5:1. Ve stejném poměru byly devalvovány i měděné mince. Kronika obce Oldřichov o tom píše takto: „Státní bankrot, který vypuknul po osudném finančním patentu z 20. února 1811, přinesl velkou hospodářskou nouzi. Bankocetle, které tehdy byly v oběhu, byly sníženy na pětinu své původní hodnoty a později vyměněny „výměnné stvrzenky“ (pozdější vídeňská měna). Tisíce lidí přišlo na žebrotu. Následek nešťastného státního bankrotu bylo, že v oběhu nebyly téměř žádné peníze a potraviny nezvykle podražily.“ V pamětech Bludova se píše, že se tradovalo nahromadění tolika „papírových peněz mezi selským lidem, že chasníci jdoucí z trhu si bankocetlemi zapalovali dýmky.“

Vedle toho bylo stanoveno, že všechny starší závazky musejí být spláceny podle hodnoty peněz v době, kdy vznikly, pochopitelně v šajnech. To postihlo zejména chudší společenské vrstvy. Utrpěli všichni, kteří disponovali větší hotovostí, pokud ji v předstihu nevyměnili za cizí měnu, zahraniční obligace, případně neinvestovali do nemovitostí. Nová měna byla opět nekrytá, ale byl vysloven oficiální závazek, že objem náhradních a nových platidel nebude navýšen, a že se jejich hodnota nebude dodatečně upravovat. Bankocetle nahrazovaly také papírové šajny (německy Einlösungsschein); jedny papírové peníze (bankocetle) byly vyměňovány za jiné papírové peníze (šajny). Když nemáme ani tušení, říkáme, že „nemáme ani šajn“. Přitom „šajn“ byl platidlem, které po státním bankrotu na počátku devatenáctého století vydalo Rakousko-Uhersko. I když toto platidlo bylo dávno
Registrovaný uživatel
Jedna poznámka k poslední větě. Na začátku 19. století neexistoval žádný státoprávní celek Rakousko - Uhersko.
R - U vzniklo až na základě tzv. vyrovnání v roce 1867.

Těch výhrad by ale bylo více. Tato problematika s sebou nese mnoho událostí, které nejdou míchat dohromady. Každá jednotlivá část by si zasloužila delší popis, protože měla svůj vnitřní vývoj. Některé jednotlivosti hrály zásadní roli a odvíjely se v delším časovém rámci, jiné fungovaly zcela nezávisle kratší dobu. Samotné popisy nic neřeší. Primárně je nutno pochopit mezinárodní politiku, která měla určité výstupy v monarchii. Na jejich základě se formovala domácí politika a hospodářský vývoj. Měna a jednotlivé její části byly pouze konečným výstupem.
František II./I. bys sice císařem, ale rozhodující roli v monarchii zastával kancléř Metternich. Císař byl pouze v závěsu jeho rozhodnutí. O svatbě dcery císaře s Napoleonem rozhodl také on a Vídeňský kongres byl z velké části v jeho režii.
_______________
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Moderátor
Evropa1 napsal
Jedna poznámka k poslední větě. Na začátku 19. století neexistoval žádný státoprávní celek Rakousko - Uhersko.
R - U vzniklo až na základě tzv. vyrovnání v roce 1867.

Těch výhrad by ale bylo více. Tato problematika s sebou nese mnoho událostí, které nejdou míchat dohromady. Každá jednotlivá část by si zasloužila delší popis, protože měla svůj vnitřní vývoj. Některé jednotlivosti hrály zásadní roli a odvíjely se v delším časovém rámci, jiné fungovaly zcela nezávisle kratší dobu. Samotné popisy nic neřeší. Primárně je nutno pochopit mezinárodní politiku, která měla určité výstupy v monarchii. Na jejich základě se formovala domácí politika a hospodářský vývoj. Měna a jednotlivé její části byly pouze konečným výstupem.
František II./I. bys sice císařem, ale rozhodující roli v monarchii zastával kancléř Metternich. Císař byl pouze v závěsu jeho rozhodnutí. O svatbě dcery císaře s Napoleonem rozhodl také on a Vídeňský kongres byl z velké části v jeho režii.


Tak samozřejmě je to jen hrubý a stručný výklad.
Zde se spíše jedná nějak přiblížit dobu a charakterizovat ji z pohledu obyvatelstva viz.ony dobové záznamy kronik..
Registrovaný uživatel
numismat napsal
Josef Stanek v knize Penize v ceskych zemich uvadi pomer zlata ke stribru:
- v letech 1781-1800 1:15,09
- v prvnich 3/4 19.stoleti 1:15 az 1:16
- v roce 1820 stal dukat 4 zl 36 kr, roku 1830 4 zl 42 kr.


Pokud se vrátím k této problematice, pak v roce 1750 byl stanoven poměr ceny zlata ke stříbru na hodnotě 14,155 : 1. Tento nižší kurz zlata lze chápat v návaznosti na vyšší celosvětovou těžbu zlata, což mělo vliv na zhodnocování stříbra.
_______________
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Registrovaný uživatel
V letech 1750 - 71 byla stanovena cena císařského dukátu na 250 kr, uherského na 252 kr.
V roce 1771 byla stanovena cena císařského dukátu na 256 kr, uherského na 258 kr.
V roce 1786 byla stanovena jednotná cena 270 kr.
_______________
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Registrovaný uživatel
V letech 1781 - 1800 je zde uveden mezi zlatem a stříbrem poměr 1 : 15,09.

Když jsem se z tohoto poměru pokusil odvodit cenu dukátu, došel jsem k závěru, že dukát měl hodnotu 4 zlaté a 26,5 krejcarů. Dovoluji si tvrdit, že se jedná o nižší cenu oproti předpokladu, ale tento rozdíl může být způsoben např. zaokrouhlením poměru atd.
Zde uvedený 1/2 dukát by pak vykazoval cenu 2 zlaté a 13 krejcarů , což se rovná 133 krejcarům, či 1 křížovému tolaru a 1 krejcaru. Znovu ale opakuji, pohybuji se v zaokrouhlených hodnotách, které mohou způsobit rozdíl v řádu několika krejcarů.

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
_______________
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Moderátor
V období mezi lety 1810 až 1812 navzdory opatření. Viz dobové záznamy Jiřího Vrbase, pokud dobře počítám 1/2dukat se oficiálně rovnal hodnotě cca. 665 krejcarům ...
Registrovaný uživatel
Z jakého poměru a z jakých hodnot jste v tomto případě vycházel?
_______________
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Moderátor
Barbare, ten vypocet by me taky moc zajimal.
Moderátor
Evropa1 napsal
Z jakého poměru a z jakých hodnot jste v tomto případě vycházel?


V podstatě s vašeho, pokud budu vycházet s vašich výpočtu a pravděpodobného světového kurzu zlata viz.vaš příspěvek 1835.
Hodnoty vámi uvedené mezi lety 1781-1800 kdy 1/2 dukát se rovnal 133 krejcarů.. Pozdějších v následných letech došlo postupně k celkovému znehodnocení mincí viz.tema bankocetle.. A to v poměru 1:5... Příklad kdy původní hodnota 30 krejcaru byla stanovena na 6 krejcarů.. Z toho vyplývá, že hodnota 1/2 dukátu vůči krejcarů 5nasobně vzrostla. Pokud činila hodnota 1/2 dukátu 133 krejcarů v pozdějších letech se tak postupně znasobila na cca. 665 krejcarů..
Nehledě na onen pomyslný a neunosný strop, kdy hrabě Wallis publikoval výnos o státním úpadku. Lidé podle dobového kronikáře Jiřího Vrbase o tom dlouho nevěděli jelikož se to tajilo, dokonce i panstvo nemělo tušení...
« Poslední úpravu provedl(a) Guldiner v 3. 4. 2021, 18:51. »
Registrovaný uživatel
Ale bavíme se o poměru mezi cenou zlata a cenou mince konvenční měny!!!
Státní úpadek se pak mincí konvenční měny netýkal!!! Znovu opakuji, přečtěte si patent, který hovoří jednoznačně. O znehodnocování mincí konvenční měny zde nepadlo ani slovo. Konvenční měna byla měnou mezinárodní, která byla ražena podle mezinárodních dohod a tím byla imunní vůči měnové nestabilitě v monarchii.
Opět do sebe pletete věci, jako když pejsek s kočičkou pekly dort.
_______________
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Moderátor
S publikace Bohuslava Hlinky a Pavla Radoměřskeho poslední octavec ...

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
« Poslední úpravu provedl(a) Guldiner v 3. 4. 2021, 19:21. »
Registrovaný uživatel
Ale to se jednoznačně týkalo mince měděné, která do měny konvenční nepatřila.

Do konvenční měny patřily stříbrné mince ražené podle mezinárodních dohod a to od 3 krejcaru po tolar. Tato měnová soustava se netýkala mincí zlatých, mincí měděných, drobnějších stříbrných hodnot a mincí, které byly speciálně určeny pro některá okrajová území.

Z posledního odstavce je zcela jednoznačně patrno, že autor myslí mince měděné.
_______________
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Moderátor
Evropa1 napsal
Ale to se jednoznačně týkalo mince měděné, která do měny konvenční nepatřila.

Do konvenční měny patřily stříbrné mince ražené podle mezinárodních dohod a to od 3 krejcaru po tolar. Tato měnová soustava se netýkala mincí zlatých, mincí měděných, drobnějších stříbrných hodnot a mincí, které byly speciálně určeny pro některá okrajová území.

Z posledního odstavce je zcela jednoznačně patrno, že autor myslí mince měděné.


Dobrá, pokud tomu dobře rozumím v praxi to znamenalo, že nebylo možné zlaté a stříbrné nominally(tehdy všechny konvenční) směňovat za drobnější měděné nominally?
Nerozumím teda tehdejším poměrům v praxi?
Přeci není možné,pokud byly stále platné měděné krejcary, ale díky inflaci hodnotou nižší. Hodnota v podstatě všeho vůči nim stoupala, ale do te doby než byl vyhlášen úpadek, samozřejmě i nějaký čas i poté vzhledem k utajení..
« Poslední úpravu provedl(a) Guldiner v 3. 4. 2021, 19:40. »
Registrovaný uživatel
Samozřejmě, že bylo možno směňovat mince konvenční měny za mince měděné, ale v praxi platilo, že nehodnotná platidla vytěsňovala z oběhu minci kvalitní, kterou obyvatelstvo tezaurovalo. Ale samozřejmě to šlo, pouze hlavní měnou byla mince konvenční měny a kurz mince měděné se k ní podle inflace upravoval. Pak byly různé ceny. Např. cena zboží stála 1 zlatý konvenční měny ve stříbře, ale např. 3 zlaté v minci měděné. Za měsíc stejné zboží stálo stále 1 zlatý konvenční měny, ale nárůstem inflace již 3 zlaté a 30 krejcarů mince měděné atd.
To jsou ale celkem známé scénáře, které obyvatelstvo na našem území zažilo v mnoha případech.
_______________
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Moderátor
Evropa1 napsal
Samozřejmě, že bylo možno směňovat mince konvenční měny za mince měděné, ale v praxi platilo, že nehodnotná platidla vytěsňovala z oběhu minci kvalitní, kterou obyvatelstvo tezaurovalo. Ale samozřejmě to šlo, pouze hlavní měnou byla mince konvenční měny a kurz mince měděné se k ní podle inflace upravoval. Pak byly různé ceny. Např. cena zboží stála 1 zlatý konvenční měny ve stříbře, ale např. 3 zlaté v minci měděné. Za měsíc stejné zboží stálo stále 1 zlatý konvenční měny, ale nárůstem inflace již 3 zlaté a 30 krejcarů mince měděné atd.
To jsou ale celkem známé scénáře, které obyvatelstvo na našem území zažilo v mnoha případech.


Pokud šlo, což je samozřejmé, tak proč tedy vylučujete poměr mezi dukatovým a meděnym krejcarovým nominalem... 1/2 dukátu k 665 krejcarům..
Registrovaný uživatel
Protože všechny přepočty jsou vedeny pouze v rovině dukát - mince konvenční měny. Důvodem byla především jistá měnová stabilita. Pokud byste chtěl tento přepočet dělat v nestabilní měně, pak byste musel kurz upravovat třeba kolikrát denně. Navíc zde platil větší počet cen. Cena v konvenční, měděné a zlehčené minci. Cena v různých cizích platidlech, ceny v papírových platidlech atd. Také musíme zmínit konvenční měnu jako měnu mezinárodní, kdy se tyto přepočty týkaly většího území, než je jedna země. Prostě konvenční měna platila za jistou stabilní možnost.
_______________
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Moderátor
Protože všechny přepočty jsou vedeny pouze v rovině dukát - mince konvenční měny. Důvodem byla především jistá měnová stabilita.



Tak tohle je naprosto irelevantní.. V praxi nepoužitelný argument.. Veškere platné nominaly v císařství do doby úpadku a mezi populaci ještě několik měsíců po, měly mezi sebou určitý poměr...
Tehdejší mincovny do doby úpadku chrlily neuvěřitelné množství meďaku..inflace natolik vzrůstála, že nakonec po vyhlášení úpadku měly měďaky pouze hodnotu kovu a zpět se v hutních roztavovaly..
Registrovaný uživatel
barbar napsal
Protože všechny přepočty jsou vedeny pouze v rovině dukát - mince konvenční měny. Důvodem byla především jistá měnová stabilita.



Tak tohle je naprosto irelevantní.. V praxi nepoužitelný argument.. Veškere platné nominaly v císařství do doby úpadku a mezi populaci ještě několik měsíců po, měly mezi sebou určitý poměr...
Tehdejší mincovny do doby úpadku chrlily neuvěřitelné množství meďaku..inflace natolik vzrůstála, že nakonec po vyhlášení úpadku měly měďaky pouze hodnotu kovu a zpět se v hutních roztavovaly..


Pane kolego, mě již opravdu nebaví zde stále vézt diskuzi na jasně doložitelná fakta, když jste nepochopil základy doby. Tyto principy fungují i v dnešní době na stovkách případů po celém světě a fungovaly vždy. Já vím, vždy musíte mít poslední slovo, ale někdy by bylo lépe nejdříve si něco přečíst a pak o tom delší dobu přemýšlet, než se dopouštět stále stejných fatálních omylů, které pramení z naprostého nepochopení. Věnoval jsem Vám v této diskuzi dost času a vysvětloval věci, které jsou všeobecně známé. Tak tedy naposled.

Stále nemůžete pochopit, že např. něco jiného jsou oficiální kurzy a pak následné kurzy mezi obyvatelstvem pří platebním styku. Abych Vám tuto situaci připomenul, pak stejný princip fungoval v době nedávno minulé, když byl státní zprávou uveden oficiální kurz měnového páru USA/Kčs, ale oficiální kurz tvořili veksláci na Václavském náměstí v Praze. Tento kurz byl samozřejmě na zcela jiných hodnotách. To je princip, který jste jaksi nepochopil.

Stále nechcete pochopit, že v dané době plnila konvenční měna něco, jako je dnes na území Evropy €. Z principu obě měny plní (plnily) roli mezinárodního platidla, které bylo (je) všeobecně bráno jako měřítko hodnot. Pak každý sledoval v mezinárodním obchodu vývoj měnového zlata vůči konvenční měně stejně, jako dnes obchodníci primárně sleduje měnový pár €/USD a zcela je nebudou zajímat kurzy regionálních měn, navíc, pokud by se jednalo o nestabilní platidla. Dnes žijeme v období jisté měnové stability, ale velcí obchodníci stejně jsou zajištěni v mezinárodních měnách a v těchto měnách již obchodují. I dnešní sběratelské aukce na našem území se obchodují v €. Jediný rozdíl je v tom, že u nás platí plná konvertibilita a tak nevznikají další problémy. Pokud by ale konvertibilita neexistovala, pak by na dané aukce měl přístup pouze majitel € účtu a všichni bychom prodávali své hodnotnější mince pouze za € atd. I v dané době všechny mezinárodní platby probíhaly ve zlatě, či minci konvenční měny. To se týkalo splácení mezinárodních půjček, válečných reparací atd. Žádného cizího partnera zcela nezajímal nějaký kurz v měděné minci, v bankocetlích atd.

Uvedl jste zde nějaký kurz, který v měděné minci možná někdy platil, ale s jistotou lze tvrdit, že to nebylo v celé době mezi lety 1811 - 12. Pak byste musel uvést, že např. tento kurz platil od pondělí 10. 2. 1811 do středy 12. 2. 1811. Samozřejmě to je pouze příklad, kterým chci pouze ukázat, jakou vypovídající hodnotu tento kurz obsahoval. Aby zde existovala jistá stabilita, byly brány důvěryhodné platební nástroje, které zaručovaly směnný kurz v období delšího časového rámce a tento kurz byl všemi partnery na trhu respektován jako základ, od které se vše ostatní odvíjelo. To platí i v dnešní době. Každý obchodník bude sledovat především kurz € a je si vědom, že koruna je pouze ve vleku této měny.

Všechny měďáky neměly pouze cenu kovu!! To je další velký omyl a fatální omyl. Byly zde určité skupiny a každá "dopadla" jinak. Navíc o oficiálním kurzu měděných mincí se nehovoří pouze v patentu z 20. února, ale další důležitý patent o této problematice pochází z ledna 1812, podle kterého bylo v některých případech vše jinak.

Bylo by toho mnoho, ale opravdu mě to již nebaví a tedy tuto diskuzi končím.
_______________
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz

Nové téma Další příspěvek

Stránka: « < ... 70 71 72 73 74 75 76 77 78 > »

Sběratel.com » Mince Habsburků » Mince a doba Františka II.

Diskusní fórum | Sberatel.com | články | inzerce | katalog | mince | sběratelé | zápalky |

TOPlist
Sběratel.com je poháněno systémem UseBB 1