Sběratel.com

rano je mudrejsie vecera Bayern 1/2 kreuzer 1852 ... http://www.ma-shops.at/lecoins/item.php5?id=9522 dik

Malkotent: podle stuhy pod znakem spis 1 pfennig 1839-1856, viz treba
https://www.vcoins.com/en/stores/washington_numismatic_gallery/169/product/bavaria_1839_1_pfennig/386564/Default.aspx
Na Vasi fotce je zrcadlovy inkusni otisk? A co je to kolem mince?

numismat : diky moc - je to presne tak .. 1/2 kreuzer ma 21mm .. 1 pfennig 17mm .. https://en.numista.com/catalogue/pieces32980.html .. je to razidlo

Obrázky:

Jak se dá přijít k takovým razidlům?

moznosti je viac - ale najjednoduchsie je kupit ) ako sa dostali do starozitnictva netusim .. taketo typy som v aukciach este nevidel - kadopadne tieto a dalsie budu niekde v aukcii

prosim este o pomoc s urcenim/skontrolovanim par razidiel .priemer nad razidlom .. razidlo 5 tiez netusim

1- Franc Joseph 20 kreuzer - https://en.numista.com/catalogue/pieces7094.html
2- Ferdinand I 10 kreuzer - https://en.numista.com/catalogue/pieces24624.html
3- Ferdinand I 5 kreuzer -https://en.numista.com/catalogue/pieces33656.html
4- Ferdinand I 5 kreuzer -https://en.numista.com/catalogue/pieces33656.html
5- ?

Obrázky:

zde to posledni:

https://en.numista.com/catalogue/pieces15934.html

dotaz na vsechny: s ohledem na tehdy pouzivanou technologii razby konkretnich minci podle vas ta razidla odpovidaji realne pouzivanym?

Dakujem oliver .. v aukciách som tieto typy nenasiel .. len toto /je ich tam par za sebou/ : https://www.sixbid.com/browse.html?auction=298&category=4387&lot=229991 ps.: niektore razidla mam dvojmo/trojmo - rovnaky typ viac ci menej opotrebovane ..

nz. to mne prave zajimalo, v te "novodobe" technologii se uz moc do detailu neorientuju (take mne to tak moc nezajima), zaskocil mne ten tvar. rekneme, ze mentalne koncim nekde prave u takoveho razidla, jako je v tom odkazu (tj. o cca sto let starsi).

pokud mate nekdo nejaky pekny odkaz (ci poradite literarni zdroj), rad bych si o tom nastudoval trosku vic.

pre zaujimavost - maly prierez storociami razidla su z dost tazkeho nemagnetického kovu rok 1694,1742 a 1835 ... priemer som meral len orientacne - kadopadne na kazdom razidle su badatelne sklepavania okolo okrajov - udermi sa asi priemer rozsiroval tak sa to snazili korigovat .. takze pri neskor razených dukátoch bude asi o par mg viac zlata

Obrázky:

Me se ta razidla hodne nezdaji.Mince MT se urcite nerazily do krouzku.
A nemagneticka!

muzeme udelat u nektereho z tech razidel drobny vypocet? navrhuji vzit co nejvic hranolovite razidlo, presne zmerit vsechny rozmery a zvazit. tim se mozna dobereme k materialu, z nehoz razidlo je (ci vyloucime pripadne podezreni na kovy/slitiny jine).

není to otisk mince do olova?

razdila su ryte - celkom zaujimavy je 1 pfennig 1839 - ktory ma bodkovaného leva vyzera to ze najpr boli urobene bodky v stite na celu vysku a nasledne horna polovica preryta na leva .. okraj mince je vrubkovany v razidle ..
snazil som sa zmerat 30 grajciar Marie Terezie - meral som to pravítkom kedze posuvne meradlo doma nemam - takze len cisto orientacne - 35mm ma kazda strana - hrubka je cca 8.5 az 9 mm .. vyryta minca ma priemer 29mm hlbku odhadujem na 1-1.5mm .. vyhlbenie ma mierne miskovity tvar - rozdiel stredu mince oproti okrajom cca 0.5mm ... vaha je 119.44g

Obrázky:

To razidla nebudou .Razidla by měla být kulatá už kvůli rozložení síly , která umožní ražbu a rozhodně ne s převýšeným okrajem .To vypadá , že někdo zalil mici do nějakého kovu , pravděpodobně pod vakuem.....

ok, takze velmi aproximativne spocteno kvadrik bez prohlubne ma objem 3,5 x 3,5 x 0,87 = 10,66 cm^3

prohluben ma objem 3,14159 x (1.45^2) x 0,13 = 0,86 cm^3

celkovy objem je 10,66 - 0,86 = 9,80 cm^3

pri hmotnosti 119,44 g to znamena hustotu 119,44 / 9,80 = 12,19 g*cm^-3

coz je pomerne vysoka hustota, na ocel to nevypada ani nahodou, spis bych rekl, ze to bude slitina olova (olovo ma 11,34 g*cm^-3), muze byt ze s nejakym dalsim kovem. ve vypoctu muze byt samozrejme pomerne velka chyba, po veceri doplnim odhad +/- zohlednujici chybu mereni.

ted jen uvaha o extremech - povazujme hmotnost za dostatecne presnou, za nepresne povazujme spise mereni. udelame tedy kombinaci, aby vysel co nejmensi objem a pak naopak co nejvetsi objem.

oznacim to naschval jen sede, aby nejaky nepozorny clovek nebral tuto uvahu jako smerodatnou!

nejmensi objem (= nejvetsi hustota) bude, kdyz vnejsi rozmery budou podhodnocene a vnitrni (= otisk) nadhodnocene. pojdme pocitat s hodne velkou chybou do minusu pro kvadrik na sirku (3 mm) i na vysku (2 mm) a naopak do plusu s 2 mm pro prumer a 1 mm pro prohluben:
3,2 x 3,2 x 0,67 = 6,86 cm^3
3,14159 x (1.55^2) x 0,23 = 1,76 cm^3
6,86 - 1,76 = 5,10 cm^3
119,44 / 5,10 = 23,42 g*cm^-3
coz je vic nez iridium a je to samozrejme nesmysl (z toho lze z trochou nadsazky usuzovat, ze tak velkou chybu Malkotent mohl jen stezi udelat)

mnohem zajimavejsi bude druhy extrem - tj. co nejvetsi objem (= nejmensi hustota), tedy chyba nahoru u vnejsich rozmeru a chyba dolu u vnitrnich. pouzijme stejne chyby jako vyse, byt uz vlastne vime, ze je to jen stezi realne takovou chybu udelat:
3,8 x 3,8 x 1,07 = 15,45 cm^3
3,14159 x (1.35^2) x 0,03 = 0,17 cm^3
15,45 - 0,17 = 15,28 cm^3
119,44 / 15,28 = 7,82 g*cm^-3

coz dobre odpovida hustote zeleza - ovsem za predpokladu, ze Malkotent neumi naprosto vubec merit

co se stane, kdyz se provede pokus s tim, zda kov zanecha na papire stopu? lze s nim psat?

vypocty jsem nekontroloval, takze pokud by se nekdo obtezoval, budu rad za kontrolu a opravu/potvrzeni

tak ci onak vychadzam z toho ako blbec - kazdopadne meral som to pravitkom na papier to celkom dobre pise - neviem ci je to mastnotou alebo kovom .. tak na rychlo aspon videjko : https://www.youtube.com/watch?v=EfA1I64tkIg a este jedno : https://www.youtube.com/watch?v=XvdiqjSm3Vw

videa super. priklanim se k tomu olovou. k cemu to mohlo realne poslouzit nevim. mozna bude mit nekdo nejaky napad, ci zkusenost.

Za uvahu by stálo zjištění objemu "razidla" podle objemu vytlačené vody. Pravděpodobně by se jednalo o nejpřesnější objem.

Podle mého názoru si nejsem jist, že se v tomto případě jedná o klasická razidla k ražbě mincí. Spíše si kolky k ražbě mincí představuji tak, jak jsou uvedeny v odkazu na stránky Sixbid v článku č. 4808. Navíc razidla nebudou lehce dostupná, což bude mít za následek vysoké ceny.

Kolky jsou uvedeny i v práci Čermák, Skrbek ..., Tab. 153.-56.

"Razidla" zde uvedená, byla používána v době vysoké produktivity práce, tedy bylo jistě dbáno, aby mince šly lehce vyndávat z razidel. Zde uvedený tvar kolků (obraz mince je "utopen" hlouběji do kolku) by měly v praxi spíše za následek poměrně časté zalisování mince do kolku.

Horní část kolku měla tvar stejný, z důvodu rychlé ražby, nehledě na období posledních několika století. Tyto tvary můžeme registrovat na kolcích z 18., 19. století, ale také ze současné doby (Moravec).

Velmi podstatná je také otázka materiálu, ze kterého jsou zde uvedené "kolky" vyrobeny. Mělo by se jednat o materiál, který se dá dobře kalit. Tedy o železo s vysokým obsahem uhlíku, nemělo by se tedy jednat o ušlechtilé ocele.

Zde se opravdu nejedna o razidla. At jiz pro vyse zminovanou "utopenou" razici plochu, tvar, rozmery a hmotnost (viz udaje v Katalog der Münzen und Medaillen Stempel Sammlung des K. K. Hauptmünzamtes in Wien). Dale neni mozne aby razidla vypadala shodne pred a po (cca 1830) zavedeni strojové razby - viz zde prezentovana tzv. razidla pro 30 krejcar M.T. a 20 krejcar F.J.I. atd...

mitom007 napsal

Dale neni mozne aby razidla vypadala shodne pred a po (cca 1830) zavedeni strojové razby - viz zde prezentovana tzv. razidla pro 30 krejcar M.T. a 20 krejcar F.J.I. atd...

Strojová ražba již probíhala o mnoho let dříve.

Ve Vámi uváděném roce se jednalo o tzv. přechod k ražbě do kroužku. Zjednodušeně se jednalo o způsob, kdy došlo ke změně technologických postupů. Dříve se vylisoval střížek, na jehož hranu se roloval plastický opis a až poté se na střížek razil obraz mince. Při ražbě do kroužku docházelo k úpravě hrany až v závěrečné operaci, kdy se opis (nyní na hladkou hranu do hloubky) roloval na vyraženou minci.

Tvar vrchní části kolku je více méně shodný po dobu posledních několika století. Jedinou vyjímkou je snad až dnešní zautomatizovaná výroba, kdy se dá na střížek vyrazit obraz mince a zároveň je vyrobena i hrana.

Evropa1 napsal

Za uvahu by stálo zjištění objemu "razidla" podle objemu vytlačené vody. Pravděpodobně by se jednalo o nejpřesnější objem.

samozrejme - na tomto principu ja stanoveni bezne provadim, ale musim mit zkoumany predmet fyzicky k dispozici. instrumentace je napr. objasnena v Bukvicovi. na presne mereni hustoty/ryzosti beznych minci je to ale samozrejme nepouzitelne.

vychazime z toho, ze kolega tuto moznost nema, resp. na ni neni vybaven, resp. se s ni nechce zdrzovat. myslim, ze vypocet (zjistena hustota blizka olovu) spolecne s videem (kov pise na papir) dostatecne prukazne ukazuji na nejaky mekky kov, bud nejakou slitinu olova nebo olovo samotne

oliver napsal

myslim, ze vypocet (zjistena hustota blizka olovu) spolecne s videem (kov pise na papir) dostatecne prukazne ukazuji na nejaky mekky kov, bud nejakou slitinu olova nebo olovo samotne

Zde se shodneme. Pokud se ale opravdu bude jednat o měkký kov, pak zkouška vrypem do razidla by byla záležitostí jednoznačnou a rychlou. Pokud by se jednalo opravdu o razidlo, pak by bylo vyrobeno z tvrdého, kaleného materiálu, kde by byl vryp nožem naprosto nemožný.