« Poslední úpravu provedl(a) krokodill v 3. 5. 2011, 10:18. »
Názvy mincí
Moderátoři: numismat.
Autor | Příspěvek |
---|---|
#1 3. 5. 2011, 10:14
|
|
Registrovaný uživatel |
Kamarádi, chtěl bych se malinko pozastavit nad názvy a hodnotami mincí. Potřeboval bych, jestli nemáte nějaké stránky, kde je uvedeno, jak v českém jazyce pojmenovávat mince. Příklad: Belgický tolar = Patagon. Nebo česky: Stuiver? originál: Stüber. To samé Escalin - Eskalen. A co je třeba Dicken, Adlerschilling, Patard, Arendschelling... Jak je pojmenovat a jakou mají hodnotu? Třeba 4 Patard, Dicken i Adleschilling mají všechny 30mm. Mají teda stejnou hodnotu a liší se pouze v názvu, jako třeba Koruna, Marka, Zlotý...?Nebo se popisky uvádí s origoš názvem? Jde mi o to, když je někde na aukci uveden nějaký název, často nemohu dohledat, o jakou hodnotu mince jde...
|
#2 3. 5. 2011, 10:47
|
|
Registrovaný uživatel |
na toto je celkom dobra kniha Penize celeho sveta od Hlinka,Radomersky
je to heslar kde je spomenutych strasne vela nazvov menovych jednotiek s kratkym popisom na cca 200 stranach http://www.antikvariatik.cz/penize-celeho-sveta-13502 urcite je aj nieco aj na nejakom webe online _______________ ... Som tu deň a noc ... Historické pohľadnice, dobové dokumenty a predmety z mesta Sereď http://sered-city.blogspot.com |
#3 3. 5. 2011, 11:44
|
|
Registrovaný uživatel
![]() |
Něco podobného má na svém webu i Oliver v sekci "Slovníček".
_______________ "NON PUDOR EST NIL SCIRE, PUDOR NIL DISCERE VELLE" |
#4 3. 5. 2011, 11:51
|
|
Registrovaný uživatel |
![]() knihu si nemusis uz kupovat. oliver ju prepisal na svojom webe _______________ ... Som tu deň a noc ... Historické pohľadnice, dobové dokumenty a predmety z mesta Sereď http://sered-city.blogspot.com |
#5 3. 5. 2011, 12:05
|
|
Registrovaný uživatel |
Paráda, jdu se tam mrknout a nějak se tím prokousat...
Díky pánové ![]() |
#6 3. 5. 2011, 12:17
|
|
Registrovaný uživatel |
Několik citací z výše uvedené knihy:
Dicken - německý stříbrný peníz ražený od konce 15.století ve Švýcarsku a jižním Německu. Měl hodnotu 1/3 rýnského zlatého, byl oblíben více než fenik a krejcar, dicken = tlusťoch. Adlerschilling - pod tímto názvem neuveden Arendschelling - nizozemská mince v hodnotě 4 stuiver, 6,1 g, arend = znak orla Patard neboli stuiver neboli briquet je nizozemská stříbrná mince o velikosti groše z 15. a 16. století, 20 mincí = jeden nizozemský zlatý gulden. Doporučuji knihu zakoupit a nejlépe nejnovější vydání, já mám třetí z roku 1987. |
#7 3. 5. 2011, 12:20
|
|
Registrovaný uživatel |
ja mam tiez trojku
_______________ ... Som tu deň a noc ... Historické pohľadnice, dobové dokumenty a predmety z mesta Sereď http://sered-city.blogspot.com |
#8 3. 5. 2011, 12:27
|
|
Registrovaný uživatel
![]() |
krokodill: Nabízel jsem tu před časem jedničku a pokud máš zájem je stále volná.
https://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/prebytky-literatury-7438 _______________ "NON PUDOR EST NIL SCIRE, PUDOR NIL DISCERE VELLE" |
#9 3. 5. 2011, 13:36
|
|
Registrovaný uživatel |
Jé, pozdě
![]() Jinak ten Adlerschilling, který tam není uveden, tak je např. tady: http://www.medievalcoinage.com/saurma/someoldcoins.org/saur/1/1808.htm Takže to je stejné, jako ten Arendschelling? Nebo je to zase něco jiného... ![]() |
#10 3. 5. 2011, 15:05
|
|
Registrovaný uživatel | |
#11 11. 6. 2011, 7:51
|
|
Registrovaný uživatel
|
Když někdo v roce 1693 v Čechách zaplatil jeden Míšeňský zlatý,
co to bylo konkrétně za mincí? |
#12 11. 6. 2011, 8:17
|
|
Moderátor
|
|
#13 11. 6. 2011, 8:24
|
|
Registrovaný uživatel
|
Ten je ale stříbrný
![]() |
#14 11. 6. 2011, 8:39
|
|
Registrovaný uživatel
![]() |
to že sa to volalo zlatý, neznamená, že minca bola zlatá, ani rakúsko-uhorské zlaté neboli zo zlata ![]() |
#15 11. 6. 2011, 8:55
|
|
Moderátor
|
gulden = zlaty (i kdyz je z Ag) http://gietl-verlag.de/buch/Nitzsche-Der-saechsische-Guldenkatalog-klein.pdf?PHPSESSID=1e27dcd9874bb013412217faf538ff9e « Poslední úpravu provedl(a) Kucera v 11. 6. 2011, 9:00. » |
#16 11. 6. 2011, 9:21
|
|
Registrovaný uživatel
![]() |
a ešte je dôležitá otázka v čom to platil, lebo v tomto období sa niektoré názvy používali ako početné jednotky
![]() |
#17 11. 6. 2011, 10:11
|
|
Registrovaný uživatel
|
Čtu si tu zápis z gruntovní knihy: Léta Páně 1693 dne 2. Januarij postoupila Mariana, pozůstalá vdova po neb.[ožtíku] Janovi Tichým grunt poplužní v Klíčanech Ondřejovi Tichýmu, synu svému vlastnímu, manželce, a budoucím jeho, se vším k němu od starodávna příslušenství a povinnosti dle urburu z něho vycházejícími, dle prošacování rychtářem a konšelem panství Roztockého za sumu čtyrysta čtyřicet devět zlatých 25 gr. [grešlí] 5 k.[krejcarů] při kterýmtož gruntu se nachází pole, totiž .....atd. Dále se požívá pouze zkratka MZ /mišeňský zlatý/ Mimochodem, já vím že gulden je stříbrný ale z nějakého důvodu mi připadalo že Zlatý by měl být zlatý ![]() ![]() |
#18 11. 6. 2011, 10:38
|
|
Registrovaný uživatel
![]() |
zkratka "gr." nebudou asi grešle, ale groše(3krejcary), zejména když jsou psané před krejcary, pokud by to byly teoreticky grečle, psalo by se to za krejcary...
Jinak zlaty v Rakousku byl většinou 1/2 tolar, ale v nemecké říšské oblasti mnoha státečků mimo naše území se používal význam zlatý i pro minci 2/3 tolaru... _______________ |
#19 11. 6. 2011, 16:17
|
|
Moderátor |
Copak grešle v té době nebyly 3 krejcary?
![]() |
#20 11. 6. 2011, 16:18
|
|
Registrovaný uživatel
![]() |
nie, bola to 3/4 grajciaru |
#21 11. 6. 2011, 16:46
|
|
Moderátor |
Aha.. doted jsem zil v iluzi ze je to 3 krejcar a on to pry puvodne byl 3 fenik.. kazdopadne moc nechapu, jak se obecne rozlisovalo mezi gresli a 3 krejcarem, kdyz na obou byla trojka - jen podle vahy?
|
#22 11. 6. 2011, 16:52
|
|
Registrovaný uživatel
![]() |
rozlisovalo se asi podobně jako ještě nedávno mezi 50haléřem a 50korunou...
_______________ |
#23 11. 6. 2011, 16:59
|
|
Moderátor
![]() |
tenzor:
To bylo jednoduché počítání: - jestliže na jeden krejcar šly 4 feniky, grešle byla třífenik (neboli též trojník), mohl jsi jimi dorovnat platbu v hodnotě tří krejcarů - 3 krejcary = 4 grešle No a pak byly samozřejmě 1/2 krecjary (2 feniky) a 1/4 krejcary (feniky) ![]() A rozdíl byl samozřejmě ve váze a obsahu drahého kovu. _______________ « Poslední úpravu provedl(a) jan322 v 11. 6. 2011, 17:01. » |
#24 11. 6. 2011, 17:00
|
|
Moderátor |
Vizualni rozdil mezi dvoubarevnou 50ti korunou a 50ti halerem z jineho kovu a o 15x mensi hmotnosti asi bude ponekud vetsi nez mezi dvema mincemi ze stejneho kovu a stejne znacenymi, kde mensi je 3x lehci
![]() Zvlast kdyz to byly treba slezske/nemecke razby, kde strizek gresle mohl byt tenci a rozdil v prumeru mensi. Ale ok, asi to tehdy kazdy nejak poznal.. « Poslední úpravu provedl(a) tenzor v 11. 6. 2011, 17:03. » |
#25 11. 6. 2011, 17:03
|
|
Moderátor |
jan: jiste, uz je mi to jasne
![]() |
Seznam uživatelů · Seznam správců · Statistiky · RSS kanál
Diskusní fórum | Sberatel.com | články | inzerce | katalog | mince | sběratelé | zápalky | UseBB 1