Názvy mincí

Moderátoři: numismat.

Stránka: 1 2 >

Autor	Příspěvek
krokodill	#1 3. 5. 2011, 10:14
Registrovaný uživatel	Kamarádi, chtěl bych se malinko pozastavit nad názvy a hodnotami mincí. Potřeboval bych, jestli nemáte nějaké stránky, kde je uvedeno, jak v českém jazyce pojmenovávat mince. Příklad: Belgický tolar = Patagon. Nebo česky: Stuiver? originál: Stüber. To samé Escalin - Eskalen. A co je třeba Dicken, Adlerschilling, Patard, Arendschelling... Jak je pojmenovat a jakou mají hodnotu? Třeba 4 Patard, Dicken i Adleschilling mají všechny 30mm. Mají teda stejnou hodnotu a liší se pouze v názvu, jako třeba Koruna, Marka, Zlotý...?Nebo se popisky uvádí s origoš názvem? Jde mi o to, když je někde na aukci uveden nějaký název, často nemohu dohledat, o jakou hodnotu mince jde... « Poslední úpravu provedl(a) krokodill v 3. 5. 2011, 10:18. »
jano7B9	#2 3. 5. 2011, 10:47
Registrovaný uživatel	na toto je celkom dobra kniha Penize celeho sveta od Hlinka,Radomersky je to heslar kde je spomenutych strasne vela nazvov menovych jednotiek s kratkym popisom na cca 200 stranach http://www.antikvariatik.cz/penize-celeho-sveta-13502 urcite je aj nieco aj na nejakom webe online _______________ ... Som tu deň a noc ... Historické pohľadnice, dobové dokumenty a predmety z mesta Sereď http://sered-city.blogspot.com
milstr	#3 3. 5. 2011, 11:44
Registrovaný uživatel	Něco podobného má na svém webu i Oliver v sekci "Slovníček". _______________ "NON PUDOR EST NIL SCIRE, PUDOR NIL DISCERE VELLE"
jano7B9	#4 3. 5. 2011, 11:51
Registrovaný uživatel	sa mi zdalo ze som to niekde videl. knihu si nemusis uz kupovat. oliver ju prepisal na svojom webe _______________ ... Som tu deň a noc ... Historické pohľadnice, dobové dokumenty a predmety z mesta Sereď http://sered-city.blogspot.com
krokodill	#5 3. 5. 2011, 12:05
Registrovaný uživatel	Paráda, jdu se tam mrknout a nějak se tím prokousat... Díky pánové
numismatik-fji	#6 3. 5. 2011, 12:17
Registrovaný uživatel	Několik citací z výše uvedené knihy: Dicken - německý stříbrný peníz ražený od konce 15.století ve Švýcarsku a jižním Německu. Měl hodnotu 1/3 rýnského zlatého, byl oblíben více než fenik a krejcar, dicken = tlusťoch. Adlerschilling - pod tímto názvem neuveden Arendschelling - nizozemská mince v hodnotě 4 stuiver, 6,1 g, arend = znak orla Patard neboli stuiver neboli briquet je nizozemská stříbrná mince o velikosti groše z 15. a 16. století, 20 mincí = jeden nizozemský zlatý gulden. Doporučuji knihu zakoupit a nejlépe nejnovější vydání, já mám třetí z roku 1987.
jano7B9	#7 3. 5. 2011, 12:20
Registrovaný uživatel	ja mam tiez trojku _______________ ... Som tu deň a noc ... Historické pohľadnice, dobové dokumenty a predmety z mesta Sereď http://sered-city.blogspot.com
milstr	#8 3. 5. 2011, 12:27
Registrovaný uživatel	krokodill: Nabízel jsem tu před časem jedničku a pokud máš zájem je stále volná. https://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/prebytky-literatury-7438 _______________ "NON PUDOR EST NIL SCIRE, PUDOR NIL DISCERE VELLE"
krokodill	#9 3. 5. 2011, 13:36
Registrovaný uživatel	Jé, pozdě Už jsem si objednal to třetí vydání. Jinak ten Adlerschilling, který tam není uveden, tak je např. tady: http://www.medievalcoinage.com/saurma/someoldcoins.org/saur/1/1808.htm Takže to je stejné, jako ten Arendschelling? Nebo je to zase něco jiného...
numismatik-fji	#10 3. 5. 2011, 15:05
Registrovaný uživatel	"ADLERSCHILLING" je v katalogu KM 25 uveden jako - SCHILLING = 6 STUBER. Při čemž jeden nizozemský STUIVER se rovnal dvěma německým STUBER. V katalogu DEUTSCHE MÜNZEN je ADLERSCHILLING uveden - viz scan. Obrázky:
turtleoverhead	#11 11. 6. 2011, 7:51
Registrovaný uživatel	Když někdo v roce 1693 v Čechách zaplatil jeden Míšeňský zlatý, co to bylo konkrétně za mincí?
Kucera	#12 11. 6. 2011, 8:17
Moderátor	Mozna tahle: http://www.coinarchives.com/w/lotviewer.php?LotID=998924&AucID=927&Lot=1940&Val=a7b71efe3db1f2dbb83e11ade68c0628
turtleoverhead	#13 11. 6. 2011, 8:24
Registrovaný uživatel	Ten je ale stříbrný
roland22	#14 11. 6. 2011, 8:39
Registrovaný uživatel	turtleoverhead napsal Ten je ale stříbrný to že sa to volalo zlatý, neznamená, že minca bola zlatá, ani rakúsko-uhorské zlaté neboli zo zlata
Kucera	#15 11. 6. 2011, 8:55
Moderátor	turtleoverhead napsal Ten je ale stříbrný gulden = zlaty (i kdyz je z Ag) http://gietl-verlag.de/buch/Nitzsche-Der-saechsische-Guldenkatalog-klein.pdf?PHPSESSID=1e27dcd9874bb013412217faf538ff9e « Poslední úpravu provedl(a) Kucera v 11. 6. 2011, 9:00. »
roland22	#16 11. 6. 2011, 9:21
Registrovaný uživatel	a ešte je dôležitá otázka v čom to platil, lebo v tomto období sa niektoré názvy používali ako početné jednotky
turtleoverhead	#17 11. 6. 2011, 10:11
Registrovaný uživatel	roland22 napsal a ešte je dôležitá otázka v čom to platil, lebo v tomto období sa niektoré názvy používali ako početné jednotky Čtu si tu zápis z gruntovní knihy: Léta Páně 1693 dne 2. Januarij postoupila Mariana, pozůstalá vdova po neb.[ožtíku] Janovi Tichým grunt poplužní v Klíčanech Ondřejovi Tichýmu, synu svému vlastnímu, manželce, a budoucím jeho, se vším k němu od starodávna příslušenství a povinnosti dle urburu z něho vycházejícími, dle prošacování rychtářem a konšelem panství Roztockého za sumu čtyrysta čtyřicet devět zlatých 25 gr. [grešlí] 5 k.[krejcarů] při kterýmtož gruntu se nachází pole, totiž .....atd. Dále se požívá pouze zkratka MZ /mišeňský zlatý/ Mimochodem, já vím že gulden je stříbrný ale z nějakého důvodu mi připadalo že Zlatý by měl být zlatý
Dracek	#18 11. 6. 2011, 10:38
Registrovaný uživatel	zkratka "gr." nebudou asi grešle, ale groše(3krejcary), zejména když jsou psané před krejcary, pokud by to byly teoreticky grečle, psalo by se to za krejcary... Jinak zlaty v Rakousku byl většinou 1/2 tolar, ale v nemecké říšské oblasti mnoha státečků mimo naše území se používal význam zlatý i pro minci 2/3 tolaru... _______________ http://digi.ceskearchivy.cz/ Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)
tenzor	#19 11. 6. 2011, 16:17
Moderátor	Copak grešle v té době nebyly 3 krejcary?
roland22	#20 11. 6. 2011, 16:18
Registrovaný uživatel	tenzor napsal Copak grešle v té době nebyly 3 krejcary? nie, bola to 3/4 grajciaru
tenzor	#21 11. 6. 2011, 16:46
Moderátor	Aha.. doted jsem zil v iluzi ze je to 3 krejcar a on to pry puvodne byl 3 fenik.. kazdopadne moc nechapu, jak se obecne rozlisovalo mezi gresli a 3 krejcarem, kdyz na obou byla trojka - jen podle vahy?
Dracek	#22 11. 6. 2011, 16:52
Registrovaný uživatel	rozlisovalo se asi podobně jako ještě nedávno mezi 50haléřem a 50korunou... _______________ http://digi.ceskearchivy.cz/ Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)
jan322	#23 11. 6. 2011, 16:59
Moderátor	tenzor: To bylo jednoduché počítání: - jestliže na jeden krejcar šly 4 feniky, grešle byla třífenik (neboli též trojník), mohl jsi jimi dorovnat platbu v hodnotě tří krejcarů - 3 krejcary = 4 grešle No a pak byly samozřejmě 1/2 krecjary (2 feniky) a 1/4 krejcary (feniky) A rozdíl byl samozřejmě ve váze a obsahu drahého kovu. _______________ www.slezske-mince.cz RolencH@seznam.cz « Poslední úpravu provedl(a) jan322 v 11. 6. 2011, 17:01. »
tenzor	#24 11. 6. 2011, 17:00
Moderátor	Vizualni rozdil mezi dvoubarevnou 50ti korunou a 50ti halerem z jineho kovu a o 15x mensi hmotnosti asi bude ponekud vetsi nez mezi dvema mincemi ze stejneho kovu a stejne znacenymi, kde mensi je 3x lehci Zvlast kdyz to byly treba slezske/nemecke razby, kde strizek gresle mohl byt tenci a rozdil v prumeru mensi. Ale ok, asi to tehdy kazdy nejak poznal.. « Poslední úpravu provedl(a) tenzor v 11. 6. 2011, 17:03. »
tenzor	#25 11. 6. 2011, 17:03
Moderátor	jan: jiste, uz je mi to jasne Mne hrozne zmatlo to oznaceni trojnik a ta trojka. Plus na nekterych aukcich nekdo psal vylozene "gresle (3 krejcar)".