Ahoj, v rodině dědíme mince už od 18. století, a rád bych dodal do sbírky něco v upomínku na současnost, dostal sem v obchodě nazpět tři zbrusu nové dvacetikoruny, a potřebuji nějaké tipy, jak je vyčistit a jak zabránit "korozi" mosazi... už nejsou tak lesjké, jako byly, a to stačilo, že sem jednu držel spocenou rukou, a přitom sem je po přinesení domu schoval do čisté sklenice.

Postup který se osvědčil mě - opatrně omýt v mýdlové vodě, opláchnout v destilce a osušit v papírovém kapesníku. Poté bez přímého dotyku uložit například do celofánového sáčku a ten uzavřít. Ražební lesk poté vydrží desítky let - odzkoušeno.

smůla je to,že ty dvacetikoruny jsou z oceli a ne z mosazi.proto si myslím,že ten ražební lesk moc dlouho nevydrží😈

Nejaka fotka vasich dedenych minci sa nenajde? Na ukazku ;-)

v rodině dědíme rakouskoi uherské mince, ale je zajímavé, že my dědíme v klanu ty, s maďarským popisem (předcy byli z Uher, dnešní sSlovensko), ale našel sem naprosto tu samou, v německými popisy... ani sem nevěděl, že ity mince se dělaly dvojjazyčně.🙂

Můžu to někdy ofotit, ale zrovna teď mám v háji veškeré foťáky... ale třeba si takle jednou jdu do lesa, a najdu v prasetem rozryté hlíně protektorátní minci, ale ve patném stavu, je tam už jen k poznání slovo Mahren...

A k té mojí dvacce, jedna šla vyleštit lehce, druhá ale je už trošku zoxidovaná, další postup, mimo mýdlové vody? Nechám tov ní ještě trošku odmočit.

PS: jak se vlastně říká korozi )oxidaci) mosazi? Já znám jen měděňku a klasickou rez.

"smůla je to,že ty dvacetikoruny jsou z oceli a ne z mosazi.proto si myslím,že ten ražební lesk moc dlouho nevydrží😈"

--- To je mi jasný, ale přijde mi, že vnitřek nemění nic na tom, že povrch je mosazný, tudíž se o něj jako o mosaz musím starat. Moje idea právě byla, že když to nechám někde "v klidu", tak to bude v pořádku.

A není jednouší jít do banky a poprosit o dvě hezké lesklé dvacetikoruny?😉

Tomu nevěřím, že by mi vyhověla🙂

Ale en postup mě zklamal: vzal sem vypraný bavlněý hadr, který jsem třel o vlhké mýdlo, následně jím vyleštil mince, nechal je chvíli v teplém mýdlovém roztoku, následně, sem je z roztoku vyndal, zalil vařící vodou, po deseti minutách v rukavicích (latexových) vyndal, osušil čerstve vybalenými kapesníčky, a přesto už na tom je hnědej povlak. Jako by to oxidovalo napočkoná, jen se vzduchem, čistota nečistota.

ČNB bez problému vydá zájemci na přepážce minci v RL.

nechci byt spatnym prorokem, ale tyhle soucasne pokovene mince proste velmi pravdepodobne nejsou neco, s cim se budou nasi predkove chlubit ve sbirce tak, jak se napr. mi dnes chlubime razbami stredovekymi. vycistit a zakonzervovat to nejspis pujde, chce to cvik, nekolik desetileti to mozna vydrzi, mozna i 2-3 staleti, kdo vi. co to udela potom, neodvazuju se vubec rict.

nevim, jak pekna a cenna je ta rodinna sbirka a co presne v ni je, zda jen obycejne obezivo ci i neco "lepsiho". je to kazdopadne hezka tradice a patri se v ni pokracovat. pokud to neni jen hrst beznych setrelych minci z obehu, ale jsou tam i peknejsi kousky, asi bych si vysetril par stovek a prilozil tam nejakou hezkou pametni stribrnou minci, ta sice mozna casem zcerna a zkropenati, ale urcite vydrzi dyl a bude vypadat lepe, nez casem zasla dvacka.

A jak to teda podle tebe, Olivere, zakonzervovat, když tyhlety mince, mnou popsaným zpsůobem ošetřené, korodují na počkání?

Jedná se o rakousko uherké mince:

http://us.123rf.com/450wm/petrle/petrle1402/petrle140200038/25829711-old-silver-coins-of-austria-hungary.jpg

http://www.medievalcoinage.com/gallery/pics/hun-5kor-1900.gif

http://i.ebayimg.com/00/s/NTAwWDQ4MQ==/z/Z74AAOxyu~lSTpJH/$T2eC16h,!yoFIeFvvDMIBSTpJG0fdQ~~60_35.JPG

(primárně), ale každá generace něco přidala, máme tam ČS prvorepblikové, komunistické, pak i zahraniční, zejména poválečné. Mě jde hlavně o to, že Euro se blíží, mám, všechny, od desetihaléřů po padesátikorunu, ale ty jsem už dostal jako zašlé, a když sem dostal v obchodě naspátek tak nové mince, chtěl sem je nějak zakonzervovat.

PS: nma těch R-U mě zaujalo, že naprosto stejně (hodnotně, designově a i jen s pár lety rozteče mezi ražením) je nadepsána jak Maďarsky, tak Německy - každá zvláštˇ.

Že ta dualita byla dovedena k takové dokonalosti.

Ale něco je skutečně v prabídném stavu, jako ta německá mince, z lesa, na ní nebýt čitelné Mahren, tak se nedovím, co to je... takle sem nqšel i ve studni na chalupě R-U dvojhaléř, ale to už je jen kolečko rzi.

A dost člověk najde i jen tak pohozené, v hospodě praskla dřevená palisáda, a našel sem Ukrajinskou hřivku z roku 1992, jen tak, na lavičce v parku, někdo vytousil mince z NDR, a v práci sem jednou našel na zemi padlé rumunské Leu.