Sběratel.com

Korunka: Jak vypadá "staré zlato?" Já měl vždy za to, že barva kovu je daná nalezištěm. Např. český florén nemůže být načervenalý, když byl ražen z "bledého" jílovského zlata a naopak uherský dukát bývá načervenalý díky příměsi jiných kovů v hornouherském zlatě.

Jen malou poznamku k Janovym florenum, nalezist zlata v Cechach v teto dobe bylo nepomerne vice nez jen Jilove a bylo ziskavano jak z ryzovist tak dolovanim. Se zavislosti barva kovu / naleziste samozrejme souhlas.

..právě že podle mně může mít zlato barvu relativně v různých odstínech, a určitě velmi záleží na tom, v jaké ryzosti byly mince raženy. Jeho barvu ovlivňují další prvky slitiny, proto si myslím, že právě proto se může mnoho jiných slitin jeho barvě přiblížit, ne-li po vyleštění podobat. Samozřejmě replika z mosazi či bronzu bude časem korodovat.
gorila- nevím, jestli to nebylo něco ze skupiny hliníkových bronzů, ale bez záruky. Bohužel na prodejní název si nevzpomenu :-(

koukam clovek to tu chvili nesleduje a co se nedozvi... nektere prispevky tu jsou rekneme k veci, jine mimo misu. pokusim se uvest alespon neco na pravou miru - samozrejme nevim vse, takze jen to, o cem jsem schopen polemizovat

1) hydrostaticke zkouska neni zkouska chemicka, ale fyzikalni. ukaze pouze hustotu materialu, z niz lze pouze nekdy presne usoudit, o jaky material se jedna. muze ale lecos potvrdit / vyloucit. predevsim v kombinaci se zkouskami jako je EDS, RFA, XPS - ktere jsou pouze povrchove a pokoveni nezjisti

2) hustotu, jaka byla zjistena, proste s realne dostupnymi materialy NENAFIXLUJETE. jedna-li se o minci v uvedene cenove relaci, nevyplatilo by se to. z technologickeho hlediska je navic zpracovani wolframu pomerne obtizne (t.t. 3422 °C, vuci zlatu vyrazne vetsi tvrdost, pri razbe si neumim predstavit, jak by se to chovalo rozumne... navic ani wolfram neni zadarmo)

3) slitiny imitujici zlato odhalite vzdy snadno - i blbou zkouskou crtem (kterou by na mincich zkousel leda idiot). hydrostatika je odhali spolehlive a nedestruktivne, nejsou-li takove predmety pozlaceny, odhali je i napr. vyse zminene metody

4) barva zlata je pekna vec, nezpochybnuji zkusenosti kolegu, ale po tom, co jsem zazil jedince, kteri hodi hrst zlatych antickych minci na vycisteni do konc. HCl nebo HNO3, tak je dost mozne, ze ono "zbarveni" vezme za sve - pusobenim techto kyselin zcela spolehlive odstranite z povrchove vrstvy temer vse, co zlato neni (s vyjimkou nekterych uslechtilych kovu)

5) diskuse o vzhledu mince, morfologie povrchu apod. k tomu se hydrostatika nevztahuje a nedokaze o tom nic rict. neco by mohlo odhalit pouziti SEM (elektronovy mikroskop) a diskuse s odbornikem (kterym se necitim byt). poskozeni povrchu takove mince napr. pozarem nevidim jako vec nerealnou a nemoznou. teploty dosahovane pri pozarech by v pohode stacili i k roztaveni takove mince.

6) teplota tani slitin zlata s jinymi kovy je problematikou, ktera je docela slozita. smes Au-Ag se chova celkem slusne, viz prvni diagram, smes Au-Cu naopak dosti silene (druhy diagram). pri srovnavani pozor na to, kde mate °C a kde K.

Nize jsou zminene diagramy, pokud jsem na neco, na co jsem mohl reagovat zapomnel, staci pripomenout...

Obrázky:

oliver- mé přízpěvky nebyly vedeny k tomu hornímu falzu! A je pravda, že už by tedy spíše patřili do jiného tématu, než sem, protože byly myšleny všeobecně, s čím vším se lze setkat a jak záludné může být kupování mincí jen podle foto, právě díky mnohým replikám/falza vyrobených z podobně barevných kovů. Takže těmi chemickými zkouškami bylo myšleno např. rozpustnost v kyselinách a pod. Ale jak jsi psal, kdo by si ničil minci.

ok, korunko, vsak to taky nebylo namireno proti tobe

shrnuto: nakup zlata jako takoveho, kor pokud se nejedna o naprosto obycejne veci, napr. korunove meny RU, musi byt podle mne dost riskantni, pokud je realizovan pouze na zaklade fotek - mozna je za timto nazorem nedostatek zkusenosti, ale ja bych do toho jen tak nesel, kor na aukru - jak se tu ostatne ted aktualne resi jinde...