Sběratel.com

U 5 rámů jest pro mne zásadním problémem úvodní dvojlist. Hlavně kvůli výrobě mapy na kterou nějak nemám čas a prostor - začínám z mapy velikosti A1 a z toho důvodu nemůže být na stole roztahaný těsto, šťáva na marmeládu, ... a když to dám jinam, tak furt tu máme kecy typu "Co se s tím tady zase rozesíráš?" - sestry jsou zlo ). A taky musím sesmolit jak se pozná první a druhý náklad u Šrobára. U některých vydání dopisy nemám (u jiných ani není známo), není tudíž co popisovat. Jedno ale vím už teď, ke svému překvapení, Lajtabánság zůstává samostatně a na PČ1919 kašlu, protože by měli všichni kecy že nemám černá čísla, 1 a 70 fillér Turul a 10 K Parlament. Přínosnější bude Baraň podle síly(? je to správný výraz?) tisku (englicky "pedal" a "quick", v originále "tégelysajtó" a "gyorssajtó") a Šrobár dle nákladů, byť bez celistvostí. PČ1919 dle typů i s černýma číslama (a leteckýma) najdete v každém větším exponátu ČSR I, Šrobára dle nákladů nikolivěk, to nikdo neřeší.

Pro zajímavost, když už jsem to nakousl, těch 5 rámů má takový rozvrh (dosud neseskládané pořadí, některé sekce ale už v pořadí jsou):
Úvod - 2 listy
Fiume - 11 listů
SHS - 4 listy
"Brambory" - 4 listy
Nova Gradiška, Osijek - 1 list
Zombor, Ada, Pančevo - 2 listy
Záhřeb (+ ?, možná ruční přepis jako spíše zajímavost, případně nic) - 1 list
Baraň - 8 listů
Témešvár, Bánát - Bacska - 6 listů
Nagyszeben, Ineu - 2 listy
Kluž, Oradea - 11 listů
Debrecín (první půllist Satu-Mare) - 15 listů
Budapešť - 1 list
Arad - 4 listy
Segedín - 3 listy
Skalica, Nové Zámky - 1 list
Šrobár - 4 listy . . . .
Celkem 80 listů.

A to se tam už nenašlo místo pro "Szittya", Jennersdorf, PČ1919 (což ale každý zná). Dost jsem se musel krotit. Na druhou stranu, mělo by se jednat o první komplexní (byť zdaleka ne kompletní) představení emisí "trhaných Uher" u nás (proto taky bez druhého listu z tohoto Debrecína). Nepochybuju vůbec o tom, že řada filatelistů a jurymanů tam najde hromady nedostatků různého rázu (od popisů přes relativně málo celistvostí po nevím co, dejme tomu "příliš mnoho stejných známek lišících se pouze nepatrně a to přetiskem"). Je to s podivem, ale 80 listů zkrátka není tak mnoho a i já sám jsem se tomu nemálo podivil. Pořád jsem měl pocit jak málo toho mám a jak obrovské množství prázdné plochy těch 80 listů je.
Možná přijdou připomínky typu: "Rozděl to vole!" Hezká rada, ale, pokud se toho dožiju (nejen věkem, ale i finančně), rozdělené už to jednak nebude tak komplexní a dvak, při smysluplném dělení tu do určité míry vzniká "nerozdělitelný odpad". Nabízí se totiž rozdělení na "rumunskou část", "srbskou část", přičemž Témešvár může být buď roztrhnut nebo v celý obojím, Fiume jako komplet v pětirámovce (nutnost doplnit celistvosti a pravé známky místo některých padělků), otázka co s Aradem, Segedínem a dalšími. Jednorámovka Arad by byla moc hezká, otázka je, kde vzít (a z čeho zaplatit) dostatečné množství méně okatě filatelistických celistvostí do té jednorámovky. Zatím se mi podařil jen jeden dopis, zato ovšem bombovní neb se stokusovou známkou. Holt je to tak, že místo 2-3 levnějších filatelistických raději dám stejné peníze za jeden se vzácnější známkou. Asi su blázen. Stejně i ty filatelistické jsou vcelku málo nabízeny, to chodí v takových vlnách, asi když někdo umře nebo se k tomu chystá. Loni měl Beneš v aukci skutečně zajímavé Fiume (bloky známek, ne celistvosti). Na to jsem fakt neměl.
No, zkrátka a dobře, pokud vydržím, může se to časem rozrůst třeba na 10 exponátů a knihu článků.

Asi su blázen...... blazni jsme tady vsichni...

V úvode píšete o oceňovaní listu , chcem sa opýtať z akých katalógov vychádzate?
K exponátom len toľko, že je to silno subjektívne na hodnotenie ale je to dobré.

Vycházím z "černého" specializovaného katalogu Maďarska. Líp snad tarify nikde rozepsané nejsou (a řekl bych, že je to místama dost složitý). Kurs koruny k lei tam ovšem není. Že se na okupovaných územích používaly normální maďarské tarify vím a je to i celkem logické. U vydání nástupnických států (s jinou měnou) ovšem už platily tarify nástupnického státu a tam to třeba pro Rumunsko musím někde zjistit. A to nejen místní, ale i do Rakouska. U SHS byly nejprve uherské (a rakouské) tarify, později je změnily a nakonec provedli měnovou reformu. Ostatně, obdobně jako v ČSR.

Nuž, tak toto opravdu v exponátu nenajdete. Nevím jak bych to tam, bez narušení integrity, narval a dopis (pohled) se mi vyndávat nechce. Ale pochlubit se musím!
Zkusmý tisk nevydané hodnoty 5 K známek válečné pomoci s pěkným, až hradčanským, rubem:

Obrázky:

Takže jsem upravil ten list s tím osmiblokem, jak se vám nelíbil. Získal jsem totiž jinou pěknou věc, která se tam i logicky hodí (viz) a doplnil jakýsi popis k tomu dopisu a pohlednici s definitivními známkami.

Obrázky:

Další zajímavost z této málo populární oblasti. myslím celkem pěkný doklad "kvalit" papíru. Ty viditelné proužky nejsou zašpinění nebo něco tak, jsou to zeslabení papírové hmoty. Skoro by se dalo říci maxiprůsvitka.
Nějaký čas už to mám a skoro jsem to prodal (udělal jsem mohutnou kolekci za víc peněz), ale nikdo se nechytil a tak obanovali. Jejich škoda. Do exponátu, to je takové divné na presentaci, zkrátka se to moc nehodí a prodávat to za pětikačku jako kus, to je, pochopitelně, škoda (pětikačka mne nevytrhne).

Obrázky:

Pro zajímavost - tento 4blok "s maxiprůsvitkou" je nabízen v jedné aukci, v položce spolu s mnoha jinými známkami. Zkrátka, nekvalitní papír tehdy měli.

Obrázky:

Nuž, výstava se blíží, takže drobné vylepšení v rámci možností a prostoru.

Která varianta se vám jeví lepší? Mně sice ta druhá (z estetického hlediska), ale ta první mi přijde taková věcně čistší a nemohu se rozhodnout.

Obrázky:

"věcně čistší" kde na to chodíš Pavle? Ta druhá varianta......ok.

Tak jo. Pavlínka je velmi zkušená vystavovatelka, i dal jsem teda na ňu. Nevypadá to nejhůř, myslím:

Obrázky: