Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan
Netušil jsem, že vznik Velkého Brna měl vliv na postavení Brna v rámci Moravy. Brno bylo hlavním městem Moravy už od r. 1782.
Možná jsme si nerozuměli nebo jsem se nepřesně vyjádřil… Tady se nám asi propojuje pojem „hlavní město Moravy“ se „zemským hlavním městem“…
Od pradávna se Brno přelo s Olomoucí o hlavní město Moravy (ještě v roce 1762 císařovna Marie Terezie jmenovala Olomouc oficiálně jako „královské hlavní město Olomouc“). Brno ale mělo, oproti Olomouci, jednu nespornou výhodu, že bylo prostě blíž Vídni, kde sídlil císař. Josef II. nakonec v roce 1782 přiznal označení „hlavního města“ Brnu.
Já měl na mysli tu skutečnost, že vznikem tzv. „Velkého Brna“ se město stalo důležitým v rámci nové československé republiky a díky své získané velikosti a důležitosti se posléze stalo hlavním městem země Moravské (ano, říkejme tomu hlavní město Moravy), později hlavní městem země Moravskoslezské (r.1928 došlo ke sloučení země Moravské a země Slezské). Podle mě holý fakt, že Brno bylo za R-U „hlavním městem Moravy“, by samo o sobě, nemuselo možná při vytváření nového uspořádání v rámci vznikající československé republiky, třeba nic znamenat…
Budeme mít nyní mimořádnou příležitost, podívat se, prostřednictvím dochovaných dobových fotografií, jak to na brněnském nádražním poštovním úřadě, "před těmi sto lety" vlastně vypadalo. Následující jednotlivé fotografie pocházejí z pamětnického alba „K výročí 100 let poštovního úřadu Brno 2 1849 – 1949“, (všimněte si, že se 100. výročí slavilo v roce 1949, my ale už víme, že brněnský nádražní poštovní úřad byl oficiálně ustanoven v srpnu roku 1848), které bylo v několika exemplářích vytvořeno pro tuto významnou příležitost správou poštovního úřadu. Tato alba se následně darem předávala při probíhajících oslavách přítomným významným osobnostem. Jedním, i když už notně omšelým a místy poškozeným, exemplářem tohoto alba jsem měl možnost před lety často listovat... bylo totiž trvale uloženo v kanceláři poštmistra. Právě odtud také pochází většina následujících fotografií zachycujících původní budovu brněnského nádražního poštovního úřadu, které jsem navíc doplnil dalšími snímky, tentokrát z archívu Poštovního muzea v Praze, což mi umožnila podepsaná smlouva s touto institucí a laskavé svolení ředitele PM pana Mgr. Jiřího Střechy pro moji potřebu dokumentace sepisování historie brněnského nádražního poštovního úřadu. Následující fotografie zachycující prvorepublikový brněnský nádražní poštovní úřad a jeho okolí jsou datované rokem 1927…
Tyto poštovní vozy pro vybírání, doručování a přepravu zásilek byly po dlouhá léta vlastně jakýmsi symbolem pošty, s kterým se člověk v běžném životě denně setkával v ulicích. Po vzniku samostatného Československa se až do přelomu 50. a 60. let používaly tyto vozy obdobné jako z dob rakousko-uherské monarchie. Výnosem ministerstva pošt a telegrafů ze 4. února 1919 bylo stanoveno, že skříň vozů se natře automobilově šedou barvou, dělenou modrými a červenými pásy. černá střecha, červené loukotě kol. Už v roce 1923 se předpisy změnily a barva skříně vozů s nimi, tentokrát šedomodrá, tmavomodrá lemovka a bílé linkování. Střecha zůstala černá, kola rumělkově červená. Kolem roku 1950 pak eviduji asi poslední změnu, a to tmavomodrá skříň,
a dvojí, rumělkově červeně a bílé, linkování. Kola zůstala rumělkově červená.
Na vozech z těchto různých časových období můžete také vídat několik vývojových variant loga tehdejší Československé pošty. Vždy tam byl poštovní roh nejdříve doplněn zkratkou RČS (Republika Československá) a červenobílými šňůrami, později (1923) pak zkratka ČSP (Československá pošta) a šňůry byly nově ve státních barvách (bílé, červené, modré). Následně pak písmena ČSP nahradil malý státní znak…
Taková zajímavost, víte. že jeden z těchto poštovních balíkových vozů mimochodem nádherně zrestaurovaný, je umístěn právě v Brně, a to v Heršpické ulici, v budově dnešního sběrného přepravního uzlu České pošty, s.p , 655 02 Brno 02,?
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
