Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan
Když zalistujeme starými zažloutlými poštovními věstníky, dozvíme se, že v tomto konkrétním šlo o poštovní balíkový vůz tažený koňmi. Jde o model značky IV, který typově vycházel
z jednospřežního nákladního vozu dřívější rakousko-uherské poštovní správy, býval nejčastěji tažen pouze jedním koněm a československá pošta prostřednictvím něj zajišťovala doručování balíkových zásilek především ve větších městech.
Jeho dřevěná korba byla oplechovaná, zezadu přístupný, uzamykatelný nákladní prostor „skříně“ měl objem 3 metry krychlové, ale pro přepravu balíků se dala navíc využít i střecha vozu opatřená ohrádkou. Uvezl celou jednu tunu nákladu. Za povšimnutí stojí drobný detail – po setmění případně za mlhy, byla bezpečnost jízdy vozu zajištěna jednou nebo dvěma svítilnami, které byly umístěny na bocích v horní části skříně za vozkovým (postiliónovým) sedadlem.
Vzhledem k pomalu postupující motorizaci celé společnosti (a státní pošta byla v tomto směru vždycky onou pověstnou Popelkou) není divu, že tento balíkový vůz patřil mezi poštovní dopravní prostředky v mnohých městech dokonce ještě na počátku 60. let 20. století. Nejinak tomu bylo i ve městě Brně, kdy dobový tisk o konci zdejších „poštovních koníků“ referoval krátkou zprávou dne 15.7.1958.
Vraťme se ale zpět před budovu nádražního poštovního úřadu Brno 2. To, jak byla budova uvnitř členěna, už víme z našeho dřívějšího vyprávění, kdy jsme měli možnost vidět její původní půdorysné plány. Nyní nám naši fantazii zasadí do reálu dobové fotografie…
Vejdeme-li do budovy brněnského nádražního poštovního úřadu hlavním vchodem, hned v přízemí byla hala pro veřejnost s přepážkami pro příjem listovních a balíkových zásilek.
Pokud jsme nevešli do haly s přepážkami, ale chodbou jsme prošli napříč budovou... na fotografii je zachycena tzv. „překládka“ a manipulační prostory za budovou, přímo sousedící s železničními kolejemi. Zde se z poštovních vagónů vykládaly (resp. překládaly) poštovní pytle se zásilkami a balíky na jednotlivé valníky, které se následně ručně odtáhly dovnitř budovy do třídírny k dalšímu zpracování, aby se mohly doručit adresátům v Brně. Obdobně, jen opačným směrem, se dostávaly poštovní zásilky přijaté na přepážkách brněnského nádražního poštovního úřadu do poštovních vagónů a přepravní sítí k dalším poštovním úřadům.
Tat teď mě Pavel III. odhalil... :-)
Zatímco všechny ty fotky interiéru a nejbližšího okolí skutečně pochází ze zmiňovaného dárkového alba, ta úplně první, zachycující celou budovu z dálky je z jiné kolekce...z té o oslavách 70.-tých narozenin Petra Bezruče, už jsme si je tu ukazovali.....
Chtěl jsem, aby ta série fotek začínala celkovým pohledem na budovu...
Touto (trochu jsem ji v PC upravil)...
A tato dopisnice dává odpověď na otázku Pavla III. ...
V té době - druhá polovina září roku 1937 - se používala na brněnském nádražním poštovním úřadě současně dvě příležitostná poštovní razítka:
- 70 let Petra Bezruče
- Smutek Československa
Dne 14.9.1937 zemřel v Lánech první prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Takže černé prapory na státních budovách byly na uctění jeho památky.
Ale dopisnice je to zajímavá, ikdyž jde čistě o filatelistický vzpomínkový suvenýr... Nejdříve podaná 15.9. 1937 u příležitosti připomínky 70 let Petra Bezruče, prošlá provozem až do Bratislavy a pak 21.09.1937 dodatečněopět v Brně z ochoty přidané razítko Smutek Československa na dolepenou známku TGM....
Ale jako upomínka dobových dálostí moc pěkné. Jen mě tak napadá, že úmrtí prezidenta muselo tehdy na brněnském nádražním poštovním úřadě Bezručovy oslavy asi notně pokazit...
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
