Poštovní historie města Brna - poštovní úřady Brno 1 a Brno 2

Tak v té hlavní linii našeho vyprávění, jsme se dostali v poštovní historii dvou největších brněnských poštovních úřadů (Brno 1 a Brno 2) až do října roku 1918....

Rok 1918, nový československý stát, Československá pošta…

Ač se tehdejší rakousko – uherský císař (a nezapomínejme, že to byl zároveň český král) Karel snažil všemožně zachránit říši, kterou zdědil (viz např. 16. říjen 1918 a císařův podpis později odmítnutého manifestu, kterým vyhlásil přeměnu monarchie v spolkový stát, kdy z Předlitavskou část říše měly nově tvořit čtyři nové národnostní státy-německý, polský, český a jihoslovanský, při zachování Uherského království), ale nepodařilo se. Události měly příliš rychlý spád a říše se ocitla v naprostém rozkladu (například profesor Masaryk už 18. října 1918 zveřejnil
tzv. Washingtonskou deklaraci, ve které vyhlásil úplnou nezávislost Československa).
Nakonec, s koncem Světové války v roce 1918, došlo skutečně k zániku Rakouska – Uherska
a zase se překreslovala mapa Evropy. Monarchie se bleskově zhroutila a rozpadla se na Československo, Rakousko a Maďarsko (zbylá území připadla Rumunsku a Itálii). Zaniklo také carské Rusko, Německé císařství i Osmanská říše. Na troskách R-U vznikly pak úplně nové státy- Polsko a Jugoslávie. Poražené Německo přišlo o všechny své kolonie (v Africe například o dnešní Togo, Namibii, Kamerun a Tanzanii) a velká území muselo předat Francii (Alsasko a Lotrinsko). Na jejím území vzniklé národní státy, mezi nimi i Československá republika, se staly součástí nově utvářené Evropy.
Tak ještě trochu té nezáživné geografie a dějepisu. Nový československý stát, to byly dříve tzv. korunní země, tedy Čechy, Morava a Slezsko. Na základě nově uzavřených mírových smluv k nim byly připojeny rakouská území Vitorazska, Valticka a německé Hlučínsko. Dále byl doplněn územím Slovenska a Podkarpatské Rusi. A nesmíme zapomenout také na území Těšínska, Oravy a Spiše, která byla rozdělena v roce 1920 mezi Československo a Polsko. A všude na tomto území bylo jen jedno občanství – československé. Zahrnovalo všechny, jak Čechy, tak Moravany, Slezany, Slováky, Rusíny, ale i české a moravské Němce a slovenské Maďary. A oficiální řečí se pro všechny stal, podle mě zcela nesmyslně, jakýsi československý jazyk…

Původně jsem zde zamýšlel úvod plný historických údajů, opsaný z knižních encyklopedií,
popř. internetové Wikipedie, kterým bych vymezil tuto část mého vyprávění, ale rozhodl jsme se,
že zde nebudu suplovat učebnice dějepisu. Ani se zabývat politikou. Osobně to prostě beru jako neměnný fakt, že „stará prohnilá monarchie padla a zrodila se nová demokratická republika“.
I když… klidně jsme mohli dál zůstat monarchií. Vždyť i první předseda československé vlády Karel Kramář si osobně dlouho přál na českém trůně panovníka, i když z rodu Romanovců. A pak, sám Masaryk, ač v roce 1918 už dorostl z moderního monarchisty do zapřisáhlého republikána, byl velice rozezlen, když zjistil, jaké minimální prezidentské pravomoci mu dala nově utvářená, i když zatím jen prozatímní ústava. Nezapomínejme na jeho stálé překračování prezidentských pravomocí, ale ani na trvalé cílené budování dalšího (mimo parlamentu a vlády, tedy třetího) důležitého centra moci „na Hradě“. Přidám-li k tomu jeho oblibu v uniformách, jízdu na koni… no, nevím, nevím, mně ty jeho fotografie, jak v uniformě majestátně sedí na koni, vždy spíše připomínaly osobu a dobu starého mocnáře Františka Josefa I., než příslib konečně něčeho nového, jiného. A pak, ono „mít republiku“ neznamená ještě vůbec nic, vždyť dám-li pro srovnání třeba na misky vah britskou monarchii a Korejskou lidově demokratickou republiku…
Ale pryč od toho…
Ve škole nás učili a stále, že datum 28. říjen 1918, je datem vzniku Československé republiky. Hloupost. Samozřejmě nový stát nevznikl za jeden den. Vlastně tím dnem „jen“ začala revoluce… Vždyť i Masaryka zastihla zpráva o revoluci v Praze a vzniku Československa dne 28. října 1918 ještě kdesi za oceánem v daleké Americe. Stejně jako zpráva o jeho zvolení prezidentem Československa. Později, cestou do nového státu, navštívil už jako jeho prezident ještě Anglii, Francii a v Itálii dokonce i české legionáře, než byl davy lidí 21. prosince 1918 triumfálně uvítán v Praze, hlavním městě Československa.

Teprve v létě roku 1919 se na území Československa ustavila státní moc a až v prvních měsících roku 1920 byly tehdejším revolučním Národním shromážděním položeny jednotlivé základní kameny nového státu (29.2.1920 Ústavní listina ČSR a jazykový zákon, v březnu 1920 například zákon o státních symbolech, v dubnu 1920 pak zákon o státním občanství
a především se v tomto měsíci konaly volby do parlamentu, tedy do poslanecké sněmovny a senátu. A například Národní banka ČSR vznikla až v roce 1926!)

Zatímco tedy v Praze 28. října 1918 byly ulice plné manifestačních průvodů, kdy lidé považovali zprávu, že vláda mocnářství přijala mírové podmínky amerického prezidenta Woodrowa Wilsona za okamžitou kapitulaci a osamostatnění se, Brno bylo prý „opatrné“. K prvním viditelným akcím zde dochází až 29. října, kdy se objevily první zprávy o československé samostatnosti i v moravských novinách (například titulní strana Rovnosti nesla hrdě Prohlášení samostatného státu, které začínalo slovy: „Národe československý! Tvůj odvěký sen se stal skutkem!“). Noviny byly vyvěšené ve výloze v ulici Česká, kde žilo v „německém Brně“ nejvíce českých obyvatel a kdy před polednem členové českého Národního výboru v Brně oznámili veřejnosti shromážděné před Besedním domem očekávanou zprávu o vzniku Československé republiky jako samostatného státu, která přišla telefonicky v noci z 28. na 29. 10 1918 z Prahy do redakce brněnských Lidových novin a kanceláře české Národní rady v Brně.

Ale teprve až po útoku mas demonstrantů na radnici dne 6.11.1918 se německý a stále ještě úřadující, starosta vzdává funkce a koná se slavnostní převzetí brněnské radnice z německých do českých rukou vládním komisařem Petrem Kerndmayerem rytířem Ehrenfeldem. Jím vedená radnice připravila tzv. „Velké Brno“ tedy připojení 23 předměstských obcí např. (Židenice, Juliánov, Komín atd.), včetně 2 měst (Králova Pole a Husovic) k městu Brnu (počet jeho obyvatel se tak navýšil na 210 000), podílela se především také na přípravě voleb 15.6.1919 a 29.2.1920...

Trocha té dobové atmosféry v Brně na nás pak dýchne z dopisnice, kterou už v roce 2013 publikoval v časopise Merkur revue pan RNDr. Libor Nováček, CSc. Bez jeho svolení, ale snad to nebude protentokrát vadit a pan doktor promine, si ji pro její výjimečnost dovolím uvést i nyní,
v mém vyprávění. Jedná se o dopisnici a jak je z otisku orážecího stroje patrné, byla podaná dne 29.10.1918 (!) právě na brněnském nádražním poštovním úřadě Brünn 2/ Brno 2 a porušíme-li, po těch více jak sto letech poštovní tajemství, dočteme se na její neadresní straně:

„Srdečný pozdrav z československého Brna …Zde dnes živo a veselo, vše samá trikolóra i já… Ať žije ode dneška náš samostatný český stát!“

Zajímavý doklad vzniku čsl. trikolóry v Brně. Bílá a červená pochází z českého znaku (stříbrný lev v červeném poli) a je doplněná barvou štítu Moravy (ne slovenského trojvrší).

Tady bych si dovolil zapolemizovat, jestli ona ta trikolora není tak nějak od původu moravská. Anebo bylo jiné pořadí barev? V popisech a historiích symbolů se Morava poněkud ignoruje, jako kdyby nic neměla a operuje se maximálně se Slovenskem, kterému by pořadí pruhů (ovšem obráceně) i odpovídalo. Slovanské obyvatelstvo Horných Uher trikolóru vymyslelo v roce 1848. Do té doby používali tradiční (západo)slovanské barvy - bílou a červenou. Modrá na Slovensku (v Horných Uhrách), ani v Čechách původně nebyla, na Moravě však ano a to pěkných téměř 800 let minimálně. A je docela možné, že se jedná o přetrvávající tradici už od dob Velké Moravy, byť v té době ještě heraldika jako taková neexistovala, ale nějak se odlišovat a poznávat museli.

Ano, bílo-červeno-modrá (v tomto pořadí vodorovně pruhovaná vlajka) byla v 19. století vlajka moravských vlastenců, ale později taky vlajka protektorátu. Češi v období převratu 1918-1919 i čsl. legie však používali jen bílo-červenou bikolóru. Nemyslím, že vedeme nějakou polemiku.

Rozpadem Rakouska-Uherska došlo k rozpadu dosavadního trhu v rámci habsburské monarchie, nově vytvořenými hranicemi nástupnických států se zpřetrhaly společenské, obchodní i dopravní vazby, každý ze států zdůrazňoval svoji samostatnost. Vznik československého státu na přelomu října a listopadu 1918 s sebou přinesl změny nejen politicko-právní, ale také právě i hospodářské a správní. Díky úspěšné měnové reformě (známé kolkování rakousko-uherských bankovek a jejich nahrazování v oběhu bankovkami novými, československými) Aloise Rašína se sice podařilo v Československu zabránit hyperinflaci, ale jako nejprůmyslovější část bývalé monarchie jsme ztratili dřívější trhy a odbytiště. Mnohé z prováděných změn se samozřejmě bezprostředně dotýkaly také přímo organizace a řízení poštovního provozu. Na celém území nového státu bylo nutné vytvořit a především zavést do života nový a jednotný poštovní, telegrafní a telefonní systém, zcela novou známkovou a celinovou emisní činnost. Musela se nejprve zmapovat stávající a následně uvést v život nová síť tisíců poštovních úřadů, označit je všechny jednotnými cedulemi a vývěsními štíty, vybavit každý z nich už československými poštovními razítky, tiskopisy, nálepkami, vytvořit novou organizační strukturu, jednotlivá ředitelství a jejich působnost, a to vše muselo proběhnout za úzkostlivého dodržování personálního obsazení československých občanů všech národnostních skupin.

Když chce, umí Česká pošta, s.p., vydávat krásné známky…

Mám prosím dotaz....snažím se vložit sem do jednotlivých příspěvků pomocí kopírování (pravé tlačítko myši, kopírovat a vložit)) texty z mých podkladů, ať to nemusím otrocky přepisovat, ale nedaří se mi to....

Metodou pokusů a omylu se mi podařilo nějak vložit text minulého příspěvku, ale dál už ne...

Pokud máte zájem procházet se semnou poštovní histori i nadále, chci Vás někho požádat zda mi nemůžet sem napsat jednoduchý postup jak to (kopírování a vkládaní celých odstavců a delších dříve napsaných textů, co máte někde v PC) děláte v tomto novém prostředí....? Hledal jsem v záhlaví tohoto diskusního fóra po jeho změně něco jako nějaký manuál pro uživatele co a jak, co k čemu slouží, co co znamená...ale nenašel jsem, možná, že jen špatně hledám a někde dobře ukryt...

Děkuji Vám předem....

A na čem to skončí? Zkuste ctrl + c a ctrl + v.