Sběratel.com

smith napsal

To MikyM: Predpokladám, že z ebay toto by malo byť pre Vás.....

Ozvite sa na info (zavináč) geccon.sk

Obrázky:

Jak je ten svět malý .... napíši vám ....

Historie brněnského nádražního poštovního úřadu se tedy začala psát v roce 1848, kdy tehdejší Vrchní poštovní správa v Praze udělila souhlas se zřízením samostatné poštovní služebny – poštovní expedice - na brněnském nádraží s názvem Brünn Bahnhof (Brno nádraží). Nádražní poštovní expedice byly zřizovány po vzniku železnice a zavedení vlakové dopravy pro odbavování a příjem poštovních zásilek, přepravovaných vlaky. V již zmiňovaných místnostech zde tehdy vykonávalo službu údajně asi 10 zaměstnanců. Prvním poštovním expedientem byl jmenován poštovní oficiál Franz Bresnitzer a poštovním asistentem zde byl Karl Luger. Poštovní expedice byla zřízena v souvislosti se zprovozněním železniční tratě Severní státní dráhy. Byla to malá poštovní provozovna, v počátcích pouze s nepatrnou působností, která přijaté zásilky expedovala (překládala) - tzn., že zprostředkovávala pouze tzv. „překládkovou službu“ na nejbližší (nadřízený) poštovní úřad a naopak. V hlavním zemském městě Brně jím byl již zmiňovaný poštovní úřad Brünn Stadt/Brno Město sídlící po přestěhování již na nové adrese ve Verlorene Gasse. Mezi touto nádražní poštovní expedicí a nadřízeným poštovním úřadem chodil třikrát denně poštovní posel, stejně tak fungovala doprava zásilek a osob poštovními dostavníky od tohoto úřadu k železniční stanici s poštovní expedicí a naopak.

Mnohé informace z pravěku brněnských poštovních úřadů jsem čerpal ze zápisků (respektive výpisků) prvního ředitele Poštovního muzea v Praze Václava Dragouna, které mi tam v badatelně byly zapůjčeny ...

Obrázky:

Takový malý "úkrok stranou" ...
Příležitostná dopisnice České pošty s.p. k 85. výročí vzniku Poštovního muzea v Praze s podobiznou pana Václava Dragouna

Obrázky:

A stránka s výpisky z vídeňských archívů ze souboru Václava Dragouna, na které jsem dohledal jména prvního poštovního oficiála - Franz Bresnitzer - a poštovního asistenta - Karl Luger - brněnské nádražní expedice Brünn Bahnhof. Jméno „František Besenitzer“ které se běžně v literatuře uvádí (např. František Žampach – „O poště v Brně“), není tedy úplně přesné...

Obrázky:

V archívních dokumentech se dochovalo a pan Dragoun ho dohledal i jméno dalšího (druhého) vedoucího poštovní expedice - v roce 1855 jím byl Eduard Heinz.

Obrázky:

V knize autorů Michala Šolce a Františka Pořízka s názvem „Historie 130 poštovních úřadů ČR používajících příležitostné R – nálepky v období 1993-2010“ jsem objevil informaci, že Eduard Heinz byl vedoucím této expedice a následně, když byla tato expedice povýšena na poštovní úřad, stál i v čele tohoto nádražního poštovního úřadu nesoucího označení Brünn Bahnhof (Brno nádraží) až do roku 1885! Tedy plných 30 let! Podle mého názoru jde o chybnou informaci. Je to nejspíše mylná interpretace údajů čerpaných jednak od Františka Žampacha („O poště v Brně“) nebo Jaroslava Punčocháře („Brněnské poštovní úřady v běhu času“). V obou těchto publikacích je ve značně neúplných přehledech těch, kteří stáli v čele brněnského nádražního poštovního úřadu u jména Eduard Heinz uveden letopočet 1855 a u následujícího jména - Franz Haluska - pak letopočet 1885. Odtud asi těch - pány Šolcem a Pořízkem uváděných - 30 let. Když jsem se ale v badatelně Poštovního muzea v Praze probíral výpisky ředitele Václava Dragouna, narazil jsem u jména Eduarda Heinze sice ještě také na letopočet 1867 s poznámkou „postcontrolor Bahnhofpostamt …“, ale na dalších stránkách, které se týkaly poštovního úřadu Brünn Bahnhof/Brno Nádraží, jsem narazil na letopočet 1874 a údaj „ …Postmeister Rudolf Schoppek …“ Tato skutečnost mění a doplňuje dosud známé a běžně uváděné údaje.

Obrázky:

Další malý "úkrok stranou"...
Pokud pánové Šolc a Pořízek náhodou čtou sběratele.com a třeba i toto vlákno, byl bych moc rád, jestli by mi zde nemohli doložit, na základě čeho došli k tomu, že oficiál Heinz vedl poštovní expedici na nádraží v Brně 30 roků ...

Kdy přesně byla později tato nádražní poštovní expedice povýšena na klasický poštovní úřad, se mi dohledat nepodařilo, ještě v roce 1855 se v archívech mluví o poštovní expedici, v roce 1881 už o poštovním úřadě. Rok 1886 se uvádí jako rok, kdy byl tento poštovní úřad erarizován – tzn. zestátněn …


„K.K.POSTAMT BRÜNN BAHNHOF/ C.K. POŠTOVNÍ ÚŘAD BRNO NÁDRAŽÍ“
a ještě později, po sloučení telegrafních a poštovních služeb …
„K.K.POST und TELEGRAPHENAMT / C.K. POŠTOVNÍ a TELEGRAFNÍ ÚŘAD“


Nevíte náhodou někdo něco víc?

Obrázky:

Poštovních úřadů v brněnských ulicích pak postupně přibývalo (jejich vznik, působení a historie není součástí tohoto mého vyprávění), ale chtěl bych aby se vědělo…


Brno 4 – Brünn Zeile (Brno Cejl) od 1.5. 1872


Brno 5 – Brünn Landhaus (Brno Zemský dům) od 10.10. 1889


Brno 6 – Brünn Neugasse (Brno Nová, dnešní Lidická ulice) od 20.1. 1872

Brno 7 – Brünn Ratwitgasse (Brno Ratvitova, dnešní Marešova ulice) od 1.3. 1885


Brno 8 - Brünn Kröna (Brno Křenová ulice) od 20.3. 1885

Brno 9 – Brünn Franz Josef Strasse (Brno třída Františka Josefa,
dnešní ulice Milady Horákové) od 16.2. 1894


Brno 10 – Brünn 10 (dnešní Pekařská ulice) od 19.10. 1896

Proč aby se to vědělo?

Brněnský nádražní poštovní úřad Brünn Bahnhof/Brno Nádraží totiž sloužil jako tzv. „sběrný“ pro tyto zbylé filiální úřady ve městě Brně a byl s nimi propojen prostřednictvím pojízdné služby, která spadala pod hlavní brněnský poštovní úřad Brünn Stadt/Brno Město, resp. Brünn 1/Brno 1.

Dovolím si doložit zde takový pěkný doklad z brněnského poštovního provozu. Skládaný dopis podaný 25.5. 1865 na filiálním poštovním úřadě ALT BRÜNN/STARÉ BRNO (dnes pošta 603 00 Brno 3, už jsem se zde o ní kratince zmínil), adresovaný do Vídně (příchozí denní razítko „Wien 26.V.“), prošel řádně přes „svůj“ sběrný poštovní úřad Brünn Bahnhof/Brno Nádraží – viz. otisk průchozího denního razítka „Brünn Bahnhof 25. 5.“ na zadní straně zásilky ...

Obrázky:

Tak zase příště...

Obrázky:

Velice zajímavý a podrobný badatelský příspěvek. Myslím si ale, že Eduard Heinz byl vydoucím poštovního úřadu (Ober-Postcontrolor) déle než do r. 1874. Dokládám to snímkem z digitalizované knihy "Der Staatsbeamte, Jahrbuch pro 1880", kde je Eduard Heinz uvedený jako vedoucí poštovního úřadu Brünn Bahnhof. Má podřízené 2 poštovní oficiály a 7 poštovních asistentů. Dragounův záznam v jeho Výpiscích říká pouze to, že (nějaký) poštmistr (není zřejmé odkud) Rudolf Schoppek byl r. 1875 jmenován poštovním asistentem v Brně (předpokládám Bahnhof-Postamt Brünn). To byl ale stále podřízený Eduardu Heinzovi.
Personální obsazení pošt a seznamy poštmistrů jsou pracně dohledatelné v řadě digitalizovaných knih a časopisů (Google-Books) jako jsou Postmeister-Vereins Kalender, Post- und Telegraphen- Verordnungsblatt, Hof- und Staats- Handbuch des Keiserthums Ősterreich für das Jahr ... ad.
Námatkou v r. 1869 je uváděna vedle poštovních úřadů Brno-město a Brno-nádraží jen poštovní expedice Staré Brno.

Obrázky:

Velice děkuji za tento příspěvek! Zase mi to ukáže cestu kudy dál!
Je tedy možné, že tvrzení pánů Šolce a Pořízka budou nakonec ty správné, ne moje dedukce....
k tomu Rudolfu Shoppkovi - tam jsem uvažoval tak, že poštovní asistent R.S. byl ustanoven do funkce poštmistra...
Budu se muset tedy na to znovu podívat...
jazzdr- prosím nemáte ještě něco podobného (cokoli k "Brünn Bahnhof") ve svém el. archívu jako jste doložil v příspěvku 389? Než se vydám tou vaší avizovanou pracnou cestou?

Ano v roce 1869 skutečně jen 3 pošty v Brně - Brno 4 až od roku 1872 - viz můj zdejší příspěvek 385...

Na výzvu pro MikyM: námatkou jsem googlil a připojuji údaj z r. 1866, ve kterém je uvedeno pouze to, že službu poštovního úřadu Brno-nádraží zajišťuje 1 oficiál a 4 zaměstnanci uvolňovaní ze stavu pošt. úřadu Brno-město (nejsou zde uvedena žádná jména). Zdroj Hof- und Staats- Handbuch der Ősterrechisch-Ungarischen Monarcchie für Jahr 1879/1890/1899 uvádí vedoucí poštovního úřadu Brno-nádraží v těchto létech Eduarda Heinze/Franze Halusku/Adolfa Wawru - viz připojené snímky. To jen pro Vaši kontrolu údajů z Dragounových Excerpt. Pro mě bylo zajímavé zjištění, že v létech 1890 i 1899 je uváděný poštovní úřad (spojený s telegrafním úřadem) v Zemském domě (Landhaus) s poznámkou "dočasně".
Ale filatelie ani historie poštovnictví není má specializace, zajímám se obecně o historii Rosicko-Oslavanska a Brno je už na hranici mého zájmu. Tímto s hledáním personálního obsazení pošty Brno-nádraží končím a těším se na další Vaše příspěvky.

Obrázky:

jazzdr - toto už jsou jména a údaje, které ve svém archívu mám, pro kontrolu správnosti ale výborná věc. A děkuji!

ještě pro jazzdr:
Brněnský nádražní poštovní úřad Brünn Bahnhof/Brno Nádraží sloužil jako tzv. „sběrný“ pro zbylé filiální úřady ve městě Brně a byl s nimi propojen prostřednictvím pojízdné služby, která spadala pod hlavní brněnský poštovní úřad Brünn Stadt/Brno Město, resp. Brünn 1/Brno 1. – a to jak s hlavním poštovním úřadem Brünn 1/Brno 1, tak se všemi ostatními brněnskými poštovními filiálkami Brünn 3, 4, 6-10/Brno 3, 4, 6 -10. Vámi zmiňovaný poštovní úřad Brünn 5/Brno 5 - šlo o dočasný zvláštní poštovní úřad, který byl umístěn od 10.10. 1889 v novém Zemském domě na Joštově třídě a býval v činnosti jen při zasedání Zemského sněmu.

Ještě jedno jméno v řádě poštmistrů brněnské nádražního poštovního úřadu, v době kdy byl umístěn přímo v nádražních budovách, se mi povedlo v archívu Poštovního muzea v Praze dohledat...
Rok 1892 a Karl Halouska...

Obrázky:

Už víme z našeho dřívějšího vyprávění, že Nejvyšší dvorský poštovní úřad ve Vídni (17.6. 1769) nařídil uvádět na listovních zásilkách místo jejich podání. Provádělo se to nejdříve ručně a např. v Brně se psalo na podané dopisy „von Brünn“ (německá předložka „von“ naznačující naše „z“-„z Brna“).

A právě proto, že se místo podání připisovalo na zásilky ručně, bylo označování nejednotné, mnohdy nečitelné, nedělalo se to vždy a vlastně to proces přijetí a podání jednotlivých zásilek při jejich stále se zvětšujícím objemu velmi zdržovalo.

Tak se zavedlo razítkování dopisů. Dekretem z roku 1781 a s účinností od 1.11. 1782. Protože ale poštmistři jednotlivých pošt měli za úkol pořídit si „nějaké takové razítko“ na vlastní náklady (a to v té době nebyla levná záležitost), pochopitelně ne všichni se tímto novým nařízením, i přes opakované připomínání v úředních oběžnících, řídili. Nakonec to muselo být striktně a pod sankcemi nařízeno a od 30. let 19. století je pak razítkování zásilek už běžným jevem....

Známý československý filatelista a vystavovatel pan Adolf Dvořáček (mimochodem, autor velice podrobně a kvalitně vypracované historické poštovní studie „Pošta v Bystřici nad Pernštejnem“) při svém pátrání po historických faktech a materiálech objevil v moravsko-slezských archívech velice významný dokument pro „předznámkovou filatelii“. Jde o cirkulář královského moravsko-slezského gubernia z 26. února 1793, ve kterém se opětovně připomíná povinné označování zásilek místem odeslání.

Obrázky:

Otisk poštovního razítka na poštovní zásilce představuje vlastně úřední dokument o převzetí zásilky do poštovního provozu. Setkáváme se s ním už na tzv. „předznámkových dopisech“ a pak, pochopitelně po zavedení poštovních známek sloužilo denní razítko a jeho otisk ke znehodnocení poštovní známky, která představovala jakési „potvrzení“, že za zásilku, její přijetí, přepravu a doručení bylo řádně zaplaceno. Už víme, že k razítkování se používala černá barva, výjimečně pak barva modrá, ale jsou známy vzácné zelené otisky či dokonce červené!


První brněnská poštovní razítka byla nejdříve opatřena textem v úřední němčině, (poštovní razítko "von Brün" doložené již roku 1782, je nejstarším známým poštovním razítkem na Moravě!) později pak byla zaváděna na brněnských poštách razítka dvojjazyčná, s přidaným názvem také v českém jazyce.

To všechno už víme ...

Nejdříve byly jednotlivé postupně otevírané filiální brněnské poštovní úřady (do vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo v Brně otevřeno celkem 11 filiálních poštovních úřadů) vybaveny denními poštovními razítky se jmenovitým vyznačením jejich umístění (např. nejstarší brněnský poštovní úřad v Verlorene Gasse – posléze Ztracené ulici - měl v razítku „Brünn Stadt“, později doplněné o „Brno Město“ a brněnský nádražní poštovní úřad pak „Brünn Bahnhof“, později doplněné o „Brno Nádraží“).

(První poštovní razítka brněnského nádražního poštovního úřadu pocházela z dílny vídeňského rytce Burka (už v roce 1861 to byl jeden z největších dodavatelů poštovních razítek poštmistrům. Od roku 1885 do konce rakousko-uherské monarchie byl pak dodavatelem výsadním. V roce 1882 vyšlo nařízení, podle něhož veškerá nová razítka směla poštám dodávat jedině vídeňská správa pošt))

Vzhledem k narůstajícímu objemu poštovního provozu a specializace jednotlivých oddělení na velkých poštovních úřadech došlo v roce 1892 k rozšíření označení denních razítek podle funkčního použití, a to pomocí malých abecedních písmen, někdy ve spojení s arabskou číslicí. Když bylo nařízeno, aby od 1.1. 1896 se označovaly filiální poštovní úřady ve velkých městech číselně, arabskými číslicemi v pořadí, jak byly zřizovány, projevila se tato skutečnost i u denních poštovních razítek.

Mimořádnou publikací, která se velmi podrobně zabývá problematikou prvních poštovních razítek, je 13. díl Monografie československých známek – Česká poštovní razítka od nejstarších dob do roku 1918 od předního československého poštovního historika Ing. Emila Votočka.

Na straně 160 pod pořadovým číslem 248 je - co se týká poštovních razítek – zpracován velmi podrobně právě brněnský nádražní poštovní úřad Brünn Bahnhof - Brno Nádraží za období 1848 – 1918 …

Obrázky:

Byl to tak můj původní pramen, z kterého jsem čerpal poznatky pro to, co vlastně mám hledat a sbírat. Doplňoval jsem to pak informacemi od brněnského filatelisty Františka Žampacha i svými poznatky...

Následující příspěvky, kterým vás budu seznamovat s jednotlivými typy denních razítek, tak jak šel čas, míním tím zejména údaje o dataci v používání jednotlivých razítek brněnského nádražního poštovního úřadu Brünn Bahnhof/Brno Nádraží, prosím, berte „s určitou rezervou“. Je to pouze výsledek mého soukromého dohledávání a sledování, bez jakéhokoliv nároku na nějaké encyklopedické zpracování, které by svojí konečnou úplností přesahovalo rámec této práce. Orientačně se následující údaje určitě blíží ke skutečnosti, jsem však osobně přesvědčen, že jak bude moje hledání pokračovat, bude docházet ke korekci a úpravám časových úseků použití těchto razítek přímo v poštovním provozu. Jako první můj poznatek už nyní mohu sdělit, že zavedení nového typu denního razítka do poštovního provozu, neznamenalo automaticky striktně vyřazení toho předešlého. Mnohé typy razítek se používaly v běžném denním poštovním provozu současně…

Brünn Bahnhof / Brno Nádraží na jedné z dobových pohlednic z roku 1897 ...

Obrázky: