Sběratel.com

Jen pro doplněšní. dopis orazítkovaný razítkem "Von Brünn" ze zdejšího příspěvku č.20. Bohužel nelze zjistit dataci...

Obrázky:

Díky jednomu kolegovi filatelistovi jsem před pár dny získal složený předznámkový dopis z počátku 19. století, podaný na brněnském poštovním úřadě s krásně čitelným (!) otiskem razítka z příspěvku č. 18 a 19. Stojí za ukázání … a kolegovi tímto ještě jednou děkuji!

Obrázky:

Třeba se mi podaří jednou získat i dopis se stejně krásně čitelným razítkem "V.BRÜNN" jen s jednou tečkou, abych rozluštil tu hádanku, zda jde o jedno ( a později opotřebované) nebo dvě různá razítka (viz příspěvky 21-23)

Dalšími razítky, které byly postupně v první polovině 19.století používané na brněnském poštovním úřadě na předznámkových dopisech, a které jsem v nějaké časové posloupnosti zařadil do svého seznamu jsou tato následující tři razítka …

- legenda "BRÜNN" je v oválném rámečku se spodním dekorativním obloučkem. Jde o první razítko bez předložky "Von", případně zkratky "V". Počátky jeho použití se datují do roku 1827

Obrázky:

- obdobné razítko (např. Žampach ho datuje už do roku 1827, souběžně s předchozím razítkem, ale ing. Votoček až do roku 1838 ).
I zde se mi dnes nabízí několik možnosti, jak u razítka v příspěvcích 21-23. Buď je to úplně nové razítko nebo byl u původního razítka dodatečně odstraněn vlastně zbytečný spodní oblouček (asi zadržoval razítkovací barvu a to pak způsobovalo kaňky a nečitelnost otisku razítka) nebo jde o pozdější použití již opotřebovaného razítka (viz pozdější časové zařazení u Ing. Votočka až do roku 183. Osobně ve sbírce dosud dopisy s těmito otisky nemám, ale viděl jsme obě razítka na několika dopisech ...

Obrázky:

- a dalším razítkem (bohužel dalším u kterého nemohu sloužit doloženým dopisem ze své sbírky , ale od dalších typů už to bude lepší ) je razítko s textem "V.BRÜNN" . Návrat ke zkratce "V" a výrazně vyšší, stojací písmo.
Ing. Votoček toto razítko ve svém seznamu neuvádí vůbec, Žampach ho datuje do roku 1822.

Obrázky:

Takže kolegové, prosím... kdo ve své sbírce má dopisy s některým z těchto razítek, prosím poskytněte jejich foto nebo scan a klidně to sem vložte...

Zdravim vas Miky,M nasel jsem doma zde predznamkove razitko Brünn ,jak zde uvadite sice to neni Von Brünn. Ale treba vas to zajima ? A ja si rikam je to razitko v Modre nebo zelene barve?

Obrázky:

Lepsi scan podle mne je to zelene raz. Datum je 13.Jul,1845

Obrázky:

Pěkné, ale běžné. Taky se k tomuto razítku časem zde dostanu. Snad jen pro rychlé vysvětlení... v tomto případě jde o podací razítko poštovního úřadu Brünn použité zde jako příchozí, na zásilce podané v Olomouci. Dělávalo se to tak, oba způsoby (podání i příchod zásilky) jedním razítkem- i přesto, že existovala speciální příchozí razítka (byla obdélníková a měla rámeček). Ale k tomu se časem také dostaneme. Zelená, ale i modrá razítkovací barva byla v této době (předznámkové dopisy, zde rok 1845) na brněnském poštovním úřadě zcela běžná (dokonce v tomto období v Brně častější než černá). Jinak děkuji za vložení obrázku sem.

Každy koho zaujala poštovní historie Brna musí být z těchto příspěvků nadšený. Máte to dobře zpracované.

Admin - Zdeněk Jindra napsal

Každy koho zaujala poštovní historie Brna musí být z těchto příspěvků nadšený. Máte to dobře zpracované.

Děkuji... potěší to ...

V příspěvku č. 17 jsem psal o budově, ve které sídlil první a (do roku 18487 jediný!) brněnský poštovní úřad. Budova stojí pořád,ve dvorním traktu "Domu U kamenné panny" na Orlí ulici č.p. 16.

Obrázky:

K tomu domu se váže pěkná pověst o nešťastné lásce panny Johanky a mladíka ze šlechtické rodiny brněnského poštmistra ...

Obrázky:

Pěkná, viďte? Nakonec je ale asi všechno -(ostatně jako obvykle) - úplně jinak …
existuje hypotéza, že ta zvláštní socha, stojící na rohu v nároží domu, není žena - tvář má sice dívčí, ale tělo spíše chlapecké (podle některých historiků má socha divné proporce a její ňadra neodpovídají dobovému zobrazení vyvinutého ženského poprsí), ale anděl. Tuto domněnku přiživuje také fakt jakési oboupohlavnosti sochy, neboť staří umělci obdobným způsobem (tedy mužským tělem a ženskou tváří či ženským tělem a mužskou tváří) dávali najevo andělskou bezpohlavnost. Při rekonstrukci domu navíc objevili archeologové u sochy i křídla. Kamenné torzo postavy tak může být strážný anděl z původního poštovního úřadu, socha může také pocházet z nějaké okolní církevní stavby nebo může jít jen o sem dodatečně umístěný fragment, jenž byl součástí některého ze zrušených dveřních portálů, při mnohých přestavbách tohoto či některého ze sousedících domů v ulici. …

Navíc dnes na rohu stojí kopie... původní socha je ukryta v prostorách domu...

Obrázky:

A ta studna na nádvoří, ke které dnes průvodci vodí japonské turisty a vypráví jim pověst o panně Johance …?
Ta studna, která je dnes součástí dvora, je skutečně středověká, ale… ještě před zahájením celkové rekonstrukce bývala přestropena a skryta trávníkem pod úrovní terénu dvora. Dnes už je opravená a odkrytá a můžete se přes zdobnou mříž podívat, jak je hluboká. Budete-li mít baterku, uvidíte za tmy dole ve stěně i portál. Jde o otvor do historických sklepů pod domem. Prý sem měly ústit široké podzemní chodby pro krytou a bezpečnou poštovní přepravu koňskými povozy ve dřívějších nebezpečných dobách a koně se právě v této studni měli možnost v podzemí napájet. Studna tu sice je, ale ony údajné podzemní chodby, bohužel, dosud objeveny nebyly …

Navíc to není TA studna. Ta „pravá Johančina“, do které skokem ukončila svůj život zamilovaná dívka, je kousek od sochy, skryta hluboko v podzemí mezi prvním a druhým suterénem sklepů. Dnes je navíc do půlky zasypaná a tedy nefunkční.

Jak říkám... všechno bývá jinak ...

Obrázky:

Tím královským dědičným poštmistrem pánem z Meceru (otec onoho Jeronýma) o kterém je v pověsti zmínka byl ve skutečnosti Jan Jiří Metzger, který tuto funkci vykonával dlouhých 43 let, dokonce byl i brněnským starostou (dnes bychom řekli primátorem), byl poslancem moravských stavů ve Vídni, diplomatem a osobním důvěrníkem císaře Leopolda I., který ho za jeho zásluhy a za věrné služby povýšil do šlechtického stavu a brněnský poštmistr se tak mohl psát jako „von Metzburg“.
Bohužel, do dnešních dnů nám po Janu Jiřím Metzgerovi z Metzburgu (1623 – 3.3. 1698, jeho podobu na některé z dobových rytin nebo obraze se mi také nikde nepodařilo dohledat) zůstalo v Brně jen pár drobností ...
Třeba zjevně neúplná kamenná deska ve zdi na dvoře domu (je na ní korunka z erbu rodiny Metzgerů, letopočet 1680 a písmena G M a V B, chybějící fragment byl asi další součástí erbu), kterou na zeď zdejšího poštovního úřadu umístil patrně přímo on sám.

Obrázky:

Mnozí na ní vidí siluetu ďábla … co vy?

Obrázky:

Že šlo skutečně o významnou osobnost Brna 17. století svědčí i to, že v kostele sv. Jakuba Staršího (Většího) je po úpravě interiéru kostela od roku 2016 dodnes uložen v presbytáři vedle severních chórových lavic vlevo od oltáře bohatě zdobený barokní náhrobek z jeho hrobu od Mathiase Thomasbergera ze zdejšího zrušeného hřbitova u kostela, kde byl roku 1698 pohřben.

Obrázky:

Detail z náhrobku, kde můžeme číst jeho jméno a funkce...

Obrázky:

Dalším významným představitelem tohoto rodu je syn Jana Jiřího Karel Josef z Metzburgu, následný dědičný poštovní správce v Brně. K tomuto titulu přišel na základě zvláštní smlouvy nejvyššího dvorského poštmistra hraběte Karla J. Paara, jakmile osobně složil kauci ve výši 6 000 zlatých....

Tolik malé okénko z dějepisu, ale ta budova si to zasloužila. Příště už to bude zase o dopisech a razítkách... já jen chtěl, abyste viděli, kde byly ty dopisy o kterých si povídáme V Brně až do roku 1838 podávány a oráženy ...

Dalším razítkem, které se na brněnském poštovním úřadě v první polovině 19. století používalo bylo razítko, v ležaté kurzívě, ozdobně psané, dokladováno Žampachem i Ing. Votočkem (v jeho seznamu č. 4). V různých variantách (uvádí se dokonce až 4 ks) a v poměrně širokém rozmezí let 1819 – 1832 (já mám ale ve své sbírce dopisy s tímto razítkem dokonce ještě z roku 1834 a 1835). Jednotlivé varianty tohoto razítka se od sebe liší drobnostmi, kterými se už dostáváme na úroveň filatelie a mezi tuzemskými filatelisty oblíbených tzv. „hradčanských mušinců“. Asi nejvýraznějším a bez lupy běžně postřehnutelným detailem je pro rozlišení jednotlivých variant jednak délka slova „Brünn“, tloušťka písma a především malé psací nebo tiskací „r“ a jeho tvar.
Já dohledal zatím varianty tři.

Obrázky:

Pravdou je, že toto razítko je co do otisku mizerné. Složitost písma, tehdejší razítkovací barva a hrubý dopisní papír, spolu moc nekamarádily. Najít pěkný otisk tak není vůbec jednoduché ….
Jeden ve své sbírce mám … Přikládám obrázek ...

Obrázky:

Jak říkám... často je otisk tohoto razítka mizerný ...

Obrázky:

Když už si ukazujeme dopisy z dob dávných, měl bych asi vysvětlit, proč vypadají tak, jak vypadají... Dříve neexistovaly obálky, tak jak je známe dnes (tím "dříve" myslím období, kterému se říká tzv. "předznámkové, tedy do doby, než přišly na svět poštovní známky).

Popsaný list dopisu se poskládal, případně vložil do druhého poskládaného listu, napsala se na čistou plochu těchto listů adresa a pečetilo se na zadní straně. Buď papírovými pečetěmi nebo voskovými.