Sběratel.com

Obraz známky byl tvořen nominální hodnotou číslem a slovem a dále štítem s rakouským malým státním znakem převýšeným císařskou korunou. Po stranách štítu jsou vavřínové a dubové ratolesti. Nad štítem je text K.K. POST (tímto štítem byly zdobeny i poštovní schránky a vozy).

Známka s nominální hodnotou
1 krejcar měla žlutou barvu,
2 krejcarová známka černou,
3 krejcarová oranžovou,
6 krejcarová hnědou
a 9 krejcarová modrou.

Obrázky:

Na vteřinku odbočím …
Skládaný dopis z předznámkového období podaný v Brně, adresovaný do Lipníka (1843). Má všechno, co takový dopis má mít. Podací razítko z místa podání „BRÜNN“ s nastavitelným datem „5. AUG“ a poznámkou „FRANCO“ o zaplacení poštovného v červené barvě (jde o to razítko, z něhož bylo odstraněno rámování ozdobného rámečku „z bílých perliček“). Adresní strana je křížem přeškrtnuta, tzn., že poštovné bylo zaplaceno v hotovosti na poště přímo při podání zásilky. Na zadní straně je příchozí razítko místa dodání i s datem „LEIPNIK 6.AUG“

Obrázky:

Na svět přišly a podoba zásilek se změnila …
Dnes už málokdo ví, že v výnos, kterým byly popsány a stanoveny podrobnosti a provozní pokyny k vydání a prodeji prvních poštovních známek na území Rakouska – Uherska, byl vydán 26. března 1850. Šlo o výnos č. 968-1132H.M. V něm stojí za pozornost § 15, který stanovuje používání výplatních známek a ukládá odesílateli, že známku nebo několik známek musí upevnit na adresní stranu na horní okraj uprostřed navlhčením lepidla naneseného na její zadní straně, což je nezbytné k uhrazení poštovného stanoveného podle vzdálenosti doručení a váhy zásilky. Poplatek za doporučenou zásilku (registrační poplatek) musí být podavatelem zásilky naopak uhrazen vylepením známky na pečetní stranu dopisu.

Obrázky:

Toto ustanovení – rozdílné od „anglického“ způsobu vylepování známek v pravém horním rohu dopisu – nebylo ale podavateli zásilek často dodržováno. A protože tehdejšími kontrolními úřady nebyla tato skutečnost ani sankcionována, lze první známky na zásilkách z té doby (vlastně už od prvních dnů používání) nalézt vlastně kdekoliv na volném místě na přední straně zásilky … (Jak české, že ? )

K dopisům, známkám patří i obálky …
Když už si to povídáme o skládaných dopisech, razítcích a pečetích na nich, víte, kdy vznikly vlastně dopisní obálky? Velice pěkně a jednoduše tuto otázku zodpověděl pan Jaroslav Tomandl na internetových stránkách Infofila. cz (tj. online magazín o filatelii). Protože bych to asi (asi určitě) neuměl napsat lépe, nebudu si tady nic vymýšlet nebo opisovat a odkaz na jeho článek sem (bez jeho dovolení, ale snad se nebude zlobit) rovnou překopíruji …
https://www.infofila.cz/kdy-vznikly-dopisni-obalky-r-2-c-6435

K dopisům, známkám a obálkám samozřejmě patří i poštovní schránky …
Počátek 19. století (dekret Dvorské komory z 10.4. 1817) byl také počátkem pravidelného vyvěšování poštovních schránek na všech poštovních úřadech (případně uložení do jejich interiérů) sloužících ke sběru poštovních zásilek.

V Brně se ty první objevily na poštovním úřadě ve Schwarzadlergasse už v roce 1818, jednalo se o dřevěné truhlice umístěné v prostorách poštovní stanice... ale v ulicích, jak to známe dnes, se objevily až v létě roku 1851. Bylo jich pouze šest a visely právě u některých známých brněnských obchodníků, kteří současně prodávali na základě udělené licence i onu nově zavedenou novinku – poštovní známky a navíc sloužili jako sběrny listovních zásilek :
- Ondřej Gach na Radnické ulici
- Linhart na Orlí ulici
- Büchler na Ferdinandově (Masarykově) ulici
- Kalcher na Velkém náměstí (nám.Svobody)
- knihař Linhart na Dřevěné (Běhounské) ulici
- Butschek a Graff na České ulici.

A pro zajímavost ...Shromažďování zásilek z těchto sběren na hlavní brněnský poštovní úřad zajišťovalo tehdy denně 6 stálých a 2 výpomocní listonoši.

Císařský dekret nařizující, „že na každém poštovním úřadě musí být instalována alespoň jedna poštovní schránka“ je dodnes uložen v archívu Poštovního muzea v Praze...

Obrázky:

Tak to bylo jen tak letem světem … ¨
Vrátíme se roku 1850 a k brněnskému hlavnímu poštovnímu úřadu.

Dne 1. června 1850 se začalo v tehdejší monarchii používat prvních pět nezoubkovaných střihaných známek s nominální hodnotou uvedenou v krejcarech. Prvním razítkem tzv. „známkové éry“ na brněnském poštovním úřadě, bylo razítko jehož obrázek přikládám. Jde o variantu s tečkou za legendou „Brünn“. Údajně se vyskytuje ve variantách slabší a silnější podoby písma (toto jsem zatím rozlišit a doložit nedokázal).

Obrázky:

Doložím obrázkem zásilky i detail razítka. Jde o dopis z 3.6.1850, zatím známky nevylepili. Možná proto, že ještě známky na poštovním úřadě neměli, ale spíše mohlo jít o úřední list osvobozený od poštovních poplatků, ale chybí mi na něm pak připsaná poznámka "Ex offico"...

Obrázky:

Stejné razítko. V o dva měsíce později...v srpnu už známky byly. Samozřejmě vylepena v rozporu s předpisy...

Obrázky:

Dalším denním razítkem, které se na hlavním brněnském poštovním úřadě používalo, bylo obdobné jako to předchozí, jen ve variantě bez tečky za legendou "BRÜNN". Toto razítko bohužel nemám ve své sbírce na žádném dopise..

Obrázky:

Dalšími dvěma razítky byla obdobná, jen , číslice dne je od slovní zkratky měsíce oddělena lomítkem. Údajně byly opět varianty s a bez tečky za legendou „BRÜNN". Bohužel, dosud se mi je na zásilkách nepodařilo dohledat. Tak aspoň schematické obrázky obou razítek ....

Obrázky:

Dalším denním razítkem na brněnském hlavním poštovním úřadě (František Žampach ho podle mylně uvádí u tohoto poštovního úřadu právě jako první razítko "známkové éry", navíc s průměrem 22,5 mm), je jednokruhové, průměr 23-24 mm, s patkovým písmem a ćíslice dne je od čísla měsíce (nahrazena dřívější slovní zkratka) oddělena lomítkem. Ing. Votoček ho datuje rokem 1851, údajně se vyskytuje ve variantách slabší a silnější podoby písma, toto se mi ale zatím nepodařilo dokladovat.

Obrázky:

Pokud mám, doložím dopisem i detailem otisku razítka … Tento konkrétní dopis je z roku 1852.

Obrázky:

S těmito razítky si na poštovním úřadě vystačili poměrně dlouho. Další typ se objevil až v roce 1864. Je jednokruhové, poměrně velký průměr 29 mm. Legenda „BRÜNN“ je doplněna ve spodní části ve slabém patkovém písmu o slovo „STADT“ („MĚSTO“) V nastavitelném datování je nově přidán celý letopočet. Žampach datuje blíže neurčeně do 60. let 19. století, Ing. Votoček přesněji do roku 1864.

Obrázky:

Dopis z roku 1865 a detail otisku razítka ...

Obrázky:

O čtyři roky později v roce1868 se objevuje - jednokruhové, průměr 17 (1868 )19 (1871 ) mm (podle Žampacha existuje i tzv. „náprstkové“, průměr 12,5 mm). V nastavitelném datování je upraveno uvedení letopočtu na poslední dvojčíslí a vynecháno slovo „STADT“. Žampach nedatuje, Ing. Votoček neuvádí jako „náprstkové“ (pak se v tom vyznejte... ) Vyskytuje ve variantách slabší (právě to náprstkové) a silnější podoby písma, ty s větším průměrem...
To "náprstkové" , které uvádí pouze Žampach (bohužel přesné a jednotné vysvětlení tohoto pojmenování jsem nikde nedohledal...různí se to, snad, že velikost otisku byla jako od náprstku, průměr přesně kopíroval obraz ve známce...kdyby někdo věděl a doplnil to sem, bylo by to prima ) mohu doložit na následujícím dopise...

Obrázky:

Detail razítka ...

Obrázky:

Ty větší průměry, které uvádí Ing. Votoček, bohužel nemohu dokladovat. Zatím jsem je na žádném z dopisů nedohledal... pokud je někdo ve své sbírce máte, klidně je sem vložte, budu moc rád, aspoň si budu jistý, že existují!

Bohužel, nemohu ničím dokladovat ani následující používané denní razítko. Je stále jednokruhové, průměr 23 mm, silnější patkové písmo V nastavitelném datování jsou přidány k poslednímu dvojčíslí letopočtu i expediční údaje. Žampach nedatuje, Ing. Votoček přidává rok začátku používání - 1870.
Takže aspoň schematický obrázek...

Obrázky:

Zde se poprvé setkáváme u denního razítk brněnského hlavního poštovního úřadu s tzv. expedičními údaji. Tato časová vložka udává udává tzv. expedici, což byla původně poselná doprava dopisů z jednotlivých listovních sběren na poštovní úřad, ale u velkých poštovních úřadů jde o nejzazší čas (hodinu), kdy by mohla být v ten den poštovní zásilka podána na přepážce a následně potom ještě předána k vypravení do poštovní přepravní sítě (k expedici). Časem, kdy přibývalo poštovních zásilek a za jeden den bylo více expedic zásilek do přepravní sítě, se podoba této časové vložky ustálila do podoby sestávající z římských číslic (odpolední a večerní expedice) nebo z arabských číslic (dopolední expedice).

Dalším razítkem je jednokruhové, průměr 22 (1871) a 26 (1874) mm. Legenda je tu doplněna v bezpatkovém písmu opět o slovo „STADT“ („MĚSTO“). V nastavitelném datování je uvedeno stále poslední dvojčíslí letopočtu, expediční údaje jsou zde ale vynechány. Proč? Kdo ví ...

Obrázky:

Nebude to tak asi na fotografiích zřejmé a patrné, ale můžete mi věřit …
Na tom korespondenčním lístku je denní razítko menšího průměru 22 mm ...

Obrázky:

… na dopise pak to větší s 26 mm.

Obrázky: