Sběratel.com

Diskusní fórum o sběratelství

Sběratel.com » Námětová filatelie » Poštovní historie města Brna - poštovní úřady Brno 1 a Brno 2

Vykupminci.cz
Numisargo

Poštovní historie města Brna - poštovní úřady Brno 1 a Brno 2

Moderátoři: dejvy, pavlinka, regula_jan, smith.

Nové téma Další příspěvek

Stránka: « < ... 36 37 38 39 40 41 42 43 44 ... > »

Autor Příspěvek
Registrovaný uživatel
Podařilo se mi také sehnat pár nových kousků s tehdejšími rekomandačními razítky. Ty se shánějí dost těžko. Navíc mají celkem mají slušné otisky...

Rekomandační dopis z roku 1835, červenou tužkou napsané rekomandační číslo 1441 a rekomandační razítko o kterém jsem tu psal v příspěvku 127.

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
V příspěvku č. 130 to bylo toto rekomandační razítko...
(Dopis je z roku 1837, škoda, že tady ten otisk je trochu slabý)

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Později jsem psal o tomto rekomandačním razítku...
První dopis je z roku 1843.

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Tento je také z roku 1843...

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
V roce 1844 byl v Brně podán tento dopis...
(razítko moc pěkně čitelné)

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Stojí za to ukázat si i pěkně dochovanou pečeť na zadní straně listu...

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Kdysi jsem tu povídal i o brněnském ředitelství z té doby, o předznámkových dopisech z této instituce a razítcích na nich...
Třeba v příspěvku č. 308 to bylo toto razítko...
Dnes mohu ukázat další dopis, z roku 1894....

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Ale velkou radost mi udělal ten následující dopis... je z roku1885 a je oražený denním poštovním razítkem, které jsme ve sbírce ještě neměl!! :shock:

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Mám také ve sbírce pár nových kousků i z brněnského nádražního poštovního úřadu, ale o nich zase až někdy jindy, ať Vás toto sobotní dopoledne nenudím příliš dlouho.

Tak zase někdy...!
Registrovaný uživatel
Tak ještě jedno chlubeníčko...tentokrát ty slíbené nové kousky z brněnského nádražního poštovního úřadu....

Jeden pěkný kousek s nejstarším denním poštovním razítkem (14.5.1855)...

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
...detail razítka...

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Druhý kousek je z roku 1867 (6.7)...

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Tento krasavec byl na brněnském nádražním poštovním úřadě podán dne 15.10.1878 a další typ použitého denního poštovního razítka...

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Ještě se mi podařilo sehnat dva koresponďáky...mají mimořádně pěkné otisky denních razítek....Roky 1896 a 1898.
Bylo by škoda si je neukázat, no ne?

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
Tak tímto bych už opravdu uzavřel historii provozu brněnského nádražního poštovního úřadu, kdy působil v původních budovách brněnského hlavního nádraží, tedy období od roku 1848 do roku 1902...
Posuneme se v čase zase o kousek dál...
Příště už si budeme povídat o přestavbě brněnského nádražního poštovního úřadu a o okolnosti a nutnosti mít pro brněnský nádražní poštovní úřad vlastní novou budovu, bude to zajímavější, už to nebude jen dopis a razítko a dopis a razítko... :mrgreen:

Co vím, to Vám povím....


Rozloučíme se s tímto obdobím ještě naposledy obrázkem, jak to v Brně v na hlavním nádraží vypadalo těsně před rokem 1902 .... Škoda, že okna brněnského nádražního úřadu jsou schovaná za těmi prostředními stromy... ;)

Příště už bude všechno jinak...

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
MikyM napsal
A teď proč o tom nyní vyprávím ...

Vzpomínáte si na příspěvek č. 351 zde, kde jsem napsal, že :

"Nejvyšším nařízením Vrchní dvorské poštovní správy ve Vídni č.12902/3093 ze dne 2.8.1848 byly s působností od 15.8.1848 současně otevřeny v Brně dva filiální poštovní úřady - na brněnském nádraží poštovní expedice „Brünn Bahnhof“ (dnes pošta 602 00 Brno 2) a Starém Brně „Alt Brünn“ v budově hostince "U Modrého lva" listovní sběrnu Briefsammlung Alt Brünn (dnes pošta 603 00 Brno 3)"




V příspěvku 518 a pár následujících jsem tady vyprávěl o třetí nejstarší poště (pobočce) v Brně (Alt Brünn/Staré Brno-dnes Brno 3)...

Dnes jsem ji našel v tomto seznamu...
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-prehledne-zrusi-posta-pobocku-u-vas-projdete-si-seznam-228692#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.web.nexttoart


Po 175 letech tak už nebude na "Starém Brně" pošta.... :?
Moderátor
Prostě ...
Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-cestu-na-postu-budu-mit-jako-puldenni-vylet-z-centra-brna-zmizi-pet-pobocek-228857#utm_content=freshnews&utm_term=Kdy%C5%BE%20z%20centra%20zmiz%C3%AD&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Registrovaný uživatel
MikyM napsal
Tak tímto bych už opravdu uzavřel historii provozu brněnského nádražního poštovního úřadu, kdy působil v původních budovách brněnského hlavního nádraží, tedy období od roku 1848 do roku 1902...
Posuneme se v čase zase o kousek dál...
Příště už si budeme povídat o přestavbě brněnského nádražního poštovního úřadu a o okolnosti a nutnosti mít pro brněnský nádražní poštovní úřad vlastní novou budovu, bude to zajímavější, už to nebude jen dopis a razítko a dopis a razítko... :mrgreen:

Co vím, to Vám povím....


Rozloučíme se s tímto obdobím ještě naposledy obrázkem, jak to v Brně v na hlavním nádraží vypadalo těsně před rokem 1902 .... Škoda, že okna brněnského nádražního úřadu jsou schovaná za těmi prostředními stromy... ;)

Příště už bude všechno jinak...

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem



Tak abychom navázali, kde jsme posledně skončili... ;)
Registrovaný uživatel
Stále se zhoršující špatný stav naprosté většiny stávajících objektů v nádražním prostoru, prudký rozvoj železnice a s tím související nárůst počtu osob pohybujících se na brněnském hlavním nádraží, výrazný rozvoj průmyslu, obchodu a cestovního ruchu v Brně - to všechno na konci 19. století přispělo k tomu, že vedení města i obou drážních společností začalo uvažovat o radikální přestavbě nádraží a železničního uzlu. V následujících letech byly opakovaně předkládány návrhy a projekty, vedly se o nich diskuse a jednání mezi oběma stranami – drážními společnostmi a brněnskou radnicí. Jednotlivé plány a projekty byly posuzovány, zamítány, předkládány nové …
Podle centrální směrnice pro stavby Společnosti rakouských státních drah (4.5.1861) bylo nařízeno zbourání stávající osobní haly na brněnském nádraží. V srpnu 1869 bylo městské radě předloženo ke schválení pět plánů adaptace k prodloužení přijímající budovy a následné adaptace staré části budovy. Pro nás a naše vyprávění je zajímavá skutečnost, že už v nich lze dohledat zmínku o zvětšení prostoru pro potřeby nádražního poštovního úřadu, respektive že by měly být vystaveny nové poštovní prostory. Vše ale bylo nakonec městskou radou zamítnuto.
Registrovaný uživatel
V červnu 1888 byl předložen první ucelený projekt přestavby nádraží – i v něm byla zmínka o rozšíření prostor pro poštovní úřad - městskou radou byl ale hned v červenci zamítnut.

V srpnu 1890 byl předložen druhý projekt „Severní dráhy císaře Ferdinanda“ („Kaiser Ferdinands-Nordbahn“) pro rozšíření brněnského nádraží (obsahoval např. konkrétní požadavek odstranění poštovní manipulace z perónů!). Projekt byl projednáván městskou radou, ale v roce 1891 opět zamítnut.

V prosinci 1892 „Severní dráhy císaře Ferdinanda“ („Kaiser Ferdinands-Nordbahn“) vypracovaly již třetí projekt na zvětšení a přestavbu stávajícího hlavního nádraží, který obsahoval i výstavbu zcela nového nákladního nádraží. S touto výstavbou bylo také v roce 1893 započato, dokončeno bylo v roce 1897 a měla následovat radikální přestavba výpravní budovy osobního nádraží „Severní dráhy císaře Ferdinanda“. Výnosem ministerstva železnic (19.10.1898) byly ale všechny další stavební práce pozastaveny a obě společnosti „Severní dráhy císaře Ferdinanda“ („Kaiser Ferdinands-Nordbahn“) i „Severní státní dráhy“ („Nördliche Staatsbahn“) musely na základě tohoto výnosu nyní při plánování přestavby výpravních budov spolupracovat a měl být předložen městské radě společný projekt. Stalo se tak v lednu 1900. Projekt však neobsahoval městem požadovanou demolici nádražních budov, pouze jejich přestavbu, a proto byl projekt opět zamítnut.
Registrovaný uživatel
Ze všech těchto skutečností je patrné, že situace kolem výstavby a přestavby brněnského hlavního nádraží byla velice komplikovaná a budoucnost celého projektu nejasná. V projekční oblasti i časově. Všechny příčiny, které vedly k začátku úvah o nutnosti přestavby nádražního areálu – už zmiňovaný nárůst počtu osob pohybujících se v prostoru brněnského hlavního nádraží, stejně jako výrazný rozvoj průmyslu, obchodu a cestovního ruchu – přetrvávaly, a navíc byly totožné a provázané s těmi, s kterými se potýkal i poštovní provoz nádražního poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2.
Také bylo patrné, že pokud poštovní provoz nebyl umístěn přímo ve státních budovách, ale někde v pronajatých prostorách, nebyly často splněny podmínky pro bezpečný chod provozu. Třeba proti vloupání nebo proti požáru. Když listujete v archívech dobovými dokumenty, narazíte na zprávy obchodních a živnostenských komor, ale i na stížnosti ze strany zákazníků či dokonce i z jednotlivých pošt spadajících pod ředitelství pošt a telegrafů v Brně. Vlastně skoro vše bylo na poštách špatně. Prostory byly mnohdy stísněné, podané balíky mnohdy končily vyskládané v už tak malých čekárnách pro zákazníky, v nedostatečném zázemí panovaly mnohdy špatné hygienické podmínky, psací potřeby byly velmi zanedbané a to nejen pro poštovní personál, ale i pro zákazníky, pro ně nebyly v prostoru poštovního úřadu k dispozici ani židle, ani psací stůl. Chyběly poštovní váhy na dopisy, chyběly dostupné informace o poštovních sazbách, tarifech nebo o aktuálních novinkách v poštovním provozu …
Když k tomu přičteme pracovní dobu na poštovním úřadě (poštovní úřad se otevíral brzy ráno a otevřeno bylo až do šesté hodiny večerní, mnohdy se doručovaly zásilky v neděli i o svátcích), nutnost mít určité odborné vzdělání a být pod neustálou kontrolou, to vše vedlo samozřejmě k tomu, že i personálně byly poštovní úřady zajištěny zcela nedostatečně. Neodpustím si poznámku a malé rýpnutí - když tak po sobě čtu poslední dva odstavce, nechce se mi věřit, že jde o popis situace na poštovním úřadě staré více než sto let…
Registrovaný uživatel
Nepřekvapí proto, že v roce 1901 dochází z důvodů chystané přestavby nádraží, ale i z nedostatku vhodných místností jak pro zázemí poštovního provozu a jeho zaměstnance (v roce 1900 pracovalo na brněnském nádražním poštovním úřadě 28 úředníků a 38 zřízenců), tak prostorů pro zákazníky, ze strany C.k. rakousko-uherské pošty k zásadnímu rozhodnutí a následně k zahájení výstavby nové, samostatné (!) budovy poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2 v těsném sousedství stávajících nádražních budov. Její výstavbou a dokončením byly stávající vleklé potíže i nejbližší budoucnost nádražního poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2 z hlediska poštovního provozu vyřešeny.

Město v zájmu „uvolnění zastavěných ploch“ trvalo stále na požadavku, aby se i v areálu nádraží jednotlivé objekty zcela odstranily a postavily nové. Souviselo to s tzv. „brněnskou asanací“, kdy byla v roce 1896 zbourána starší zástavba (strženo bylo 238 domů ve vnitřním městě, mnohdy cenných historických památek!), navíc v centru města došlo ke změně dopravy, v roce 1900 byla rozšířena o síť elektrické tramvajové dráhy.

Roku 1901 (10.12.) byl pak nakonec předložen definitivní projekt. Projektanti, architekt Franz Uhl a vrchní železniční inspektor Johann Oehm, sice spoustu připomínek městské rady akceptovali, ale místo demolice starého nádraží a následné novostavby, kterou požadovalo město, předložili znovu jen přestavbovou variantu. Mezi dvě stojící nádražní budovy obou drážních společností navrhli zřídit tunel pro příchod k nástupištím a postavit majestátní nádražní halu s dvěma postranními věžemi. Městská správa tento projekt odmítla a tak byla opět zřízena další zvláštní komise, která ale nakonec stejně rozhodla o realizaci oné pouhé přestavby, ale s výhledem plánované případné demolice budovy v budoucnu. Brněnský nádražní poštovní úřad tak definitivně přichází o prostory ve kterých dosud sídlil. V následujících letech (1902 - 1904) provedl dle tohoto projektu secesní přestavbu nádražní budovy brněnský stavitel Josef Nebehosteny podle projektu architektonické kanceláře společnosti státních drah Adolfa Paula.
Registrovaný uživatel
A takto to vypadalo ... jedna z nestarších fotek "nového" nádraží v mém archívu...

Brünn - Central Bahnhof/Brno Hlavní nádraží (1904) – nové, respektive přestavěné hlavní nádraží, dílo stavitele Nebehostenyho.
Nižší budovy napravo a nalevo jsou z původního nádraží, nádražní budovy jednotlivých železničních společností, přestavěná středová spojovacíí část, ve které původně sídlil brněnský nádražní poštovní úřad Brünn 2/Brno 2.
Všimněte si, kdo znáte brněnské hlavní nádraží dneska...původně měla hlavní nádražní budova i pravou postranní věž!

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem
Registrovaný uživatel
A ještě dva obrázky ...

Nové Brünn - Central Bahnhof/Brno Hlavní nádraží bylo (a stále je) častým tématem na brněnských pohlednicích. Rok 1910 …

Obrázky:

Obrázek vložený uživatelem

Nové téma Další příspěvek

Stránka: « < ... 36 37 38 39 40 41 42 43 44 ... > »

Sběratel.com » Námětová filatelie » Poštovní historie města Brna - poštovní úřady Brno 1 a Brno 2

Diskusní fórum | Sberatel.com | články | inzerce | katalog | mince | sběratelé | zápalky |

TOPlist
Sběratel.com je poháněno systémem UseBB 1