Vladimír Turčan publikoval niečo .
Spracované sú tu depoty z lokalít Bíňa, Bojná, Divinka, Horné Plachtince, Veľký Klíž, Vrbové a Zemianske Podhradie.
Hromadné nálezy obsahujú predovšetkým železné sekerovité hrivny, ktoré sa považujú za slovanské predmincovné platidlo, ale tiež rôzne druhy náradia a militárií.
Súčasťou práce je analýza predmetov, ale tiež riešenie otázok ich tezaurácie. Odporúčam všetkým, ktorí sa zaujímajú o archeológiu včasného stredoveku.

Ja myslím, že keby to bola len taká hlúposť, tak by to nepustili do sveta.
Prečo by to nemohlo byť ako kreditné platidlo? Veď to isté by sa dalo povedať o prvých papierových bankovkách, keby sa v dejinách neuchytili a bol by to len taký pokus. Papier ako hodnota?? Haha, no a predsa to funguje.
Možno nejaký vladika, ktorý sedel na hromade železných hrivien alebo striebra nechal narobiť "kreditné" plátienka, ktoré oprávňovali majiteľa vybrať si príslušný obnos na ďalšom jeho hradisku o x-km ďalej.

O to nejde. Plátýnka asi skutečně jako platidlo fungovala (v Anglii měli snad jako platidlo dřevěné hůlky, respektive jejich polovinu). Jiná otázka je jak vypadala.
Co se týče toho objevu, tak naše území je pro pro podobné nálezy zcela nevhodné. Proto se textilie mohou najít především v depozitech na nějakých sídlech či v kostelech a klášterech a v hrobkách a hrobech v kostelích. V normální hlíně se to prostě rozpadne a i v žumpách, studních a bažinách tomu moc šancí nedávám. Dřevo, kůže (oboje upravené), to je něco jiného, ale jemné plátno? Takže pokud se něco skutečně našlo (a přiznávám, že za posledních 20 i víc let jsem nepotkal nějaký článek či knihu, kde by byla citace či odvolávka), je to jednak rarita a dvak, stejně nelze nijak dokladovat že se jedná skutečně o ONEN šáteček. Klidně to mohla být relikvie či její součást. A kdyby v těch šátečcích byl standardně obalený plíšek, Ibrahim ibn Jakub by si toho nepochybně všiml a podobných plíšků by se našlo povícero (ovšem bez plátýnka). A navíc si myslím, že to nejspíš nevypadalo jako kus obinadla, ale bylo to nějak pojaté. Že to zkrátka mělo nějakou ochranu proti snadnému napodobení (protiinflační opatření).

Moje skepse tudíž přetrvává.

Pavel III budeš sa musieť popasovať zo svojou skepsou - zrejme sám.

Môže mi to byť ľúto , trpezlivosť ruže prináša.😈

co sa tyka tych kuskov platna, ide archeologicky o nedokazatelnu zalezitost.

faktom zostava ze ide len o jednu jedinu citaciu, navyse zo sekundarneho zdroja (alebo viacerych),
a to sa nekriticky omiela dookola.

tu ukazkovo plati, ze prianie je otcom myslienky.

uplne ina vec su zelezne hrivny, ktore v podstate tak ako strieborne mince, mali hodnotu kovu v sebe obsiahnutom,
plus k tomu bonus v podobe moznosti spracovat to ako polotovar na pozadovany vysledny produkt.

Takových případů je víc, někdo v historii udělá chybu a pak už to po něm všichni opakují.
Jako příklad takového omylu nám může posloužit třeba anglický král Æthelred II. nazývaný Æthelred the Unready neboli Nerozhodný nebo Nepřipravený 978–1013 a 1014–1016
/ mimochodem podle jeho mincí se části prvních českých denárů říká Ethelredský typ/.
Za prvé jeho přídomek “Unready” vznikl až 150 let po jeho smrti a navíc je špatně přeložen ze staroangličtiny. Správně by to mělo být “ill-advised”neboli “ten kterému špatně radili”.
Přesto je chudák Æthelred II. dodnes v numismatické literatuře uváděn jako “Unready”.
😉

už samo slovo "platit" má základ ve slově "plátno", takže na tom nejspíš něco bude 😉

Párkrát jsem se snažil, i když ne dost usilovně, dopátrat se nějakého původního a pokud možno autentického překladu celé relace Ibrahíma ibn Jakuba. Vždycky jsem našel jenom výtahy, jako například tento:
http://aba.wz.cz/zprava_ibrahim_ibn_jakuba_o_slovanech.php
který se tváří jako úplný přepis a přitom není. Chybí tam např. celá pasáž, která se týká polských zemí, tedy panství Měška. Přesto se mě zdá, že popis těch šátečků je takový, že nějakou úplnou záměnu obsahu nepřipouští.
Jiná věc je, jak opravdu fungovaly v lokální směně, tam je to v rovině hypotéz.
Třeba to, že by u nás v 10.stol. z nějakých důvodů fungovalo jako univerzální směnné platidlo něco, co odjinud z okolí neznáme, je dost podezřelé. Že mohl mít kus látky jako pro řadu účelů užitečná věc pevnou směnnou hodnotu je možné, ale Ibrahím píše něco jiného, výslovně říká, že to k ničemu nesloužilo.

jv64 napsal/a:

... ale Ibrahím píše něco jiného, výslovně říká, že to k ničemu nesloužilo.

My ale nevíme co Ibrahím píše, nikdo to nikdy neviděl.
Stále se jen snažím upozornit na to že jediný zdroj je onen arabský kartograf al-Bakrí který to měl vlastně jen z doslechu. On sám nikdy nenavštívil žádnou ze zemí o kterých psal
Nedávno jsem mluvil s jednou Australankou která během zájezdu po Evropě strávila dva dny v Praze. Její dojem byl že v Čechách je spousta starých domů, ke všemu tu jedí zelí a jako typický český suvenýr si přivezla ruskou dřevěnou bábušku. A teď si představte že ona by byla jediný zdroj informací pro knihu o Praze.😉

Otázkou stále zůstává, co tedy bylo Velkomoravské platidlo? Víme o železných hřivnách a o stříbrných hřivnách, to jsou předměty doložené z nálezů. Avšak tyto nálezy nejsou tak četné, jako nálezy mincí. Je tedy zřejmé, že železné hřivny byly předmětem velkých transakcí a stříbrné hřivny ještě větších obchodů. V jednom článku uváděli, že jedna stříbrná hřivna dokonce odpovídala hodnotě jednoho otroka.

Je tedy jasné, že při běžných každodenních transakcích se hřivny nepoužívaly, kromě toho také pro běžného člověka bylo železo vzácné (krom toho si neumím představit jak někdo sebou na trh tahá kilo železa).

Dále se uvádí, že 1 denár odpovídal 10 šátečkům a za obě tyto platidla bylo možné koupit jednu slepici. Tato informace je už k zamyšlení, jelikož informace, že platidlem mohly být šátečky přijde málo pravděpodobná, jak je možné že se dochoval tento směnný kurz? Víme také to, že nic jiného, co by mohlo odpovídat běžným denním platidům, se z VM z archeologických nálezů nedochovalo, zatímco denárů je velmi mnoho.

To je prostě možné jedině tak, že platidlem opravdu bylo něco naturálního. A dost možná, že kdybychom Slovanům řekli, že dneska platíme za zboží a služby bezcennými potištěnými papírky, které jsou kryté dluhem, taky by si asi ťukali na čelo...😉