Takové předměty se zcela běžně nacházejí... 1000 let v půdě vůbec nic není. Když najdeš třeba 500 let starou ostruhu, po očištění je stále jako nová, pokud nejde o vyloženě agresivní půdu.

Z vlastních zkušeností vím,že po tenkém plátku železa zbude trochu koroze,takový spíše hnědooranžový flek ..Hřeb,třeba,si utvoří krustu a uvnitř se může zachovat stejný ,k nerozeznání od o dva tisíce let mladšího.

A co když šáteček sloužil pouze jako "ochranný obal"?
Něco ve stylu, že byl do něj vetkán určitý kousek drahého kovu třeba ve formě tenkého drátku ve spirále.

Jelikož se jednalo o malé platby, tak by samotný kousek byl velmi malý, a lámal by se. Pokud by však byl vetkán do nějaké síťky, tak by se s ním výrazně zjednodušila manipulace a omezilo vylamování a tím pádem i šizení, protože by úbytek byl ihned znát na poškození okolní síťky. Navíc šátečky by se pak dali slučovat do větších celků a tím pádem by se zjednodušilo i počítání. 😆

Ked sa na to pozrieme ciste analyticky, peniaze (mince) boli od antiky vyjadrenim urcitej hodnoty (miery hodnoty inych veci). Takuto funkciu moze plnit cokolvek. Pouzitie platennych satiek ako platidla by bolo pragmatickym riesenim pre sirsie masy ludi, pre ktorych je nemozne alebo velmi neekonomicke pouzivat ako platidlo drahe kovy. Vyroba pletenych satiek si tiez vyzaduje urcite usilie a teda vyjadruje istu mieru hodnoty. Ak by si majitelia platennych satiek za ne mohli kupit iny tovar, ktory by inak nemohli ziskat, tak boli v ich chapani platenne satky plnili funkciu penazi. Aby bolo mozne tieto satky nazvat platidlom, musel by ich niekto takto deklarovat, teda ako pise Kucera, nejaky panovnik by musel garantovat ich cenu. Pokial takato zmienka nie je k dispozicii z doboveho zdroja, tak je na mieste hovorit iba o zmenovom obchode medzi miestnymi ludmi.
Dnes je nieco podobne pouzivanie lokalnych penazi, ktore pouzivaju urcite skupiny ludi na dohodnutych lokalitach ako doplnkovu menu. Na Slovensku su to Zivce, podobne lokalne meny existuju po celej Europe. Nie su oficialnou menou ale funkciu penazi plnia na urcitom uzemi pre urcitu skupinu ludi.

Třeba Bitcoin. Tam to došlo tak daleko, že to není vůbec nic.😐

V tom šátečku nemuselo být vůbec nic cenného z dnešního pohledu. (Tady připomínám, že pro Indiány zlato taky nebylo platidlem a měřítkem hodnoty.) A osobně si myslím, že na něj náčelník například dal nějakou značku nebo něco, čistě z toho důvodu aby ze sebe někdo tkaním neudělal miliardáře a nezlikvidoval tak ekonomiku.

Z věcného pohledu je dobré mít něco s hodnotou kterou lze podržet. Výměnný obchod je sice pěkná věc, ale je poměrně málo pravděpodobné, že kožešník nebo šperkař vezme za hermelínový kožich, diadém 200 kop vajec. Za prvé, co by s nima dělal a za druhé, kde by jich kupující najednou tolik vzal? Řada výrobků by proto byla prakticky neprodejných a řadu potřebných výrobků by si chudší lid nemohl dovolit, neb by na ně neměl jak našetřit.

Předmincovním platidlem ale asi nejspíš budou bronzové kroužky.i ty s bambulkami...

Píšeš hlouposti. K čemu by byl obyčejnému člověku, který mohl např. vytvořit nadprodukci vajec, hermelínový kožich nebo nějaký jiný "luxusní" předmět? Musíš uvažovat jako ten obyčejný člověk a nehledat v tom žádnou vědu. Výměnný obchod funguje i dnes např. na venkově. Lidi tenkrát nepotřebovali zbytečné věci jako dnes my, žili jednoduchým životem od ruky do úst, přitom si samozřejmě museli nechat nějakou zásobu na zimu a zrno na osev. Většinu toho, co potřebovali k životu, si sami vyrobili (např. za dlouhých zimních večerů), jen to, co nebyli schopni si sami vyrobit, získali směnou za něco jiného.

Pěkně o tom píše Smetánka v Legendě o Ostojovi, vřele doporučuji přečíst si to všem, než začnete vymýšlet nějaké šílené teorie ...

Ano mysliti dějiny ... 😕 (Třeštík).
On je ten Ibrahim celý po čertech třaskavé téma, protože pro stávající (Třeštíkův) koncept českých dějin 10.století (mocná "říše" českých Boleslavů) je jedním ze stěžejních pilířů. Takže dokazování jestli byl Ibrahim (když vzydvihoval Měškovu moc a rozlohu jeho panství) v Polsku je při vším respektu k DT jako "dokazování", zda byli Slavníkovci "důležitou x marginální" součástí českých dějin.
Z pohledu dějin platidel je daleko závažnější, že Ibrahimova zpráva o šátečcích je dnes hlavním "důkazem" o dataci počátků ražby české mince, ve smyslu : 965/966 byl na trhu v Praze ustálený poměr šáteček:denár, z toho plyne denár, a to jistě český, tady musel být už aspoň pár let před tímto datem. A ono to asi není pravda.
Vzájemné propojení dálkové a lokální směny v této době, to je téma samo o sobě.

kacuro, nepochopil jsi mne. Právě jsem se tak nějak snažil napsat, že pro běžného člověka bylo jednak obtížné získat tu velkou nadprodukci (například vajec) a dvak bylo pro něj složité v něčem spořit. Hermelínový plášť a diadém byl samozřejmě příklad, mohlo se jednat o cokoliv s vysokou hodnotou, například meč, velkou sekyru, pytel soli, ženu, otroka, stádo krav. Pro kupujícího byl ale taky problém přijmout jako platbu tolik vajec, když kupující nic jiného na výměnu neměl. Jistě, mohl část vajec zase prodat dál, ale celkově by to připomínalo spíše pohádku "jak dědeček měnil až vyměnil". A zkrátka někdy bylo zapotřebí prodat hned (vajíčka nevydrží věčně), ale nebyla potřeba hned něco koupit (marhule budou zralý až za měsíc, kupci se solí nedojeli), takže něco do čeho by se hodnota prodaných vajec "uschovala" byla věc užitečná. A způsob obchodu "prodávám meče jen za 5 ovcí" (obměň si to za cokoliv chceš) když dotyčný má ovcí 10 a 4 slepice a z těch ovcí může postrádat jen 3 a za rok zase 3, pokud se ovšem narodí, to by se moc obchodů neprovedlo a rodinu bylo zapotřebí trochu chránit.

Výměnný obchod funguje i dnes (dodnes provozujeme) a Kalouska to děsně sere.😁 Ale výměnným obchodem si nový boty nepořídím. 😞

jv64: "třaskavé" téma to jistě je, to souhlasím .... Ten článek od třeštíka jsem nečetl, tak nemohu soudit, ale pokud si pamatuji, ty argumenty o jeho nepřítomnosti na území knížete Měška byly v podání doc. Velímského celkem logické, bohužel si neumím vybavit, o co přesně šlo ... Zkoušel jsem to hledat ve výpiscích z jeho hodin, ale nenašel jsem to.

S tou datací ražby prvních našich denárů je to samozřejmě také ošemetné a pravděpodobně to s jistotou už nikdo nerozřeší, pokud se někde nenajde zázračně nějaký nový historický pramen ...