Sběratel.com

Oba listy sú ex offo.

Ahoj,
vie niekto (aspon priblizne) prelozit na koho bol adresovany ten s predtlacenou adresou?
- tu postovy poplatok vyuctovany qvartalne, alebo celkom oslobodeny?
A.

Ak sa nemýlim, tak listy by mali byť oslobodení od poštovného úplne.
Oba sú adresované " župnému zastupiteľstvu" Spišskej župy. (úvodzovky preto, lebo neviem správny výraz).

Děkuji Smith,já madarsky umím jen pár slov nadávek z vojny.

Prvý list posiela zastupiteľstvo mesta Felsobánya. A druhý zastupiteľstvo župy Tolna.

Arsen napsal

Děkuji Smith,já madarsky umím jen pár slov nadávek z vojny.

Od madariek?

Tak s madarkami jsem bohužel nepřišel do styku,ale na izbe byli z 12 ti 4 Madaři.

List isiel do Levoce, takze to mohlo bit tu:

"So sídlom župy v Levoči súvisia dve budovy: dom č. 59 na námestí Majstra Pavla z Levoče z roku 1590, ktorý od r. 1790 bol sídlom župy, a preto je nazývaný aj ako „malý župný dom“. V jeho blízkosti je novší „veľký župný dom“, sídlo župy do r. 1922."

Arsen napsal

Tak s madarkami jsem bohužel nepřišel do styku,ale na izbe byli z 12 ti 4 Madaři.

Bud rad, vela rozpravaju...
Ja som polovicna, tak sa to da so mnou vydrzat
A.

List je datovany 19.9.1796, adresovany na Opatovice. Ktore?
A.

Obrázky:

Vidím tam Boskovice a nejblíž k nim (40Km) jsou Opatovice u Vyškova.
Krásný dopis,máš někoho,kdo Ti to překládá?

Nie. Pre mna nemaju zberatelsku hodnotu. Ak najdem niekoho kto sa zaobera dejinami tohto Mesta, tak to darujem.
A.

Jestli s tím Boskovice nemají žádnou souvislost,tak bych to spíše tipoval na Opatovice nad Labem,tam byl klášter.

Dakujem,
su to Opatovice u Vyškova. Je to asi 20 listov a dokumentov 18 - 19 Storocie. Ak ma niekto vazny zaujem a pochadza odtial, möze to mat.
Darujem to len niekomu kto sa historiou zaobera, a bude sa casovo venovat hladaniu suvysloti v archivoch atd.
A.

Kucera napsal

m1234 napsal

Pan kolega .Len maličkost - podla mojich zdrojov Bavorsko a dalšie Juhonemecke štaty z tejto dohody už v roku 1754 vystupili.Bavorsky toliar bol o 20% drahši ako toliar Rakusky.

Mince konvenční měny se v Bavorsku razily až do r.1836.

Niečo sa mi k tomu podarilo najst ,ale možno kolegovia ešte doplnia. http://www.budoucnost-hb.cz/historie/co-mozna-nevite/co-mozna-nevite---prispevky/ceskaarakouskamena-dil4

Bohužel musím trvat na tom že v Bavorsku se razily mince také dle parametrů konvenční měny i po roce 1754, stačí projít katalogy, viz třeba zde:
http://en.numista.com/catalogue/pieces39626.html
Jinak můj prvotní příspěvek nebyl zaměřen primárně na Bavorsko ale vztahoval se k listu z r.1754 z Moravy, čili vystoupilo-li později Bavorsko z měnové unie je vzhledem k obsahu mého sdělení irelevantní. Omlouvám se za off topic.

off topic- to nie je. Thema je velmi zaujimava. Vdaka za doplnenie...
Mam zbierku listov ktore su plne informacii o menej hodnotnych minziach, problemoch pri plateni zivnostnikov atd.

Este co mozem dodat z nacitanych stran v nemcine:
Rakusko a Bavorsko maju rovnaky Münzfuß(?), ale rozdielne hodnotenie:
Rakúsko: 1 Gulden = 60 Kreuzer, 1 Täler = 120 Kreuzer
Bayern: 1 Gulden = 72 Kreuzer, 1 Täler = 144 Kreuzer

Takze obe krajiny razia minze s rovnakym mnozstvom striebra (Gulden) aj ked ich hodnotenie je rozdielne.
A.

pan kolega Kučera ja to beriem len ako diskusiu k odlišnej interpretacii.Ta diskusia nas može posunut dalej.To čo uvadza Adri sa ale presne zhoduje s člankom Jana Štrobla.Presne ako uvadza 20% pri prepočte.Nechcem nikoho presviedčat že to je spravne ,len čerpam zo starych zaznamov a hladam niečo nezodpovedane.

Jak uvádějí katalogy, tak v Bavorsku se kromě tolarů ražených dle parametrů konvenční měny razily ještě tolary s vyšším obsahem stříbra a celkovou vyšší hmotností, tzv. Kronentaler - viz např.zde:
http://en.numista.com/catalogue/pieces30751.html
Pravděpodobně k těmto tolarům se bude vztahovat informace od Adri o vyšší hodnotě v krejcarech.
To že by tolary ražené dle konvenční měny v Habsburské monarchii i v Bavorsku měly v obou státech rozdílnou hodnotu je nemožné (mimo jiné i 20 krejcary byly v Bavorsku v letech 1753-1825 raženy pouze dle parametrů konvenční měny).

Nahlédl jsem do Krause a dle tohoto katalogu se v Bavorsku mezi roky 1806 až 1837 razilo několik různých (co se týče váhy a obsahu stříbra) tolarů:
28,00 g - 0,833 - 1806-1822 - KM 349-355
29,34 g - 0,868 - 1809-1813 - KM 358.1-358.2 (Krone)
28,06 g - 0,868 - 1818-1831 - KM 361-401 (Convention)
28,06 g - 0,868 - 1822-1826 - KM 367-372
29,54 g - 0,871 - 1825-1837 - KM 373-394 (Krone)
28,06 g - 0,833 - 1827-1837 - KM 380-415

Ahoj,
moje jednoduche vysvetlenie (dokonca v troj jazykoch co mi dufam prepacite ) je len velmi povrchne. Sluzi len na pochopenie preco hovoryme v tomto obdoby o dobry a zlych Minziach...Podrobny opis ci sa jedna o razenie Minz: Kurantgeld, Handelsgeld alebo Scheidenmünzen vynechavam...Ide tu len opriblizenie historisckeho pozadia..

Do roku 1779 sa snazia Habsbrugovia uzemie stareho Bavorska mat pod svojou korunou.

Vojny:
Války o rakouské dědictví je označení pro války svedené o nástupnictví na trůnu Habsburské monarchie mezi Marií Terezií a jejími sousedy – Pruskem, Bavorskem a Francií v letech 1740 až 1748. Důvodem války bylo odmítnutí nástupnictví Marie Terezie a Pragmatické sankce a územní nároky pruského krále Fridricha II ve Slezsku.

Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století − Velkou Británií, Pruskem a Portugalskem na straně jedné, Francií, Rakouskem, Ruskem, Švédskem, Svatou říší římskou, Saskem a Španělskem na straně druhé. Válce předcházel velký mezinárodně politický přesun, tzv. zvrat aliancí (renversement des alliances) či diplomatická revoluce, která ukončila 250 let trvající dědičné nepřátelství mezi Francií a Rakouskem avšak zpřetrhala tradiční vztahy mezi Francií a Pruskem.

Razenie novych Minz, a hlavne minze ktore maju mensi obsah cisteho kovu (streibro, zlato) v g suvisi: financovanie vojen, nedostok cisteho kovu, dlzoby...
Dölezite je aj podotknut ze krajiny sa snazia o zjednodusenie (vymana 1:1) vsetkych mien, co vsak v tomto obdobie este nebolo realne.

Rakusko ma jednu vojnu za sebou a pripravuje sa na druhu – Sedemrocna vojna. V tejto vojne je Bavorsko na strane Rakuska. Köly finacovaniu tejto vojny hlada Rakusko riesenie. Nova Reforma 1753 uzavreta medzi R a B v Augsburgu – Konventionsfuß (Münzfuß: 20 Guldenfuß). Juzne Nemecko razi: Rheinische Gulden. Köly strachu pred menej hodnotnymi minzami B s dohody odstupuje. Ale zaroven Juzne Nemecko v roku 1754 meni Münzfuß na 24 Guldenfuß, cim sa hodnota Minze znizuje. Po Sedemrocnej vojen sa Nemecke krajiny snazia menej hodnotne Minze tahat z obehu, razit hodnotnejsie.

Maly priklad :
m1234 ma hodinky ktore chcem od neho okupit. V penazenke mam dve Mince (jedna ma menej karatov ako druha), obe su Platidlom a akceptovane. M1234 ziada 1 Gulden. S penazenky vytiahnem tu menej karatovu, s cim m1234 nesuhlasi: Bud mi zaplatis tou viac karatovou, alebo k tej menej karatovej dolozis es 4 Kreuzer.

A.

Tak dnes něco bez razítka.
Soukromý dopis odeslaný na Francois de Graf z roku 1786(https://de.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A7ois_de_Th%C3%A9as_Graf_von_Thoranc) ???
Dopis šel z Litoměřic do Horaždovic,vyznačená trasa kterou by měl jít-Praha ,Plzen.
Vyznačené porto 4 Kr,platil odesílatel i adresát.

Obrázky:

Ahoj Arsen,
zaujimave v akom stave tento list je, biely ako by bol len vcera napisany a neposkodeny Siegel...
Tu internotovu stranku - mohol by si to este raz napisat?
Adresa je pofrancustena, co bude nasledok vtedajsej mody...
Zaujimalo by ma ci to pofrancustenie da dotklo aj R päciatok.
Dakujem A.

Ahoj,
https://de.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A7ois_de_Th%C3%A9as_Graf_von_Thoranc
Copak,nic se Ti nenačetlo?
Jestli se dá považovat za pofrancouštění předložka "de",tak dotklo-De Csaslau,de Hayd.Jinak si nemůžu na nic takto z hlavy vzpomenout.
Máš pravdu ,dopis je opravdu jako nový.

Tie päciatky s "de" su urcite zriadkavejsie ako na nemeckych listoch.
A.