Sběratel.com

včera jsem tu aukci Kazimírovým grošem celkem snadno nalezl na netu a dnes ji nemohu nalézt (ani mezi ukončenými)
také zajímavé

Tušíte někdo jak dopadla ta aukce krakovského groše Kazimíra, co se zde diskutoval 1.4.?
Pokud aukce ještě někde probíhá, tak klidně s odpovědí počkejte až po jejím ukončení.
Jak jsem psal jeden den jsem ji nalezl a další den již ne. Byla předčasně zrušena?

Waga 2.767g.
Średnica 28x27mm

https://allegrolokalnie.pl/oferta/grosz-szeroki-krakow-kazimierz-iii-wielki

byla to celkem mela, pokud vim toz skoncil na rovnych 50t zl.
ten nize uvedeny sel prosim kde + metrologie? dík

Zde:

https://www.numisbids.com/n.php?p=lot&sid=1466&lot=30563

chalko díky moc

k tomu druhému kazimírovu groši v příspěvku pod ním:
je ražený ze stejného lícního razidla, ale je to jiná varianta rubu

dražen byl - co jsem našel - poprvé v roce 2011 v Polsku (AN M. Niemczyk) a docílená cena v této aukci je nejvyšší, jakou u krakovských grošů Kazimíra nalezl - příklepnut byl za 132 250 PLN - což i s poplatky a v tehdejším kurzu odpovídá cca 950 000 CZK

podruhé byl ten samý exemplář dražen v USA v Chicagu v roce 2014 (z této druhé aukce je fotka zde na sberateli) a dosažená cena byla 28 200 USD (včetně poplatků) - takže zde se prodal výrazně levněji - cca za 570 000

metrologie uvedená u první aukce je 31,24 g a 28 mm

jde o vládní ražbu Václava IV ??
Děkuji

Obrázky:

Ne. Jde o kruhový peníz se lvem v perlovci, patrně ražba po roce 1469 - tedy za Jiřího z Poděbrad, podle nejnovější typologie GH: P/3.

Jak vam prijde tento? Pravost?

Obrázky:

tak jeden groš som aj ja našiel na webe.

Obrázky:

Trosku ozivime tohle vlakno at nesviti porad jenom kecarna. Myslim ze tohohle italskeho zastupce grosoveho obdobi sem jeste nikdo nedaval. Robert z Anjou, Neapol, Gigliato, Gillat nebo Carlino porizeny na posledni auree. Zajimavy ze jsem se docetl ze to jsou mince z cisteho stribra.

Obrázky:

Z čistého stříbra asi ne, to by bylo hrozně měkké a střížek by se v prstech ohýbal. Přídavek mědi ve stříbře zlepšuje mechanické vlastnosti střížku, takže je pak pevnější.

tim cistym stribrem se obvykle mysli tzv. kralovske stribro (Argent le Roy) o ryzosti 958/1000-965/1000, coz je z hlediska moznosti stredovekych technologii nejvyssi ryzost, ktere bylo mozne realne dosahnout.

tehdy se takove stribro oznacovalo jako 16 lotove (na coz se nekdy zapomina, a povazuje se takove stribro za stribro 1000/1000, ve skutecnosti je to ale tech cca 960/1000).

samozrejme belenim (ci nasledne korozi) se nekdy bylo mozne dostat na vyssi hodnoty (ovsem jen ve velmi tenke - mene nez vlas - vrstve na povrchu).

ryzi stribro zas az tak mekke neni (zkuste ohnout 999.9/1000 klokana), ale pro obeh se proste nehodi, snado se otira a je opravdu hodne mekke. trochu te medi tam je opravdu jen a jen ku prospechu.

Díky hoši za upřesnění. I tak když dám vedle sebe několik různých evropských grosu, řekl bych že jde na první pohled poznat vyšší obsah drahého kovu.

Nevím, co je 999.9/1000 klokan, ale když si olivere vzpomeneš na ten PG VJ z Markvarce, u něhož došlo k vykorodování mědi, tak ten se při tlaku na střížek ohýbal jak papír. U něj si naměřil 98% Ag + 2% Cu. To je dáno samozřejmě tloušťkou střížku, silnější mince by se mezi prsty ohnout nedala.

999,9/1000 klokan =
https://www.efise.cz/kategorie/stribrne-mince/australie/kangaroo-investicni-stribro-stribrna-mince-1-aud-australian-klokan-rudy-1-oz/
...což není úplně ražba související s pražskými groši :-)

k PG Vladislava co zmiňuje kacuro
Kolik mědi v něm bylo původně? Jistě o mnoho více. Takže jeho střížek v současnosti bez té vykorodované mědi byl asi porézní skoro jako houba a nikoliv pevný jednolitý materiál - to myslím mělo na "ohebnost" střížku větší vliv.

To bez pochyby ano.

Zase tak uhebny to není, mám repliku 3 krejcaru z 999/1000 a je to docela dost pevný, teda zkoušel jsem jen mezi prsty. Zřejmě to bylo dáno jak říká Oliver tou poreznosti po vykorodovani mědi u grose který zmiňujes.

ano, klokan je presne to co je v tom odkazu - s grosi to nema nic, jen je to ukazka ryziho stribra. takoveho, jake ve stredovekych mincich nenajdeme.

a presne jak to pise jacx, duvodem mekkosti toho vyzraneho grose bylo to, ze to byla stribrna houba (nebo neco jako dratenka) a nikoliv homogenni jednolita kovova struktura.

Dnes probihajici kazimir kdyby to nekoho zajimalo. Ja moc temhle grosum nerozumim ale vim ze je to tady horky tema.

Obrázky:

Koukam oproti PG se jine grosove mince evropy moc neresi. A ja mam takovy dotaz, dostal se mi do rukou Mariansky gros mesta Goslar a trosku tapu, zjistil jsem ze od roku 1505 nektere roky nesou letopocet s kolkem 7 namisto 5 tedy treba 1706 namisto 1505. Ale zadne blizsi informace k tomu. Tusi nekdo z jakeho duvodu se tak delo?? Nemam ted u sebe fotak tak pouziji nejakou ilustracni fotku, zdroj MAshop.

Obrázky:

Co říká paleografie :

Obrázky:

Lopez1506 napsal

Co říká paleografie :

Obrázky:

Diky, to si musim ulozit. To muselo byt pro neuceny lid dost matouci, i kdyz asi nikdo z bezneho lidu neresil rocnik na minci kdyz to bylo teprve v plenkach.

matouci to prijde nam, oni byli zvykli. tedy pokud vubec cist a psat umeli. zbytek mel uplne jine starosti navic, v roce 1506 nikdo ani trochu neuvazoval, ze by tam byl rok 1706... btw. z tehle murich nozek je aspon lepe jasne, proc se nase cislice jmenuji arabske

Denár s českým levom (denaro con il leone), aquilejský patriarcha Mikuláš Luxemburský (1322-1358 ), nemanželský syn Jána Luxemburského a teda nevlastný brat Karla IV.
Aspoň niečo...lebo tento rok začína úplne naparádu. Jedna minca mi leží v colnom sklade, druhá cestuje už 3 týždne z Nemecka (predpokladám, že už je v čudu) a najlepšie bolo, že od Knopika som kúpil 2 mince, zaplatil a o týždeň mi napísal, že ho to mrzí, ale mince že už nemá.

Obrázky:

Zajímavá micička, gratuluju