Já jsem to pochopil vyloženě jako reklamu na tu znalkyni. Ona dělá odhady nejen skla, porcelánu, obrazů, koberců aj. ale inzeruje i jako odhadkyně nemovitostí a do toho provozuje masáže a kosmetické služby ve vlastním salónu. Jo, ještě dělá i psychoterapii, aby toho nebylo málo.
Docela by mě zajímalo, jak se k tomu „kultatému razítku“ dostala. (Mimochodem sama to „kulaté razítko“ zmiňuje a tím mate lidi, poněvadž kulaté razítko si dnes může udělat každý.)
Ta reportáž je úplně o ničem. Je to opravdu spíš píár paní znalkyně.
Vyhledala jsem si ji na justici.cz. Kulaté razítko má na "Ceny a odhady (36/1967 Sb.), oceňování starožitností". Což znamená, že se nemusí zabývat pravostí díla, ale pouze jeho cenou "za předpokladu, že dílo je pravé".
A to je kámen úrazu našich soudních znalců. Protože ti jsou z 99.9% právě jenom na ekonomiku, nikoliv však na pravost. Navíc mohou mít vzdělání jen vzdáleně se dotýkající problematiky (Kulaté razítko může dostat třeba absolvent/ka výtvarné výchovy na pajďáku s čistým trestním rejstříkem). Proto mají naši soudní znalci tak mizernou reputaci. (Čest výjimkám).
A proto zkušené sběratele vůbec nezajímají nějaké soudně znalecké posudky, ale jdou nejdřív za restaurátorem, a pak s jeho posudkem za kunsthistorikem, který se na daného autora specializuje. Nějaké kulaté razítko je vůbec nezajímá.
Co se týká této konkrétní znalkyně z reportáže, tak v evidenci posudků je dohledatelné, že má rozpracovaných 7 posudků, dokončený nemá ani jeden, přičemž tam má evidovaný pouze letošní rok. Tak nevím, zda je natolik zkušená, aby mohla radit lidem, jak se orientovat v tak složitém prostředí, jakým trh s uměním je.
Minimálně nemá pravdu v tom, že situace je dnes lepší než před deseti lety, "protože se prodejci bojí".
Prodejci/překupníci a padělatelé se totiž rozhodně nebojí😉
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
