Sběratel.com

jan322 napsal

Moc jich nebude, ve sbírce ho nemám, ale to je dáno i tím, že dávám přednost perfektně zachovalým kusům. Viděl jsem už i lepší.

záleží ještě jestli ten lepší nebyl falzum
tento je pravý na 100%

Václav Lehnický se moc nechytl tak zkusíme Rudesheima

Obrázky:

Zdravim Vas, vcera som zhodou nahod neodolal jednej ponuke a na ceste ku mne je moj prvy 3 krejzar lehnice Johann Christian a Georg Rudolf rocnik ak spravne citam 1621.

Zial k tejto oblasti nemam ziadne katalogy a mincu som chcel ako doplnok k stredovekemu uhorsku nakolko obiehali aj u nas. Velmi rad by som vas poprosil o podrobnejsie urcenie - mincovna a tak, pripadne o ocenenie ci som ju prilis nepreplatil. Fotku mam zatial len od predajcu takze sa ospravedlnujem za kvalitu. V tomto vlakne som zatial cital len trochu odbornejsiu diskusiu nez akej som v tejto oblasti zatial schopny tak som vam to snad moc nenarusil

Obrázky:

běžná ražba Lehnice-Břeh, cena cca 200-300Kč

Já bych jen doplnil, že tento 3 krejcar byl vyražen v mincovně Rychleby (dnes Zloty Stok).
Nicméně jestli se dobře koukám, vidím na aversu snad písmena H-R, které označují rytce a vardajna (?) Hanse Riegra. U ročníku 1621 se ale už tato značka běžně nevyskytuje, takže jde možná o kombinaci razidel - zajímavé

Velmi pekne dakujem za urcenie, ked minca dorazi mam co napisat na holder. Cena ma trosku sklamala mincu som preplatil, zaujalo ma Z v letopocte namiesto 2 v aukciach som videl len ZZ.

Ked mi minca dorazi a nebudete to povazovat za spam spravim lepsie fotky ci tam to HR vazne je. Este raz dakujem

Ak vas este mozem poprosit budte taky dobry ak budete mat cas a hodte mi urcenie podla katalogu. Vdaka

Opis končí REICHST a je tam zkrácený letopočet na 621, takže Kopicki 5010

Velmi pekne dakujem za katalogove urcenie, podla vysledkov aukcii polozky 458, 459

http://www.numismatika.cz/cns-sumperk/s063_katalog/63kat0401.htm

To je celkom zaujimava minca.

Včerejší radost .... Groš města Svídnice .. Gryf/Sv. Václav .... Ražba z roku 1506 ... Sice není bez kazu, ale zase se neobjevuje každý den ... :-)

Obrázky:

parádní kousek
před časem jsem viděl (i se pokoušel) dva kusy tuším ebay a v Polsku, ale tenhle je nejhezčí

super mince

Kucera: prosím o smazání fotek z posledních dvou příspěvků. Nemusíme se na jednu minci koukat třikrát, byť je zajímavá

Slezské mincovnictví je velmi zajímavé a rozsáhlé, ale neméně zajímavá je i zdejší medailérská tvorba. Právě ze Slezska pocházela řada významných medailérů, ať už Tobias Wolff, Hans Rieger, Johann Buchheim nebo otec a syn Kittelové.

Tato stříbrná medaile slezského města Gryfova (Greiffenberg) z roku 1769 (tedy již z doby pruského záboru) nám připomíná náboženskou politiku Habsburků i saských vévodů. Bohužel, chybí signatura medailéra, takže nejsme schopni určit autora dané numismatické památky.

V letech 1653 - 1654 provedli Habsburkové ve Slezsku podle zásady "čí země, toho víra" rekatolizaci a s výjimkou lehnicko - břežského knížectví odebrali protestantům všechny kostely. Na uzavření kostela ve slezském Gryfově 25. února 1654 nás upozorňuje avers medaile (můj chrám mi byl uzavřen). Toto město však leželo na samé hranici s Horní Lužicí, která od roku 1635 patřila Sasku. Nu a církevní politika saských protestantských vévodů vévodů byla zcela odlišná. V blízkosti hranic byly na saské straně záměrně budovány kostely, aby se mohli souvěrci z habsburského Slezska účastnit bohoslužeb. Roku 1669 byl na lužické straně řeky Kvisy otevřen pro občany Gryfova kostel ve vesnici Niederwiesa (Dolní Věž). Revers medaile hlásá, že i zde se užívá slovo boží, v dolní úseči pak čteme, že 19. května 1769 uplynulo jedno století od otevření kostela.

Nutno podotknout, že roku 1669 vydal císař Leopold zákaz navštěvovat bohoslužby v cizích zemích, nicméně toto nařízení se nesetkalo s úspěchem. Náboženskou situaci ve Slezsku nakonec částečně vyřešila tzv. Altranstädtská smlouva z roku 1707, jíž byla část kostelů protestantům vrácena a bylo povoleno zřízení šesti nových "milostivých" kostelů.

Závěrem musím říct, že zmiňovaný kostel dnes již nestojí, v roce 1949 byl zbořen.

Obrázky:

Pěkné, velikost medaile?(typuji cca 30-40mm)
(pokud ji někdy budeš prodávat, dej mi vědět...)

Průměr je 32,5mm, váha 11,98 gramu. V katalogu Friedensburga a Segera číslo 4472.

Chtěl bych se ctěných pánů kolegů zeptat. Nemáte někdo info, zda se občas na aukcích vyskytují 30 krejcary slezských stavů z mincoven Olava, Lehnice a Olešnice? (MKČ 642, 643, 644). Znám tyto mince jen z vyobrazení. Díky za postřehy nebo případné odkazy..

Nepamatuji je v aukci podobně jako stejný typ z Vratislavy(MKč 630), ale moc to nesleduji
podobně jsem viděl asi jen jednou 3Kr.1622 typ s jablkem (MKč 632,633)
Vůbec bych se nedivil, kdyby ty XXX.krejcary byly něco jako holdovací žetony a masivní ražba pro oběh nebyla realizována(dohad).

3 krejcary jsem už viděl také, i když nejčastěji se objevují typy MKČ 634, 635. Na ty 30 krejcary jsem ptal, protože vím o jednom, který byl z nálezu slezských 24 krejcarů Ferdinanda II.

V novem vydani Halacky je informace ze 3O krejcar 1621 z Lehnice (typ 643a) se drazil u firmy Künker - aukce c.46, polozka 3072. Halacka v cenovych zaznamech z aukci u nej uvadi zachovalost 2/2 a odklepnutou cenu v prepoctu 13200,-Kc. V archivu Künkera na netu bohuzel tato aukce jiz neni.

Díky za info. Pokud se mi podaří daný kus získat (silně oběhový), hodím sem fotku.

Taky přispěju do tématu a dávám na ukázku tento 3 krejcar knížete Kristiána - knížectví Lehnice-Volava-Břeh.
Prosím o jeho katalogové určení,pokud je to tedy možné. Díky.

Obrázky:

cooler: celkem slušný kus

Mincovna: Břeh
Mincmistr: Christian Brettschneider
Citace: Kopicki 5460

Jen malá drobnost: Volava neexistuje. Po rozdělení knížectví mezi bratry se Kristián stal pánem na Volově a Olavě - což jsou dvě města, příčemž užíval titul knížete volovského, tedy dvx wolaviensis. Kdyby šlo o Olavu, chybělo by tam to W. A protože při numismatice je třeba dbát i na historické názvosloví, používám staré zažité české názvy.

No a když nám tady cooler rozjel poslední slezské Piastovce, přidám sem dnešní úlovek

Knížectví Lehnice - Břeh
Ludvík IV. Lehnický (1654 - 1663)
3 krejcar 1660 EW
Av. Poprsí knížete zprava
DEI GRATIA LVDOVICVS DVX SILESIAE LIGNICENSIS BREGENSIS ET GOLDBERGENSIS
(Z boží milosti Ludvík, kníže slezský, lehnický, břežský a goldbergský)
Rv. Slezská orlice
MONETA NOVA ARGENTEA 1660
(Mince nová stříbrná, 1660)
Mincovna: Břeh
Mincmistr: Christian Pfahler (značka srdce se dvěma květy a cány)
Vardajn: Eliáš Weiss (písmena E-W)
Průměr: 21mm
Váha: 1,98g
Citace: Kopicki 5421

Ludvík (* 1616), druhý se synů Jana Kristiána se vlády v knížectví ujal roku 1653 společně s bratry Jiřím a Kristiánem po smrti jejich strýce Jiřího Rudolfa. Už o rok později si knížectví rozdělili. Ludvík obdržel Lehnici a Goldberg.
Jako vládce se snažil o pozvednutí o obnovení Lehnice, která za 30ti leté války utrpěla rozsáhlé škody. Roku 1649 se oženil s Annou Sophií Mecklenburskou s níž měl syna Kristiána Alberta, jenž však ještě jako kojenec zemřel.
Ludvík IV. Lehnický zemřel 24. listopadu 1664 na následky zranění, jež utrpěl při pádu z koně.

P.S. Goldberg je dnešní Złotoryja

Obrázky:

Pěkná práce...